Diskuzní fórum železničních modelářů

V Poříčanech se má ETCS budovat v příštím roce. Předpokládám, že uhelka ho stejně nemá.
Všechny naše lokomotivy mají LVZ https://cs.wikipedia.org/wiki/Liniov%C3%BD_vlakov%C3%BD_zabezpe%C4%8Dova%C4%8D_LS. Strojvedoucí jel minimálně minutu proti Stůj, kterou také viděl na návěstním opakovači. Za tu dobu musel minimálně 3× obsloužit tlačítko bdělost, jinak by mu vlak zastavil.

Nehodě by téměř jistě zamezil zaváděný ETCS. Po projetí výstrahy (žlutá) kontroluje, zda vlak začal zpomalovat dle nastavené brzdné křivky. Když jede rychleji, varuje a případně i zasáhne do řízení a zastaví vlak. To samé při překročení traťové i návěstěné rychlosti.

Jenže aby systém fungoval, musí být zaveden na tratích (u nás na hlavních koridorech) a na všech lokomotivách, které tam jezdí (havarovaná ho neměla). Jsme v přechodném období, ve kterém ještě všechny tratě nemají systém zavedený a stále na ně mohou lokomotivy bez ETCS. Výhradní provoz na ETCS je plánován na všech českých koridorech od 1. 1. 2025. Poté by projetí červené nemělo být možné.

Současně provozovaný liniový zabezpečovač (pokud však nebyl v rekonstruovaném úseku dočasně vypnutý) stejně jen přenese signál z návěstidla do lokomotivy a do samotného řízení nezasahuje, jen v některých případech aktivuje nutnost využívat tlačítko bdělosti. V daném případě musel strojvedoucí obsluhovat tlačítko bdělosti v každém případě (nefunkční zabezpečovač / blížíš se k červené / „volno odbočkou“), lišila by se jen barva světla na opakovači.

Bylo mi vyprávěno, že obsluhovat živák se někteří naučili i ve spánku...

D píše:Po projetí výstrahy (žlutá) kontroluje, zda vlak začal zpomalovat dle nastavené brzdné křivky. Když jede rychleji, varuje a případně i zasáhne do řízení a zastaví vlak.

Takhle, pokud vím, funguje MIREL. Starý LVZ brzdnou křivku nekontroluje, jen mačkání tlačítka bdělosti. A myslím si, že na uvedéném stroji byl jen LVZ.

HonzaM píše:Překvapuje mne, že neexistuje elektronický systém, který by fíru dúrazně upozornil že projel návěst “stůj”.

Honzo, promiň, myslel jsem, že kolem železnice či jejího modelování se snad motáš dost dlouho a víš, co za systémy existuje.
Řešení existuje - například (dnes) ETCS nebo (dříve) německé PZB s magnety u návěstidel. A (nejen) u mechanických návěstidel se používá/používal "trip-cock", který otevřel brzdové potrubí.

sidlo píše:V Poříčanech se má ETCS budovat v příštím roce. Předpokládám, že uhelka ho stejně nemá.
Všechny naše lokomotivy mají LVZ https://cs.wikipedia.org/wiki/Liniov%C3%BD_vlakov%C3%BD_zabezpe%C4%8Dova%C4%8D_LS. Strojvedoucí jel minimálně minutu proti Stůj, kterou také viděl na návěstním opakovači. Za tu dobu musel minimálně 3× obsloužit tlačítko bdělost, jinak by mu vlak zastavil.

Podle mých informací byla ve stanici výluka a přenos návěstí na opakovač nebyl možný.

ps: a těch nekodovaných trati je cca 60% (třeba i na té jednokolejce na Domažlicku - nehoda u Milavče v srpnu 2021).

vinklarekcz píše:Podle mých informací byla ve stanici výluka a přenos návěstí na opakovač nebyl možný.

V případě, že kolej není kódovaná, např. vedlejší kolej ve stanici nebo výluka, tak se musí obsluhovat tlačítko bělosti. To znamená od vjedového návěstidla k odjezdovému návěstidlu je to opět minimálně 3× stisknout.

Zlámalík píše:

HonzaM píše:Překvapuje mne, že neexistuje elektronický systém, který by fíru dúrazně upozornil že projel návěst “stůj”.

Honzo, promiň, myslel jsem, že kolem železnice či jejího modelování se snad motáš dost dlouho a víš, co za systémy existuje.
Řešení existuje - například (dnes) ETCS nebo (dříve) německé PZB s magnety u návěstidel. A (nejen) u mechanických návěstidel se používá/používal "trip-cock", který otevřel brzdové potrubí.

Bohužel o reálné železnici jsou moje znalosti minimální. Vím, že je to škoda.

Z vlastní zkušenosti vím, že největší problém Poříčan je, kromě toho že jsou v oblouku, především to, že při vjezdu od Sadské nebo Peček se člověk víc soustředí na dolní světlo (je tam variant víc než dost) a na proměnnou stahovačku, kdy třeba při jízdě po druhé koleji od Peček na druhou kolej staniční jsou dvě stahovačky hned za sebou což vytváří vynikající podmínky pro to zapomenout co svítilo na horním světle. Navíc díky naší Dobré Správě, jejich ochotě a neustálé rozestavěnosti Poříčan a neochotě cokoliv udržovat zmizí kód hned za vjezdovým návěstidlem a objeví se nejdříve u odjezdového návěstidla pro opačný směr (pokud se to sejde dobře) takže je i na volnoznak člověk nucen obsluhovat tlačítko bdělosti (cca 2x se to stihne než naskočí kód). Nejhorší na tom je, že pokud se objeví červený kód nebo mezikruží, tak stará LS a ani novější LS-90 nechtějí obsluhu bdělosti navíc, což znamená že pokud jsem zapomněl a zároveň si nevšiml co naskočilo za kód, ženu se do velkého průseru.

