Expres nebo Rychlík

[aral123]

Ďalšia otázka:

Aký je rozdiel medzi Expresom a Rýchlikom?

V čom spočíva ten rozdiel? A aký bol medzi nimi rozdiel v minulosti? Roky 30te, 50te, 60te, 70te?

V starších cestovných poriadkoch (roky 50te až 70te) som videl, že tie Ex zastavovali na rovnakých staniciach ako aj R., takže som rozdiel nenašiel. A vo vysvetlivkách tiež nebol rozdiel popísaný. Akurát názov Expres pôsobí honosnejšie a veľkolepejšie.

Ktokoľvek čokoľvek o tom viete, píšte, píšte... Aj malá drobnosť a prkotina je zaujímavá... Aj samotné spomienky na staré expresy... (aj príbehy, zážitky)

[Morris Zapp]

Marketing, nic jiného v tom nehledejte.

[hank]

Ještě by se k tomu měl přidat i spěšný vlak...

Marketing, nic jiného v tom nehledejte.

Až na to, že se všechny tři pojmy používají i ve služebních pomůckách, a to i pro nákladní vlaky: Nex, Rn, Sn.

[Morris Zapp]

Ve služebnách pomůckách těch kategorií vlaků bývalo víc, už zmizely...
Vhodnou studijní literaturou je starý předpis D4 (ne ten, co dnes píše o radiobloku).

[aral123]

Marketing, nic jiného v tom nehledejte.

V 30tych rokoch to ešte nejaký marketing mohol byť. Ale marketinkg potom za socializmu? To už ani vtedajší ekonómovia nevedeli čo to je... K čomu aj, keď bol len absolútny štátny monopol. A vlaky boli plné tak či tak...
A preto keď za socializmu v Československu nejaký osobný vlak oficiálne označili za rýchlik a iný sa rozhodli označiť za Expres, tak nejaký rozdiel medzi nimi azda musel byť. Hádam to nerobili už len pre srandu.

[Morris Zapp]

Ach jo. Marketing se tomu samozřejmě neříkalo, ani se nevědělo, že to vlastně marketing je, přesto to marketing byl.

Pro srandu to samozřejmě nedělali - zejména komunistická strana neměla vůbec žádný smysl pro humor. Prostě na západě jezdily expresy, tak tady taky musely. V době, kdy už se rozvinutý socialismus svíjel, dokonce jezdily Interexpresy. Byly to pořád stejné zpožděné a špinavé vlaky, jako ty ostatní tady.

[jipol57]

Já si myslím, že Expresy byly mezinárodní, Rychlíky vnitrostátní a Spěšný vlak byl rychlík na lokální trati. Na krátkou vzdálenost, ale vynechával některé stanice. A lišilo se to taky cenou příplatku k jízdnému. Matně si vzpomínám, že Ex byl 16Kč, R 10Kč. Sp asi taky 10.
To rozdělení mělo svůj význam.
Edit:
Ještě tady byl zmíněný Nex. Nákladní expres. Zboží podléhající zkáze, měl přednost před osobní dopravou. Za zpoždění byly sankce.

[hank]

Ve služebnách pomůckách těch kategorií vlaků bývalo víc, už zmizely...
Vhodnou studijní literaturou je starý předpis D4 (ne ten, co dnes píše o radiobloku).

Můžeš nás prosím poučit? Mě by taky zajímalo, jak byl ten rozdíl předpisově definován, protože už si to nepamatuju, v praxi jsem s vlaky této kategorie (snad kromě Sn) do styku nepřišel a ten předpis nemám.

Osobní vlaky: Ex, R, Sp, Os, Sv, osobní vlaky lehké motorové trakce mají označení MEx, MR, MSp, MOs, MSv.
Nákladní vlaky: Nex, Rn, Sn, Pn, Vn, Mn, Pv, Vleč, smíšené vlaky vedené motorovými vozy jsou MMn, MPv.
Lokomotivní vlaky: Lv

Když byl vlak součástí nějaké evropské sítě "lepších" vlaků, ve služebních pomůckách se to dalo do závorky za číslo vlaku: Např. v GVD 1963/64 je Nex 4053 (TEEM 403) Budapest - Szob - Štúrovo - Děčín východ - Bad Schandau - Stockholm. Vlak byl (už tehdy) veden bez vlakové čety. Spousta vlaků této kategorie bývala řazena z nákladních vozů s možností přestavení brzd do polohy P nebo dokonce R, pak bývalo v sešitových jízdních řádech uvedeno, že vlak je brzděn I. způsobem brzdění (jako osobní vlak nebo rychlík) a mívaly povolenou rychlost až 100 km/h.

