Čeština v příspěvcích - vážně i nevážně

[Michal Šuhajda]

No rozhodně bych neřekl, že právě Pražané jsou se svou mluvou nějakým výkvětem češtiny. Ukázka pražské mluvy neřekl bych nářečí, ale spíš argot, kterou pozná i Pražan je ve filmu Na samotě u lesa ve scéně, kdy se objeví “manželka” O.Vlacha v rozestavěném domě.
Případně něco mladšího - Divadlo Mír
PS: samozřejmě chápu, ze v obou případech jde o uměleckou nadsázku, ale...

[Jarda H.]

.... vytvořil takový speciální úhelník, který jsem si interně pojmenoval svislicový kolmicovač. Ale lze mu též říkat kolmicový svislicovač. ....

Připomněl jsi mi "cimrmany" : jen aby to nebylo vítězství Pyrrhy, dříve Pyrrhovo vítězství !

[Dovi]

Nevím o kom Milan mluví, já neznám nikoho, kdo by mluvil něčím co asi nazývá pražským nářečím. Výraz “prajzska” jsem viděl poprvé v životě tady v diskuzi. V Praze žiju od narození.

.
Ach jo.
Prajzština nemá s Prahou, s Pražany ani z "pražštinou" vůbec nic společného.
Je to jedno z lašských nářečí a mluví se jím na Hlučínsku. Základ slova je od Prušák neboli Prajz a souvisí to s postoupením Kladska a větší části Slezska dobyvačnému Pruskému království v 18. století (Friedrich II. zvaný Veliký versus Marie Terezie).

[hank]

V tom koutě zemí Koruny české, kde je doma Milan Ferdián, se těch nářečí na pomezí němčiny, polštiny, češtiny a slovenštiny rozeznává asi 6 nebo 7 (včetně toho "po naszymu"). Já se teď seberealizuju v kuchyni , ale až budu mít trochu času, podívám se do svého archlívu po jedné diplomce, která to pěkně vysvětluje.

[HonzaM]

A co měl Milan na mysli tím “Pražaki od hradu”?

[HonzaM]

No rozhodně bych neřekl, že právě Pražané jsou se svou mluvou nějakým výkvětem češtiny. Ukázka pražské mluvy neřekl bych nářečí, ale spíš argot, kterou pozná i Pražan je ve filmu Na samotě u lesa ve scéně, kdy se objeví “manželka” O.Vlacha v rozestavěném domě.
Případně něco mladšího - Divadlo Mír
PS: samozřejmě chápu, ze v obou případech jde o uměleckou nadsázku, ale...

Asi se pohybuju v jiné společnosti...

[HonzaM]

Nevím o kom Milan mluví, já neznám nikoho, kdo by mluvil něčím co asi nazývá pražským nářečím. Výraz “prajzska” jsem viděl poprvé v životě tady v diskuzi. V Praze žiju od narození.

.
Ach jo.
Prajzština nemá s Prahou, s Pražany ani z "pražštinou" vůbec nic společného.
Je to jedno z lašských nářečí a mluví se jím na Hlučínsku. Základ slova je od Prušák neboli Prajz a souvisí to s postoupením Kladska a větší části Slezska dobyvačnému Pruskému království v 18. století (Friedrich II. zvaný Veliký versus Marie Terezie).

V tom koutě zemí Koruny české, kde je doma Milan Ferdián, se těch nářečí na pomezí němčiny, polštiny, češtiny a slovenštiny rozeznává asi 6 nebo 7 (včetně toho "po naszymu"). Já se teď seberealizuju v kuchyni , ale až budu mít trochu času, podívám se do svého archlívu po jedné diplomce, která to pěkně vysvětluje.

Myslím si ale, že třeba sem do diskuze by se měla používat spisovná čeština, jakou jsme se (snad všichni) učili ve škole, bez gramatických chyb. Je jen potřeba zapojit mozek. Občas se jen divím, jak někdo může udělat takovou chybu, typu "vlaky jezdili". Udělám si takovou sbírku těch "perel" co se tady obejví a pak to sem dám (bez uvedení "autorů").

[Brejla]

... Je jen potřeba zapojit mozek. ...

Nechceš s tím začít u sebe

[jipol57]

HonzaM: tak vidím, že můžeš být brán jako příklad k mému příspěvku. Hned v první větě. viewtopic.php?f=28&t=5241&start=135#p284326
On si člověk ani neuvědomí, že podle mluvy se dá identifikovat jeho původ. A taky nemyslím, že by kdokoliv, mohl být jako vzor správné mluvy. Možná učitelka.

[jipol57]

Prajzko. (Prajzsko)
Někdo, teď nevím kdo to byl, to má tady uvedené jako bydliště. Zajímalo mě, kde to je, a dokonce jsem hledal na mapě a nenašel. Myslel jsem si, že tak nazývá Prahu. Ale už tu bylo vysvětleno a je to taky tady: https://cs.wikipedia.org/wiki/Prajzov%C3%A9
Jestli ten dotyčný tady je, tak sem prosímtě napiš, jestli jsi opravdu z Hlučínska. Ať mám jasno.

