TTmili píše:Je asi třeba se zamyslet i nad tím co daný stroj bude mít za úkol tahat, v jaké epoše, a v jakém nátěru. Heltor (jedno iestli velký nebo malý) platí spíš ve starších epochách za univerzální lokomotivu pro posun, lehčí manipuláky a záskoky na osobáky v depech kde vládly Bardotky. Naopak v novějších epochách stále víc mizí do ústraní na posun, postrádá barvičky a jsou čímdál ušmudlanější.
Naopak Kocour působí ve starších epochách spíš jednobarevným dojmem, poslouží spíš opět na manipulákách, ve dvojci i na těžších nákladech, ale i na osobáky se podíval možná častěji než hektor. S postupem času se tyto úkoly jen stupňují, osobáková vozba je mu v novějších epochách stále častější, a na nákladech už také jezdí čímdál častěji ve dvojicích. Navíc se od 90tých let objevuje velká řada různých zajímavých nátěrů.
Velký hektor, původně vyráběný hlavně na export do SSSR jako ČME-2 a pro velké podniky, se k ČSD dostal spíše z nouze při potřebě náhrady parní trakce. (3/4 z více než 900 vyrobených strojů šly na export.) Zdaleka nebyl jen nějaké ořezávátko pro podřadné výkony a jeho nasazení se od nasazení jeho menšího jmenovce dost lišilo. Například na "hradišťské Kače", což je spojka z Kunovic do Starého Města, vystřídaly velké hektory v r. 1965 excelentní veselské tahouny řady 524.0. Jezdily většinou dvojmo, protože tehdejší Pv vlaky (4 páry denně) sloužící k výměně zátěže mezi vlárskou dráhou a ferdinandkou bývaly často vytížené přes normu. (Po 3 letech je vystřídali čmeláci.) Velcí hektoři odtahali nepočítaná kvanta zátěží v kampaňových vlacích na řepných drahách, často těžkých separátů vedených jako rušicí vlaky v okolí velkých cukrovarů. Obsluhovali těžký posun a přetahy v velkých uzlech se spoustou vleček, třeba v Olomouci (tam včetně navážení ucelených uhelných souprav wapek do teplárny) nebo ve Znojmě. A samozřejmě sloužili jako kmenové nákladní lokomotivy na některých lokálkách, napadá mě hanácký pacifik, lednická nebo jemnická lokálka. V Jemnici byl jeden jihlavský velký hektor ustájen v místní strojové stanici a vozil i osobní/smíšené vlaky - typická souprava byla T 458.1+Ds+1xBai s kamny, později Balm-k. Oproti svým menším předchůdcům byli spolehlivější, snáze se udržovali a zvlášť na lokálkách byla výhodou velká nádrž, díky níž se nemuselo zajíždět do domovského depa zbrojit třeba i několik dní.
Fakt je, že malí hektoři sloužili i na dost obtížných tratích, třeba na moldavské dráze nebo na lokálkách v okolí Tanvaldu nebo Frýdlantu v Čechách. Na Frýdlantsku stojí za zmínku třeba obsluhy Prefy Horní Řasnice. Vozili i vojenské transporty na Doupov s cílovou stanicí Vahaneč na bochovské lokálce. Taky osobních vlaků asi odvezli víc než jejich větší bratránci. Na té moldavské dokonce tahali ještě soupravy vozů Bi s plošinami vytápěných kamny zděděné v r. 1972 od jejich parních předchůdců (524.2), v Tanvaldě a ve Frýdlantu vozily soupravy Ds+několik Balm-k.
No a odlišně od ČR, na Slovensku se velkých hektorů nezbavili dodnes a ještě nedávno tam jezdili v turnusech.
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.