Natáčení a střih videa
Napsal: stř 14 pro, 2022 3:28 pmNavazuju timto vláknem na diskuzi v Kolejiště Schwarzbach (TT)
http://diskuze.modely.biz/viewtopic.php?f=1&t=12746
Dal jsem něco dohromady, budu rád za zpětnou vazbu a rád doplním, co bude chybět a co budu vědět.
Tak jako psaný textu, jako celek, něco sděluje a jednotlivé věty dávají smysl, tak i video by mělo vyprávět nějaký příběh a totéž platí i o jednotlivých obrazových sekvencích ze kterých je poskládané.
Příklad: Chceme ukázat kolejiště a provoz na něm.
Nejdříve je dobré si celou scénu rozdělit na menší celky a na nich pak odvyprávět krátké příběhy (obrazové sekvence).
Sekvence - nádraží:
záběr 1 – celek nádraží se stojícím vlakem
záběr 2 – detail nebo polodetail – lokomotiva, nástupiště s cestujícími apod.
záběr 3 – detail nebo polodetail – odjezdové návěstidlo se postaví na volno
záběr 4 – celek nebo polocelek – vlak odjíždí ze stanice (nemusí nutně vyjet celý ze záběru)
záběr 5 – detail nebo polodetail – pohled na koleje – lokomotiva vjíždí do záběru
záběr 6 – celek nebo polocelek – vlak jede krajinou, vjíždí do tunelu apod.
Sekvence – širá trať s mostem a tunelem:
záběr 1 – celek úseku trati – násep s mostem, úsek před tunelem apod. Vlak vjíždí do záběru.
záběr 2 – detail nebo polodetail – lokomotiva, vagóny
záběr 3 – detail nebo polodetail – blikající přejezd, mostní pilíř, postavy u trati apod.
záběr 4 – celek nebo polocelek – vlak jede krajinou (nemusí nutně vyjet celý ze záběru)
záběr 5 – detail nebo polodetail – tunelový portál
záběr 6 – celek nebo polocelek – vlak vjíždí do tunelu apod.
Pokud budou tyto sekvence na sebe navazovat, tak záběr 6 sekvence nádraží vynecháme a rovnou navážeme záběrem 1 z širé trati.
Tyto sekvence můžeme dále obohatit o záběry různých detailů budov, vegetace a dalších zajímavostí kolem trati. V těch jedoucí vlak nemusí být vidět a můžeme je využít jako prostřihy pro časové zkrácení dlouhých záběrů. Např. odjezd vlaku prostříháme pohledy na odstavené vozy u skladiště, ceduli s názvem stanice apod. Takže vlak se dá do pohybu, lokomotiva mine návěstidlo, pak dáme jeden nebo více prostřihů, vrátíme se na celek, ale třeba až v momentě, kdy poslední vagón opouští nádraží. Tím celý děj zkrátíme, ale divák to vnímá jako plynule probíhající děj.
Zásadou je, nedávat v rámci jedné sekvence, za sebe záběry ze stejného pohledu a ve stejné velikosti.
Pokud nelze jinak, tak si pomůžeme prolínačkou (ta zachrání skoro všechno
).
Další zásadou je hlídat si směry pohybu v záběrech. Nestříhat tak zvaně přes osu, tedy, aby nám stejný vlak v jednom záběru nejel opačným směrem než v následujícím. Pokud potřebujeme takové záběry dát za sebe, tak je vhodné mezi ně vložit nějaký neutrální blízký prostřih bez vlaku (vegetace, traťová značka apod.) nebo použít čelní blízký záběr na vlak (lokomotiva jede na nás nebo poslední vagón se vzdaluje od kamery).
Další důležitou zásadou je navazování pohybu ve střihu. Např. lokomotiva se bližší k přejezdu a v následujícím záběru by měla být ve stejném místě, kde byla na konci předchozího záběru.
Sekvenci není nutné vždy začínat celkem. Někdy je zajímavé začít např. detailem vlaku a teprve později ukázat celek. Divák je pak v očekávání toho, co uvidí a přitahuje to jeho pozornost.
Pokud jde o použití přechodových efektů, které střihové programy nabízejí, tak tady platí zásada: Všeho s mírou. Nejlepší trik je ostrý střih. Přechodové efekty dávají smysl např. pro oddělení logických celků, ale čím méně tím lépe. Není nic horšího než video, které je přeplácané efekty a je spíš prezentací střihového softwaru.
Základem je si nedříve promyslet, co chceme natočit a podle toho udělat záběry. Nešetřit s natočením různých detailů a tzv. neutrálních záběrů, které se pak dají použít jako prostřihy.
Obecně platí, že hodně různých detailů dělá video zajímavým a udrží divákovu pozornost. Co není natočeno, ve střižně bude chybět
.
Pokud se rozhodneme švenkovat nebo použít trasfokátor, tak vždy s rozmyslem. Švenk musí mít začátek a konec nejenom pohybu, ale i obsahu, stejně tak nájezd nebo odjezd. Většinou je lepší udělat jeden šíroký a jeden blízký záběr, než natočit rozklepaný nájezd.
Pokud jde o délky záběrů, tak tady je důležité, kdo je cílová skupina. Modelář chce vidět celý průjezd vlaku od lokomotivy po poslední vagón a pěkně pomalu. Běžný divák chce po pěti vteřinách už vidět další záběr.
