Diskuzní fórum železničních modelářů

Mám tříkolejnou stanici a potřeboval bych nějakou tu venkovskou stavbičku ještě asi z dob Rakouska - Uherska.

Projel jsem si stránky Igramodelu, KB Model, Wepe, Malé železnice a víc neznám.
Nejvíc se mi líbí asi tato Radomyšl -

https://www.kb-model.eu/mtbmodel/eshop/ ... adomysl-TT

Vím, že až ji objednám, narazím za pár měsíců možná na něco ještě pro mne hezčího, znáte to -.)

Má prosím někdo tip na malinkou staničku ?

Děkuji.

Ahoj, možná by stálo za to co napsat, co si představuješ pro malou staničkou. Budovy se vybíraly nejen podle velikosti kolejiště, ale i podle velikosti obce pro kterou sloužily. protože u tříkolejné stanice, která sloužila pro větší obec /město, může být budova 16/H.

Trochu také záleží na epoše. To, co je nyní lokálkou, mohla být v minulosti vytížená trať s plány na rozšíření.
Extrém je treba Stařeč (no dobrá, má těch kolejí víc)

Především se budovy vybíraly podle předpokládané frekvence provozu a potřeby ubytování staničního a traťového personálu. Venkovskými oblastmi procházely i hlavní tratě... Jinak na lokálkách byly v budovách nácestných stanic 1 až 3 byty, kromě staničního správce ("přednosty") v úřednické hodnosti s definitivou tam mohl bydlet i nějaký ten smluvní staniční sluha (dnes bychom řekli dělník) nebo třeba i traťmistr či strážník trati. Podle těch hodností se pak lišily i velikosti bytů. (Samostatné strážní domky vedle staničních budov na lokálkách taky občas byly k vidění, i když ne tak často, viz třeba Kubova Huť nebo Panský.) A to podélné křídlo určené pro cestující mohlo být na 2 až 4 okna, to zase podle frekvence cestujících - v podélné části budovy na 4 okna byla často navíc ještě čekárna 2. třídy i prostor pro pokladnu, zatímco v budově na 2 okna se jízdenky prodávaly oknem do čekárny přímo z bytu. Úplně nejkratší podélné křídlo na dvě okna bylo na těch nejchcíplejších lokálkách - dodnes se taková budova zachovala třeba v Mladči (K. Barták ji taky nabízí).

Je ale fakt, že sis dobře vybral normálii LVI/H s jedním bytem a podélným křídlem, která byla na lokálkách v Čechách daleko nejčastější. A z těch větších budov tedy přichází v úvahu podobně všudypřítomná patrová budova 16/H; ta už ovšem nebývala na úplném venkově, vždyť lokálková nádraží se nacházela i v okresních městech...

prcek píše:Extrém je třeba Stařeč...

Ještě extrémnější je třeba disproporce v Merklíně, kde po optimalizaci SŽDC zůstaly jen dvě koleje a u nich barák s prominutím jako kráva, tedy patrová budova pro lokálky podle normálie ÖNWB typu C. Dnes tam zajíždí 4x denně sólo šukafón a nákladní doprava už dávno neexistuje... Ještě že tu budovu zachránilo a pěkně opravilo město.

Díky za reakce a podrobné vysvětlení.
Stavím TT jednokolejnou trať III epochy, chci to jako zarostlou lokálku pro M 152 se zastávkou a nákladní vlečkou.

Bohužel jsem odinstaloval Wintrack a zapomněl si udělat 3D skeny, takže jen toto -

http://www.papirove-modely.cz/velkynahled/368374

Ta nádražní budova bude někde pod tím ,,200cm,, a zastávka u těch 2 výhybek dole.
Tam bych také něco malého potřeboval.

Ale NEjsem žádný počítač nýtů-extrémista, takže 100% modelovost nedodržuji.

