Diskuzní fórum železničních modelářů

Zdravím všechny. Njak jsem se vzhlédl v "Alpské železnici" kde je relativně časté že souprava má dvě lokomotivy, má to v modelovém světě njaká specifika a záludnosti? Pokud soupravu táhnou dva totožné Taurusy asi v tom nebude problém, ale často je každá lokomotiva jiná a tady už se spousta problémů nabízí, to nemluvím o variantě že druhá tlačí ale do toho se zatím pouštět nebudu. Zatím mám analog což je asi v tomto případě dost mínus.

To, že má souprava dvě lokomotivy není běžné jen v Alpách, ale i v ČR je to, hlavně u nákladních vlaků, častý jev. V analogu můžeš mít problém s nestejnou rychlostí různých typů lokomotiv, při stejném napětí. Může to při použití postrku způsobovat vyšinutí vozů v obloucích. Pokud je to přípřež(ale platí i pro postrk), tak se může pomalejší mašinka smýkat po kolejích a nebude to dělat dobře převodům(hlavně bandážovaná dvojkolí budou trpět). V digitálu si můžeš rychlosti sladit v nastavení CV a tyto jevy eliminovat.

Pokud nebudeš mít "horská" stoupání a extra dlouhé soupravy, a pokud budou ony dvě lokomotivy stále ve stejné soupravě, nebudeš je od sebe odpojovat, pak můžeš jednu z nich nahradit modelem bez pohonu, tj. bude to vlastně pouze vůz, co není schopen jízdy vlastní silou. To že netáhne v soupravě nepoznáš. Pak výše popsané nenastane.

Ano máte pravdu že je to běžné i u nás, ale u delších nákladních souprav a tak se tomu dá v modelovém provedení úspěšně vyhnout. Je fakt že jediný zdroj informací mám videa z YouTube a vagonweb, ale i tak je evidentní že soupravy jedoucí horské tratě mají dvě (výjimečně tři) lokomotivy na počet vagónů který už bych si dokázal představit zrealizovat. Docela se mi líbí ta varianta že z druhé lokomotivy udělám vagón, přiznám se že mne to napadlo ale přišlo mi to trochu barbarské řešení, nicméně v mém případě asi nejvhodnější.

Cca před deseti lety prodával Tillig i "Dummy" verze lokomotiv (takto to je přímo napsané i na krabičce) - přinejmenším já si tehdy pořídil variantu V100, kterou jsem pak motorizoval zpětně díly ze start verze. Model byl jinak naprosto kompletní, jen chyběl motor, kardany a převody v podvozcích - chápal jsem to tak, že to bylo právě pro potřeby takovýchto spřažení lokomotiv či čistě jako modely do vitríny...

Radek Strnad píše:To, že má souprava dvě lokomotivy není běžné jen v Alpách, ale i v ČR je to, hlavně u nákladních vlaků, častý jev. ...

U ČSD byla řada E479.1/131 a předtím E469.5/125.8, což jsou trvale spojené dvě lokomotivní sekce k sobě.

asi nejlepsi na postrk je kopec 100-130cm, kde je vyslovene zadouci loko na konci, aby ihned odchytavala odpojene vagony.

look23 píše:

Radek Strnad píše:To, že má souprava dvě lokomotivy není běžné jen v Alpách, ale i v ČR je to, hlavně u nákladních vlaků, častý jev. ...

U ČSD byla řada E479.1/131 a předtím E469.5/125.8, což jsou trvale spojené dvě lokomotivní sekce k sobě.

K 131 ŽSR.
-m-

Stejnou funkci plnily a plní u ČSD a ČD Cargo dvojčata spojená tzv. na kabel, tj. lokomotivy s vícečlenným řízením ovládané strojvedoucím z jednoho stanoviště. Ojediněle se dvojčlenné řízení používalo u některých motorových vozů ČSD už v 60. letech, ale poprvé ve větší míře se do dvojiček začaly spojovat až nové lok. T 466.2/742 cca od r. 1978. (Průkopníkem tohoto provozu bylo lok. depo Liberec, kde jednoduše řazené lokomotivy řady T 466.2 ani při nejlepší vůli nemohly na obtížných tratích nahradit končící parní lok. 556.0, takže dvojspřeže byly nutností.) Dnes tak běžně jezdí nejen lok. 742 a jejich rekonstruované klony (740 apod.), ale také lokomotivy rekonstruované na bázi řady T 478.3/753 pro nákladní dopravu, tj. řada 753.7. A protože pořád rozpojovat a spojovat dvojčata by byl evidentní nesmysl, tak v některých oblastech (např. v obvodu PJ Ostrava) zajíždějí dvojčata lok. 753.7 i na lokálky, kde pak vozí zátěže hluboko pod jejich možnosti - 2x753.7 v čele soupravy dvou nebo tří nákladních vozů působí poněkud komicky, ale není to až tak neobvyklý zjev.

Kdysi jezdil Západní expres z Plzně se dvěma brejlovci 754. Nebo u nás v Hradci Králové po vystřídání 754a750 stroji řady 749 na rychlíky do Letohradu jedna mašina nestačila. Pėtivozový rychlík neutáhla.

Vetinari píše:Nebo u nás v Hradci Králové po vystřídání 754 a 750 stroji řady 749 na rychlíky do Letohradu jedna mašina nestačila. Pėtivozový rychlík neutáhla.

Úplně přesně řečeno, ona by ho i byla utáhla, ale nejspíš by měla potíže dodržovat časy požadované GVD.

Když už jsi na to narazil, tak ve vašem kraji se vyskytovaly zajímavé přípřeže i v parní trakci. V polovině 70. let jezdily dvojmo některé "dálkové" osobní vlaky Meziměstí - Týniště - Letohrad a zpět s dvojspřežími meziměstských lok. 475.1. Tehdy tam ovšem nebyly důvodem nepříznivé trakční podmínky, ale potřeba srovnat oběhy tak, aby stroje nemusely jezdit Lv. A viděl jsem v té době i přípřeže meziměstských 475.1 a hradeckých/letohradských 464.0.

Ja som celé detstvo pozeral že para nevedela vytiahnuť nákladné vagóny, pretáčali sa kolesá, tak zavolali druhú lokomitívu na postrk.

Dvě lokomotivy měl zvláštní vlak v neděli z Prahy do Chomutova. V čele byla renovovovaná historická parní lokomotiva 464.102, na konci vlaku byl Brejlovec. Ten posloužil také pro vytápění Y vozů, neboť ty potřebovaly elektrické vytápění. Brejlovec poté vlak odtáhl do Lužné, kde se k vlaku připojila parní lokomotiva 431.032, která vlak odtáhla zpět do Prahy.
https://www.youtube.com/watch?v=rM8kbabjzzs

Dvě lokomotivy se uplatní i v modelu, zejména v modulovce pro nákladní vlaky o délce vlaků s 30 nebo více vozy. Použil jsem to ale i na domácím kolejišti, kde na některých stoupáních měly relativně lehké N-kové lokomotivy tendenci prokluzovat už třeba s osmi Y.

Tak v dnešní době, kdy dopravce musí platit Správě železnic za každou trasu, není problém vidět na vlaku více lokomotiv. Vyjde levněji ji zařadit do nákladního vlaku, než platit trasu lokomotivního vlaku.
Není to zase tak dlouho, co jsem viděl 4x Eso, za tím jeden prázdný vůz a zatím zase 2x Eso. Vypadalo to opravdu netradičně.