[milan ferdián]

Myslím si ale, že třeba sem do diskuze by se měla používat spisovná čeština, jakou jsme se (snad všichni) učili ve škole, bez gramatických chyb. Je jen potřeba zapojit mozek. Občas se jen divím, jak někdo může udělat takovou chybu, typu "vlaky jezdili". Udělám si takovou sbírku těch "perel" co se tady obejví a pak to sem dám (bez uvedení "autorů").

To máš tak, já v rámci budovani světlých zitřku vyšel jen tři třidy zvláštní školy, bo nebyl čas na školu. Republika vzkvetala a bylo třeba uhli, uhli, uhli, bydleni, bydleni, ocel a ocel neboť naš kraj měl přezdivku "Ocelove srdce republiky", tak to u nás bylo, synku nebo co vlastně jseš . a ten dotaz na "pražaki od hradu" ? no, to su ti co od tama přidu k nam na pokec s modulama. My jim ukažeme krasy a pamatky na Stodolní a na Bazalech a synci se od nás odvažeji nezapomenutelne zažitky na cely život. No, už sem hodně stary kmet nad covidem nebo nad hrobem, nevim co je teď in, abych znova začal.
-m-

[Jarda H.]

.... bo nebyl čas na školu. Republika vzkvetala a bylo třeba uhli, uhli, uhli, bydleni, bydleni, ocel a ocel neboť naš kraj měl přezdivku "Ocelove srdce republiky", ....
-m-

No však bylo třeba nutný zalít válečným štváčům hrdla naší mírovou ocelí ... Dneska se ani nechce věřit tomu, co se v některých letech odehrávalo a bylo zcela vážně myšleno a případně i perzekuováno !
Mimochodem vy jste tam měli "černé" zlato, my tady zase "zelené" nebo i "bílé" zlato

[milan ferdián]

Pro upřesnění, učila se spisovná čeština, tak jak všude na československých základních školách. Problém byl v tom, že v našem kraji se sešlo lidí z různých krajů republiky nebo-li babylon jazyků. Mimo češtiny, jste slyšeli slovenštinu, maďar-
štinu, cikánský a polštinu. Protože československá televize vysílala kulový mimo večerníčků, nejsledovatelnější byly polské programy, tak polsky nebylo problém rozumět. Teď do toho povinná ruština a dál němčina nebo angličtina. Abych nezapoměl tak řečtina. Teď se vám do vaší mluvy zamíchalo nářečí a těch tu bylo a jsou tu stále, jak podotkl hank. A mluvit v dnešní době o spisovné češtině, je už utopie, jak předeslali předřečníci. Mobily, tablety a PC udělali své. Někdy fakt musíte dedukovat co pisatel svým textem myslel, když text je bez háčků a čárek. Je to na škodu, ale můžeme jen k tomuto trendu přihlížet my starší nebo aspoň se snažit mluvit spisovně mezi vnoučaty. Je to dost těžké, protože když jsem byl malý, tak jsem moc nerozuměl babičce, protože mluvila svým nářečím, na Hané. Moji snahou je čitelnou češtinu mít ve svých příbězích. Mám ale obavu, zda dnešní omladina bude umět přečíst slovenské příběhy, které jsem ponechal v originá-
lu (doufám, že korektor se do slovenských příbězích příliš aktivně nezapojil, ikdyž jsem to výslovně zakázal).
-m-

[Radek Strnad]

Mobily, tablety a PC udělaly své......!!!!!.....Milane!!!!! Ono je třeba přiznat, že leckdy i naši rodiče/prarodiče zase tak striktně tu češtinu nedodržovali. A to přesto, že nás se snažili jí učit. Moje babička do českých vět běžně komponovala německá a jiná cizí slova. Doma jsme měli lantuch, šifonér, měla i fěrtoch, blůzu, tuplovanou nití šila ....skoro furt, když něco reparatůrovala a říkala: "Když budete zlobit, parchanti, zviksuju vás holí ajn cvaj". Když se někam jelo, museli jsme pakovat a tumlovat se, abychom stihnuli poštu(tak říkala autobusu). Smáli jsme se tomu(pitomci hloupí), ale co si zase o nás bude mladší generace říkat, těžko odhadnout.

[hank]

Tak už jsem to našel.
https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/ ... sequence=1
Není to diplomka, ale článek z digitální knihovny filosofické fakulty Masarykovy university v Brně. Není to tam rozděleno podle názvů nářečí, ale podle tzv. etnonym, tj. názvů příslušníků nářečních skupin. Takže komu se to nechce číst celé: Jsou to Šlonzáci, Vasrpoláci, Laši, Gorali, Moravci, Prajzáci a lidé Ponaszymu. Přičemž třeba definice takových Šlonzáků není moc jasná etnografům ani lingvistům. A aby se to nepletlo, tak "na prajzské" nebo "v Prajsku" se mluví hned třemi nářečími, prajzácké má za základ němčinu, moravecké češtinu a ponaszymu polštinu.

Tož tak, a fčil mudrujte, kořeni...