Ahoj,
spíš než nad budovou bych se zamyslel nad tím co chceš na kolejišti mít a zkusil lépe popřemýšlet nad návrhem.
Zkus odpovědět na následující otázky:
- Chci stavět poměrně velké kolejiště pro dvě, max. tři soupravy?
- Uspokojí mě jízda vlakem ze stanice dvakrát dokola a zpátky do stanice na na stejnou kolej?
- Chci investovat spoustu úsilí práce i peněz do kolejiště, kde nemám žádné větší možnosti.
- Tohle kolejiště ve chvíli, kdy Tě omrzí kroužit střídavě dvěma vlaky, budeš muset začít stavět úplně znovu. Upravovat, doplnit, nebo něco opravit půjde velmi těžko.
- Chceš zarostlou lokálku pro M152, proč je tedy 70% širé trati dvoukolejných?

Pak ještě pár poznámek pro případ nového plánování.
- Odkud kam budou jezdit vlaky?
- Nezkoušel jsi se podívat na nějaké návrhy a diskuze o nich tady na fóru?

Abych nezapomněl na odpověď na původní otázku, pro daný typ stanice je Radomyšl vhodná. pro zastávku stačí tabule a dřevěný přístřešek.

PS: Chtěl jsem původně do plánku navrhnout některé úpravy, ale to je na kompletní překreslení.

Tomáš10 píše:Stavím TT jednokolejnou trať III epochy, chci to jako zarostlou lokálku pro M 152...

Tak to nejde moc dohromady... III. epocha skončila zaváděním mezinárodního číslování vozů podle UIC v l. 1966 - 68, M 152.0 se objevily v letech 1973 (prototypy) a 1975 - 82 (série), zarostlé tratě jsou typické až pro epochu V, tj. období po r. 1992.

Co se týká M152, nezbývá nic jiného, než nasadit Hurvínka, nebo se posunout za rok 1975.
Záleží na tom, co se myslí pojmem zarostlá trať. Pamatuju jízdu vlakem v roce cca 1983 po běžně používané trati, kdy vlak ometaly větve vzrostlých stromů.

Ahoj,
Jak jsem psal výš, s plánem bych začal znovu. Píšeš o stanici a zastávce. Pokud netrváš na propletenci kolejí, šlo by to udělat třeba jako na obrázku. Vycházel jsem trochu z Tvého návrhu.
Ve viditelné části je tříkolejná stanice, zastávka a slušný kus širé trati. Trať se kroutí mezi vrchy a rybníky, loukami a poli. Poté co vlak vyjede z lesíka (nahoře) přejede silnici a dal stoupá. Trať se obloukem vyhne rybníku a přes druhy přejezd vede do Stanice. Před stanicí je místo vjezdoveho návěstidla jen lichoběžníková tabulka. Ve Stanici jsou dvě koleje dopravní (pro jízdu vlaků), nejblíž u budovy je manipulační kolej pro vozy k nakládce či vykládce zboží. Směrem vpravo z ni vede kusá zarostlá kolej .
Na opačné straně než výpravní budova je místní podnik ( silo, pila, apod.) s vlečku. Trať za stanicí pokračuje zářezem a kroutí se mezi vršky. Už minula nejvyšší bod a začíná klesat do údolí potoka, který přejede po menším mostě. Za ním je zastávka a trať dal pokračuje dalším obloukem další most a koleje se ztrácí ( v tunelu či v lese)
Žluté je SN ze kterého vychází oba “ konce” místní trati. Navrhnul bych SN se 4 kolejemi průjezdnými + kusé pro Mot. vlaky. Součástí SN je smyčka. Při velkém zjednodušení jde SN se smyčkou zrušit a nahradit SN průjezdným (růžové).
Na trati se střídají dvě soupravy mot. vozů na Os. vlacích(MOs), které pendlují mezi Strakonicemi a Blatnou. Nákladní dopravu zajišťují dva manipulační vlaky (Mn). Zpestřením je motorový rychlík Praha-Volary, který projíždí bez zastavení ráno tam (do Prahy) odpoledne zpět.
Plánek je od ruky, jeden čtvereček je 10x10cm.

Přátelé,kolegové,
moc děkuji za vaše postřehy a rady, jak mi pomoci, obzvláště MiŠ ovi za nákres, to Ti muselo ukrojit ne 5 minut života, ale daleko více. Obrázek mám uložený.

