od AlexD » úte 19 bře, 2024 12:20 pm
Je až s podivem, jak se ve vláknu změní původní dotaz. "Kdy byla zrušena povinnost řadit za mašinu služební vůz?" Pokud to někoho zajímá, tak jsem dostal odpověď n K-Report, Tady jsem si ji dovolil citovat:
Quex:
Tak pokud jde o dopravní povinnosti vlakvedoucího, ty byly zrušeny v roce 1997 novým předpisem D1.
Ono je to trochu složitější. Dopravních povinnosti ve smyslu sledování návěstí byl vlakvedoucí zbaven už dávno před tím v případech, kdy jeho stanoviště bylo za osmou nápravou vlaku. Takže v případech, kdy byla souprava např. v sestavě 4x Be + Dsd, nebylo nutné služební vůz přestavovat v obratové stanici. Poté, kdy byly dvounápravové vozy nahrazeny čtyřnápravovými (třeba "saniťáky nebo Bai), tak se to leckde řešilo sestavou se služebním vozem uprostřed (2xBai+Dsd+2xBai). Po vyřazení Dsd z osobní dopravy a jejich náhradě BDa (pozdější BDs) byla snaha udržet ucelené soupravy se služebním oddílem na konci (kvůli průchodu), takže přibývalo vlaků, kde formálně nebyla povinnost sledovat návěsti. Kromě toho ji vlakvedoucí neměl při zvýšené frekvenci nebo když v četě chyběl průvodčí a zastával práci i za něj, případně za vlakového manipulanta. Nicméně staří "služebníci" to měli v krvi a i když dělal kontrolu jízdenek, tak si obvykle stáhl okénko a na vjezd kouknul. Obvykle k nevoli "obecenstva". Samozřejmě to souviselo se seznáním a skutečností, že ty svoje trati znali nazpaměť.
Mezi další dopravní povinnosti se řadila odpovědnost za výpravu vlaku v neobsazených dopravnách, anebo třeba zajištění krytí vlaku v případě jeho uváznutí. Na D3 se hlásil dirigentovi nebo sjednával přeložení křižování. V určených nácestných stanicích měl povinnost se hlásit v dopravní kanceláři pro rozkazy (i když žádné nebyly, ale byla to kontrola).
Nejen při projetí "Stůj" měl vlakvedoucí povinnost strhnout brzdu. Měl to udělat už v případě, kdy na návěst "Výstraha" nedal strojvedoucí návěstí "Pozor" najevo, že ji registroval a řídí se podle ní. Právě nejasnot kolem toho, zda ji dávla strojvedoucí před Dynínem při průjezdu kolem zhaslé předvěsti ve výstraze byla předmětem vyšetřovacího pokusu. S neurčitým výsledkem. Vlakvedoucí tvrdil, že ji neslyšel, což se dalo vyložit tak, že nebyla dávána, stejně jako to, že ji mohl z nějakého důvodu přeslechnout. Pochybil i vlakvedoucí Meridianu v Bratislavě, který ji měl strhnout... A byly zřejmě i další případy projetí spící nebo nepozornou četou. Ty, kdy se naopak podařilo něčemu zabránit moc známé nejsou. Obvykle se to ututlalo a protože nebyl internet a šotouši byli vzácní, tak se to ani moc nerozkecalo. A pamětníci už vymřeli nebo si nic nepamatují...
A ještě k té kontrole "konců". Povinnost sledovat celistvost vlaku měli všichni dopravní zaměstnanci v obvodech působnosti - výpravčí, signalisté, hradláři, hláskaři. Při chybějících nebo zhaslých koncovkách nesměli dát odhlášku, případně museli zastavit všechny vlaky jedoucí za tím pochybným.
Pojmy "starší průvodčí" a "mladší průvodčí" souvisejí s pseudomilitarizací dráhy v padesátých letech. Ekvivalent "staršího referenta" a "mladšího referenta" v úřadech, u SNB apod. Souviselo to s odslouženou dobou a svým způsobem nahrazovalo dřívější hodnosti "adjunkt" či "oficiál". Starší průvodčí měl obvykle vlakvůdcovské zkoušky, ale jezdil jako průvodčí, než se uvolnilo místo vlakvedoucího. Přidělení jednotlivých vozů průvodčím byla povinnost vlakvedoucího. Protože průvodčí mající na starosti poslední skupinu vozů, resp. poslední vůz plnil funkci návěstníka, mohl to být, ale nemusel, zkušenější kolega, případně s vyšší kvalifikací.