Diskuzní fórum železničních modelářů

Cau,

mam dilema ... pred Jeziskem jsem si chtel dat drobny darek, jedinou lokomotivu za tento rok. A mam dilema: Kocoura Tillig, nebo Hektora MTB ? Samozrejme ze bych chtel oba ... nemuzete nekdo srovnat co do jizdnich vlastnosti / zpracovani ?

Diky.

A proč ne Kocoura od MTB?

Zdravím. Odpověď na tento problém rozjede opět diskusi MTB versus ostatní výrobci, každý má své mouchy.Záleží na tom, co chce majitel (úmyslně nepíši modelář, "mašinky" kupují i běžní zákazníci třeba pro děti). Tilligův kocour má sice povrchové zpracování na úrovni (až na usazení pluhu), pojezd je ale jeho standard, bohužel poslední dobou se projevuje čínská výroba - šmajdavé dvojkolí atd. Rozhraní pro dekodér je staršího typu. Hektor od MTB má (kus od kusu) horší povrchovku, pojezd je stavěn na výdrž. Ještě je k dispozici malý hektor (T435.0) od Tilliga, vlastnosti stejné jako u kocoura. Já osobně nezavrhuji ani jednoho z výrobců, třeba u brejlovců mám zástupce všech tří výrobců. Pokud bych měl vybírat, sáhl bych po kocouru od Tilliga s ohledem na barevné řešení (řada 743 MTB již nevyrábí a VI. epochu nedělám). JInak též mám stroje 740 - 743 od MTB, u dvou jsem musel upravit uložení podvozků. To je jednou z dalších slabin MTB, lehce odstranitelná.

@Ossi: spravna poznamka. Z hlediska durazu na hodnovernost (provozu, modelu) se radim mezi masinkare, nikoliv modelare Pred co nejvernejsim ztvarnenim (pokud nejde o vyslovene velke vady) urcite uprednostnim spolehlivou jizdu.

Já měl ještě v TT dva Hektory od Tillig i Kocoura od MTB a oba typy jezdily velice spolehlivě. I když mi přišlo, že u Tilligáckých Hektorů byla ta jízda kultivovanější

Kocoura Tillig - na Vánoce
Hektora MTB - k narozeninám

A máš to.

Je asi třeba se zamyslet i nad tím co daný stroj bude mít za úkol tahat, v jaké epoše, a v jakém nátěru. Heltor (jedno iestli velký nebo malý) platí spíš ve starších epochách za univerzální lokomotivu pro posun, lehčí manipuláky a záskoky na osobáky v depech kde vládly Bardotky. Naopak v novějších epochách stále víc mizí do ústraní na posun, postrádá barvičky a jsou čímdál ušmudlanější.
Naopak Kocour působí ve starších epochách spíš jednobarevným dojmem, poslouží spíš opět na manipulákách, ve dvojci i na těžších nákladech, ale i na osobáky se podíval možná častěji než hektor. S postupem času se tyto úkoly jen stupňují, osobáková vozba je mu v novějších epochách stále častější, a na nákladech už také jezdí čímdál častěji ve dvojicích. Navíc se od 90tých let objevuje velká řada různých zajímavých nátěrů.

Pánové to hezky shrnuli, souhlasím. Vlastním kocoura tillig a pravda, náprava smajda. Novější série než mám já by měly mit lepší převodovky, dokonale to asi nebude. I přes to jsem rád za něj, povrchovka se mi líbí a to je pro mne trochu důležitější.
Od MTB mám bardotku 1010 a měl jsem štěstí na slušnou povrchovkou, jsem spokojen.
Takže bych volil spíš podle toho, co se líbí víc. Velký hektor MTB mne taky zaujal, ty v H0 byly povedené, TTjsem neviděl naživo.
I.