Tolik asi o těch základních věcech. Popsal jsem tady takový základ, kterým se nic nepokazí a video bude koukatelné a bude vypadat dobře. Stříhat se dá samozřejmě různě, ale vždy je to podřízeno danému pořadu. Jinak se dělá klip, jinak dokument, jinak hraný film, jinak hudební věci.
http://diskuze.modely.biz/viewtopic.php?f=1&t=12746
Dal jsem něco dohromady, budu rád za zpětnou vazbu a rád doplním, co bude chybět a co budu vědět.
Tak jako psaný textu, jako celek, něco sděluje a jednotlivé věty dávají smysl, tak i video by mělo vyprávět nějaký příběh a totéž platí i o jednotlivých obrazových sekvencích ze kterých je poskládané.
Příklad: Chceme ukázat kolejiště a provoz na něm.
Nejdříve je dobré si celou scénu rozdělit na menší celky a na nich pak odvyprávět krátké příběhy (obrazové sekvence).
Sekvence - nádraží:
záběr 1 – celek nádraží se stojícím vlakem
záběr 2 – detail nebo polodetail – lokomotiva, nástupiště s cestujícími apod.
záběr 3 – detail nebo polodetail – odjezdové návěstidlo se postaví na volno
záběr 4 – celek nebo polocelek – vlak odjíždí ze stanice (nemusí nutně vyjet celý ze záběru)
záběr 5 – detail nebo polodetail – pohled na koleje – lokomotiva vjíždí do záběru
záběr 6 – celek nebo polocelek – vlak jede krajinou, vjíždí do tunelu apod.
Sekvence – širá trať s mostem a tunelem:
záběr 1 – celek úseku trati – násep s mostem, úsek před tunelem apod. Vlak vjíždí do záběru.
záběr 2 – detail nebo polodetail – lokomotiva, vagóny
záběr 3 – detail nebo polodetail – blikající přejezd, mostní pilíř, postavy u trati apod.
záběr 4 – celek nebo polocelek – vlak jede krajinou (nemusí nutně vyjet celý ze záběru)
záběr 5 – detail nebo polodetail – tunelový portál
záběr 6 – celek nebo polocelek – vlak vjíždí do tunelu apod.
Pokud budou tyto sekvence na sebe navazovat, tak záběr 6 sekvence nádraží vynecháme a rovnou navážeme záběrem 1 z širé trati.
Tyto sekvence můžeme dále obohatit o záběry různých detailů budov, vegetace a dalších zajímavostí kolem trati. V těch jedoucí vlak nemusí být vidět a můžeme je využít jako prostřihy pro časové zkrácení dlouhých záběrů. Např. odjezd vlaku prostříháme pohledy na odstavené vozy u skladiště, ceduli s názvem stanice apod. Takže vlak se dá do pohybu, lokomotiva mine návěstidlo, pak dáme jeden nebo více prostřihů, vrátíme se na celek, ale třeba až v momentě, kdy poslední vagón opouští nádraží. Tím celý děj zkrátíme, ale divák to vnímá jako plynule probíhající děj.
Zásadou je, nedávat v rámci jedné sekvence, za sebe záběry ze stejného pohledu a ve stejné velikosti.
Pokud nelze jinak, tak si pomůžeme prolínačkou (ta zachrání skoro všechno
).Další zásadou je hlídat si směry pohybu v záběrech. Nestříhat tak zvaně přes osu, tedy, aby nám stejný vlak v jednom záběru nejel opačným směrem než v následujícím. Pokud potřebujeme takové záběry dát za sebe, tak je vhodné mezi ně vložit nějaký neutrální blízký prostřih bez vlaku (vegetace, traťová značka apod.) nebo použít čelní blízký záběr na vlak (lokomotiva jede na nás nebo poslední vagón se vzdaluje od kamery).
Další důležitou zásadou je navazování pohybu ve střihu. Např. lokomotiva se bližší k přejezdu a v následujícím záběru by měla být ve stejném místě, kde byla na konci předchozího záběru.
Sekvenci není nutné vždy začínat celkem. Někdy je zajímavé začít např. detailem vlaku a teprve později ukázat celek. Divák je pak v očekávání toho, co uvidí a přitahuje to jeho pozornost.
Pokud jde o použití přechodových efektů, které střihové programy nabízejí, tak tady platí zásada: Všeho s mírou. Nejlepší trik je ostrý střih. Přechodové efekty dávají smysl např. pro oddělení logických celků, ale čím méně tím lépe. Není nic horšího než video, které je přeplácané efekty a je spíš prezentací střihového softwaru.
Základem je si nedříve promyslet, co chceme natočit a podle toho udělat záběry. Nešetřit s natočením různých detailů a tzv. neutrálních záběrů, které se pak dají použít jako prostřihy.
Obecně platí, že hodně různých detailů dělá video zajímavým a udrží divákovu pozornost. Co není natočeno, ve střižně bude chybět
.Pokud se rozhodneme švenkovat nebo použít trasfokátor, tak vždy s rozmyslem. Švenk musí mít začátek a konec nejenom pohybu, ale i obsahu, stejně tak nájezd nebo odjezd. Většinou je lepší udělat jeden šíroký a jeden blízký záběr, než natočit rozklepaný nájezd.
Pokud jde o délky záběrů, tak tady je důležité, kdo je cílová skupina. Modelář chce vidět celý průjezd vlaku od lokomotivy po poslední vagón a pěkně pomalu. Běžný divák chce po pěti vteřinách už vidět další záběr.
Tolik asi o těch základních věcech. Popsal jsem tady takový základ, kterým se nic nepokazí a video bude koukatelné a bude vypadat dobře. Stříhat se dá samozřejmě různě, ale vždy je to podřízeno danému pořadu. Jinak se dělá klip, jinak dokument, jinak hraný film, jinak hudební věci.
/ která je mimochodem skvělá /.
.