Diskuzní fórum železničních modelářů

Díky Honzo, poskytuje to dobrý přehled o složení nákladních vlaků v současnosti. Máš také podobné obrázky z nějakých osobních stanic?

Jenom drobnou poznámku k příspěvku Colonela. Asi má být Králův Dvůr. Ve Dvoře Králové by byla k vidění maximálně souprava 16 x Falls pro místní teplárnu a pár Eas ( a podobných derivátů ) do uhelných skladů. A o manipuláku projíždějícím 1x měsíčně na Mostka s Daak + jeden vůz ( většinou dřevo nebo uhlí ) nemluvě. Nehledě na to že ve Dvoře Králové žádné nákladní nádraží ani není....

Já bych k tomu ještě dodal, že to "typické" složení nákladních vlaků je v konkrétním případě ovlivněno místní cementárnou a nedalekým největším vápencovým lomem v ČR. Např. na tranzitních tratích evropského významu v labském údolí nebo na ferdinandce (do této kategorie trať údolím Berounky evidentně nepatří) bychom zřejmě dostali odlišný obrázek.

Co se dá zobecnit? Jednak se jistě bude lišit V. epocha od VI., na některých tratích dost výrazně. Za druhé, z tratí v VI. epoše odlišně od epochy V téměř vymizely klasické zetky, a to i 4nápravové, které nahradily vozy s posuvnými střechami, stěnami a plachtami. V VI. epoše v porovnání s epochou V roste podíl hromadných přeprav substrátů v ucelenkách, a to i na některých lokálkách, pak jde hlavně o obilí a agrochemikálie. O mizení klasických Mn vlaků a jednotlivých vozových zásilek snad není potřeba mluvit. A tam, kde se udržely dodnes, tak jsou to až na výjimky vozy s dřívím. K tomu přibyly různé nové technologie jako třeba woodtainery na štěpky, přeprava koksu v kontejnerech blackbox nebo ACTS apod., většinou taky v ucelenkách, leckde i na méně frekventovaných tratích. A neměl bych zapomenout na některá specifika jako třeba přepravy sklářských písků nebo uhelného prachu. Mě teď narychlo napadají dříve nárazové a dnes bohužel víceméně pravidelné přepravy po větrných polomech a kůrovcových kalamitách (Šumava, Jeseníky), štěpky ze Ždírce do rakouských celulózek a do Paskova, separáty čpavku z Dusla do Litovle i do jiných ACHP, ucelenky s obilím z některých obřích sil na lokálkách (např. silo Postupice) apod. Na druhé straně vymizely některé typické pravidelné přepravy do/z větších zaniklých fabrik, jako byla třeba ještě v epoše V papírna Loučovice na lipence. Víceméně konstantami v obou epochách jsou severočeské uhlí do velkých elektráren a tepláren, tranzit polského uhlí a koksu do Rakouska a Itálie, přepravy do/z automobilek, kontejnery ISO mezi překladišti Metransu a přístavy, vápenec do severočeských elektráren...

Snad lepší znalci než já doplní další konkrétní příklady.

Docela jezdí Buštěhradka za hranicemi Prahy. Pominu-li stálici, vápenec z Mořiny do Kadaně (via Rudná, Hostivice, Kladno, Rakovník) na tři mašiny SD-KD s obvykle 32 vozy, tak se pod taktovkou Carga denně manipuluje minimálně s jedním vozem v Ruzyni, dál se vozí stejným šoupákem "sušenky", cibule s cementem nebo vápnem, občas i nějaké to uhlí do Středokluk. Občas se něco vykládá/nakládá i u nás v Hostivicích. Do Jenče několikrát týdně jezdí v noci Semmeringem separátní šoupák s "ucelenkami" autovozů na vykládku do areálu Hödlmayr (prázdné bere dolů většinou středoklucký šoupák). A nově teď jezdí do Středokluk jednou týdně i kyselky z Kyselky (jezdí to Hanzalíkovy zamračené). Co naopak zmizelo (byť uvidíme jak to bude v létě, až se bude lítat víc) je "JETka" kterou vozilo AWT do Středokluk přes Semmering, všechno teď jezdí z Kralup přes Podlešín.

K hankem zmíněným Ždírcům -- jezdí běžně 3-4 šoupáky denně ve všední dny, mimo Ždírec míval manipulaci psanou jen ten ranní kolem osmé, v Rozsochatci (prakticky se nevyužívá) a v Chotěboři. Obsluha Chotěboře není pravidelná, ale je. Nakládka dřeva na nádraží, uhlí pro uhelné sklady, případně obsluha vlečky bývalého ACHP (hnojiva). Na šoupákách se vozí nejen ucelenky woodtainerů, ale do Ždírce i dřevo na zpracování a zpracované zpět. Dřív to byla primárně doména dvojčat banglí, ale poslední rok dva jezdí hlavně sólo brejle. Na manipulaci přímo ve Ždírci bývala na záloze špageta.

Takže se určitě nedá říct, že by nákladní doprava krom tranzitu vymřela. Byť proti stavu před třeba 20 lety je jí samozřejmě znatelně méně.