Aha, to chce asi taky vysvětlit. U některých (dnes možná většiny) vozů je pákou na brzdovém rozvaděči možno přestavět různé režimy brzdění, které se liší rychlostí plnění a vyprazdňování brzdových válců a tím i rychlostí brzdného účinku na vlak. Tehdy v zásadě existovaly 3 možnosti (i když na většině vozů byly jen dvě polohy přestavovačů), režim R (rychlík), P (osobní vlak = Personenzug) a G (nákladní vlak = Güterzug). Takže osobní vozy použitelné v rychlíkové dopravě měly přestavovače pro polohy R a P, zatímco některé nákladní vozy P a G nebo dokonce všechny 3. Nákladní vlaky brzděné II. způsobem brzdění měly všechny přestavovače v poloze G, zatímco nákladní vlaky řazené výhradně z vozů s možností přestavění do poloh P nebo dokonce R byly brzděny I. způsobem a podle zvoleného/možného režimu P nebo R se stanovila i jejich max. rychlost, v 60. - 70. letech v naší části Evropy 80 nebo 100 km/h. (Pro úplnost: Některé dnešní osobní vozy mívají také magnetickou kolejnicovou brzdu a na přestavovači je pak ještě navíc i poloha R+Mg.)

A ještě: TEE = Trans Europe Express byli (západo)evropští předchůdci dnešních vlaků EC, TEEM = Trans Europe Express Merchandise jejich nákladní obdoba pro rychle zkazitelné zboží, živé a další přednostní zásilky; hlavní výhodou vlaků TEEM (kromě rychlosti, samozřejmě) bylo zrychlené až nulové celní odbavení na státních hranicích. Vlaky TEE se tábora míru a socialismu netýkaly, ale některé linky TEEM (hlavně v severojižním směru) tranzitovaly v 60. a 70. letech i přes železnou oponu.

Zajímavé je, že pozdější MEx Vindobona je v tom roce 1963/64 veden "jenom" jako MR 54/55...

[look23]

Aký je rozdiel medzi Expresom a Rýchlikom?

Kdysi nevím, ale dnes je to v četnosti zastávek a rychlosti spoje. Expres zastavuje cca každou druhou až třetí stanici toho rychlíku.
Např. rychlíky Praha hl.n. - Plzeň hl.n. zastavovaly Praha Smíchov, Beroun, Zdice, Hořovice, Rokycany (rok 2005).
Expresy stavěly na trase Praha hl.n. - Plzeň hl.n. snad jen v Rokycanech.

[aral123]

Já si myslím, že Expresy byly mezinárodní, Rychlíky vnitrostátní

Nie, nie. Boli aj vnútroštátne expresy...

[hank]

Našel jsem ve svém archlívu Plán vlakotvorby - Plán řadění nákladních vlaků Severozápadní dráhy pro GVD 1981/82, kde jsou i předpisové definice kategorií nákladních vlaků.

A ještě: Vlaky TEEM existují dodnes. V r. 2001 byly zrušeny kategorie vlaků Sn (zařazeny mezi Rn) a Pv (zařazeny mezi Mn).

Tak ještě kdyby někdo našel ty vlaky osobní přepravy, jak zněl původní dotaz...

[aral123]

Ach jo. Marketing se tomu samozřejmě neříkalo, ani se nevědělo, že to vlastně marketing je, přesto to marketing byl.

Pro srandu to samozřejmě nedělali - zejména komunistická strana neměla vůbec žádný smysl pro humor. Prostě na západě jezdily expresy, tak tady taky musely. V době, kdy už se rozvinutý socialismus svíjel, dokonce jezdily Interexpresy. Byly to pořád stejné zpožděné a špinavé vlaky, jako ty ostatní tady.

Prax bola ako píšete. Ale k takému názvu Expres, predsa museli mať nejakú smernicu, kde sa uvádzalo, že to má byť vlak najvyššej úrovne a spĺňať nejaké kritéria. Hádam im len nejaký súdruh nezatelefonoval – a nazvite pár vlakov aj expres, nech to lepšie znie


Ja som pri mojom hľadaní rozdielov asi predsa niečo malé objavil:

Niektoré rýchliky nemali prvú triedu, proste mali len druhú. Zatiaľ čo, tak sa zdá, všetky expresy mali aj 1. triedu. Každý jeden expres má v súprave i nejaký vagón s prvou triedou. Aspoň polka vagóna vždy bola. Zatiaľ som pozrel len rok 1969, a zdá sa, že fakt mali všetky. Môžeme si to pozrieť i na nete, na vagonwebe:

https://www.vagonweb.cz/razeni/razeni.p ... x&rok=1970

kde síce nie sú v zozname úplne všetky, napr. Expres Poprad tam nie je (jazdil trasu Praha - Poprad), ale v cestovnom poriadku má uvedené, že 1. triedu má. Nenašiel som zatiaľ expres, ktorý by nemal.