Potíž je v tom, že vlakodrom mám po 6ti letech stavby hotový a provozuschopný, takže na opravu všech mnou nasekaných nesmyslů už je pozdě.

Příští projekt mám v plánu něco jako Trainmania, nudli kolem stěn, za pár let budu v důchodu tak snad podruhé už tyto chyby nenasekám.

Ale i tak jsem z toho popravdě nadšen, o flexikolejivu, Multimausu a hlavně ozvučených lokomotivách se mi před 40ti lety ani nesnilo, takže velká spokojenost.

Zbývá osadit budovy, silnici k vlečce a trávu.

Proto ten samý dotaz - jakou budovu na tu rádoby-zastávku se dvěmi výhybkami dole ?

Tomáš10 píše:Proto ten samý dotaz - jakou budovu na tu rádoby-zastávku se dvěmi výhybkami dole ?

Provozně to nejspíš bude něco jako odbočka se zastávkou. Zase bude záležet na epoše, kategorii tratě a frekvenci cestujících. Z toho, cos napsal, mi tam nejlíp bude sedět některý ze strážních domků s čekárnou, buď přistavěnou nebo volně stojící, nebo čekárna s pokladnou a záchody a vedle stojícím strážním domkem. Takže například: Strážní domek 101/H nebo 4/H nebo LXXXV/H a čekárna 11/H nebo 531/H. Nebo hrázděná čekárna s pokladnou a záchody pro cestující a strážní domek podle normálií MGB/MSCB. Nebo strážní domek LXXXVII/H s přistavěnou čekárnou. Ke každému strážnímu domku patří příslušná vedlejší budova pro jeho obyvatele se suchým záchodem a chlívkem/dřevníkem/kurníkem, třeba 102/H, 107/H nebo 3303/H. Tam, kde záchody pro cestující nejsou součástí budovy, mohou být volně stojící záchody 19a/H. Všechno kromě čekárny 11/H nabízí Karel Barták, čekárnu 11/H JM Detail. A jestli to skutečně bude plnohodnotná odbočka s příslušnými návěstidly, budeš tam ještě potřebovat návěstní budku označenou také jako stanoviště drážního telefonu, něco jako od Model Scene dřevěné výhybkářské stanoviště nebo od K. Bartáka zděné stanoviště 112/H.

Tomáš10 píše:Proto ten samý dotaz - jakou budovu na tu rádoby-zastávku se dvěmi výhybkami dole ?

To není zastávka s dvěma výhybkami, ani odbočka. Klasika, jednokolejná osobní zastávka. To zubaté je nástupištní hrana. Michal tak kreslí nástupiště.

hank píše:Provozně to nejspíš bude něco jako odbočka se zastávkou. Zase bude záležet na epoše, kategorii tratě a frekvenci cestujících. Z toho, cos napsal, mi tam nejlíp bude sedět některý ze strážních domků s čekárnou, buď přistavěnou nebo volně stojící, nebo čekárna s pokladnou a záchody a vedle stojícím strážním domkem. Takže například: Strážní domek 101/H nebo 4/H nebo LXXXV/H a čekárna 11/H nebo 531/H. Nebo hrázděná čekárna s pokladnou a záchody pro cestující a strážní domek podle normálií MGB/MSCB. Nebo strážní domek LXXXVII/H s přistavěnou čekárnou. Ke každému strážnímu domku patří příslušná vedlejší budova pro jeho obyvatele se suchým záchodem a chlívkem/dřevníkem/kurníkem, třeba 102/H, 107/H nebo 3303/H. Tam, kde záchody pro cestující nejsou součástí budovy, mohou být volně stojící záchody 19a/H. Všechno kromě čekárny 11/H nabízí Karel Barták, čekárnu 11/H JM Detail. A jestli to skutečně bude plnohodnotná odbočka s příslušnými návěstidly, budeš tam ještě potřebovat návěstní budku označenou také jako stanoviště drážního telefonu, něco jako od Model Scene dřevěné výhybkářské stanoviště nebo od K. Bartáka zděné stanoviště 112/H.

Parádní výběr.....
-m-

Hanku, díky moc, velký výběr, prostuduji a něco si vyberu.