adix píše:Nápady na mini a mikro kolejiště mi připadají nesmyslné. Nikdo nemá tak malý byt, aby si nemohl zajistit místo na normální kolejiště. Stačí třeba upravit nábytek a jeho rozmístění. Předpokladem je manželka, která má pochopení a je ochotná k ústupkům. V úvahu připadá i výměna manželky, to ale není tak jednoduché. Ale mít kolejiště kde vlak jezdí kolem dokola na rozměru menším než 1 x 1 m, má to smysl? Jak dlouho to někoho může bavit?
1. Otázka je, co je to "malý byt" a co je to "normální kolejiště". Nemluvě o tom, že někdo - a nemusí to být ausgerechnet bezdomovec - nemá byt vůbec. V MIBA i jiných magazínech jsou příklady minikolejišť, která si postavili studenti VŠ, aby je mohli mít ve svých pokojích na studentských kolejích.
2. Kde je psáno, že vlak musí jezdit pořád dokola? I půlmetrový kus přímé koleje bez výhybek, když se ohraničí jako jeviště, může znázorňovat trať odněkud někam, kde se dá s jedním nebo dvěma hnacími vozidly a s vagóny, které spočítáš na prstech jedné ruky, jezdit podle grafikonu. To, co není vidět, ale dá se s trochou fantazie domyslet, se odehrává v zákulisí.
Kontrolní otázky k tomuto bodu: Když se postavíš k zastávce na některé nepříliš frekventované trati, co uvidíš ve svém zorném poli? Jak to zorné pole bude široké? Jak často ti před očima projede vlak? Kolik typů vozidel tam za den napočítáš?
3. Samozřejmě jedním z důvodů rozvoje této myšlenky v anglicky mluvících zemích, kde původně vznikla (a to už dost dávno - viz letitá historie kolejišť typu inglenook, která se datuje už od 50. let), byla i snaha zpřístupnit toto hobby i těm, kdo mají hluboko do kapes. Nic si nenalhávejme, železniční modelářství, ať už aktivní nebo to "křesílkové" spočívající v nákupech továrních modelů a kochání, vždy bylo a je především koníčkem pro bohaté.
4. Vedle nedostatku peněz pro zbytné utrácení může někdo trpět i nedostatkem času.
5. Pak jsou tady především zase v anglickojazyčných zemích tisíce klubů a jiných spolků, které pořádají i několik výstav do roka. Aby se na nich neopakovalo pořád totéž, někteří jejich nejaktivnější členové staví i několik (mini)kolejišť do roka.
6. No a v neposlední řadě - to je zase spíš typické pro kontinentální Evropu - se jako samostatně provozovatelná kolejiště dají stavět i moduly dodržující různé systémy modulářských norem.
Suma sumárum, to, že si neumíš představit, že by něco někomu mohlo dávat smysl, ještě neznamená, že to ten smysl skutečně nedává. Pro podporu tvé představivosti doporučuji jako základní četbu třeba toto:
https://www.carendt.comhttps://www.rmweb.co.uk/community/index ... -dioramas/dále stránky některých aktivních propagátorů tohoto typu kolejišť, jako jsou třeba Chris Nevard
http://www.nevard.com(jehož mediální úspěch je dán i tím, že je zároveň dobrým marketérem a reklamním fotografem)
nebo Jörn Pachl
http://www.joernpachl.de/modellb.htm(který je btw profesorem železničních oborů na německých vysokých školách a zároveň uznávaným teoretikem i oceňovaným praktikem tvorby virtuálních světů a konstruktérem železničních scén, kde se prolíná realita s virtualitou)
a staré ročníky časopisů MIBA, Modell Eisenbahner, Eisenbahn Journal i jiných. Dále samozřejmě zdejší fórum a plánky Milana Ferdiána publikované v jeho knihách i zde na fóru.