Takže možno som jedno kritérium pre Expres objavil, ktoré platilo aspoň pre obdobie 60tych až 70tych rokov. Expres by teda mal mať aj 1. triedu (v tej dobe zrejme všetky mali). - A to je pre modelárov už podstatná informácia,
aby vedeli z akých vagónov má byť zostavený expres, ak nemajú vagón s 1. triedou, môžu mať asi nanajvýš len rýchlik.

[greenery]

ČD to má pro veřejnost takto:
https://www.cd.cz/nase-vlaky/default.htm

[Polabský]

Ďalšia otázka:

Aký je rozdiel medzi Expresom a Rýchlikom?

V čom spočíva ten rozdiel? A aký bol medzi nimi rozdiel v minulosti? Roky 30te, 50te, 60te, 70te?

V starších cestovných poriadkoch (roky 50te až 70te) som videl, že tie Ex zastavovali na rovnakých staniciach ako aj R., takže som rozdiel nenašiel. A vo vysvetlivkách tiež nebol rozdiel popísaný. Akurát názov Expres pôsobí honosnejšie a veľkolepejšie.

Ktokoľvek čokoľvek o tom viete, píšte, píšte... Aj malá drobnosť a prkotina je zaujímavá... Aj samotné spomienky na staré expresy... (aj príbehy, zážitky)

Proč tvoříte nové vlákno, když takové otázky patří do Otázek z historie ČSD ???
P.F. 2021 !!!!
Polabský

[JanoH0e]

Prvé vnútroštátne expresy bol Tatran a Slovenská strela. Boli to motorové expresy. Skončili v 60 rokoch, keď začala elektrifikácia. Boli povinné
miestenkové a oproti rýchlikom rýchlejšie až o 2 hodiny.
Tak ja si dovolím zaspomínať na 80 roky. Hojne využívane v 80. rokoch boli medzinárodne expresy, ktoré sa skladali z vozňov aj cudzích správ. Popravde, že by ma nejak oslnili vozne DB či SNCF sa nedá povedať, boli ale iné ako náš štandard. V niečom lepšie, v niečom horšie. Charakteristický znak expresov nebola iba 1. trieda, ale aj jedálenský vozeň. Takže ak niekto chce modelovať expres, nemal by naň zabudnúť. Čo sa týka vnútroštátnych expresov, na rozdiel od Morris Zapp som jazdil na expresoch, ktoré neboli ani marketingový ťah, ani špinavé, teda po určitú stanicu a ani nejak nemeškali často, iba z fakt vážnych dôvodov. Spomínam na dva, Tatran a Košičan, ktorými som chodil relatívne často. Na začiatku sa im dával punc výnimočnosti. Nechodili tam obyčajné vozne, ale označené nápismi. Boli to moderné vozne, v tej dobe rozhodne modernejšie, ako to čo posielali Nemci a Frantíci na Parížsky expres. Neskôr, keď sa moderne vozne rozmohli, začali zaraďovať aj iné moderné vozne, už bez nápisov a po opravách zmizli nápisy úplne. Ale rozhodne tam neboli zaraďované klasické rýchlikové vozne. K tej špinavosti je fakt, že zašpinenie bolo v určitých dňoch a začínalo, či kulminovalo v stanici PYČO. Expresy šli max. rýchlosťou a nestavali v menej významných staniciach ako napr. Čadca, Vrútky, Kraľovany, Margecany atď. Viac v cestovných poriadkov tej doby. Mali myslím povinné miestenky, ale to si už presne nepamätám. To už zaujímavejšie a omnoho roztodivnejšie boli rýchliky. Tých bolo viac druhov. Od klasických koženiek, cez moderné vozne, motorové vozy 4 napr. až po 810. Od roku 1990 sa s rôznymi "expresmi" roztrhlo doslova vrece. Asi na tieto spomína Morris Zapp tie špinavé marketinkové expresy, kedy sme sa "rozkročili" do Europy tak nejak klasicky. Expresné vlaky v 80 rokoch si vynútili okolnosti - nárast prepráv rýchlikmi, kedy klasické rýchliky jednoducho nestačili. Zavádzali sa posilové a spešné vlaky a nakoniec sa zaviedli vnútroštátne expresy.