S těmi šmajdavými nápravami u Hektorů od Tilliga to není tak jednoznačné. Nemusí totiž šmajdat(jen) náprava. Mě se stalo u dvou kusů(SŽD) z Elriwy, že šmajdal šnek, resp. jeho osa. Houpavý pohyb se pak přenášel až na celý podvozek. Trvalo mi to chvíli, než jsem to odhalil, protože mé úvahy vedly stále jen k šmajdavým dvojkolím. Ta osička je poměrně tenká a při zalisovávání do šneku došlo k jejímu ohnutí. Je to téměř neopravitelná závada, protože její ohnutí do vyvážené polohy je prakticky neproveditelné. Buď se ohne málo nebo hodně nebo jinam.....no a pak už se ulomí. Vyměnil jsem šneky a bylo vše OK.

TTmili píše:Je asi třeba se zamyslet i nad tím co daný stroj bude mít za úkol tahat, v jaké epoše, a v jakém nátěru. Heltor (jedno iestli velký nebo malý) platí spíš ve starších epochách za univerzální lokomotivu pro posun, lehčí manipuláky a záskoky na osobáky v depech kde vládly Bardotky. Naopak v novějších epochách stále víc mizí do ústraní na posun, postrádá barvičky a jsou čímdál ušmudlanější.
Naopak Kocour působí ve starších epochách spíš jednobarevným dojmem, poslouží spíš opět na manipulákách, ve dvojci i na těžších nákladech, ale i na osobáky se podíval možná častěji než hektor. S postupem času se tyto úkoly jen stupňují, osobáková vozba je mu v novějších epochách stále častější, a na nákladech už také jezdí čímdál častěji ve dvojicích. Navíc se od 90tých let objevuje velká řada různých zajímavých nátěrů.

Velký hektor, původně vyráběný hlavně na export do SSSR jako ČME-2 a pro velké podniky, se k ČSD dostal spíše z nouze při potřebě náhrady parní trakce. (3/4 z více než 900 vyrobených strojů šly na export.) Zdaleka nebyl jen nějaké ořezávátko pro podřadné výkony a jeho nasazení se od nasazení jeho menšího jmenovce dost lišilo. Například na "hradišťské Kače", což je spojka z Kunovic do Starého Města, vystřídaly velké hektory v r. 1965 excelentní veselské tahouny řady 524.0. Jezdily většinou dvojmo, protože tehdejší Pv vlaky (4 páry denně) sloužící k výměně zátěže mezi vlárskou dráhou a ferdinandkou bývaly často vytížené přes normu. (Po 3 letech je vystřídali čmeláci.) Velcí hektoři odtahali nepočítaná kvanta zátěží v kampaňových vlacích na řepných drahách, často těžkých separátů vedených jako rušicí vlaky v okolí velkých cukrovarů. Obsluhovali těžký posun a přetahy v velkých uzlech se spoustou vleček, třeba v Olomouci (tam včetně navážení ucelených uhelných souprav wapek do teplárny) nebo ve Znojmě. A samozřejmě sloužili jako kmenové nákladní lokomotivy na některých lokálkách, napadá mě hanácký pacifik, lednická nebo jemnická lokálka. V Jemnici byl jeden jihlavský velký hektor ustájen v místní strojové stanici a vozil i osobní/smíšené vlaky - typická souprava byla T 458.1+Ds+1xBai s kamny, později Balm-k. Oproti svým menším předchůdcům byli spolehlivější, snáze se udržovali a zvlášť na lokálkách byla výhodou velká nádrž, díky níž se nemuselo zajíždět do domovského depa zbrojit třeba i několik dní.

Fakt je, že malí hektoři sloužili i na dost obtížných tratích, třeba na moldavské dráze nebo na lokálkách v okolí Tanvaldu nebo Frýdlantu v Čechách. Na Frýdlantsku stojí za zmínku třeba obsluhy Prefy Horní Řasnice. Vozili i vojenské transporty na Doupov s cílovou stanicí Vahaneč na bochovské lokálce. Taky osobních vlaků asi odvezli víc než jejich větší bratránci. Na té moldavské dokonce tahali ještě soupravy vozů Bi s plošinami vytápěných kamny zděděné v r. 1972 od jejich parních předchůdců (524.2), v Tanvaldě a ve Frýdlantu vozily soupravy Ds+několik Balm-k.

No a odlišně od ČR, na Slovensku se velkých hektorů nezbavili dodnes a ještě nedávno tam jezdili v turnusech.