Dovolím si to shrnout:
dotaz od HonzaM byl, co se stalo. Víme, že poměrně těžký nákladní vlak přijížděl od Peček do Poříčan na 4. kolej. Na vjezdovém návěstidle bylo 80km/h a výstraha. Strojvedoucí měl tedy jet tak, aby od vjezdového návěstidla v obvodu výhybek nepřekročil rychlost 80km/h a zároveň aby dokázal zastavit před odjezdovým návěstidlem. Pokud jde o vlakový zabezpečovač, tak před vjezdovým návěstidlem se vysílal kód pro žluté mezikruží - omezení rychlosti od vjezdového návěstidla. V obvodu výhybek se nekódovalo, protože při jízdě jiným než přímým směrem se nekóduje (zakazuje to norma). Na staniční koleji se nekódovalo, protože po nedávné výměně zabezpečovacího zařízení je VZ poze na kolejích 1, 0 a 2.
Pokud vím, tak zatím nejsou známé výpovědi strojvedoucích (na lokomotivě byli 2) a nevím, co je na záznamu z rychloměru.
Takže dál spekulace: 1. strojvedoucí nebrzdil, protože zapomněl, že na vjezdu byla výstraha nebo se chytil povolujícího znaku na jiném návěstidle. Když zjistil omyl, bylo už pozdě. 2. strojvedoucí se snažil brzdit, ale pro technickou závadu na vlaku vlak nebrzdil dle očekávání. 3. další variace na první dvě možnosti.

Pokud jde o LVZ, tak ten byl vyvíjen od 50. let minulého století. Cílem byl liniový přenos informací, protože bodové VZ, jako třeba v Německu, omezují kapacitu dráhy a to socialistické národní hospodářství nemohlo potřebovat. Náš VZ tedy umí na vybaveném úseku trati přenášet kontinuálně aktuální informaci o stavu následujícího návěstidla. Informací je 5: červená, žluté mezikruží, žlutá, zelená a bez kódu. Mobilní část zobrazuje tyto informace na návěstním opakovači a při restriktivních informacích nebo bez informací vyžaduje obsluhu tlačítka bdělosti. Zda bude strojvedoucí adekvátně brzdit neumí vyhodnotit. Drobné vylepšení je Slovenská verze mobilní části Mirel, která předpokládá, že návěstidla jsou na vzdálenost 1000m a z toho odvozuje kontrolu brzdění. V 90. letech byl zadán úkol LVZ vylepšit, ale velice brzy byl zrušen, protože v Evropě se zrodil pojem ERMS/ETCS.
V Poříčanech při nedávné rekonstrukci došlo k náhradě hybridního stavědla za elektronické. Tato stavba byla spolufinancována ze zdrojů EU, takže nebylo možné budovat LVZ. Obnoven byl pouze na průjezdových kolejích, protože naše legislativa neumožňuje jezdit rychlostí větší než 100km/h, pokud není vlakový zabezpečovač. Stavba ETCS Kolín - Kralupy už je v běhu a čekalo se právě na dokončení rekonstrukce Poříčan. Od roku 2025 má být výhradní provoz podle ETCS, takže pak už nebude LVZ potřeba vůbec.

Včera jsem byl na školení a od hasiče jsem slyšel že nejspíše strojvedoucího zmátlo sousední návěstidlo, pokud tomu tak je tak je to dost na h.... pro strojvedoucí

V případě, že na návěstidle vedlejší koleje byl volnoznak, tak by to znamenalo, že tam měl jet nějaký vlak z té vedlejší koleje. Lokomotiva a první dva vozy se položily na vedlejší kolej tak, že byla nesjízdná. Kam ten nějaký vlak z vedlejší koleje zmizel?
Nečekám odpověď, jenom mám pocit že se tu rozvíjí divoké nepravděpodobné teorie.

sidlo:
Podle komentářů u článku Z dopravy to vypadá, že nákladní vlak uhýbal osobnímu, který ho měl předjíždět po traťové koleji a měl postavenou cestu dříve, než nákladní dojel k odjezdovým návěstidlům. Díky zpoždění měl osobní vlak dost času, aby zastavil na trati před nádražím a mohl být poté hasiči evakuován.

sidlo: Předpokládám, že náklad šel na 4. kolej, protože byl předjížděn. Kromě Os a R z Peček se tam tou dobou dostávají na trať Krakonoše, protože kvůli výlukám nemůžou horem přes Lysou. A nultou předpokládám mají v tu dobu většinou z Prahy, je to trochu hustší.

Tak mi to začíná dávat smysl. Dispečer postavil pro osobák cestu hned jak se mu uvolnily výhybky na zhlaví z Peček (asi č. 9). Potom mohl strojvedoucí nákladu vidět na odjezdu volno.