Osobní nádraží příliš nevedu, jednou jsem tu zkoušel se dostat na ten kopec nad Berounským nádražím, ale lézt po skále se mi znova nechce a obcházet to nějakým šíleným obloukem taky ne. V tom je ten Dvůr děsně vděčnej, že se tam dá dobře zastavit a pěšky je to 200 metrů po vyšplapané pěšince. Občas něco nafotím na ONJ, ale není to nijak systematicky zpracované a většina asi ani ne webu, pokud se to tam nedostalo jako vedlejší produkt jiného alba.

Hank má samozřejmě pravdu s tím, že složení vozů je ovlivněné tou cementárnou, ale ne zas tak. Přinejhorším si odmyslete vagóny s nápisem Lhoist Jinak primárně mi šlo o zdokumentování provozní patiny, vyšisovaných barev, oprav laku, mechanického opotřebení vozů a projevů vandalismu v kontextu ucelených souprav.

P.S. a třeba někoho inspiruju, aby podobným způsobem začal dokumentovat zase svoje oblíbené nádraží... např. pokud někdo chodíte na přednášky z cyklu profesora Mojžíše, tak odtamtud by se skvěle dokumentovalo, co jezdí skrz Hlavní nádraží.

Ještě bych zmínil jednu, podle mne docela důležitou, věc. (napříč epochami, ale když už jsou to fotky ze stejného alba...)

http://colonel32.rajce.idnes.cz/Beroun% ... G_5004.jpg

Takhle vypadá ve skutečnosti hromada šrotu. Zatímco na modelu se vždycky nalepí změť všeho možného a pak se to přestříká souvislou vrstvou červenohnědé rezaté barvy.

Coloneli, tohle je už VII. epocha

Tak už jsem našel kudy se dá rozumně dostat nad Berounské nádraží

http://colonel32.rajce.idnes.cz/Beroun% ... G_5351.jpg

Colonel32 píše:Tak už jsem našel kudy se dá rozumně dostat nad Berounské nádraží

http://colonel32.rajce.idnes.cz/Beroun% ... G_5351.jpg

To je parádní flek na focení, nákladní vlaky jako na dlani. Dokud nejsou listy na stromech a náletu, tak je hodně vidět.
To je kotlů jako od Roca a Rajek jak od Bramosu. Takový seřazováček bych chtěl mít na kolejišti.

Na Japonském kolejišti máme epochy rozdělené, protože máme rozdělený vozový park: Kamarád má současné vysokorychlostní jednotky nasazované na tratě šinkansenu, zatímco já mám vozidla konvenční sítě odpovídají IV. epoše (období 1970 - 1984) a nemáme problém, dodržuje se pouze jednota epochy.

Proč u mě IV. epocha? Je to dáno hustotou a pestrostí provozu na konvenční síti, který ale ustal kvůli drastickému šetření státních drah a následné privatizaci státní železniční sítě. Provoz se tak omezil na ucelené soupravy nákladních vlaků a elektrické/motorové jednotky, klasické soupravy v Japonsku dojezdily. Některým se současný monotónní provoz líbí, ale mě ne.

Martin70 píše:

Colonel32 píše:Tak už jsem našel kudy se dá rozumně dostat nad Berounské nádraží

http://colonel32.rajce.idnes.cz/Beroun% ... G_5351.jpg

To je parádní flek na focení, nákladní vlaky jako na dlani. Dokud nejsou listy na stromech a náletu, tak je hodně vidět.
To je kotlů jako od Roca a Rajek jak od Bramosu. Takový seřazováček bych chtěl mít na kolejišti.

Nevím kolik na to máš prostoru, ale pokud nemáš tělocvičnu tak to asi doma v H0 nepostaviš, to budeš mít přejít do N nebo spíš Z. V T není dost materiálu na koleje, sortiment výhybek atd.

Akatsuki píše:. Některým se současný monotónní provoz líbí, ale mě ne.

Mně se to líbí, provozuji automatizaný provoz v TrainControlleru, monotónní to není, provoz je pestrý. Kolejiště vede kolem místnosti, má šířku 60 cm a celkovou délku asi 15 m, na tom už se nějaký zajímavý provoz uskutečňovat dá. Rozpojovat a posunovat vagonky mne nebaví. Chápu ovšem že kdo má málo místa, nic jiného mu nezbývá a sám sebe přesvědčuje že to je nejzajímavější.

Tady šlo o komentář na současné vlaky v Japonsku, u nás je to přesně naopak. Vlaky soukromých dopravců to hodně oživily. Nákladní doprava je hodně pestrá, byť je slabší než bývala, ale to není problém jen ČR, v Japonsku nákladní přepravy trvale klesají od 80. let. Na vinně je kromě úsporné politiky taky vlastnictví drah v rukou osobních dopravců, kterým je nějaký náklad ukradený a podle toho vypadá infrastruktura. Síť SŽDC je na tom ještě dobře.

S prostorem v modelu vidím problémy u nás v klubu. Máme kolejiště 300/120 cm v měřítku N a provozujeme přitom nejdelší soupravy o skutečné délce 350 metrů, lokomotivy by zvládly i více, ale delší přímou kolej nemáme. Ostatní kolejiště provozují soupravy sotva poloviční délky.

http://colonel32.rajce.idnes.cz/Beroun%2C_Kraluv_Dvur/

fotogalerie aktualizovaná o několik návštěv