Moderátoři: Michal Dalecký, Jarda H.
Michal Šuhajda píše:Ahoj je to parádní stavba! Nejprve jsem myslel, že fotky jsou podklady pro budoucí stavbu. Jen piš a chlub se, máš čím.
Myšpulín píše:Další který nás chce na.rat! Když jsem četl příspěvek a juknul na obrázek, stále jsem se nemohl dočíst, na co to vlastně koukám, jestli na dílo Haffeneckera nebo K. I. Dientzenhoffera. A ono taliena.
hank61 píše:Velká krása
cipisekmp píše:Zdarvim. Pani, to je modelarina. Cipisekmp.
hank píše:Teprve teď jsem zjistil, že máš na blogu papírnu. Na zdejším fóru se o papírenských technologiích dost podrobně pojednávalo, viz tady: viewtopic.php?f=11&t=8812&hilit=Prudk%C3%A1
Jestli chceš, můžu to aktualizovat nějakým povídáním o technologiích 30. let. Některé papírny vypadaly úplně stejně ještě i v 80. letech a to už jsem v praxi jako papírenský technolog a vedoucí na základním a středním ranku zažil osobně.
hank píše:Jenom k tomu obrázku na tvém blogu: V těch dobách se kotouče v papírnách neukládaly na čela, protože ruční manipulace kutálením byla snadná a v dobách, které popisuješ, dnes běžné manipulační prostředky jako vysokozdvižné vozíky s čelistmi ještě neexistovaly.
talien píše:Máš třeba nějaký příklad jak byly ty role naležato skladované? Nějaké zarážky? Možná klíny? Ty by pak v měřítku asi ani nebyly vidět
hank píše:Jo, a ještě: Jestli chceš staré fotky z papíren ve Větřní a Loučovicích, kromě strýčka Googla (Loučovice mají pěkné historické stránky...) ti poradím fotobanku na stránkách českokrumlovského fotoateliéru Seidel:
http://fotobanka.seidel.cz
hank píše:Ano, klíny, podle váhy a velikosti se mohly kotouče skladovat i ve více vrstvách nad sebou, běžným vybavením takového skladu kotoučů byla jeřábová drážka pod stropem s ručním nebo později elektrickým kladkostrojem.
hank píše:Jo, a ještě: Jestli chceš staré fotky z papíren ve Větřní a Loučovicích, kromě strýčka Googla (Loučovice mají pěkné historické stránky...) ti poradím fotobanku na stránkách českokrumlovského fotoateliéru Seidel:
http://fotobanka.seidel.cz
talien píše:Mám zatím připravený model (tak nějak) drtičky na hadry a taky několik "sít" na přebírání hadrů... předpokládám, že dřív tahle práce se sběrným textilem byla dost zásadní součástí výroby papíru.
hank píše:[A ještě k pohledu do haly kterékoli papírny: Na pohled výraznou částí každého provozu, ať už vlastního papírenského stroje nebo mlecích linek, bývaly transmise s řemenicemi. Přežily i věk páry, takže např. v těch Olšanech byla ještě na přelomu 70. a 80. let mlecí linka sestávajíci ze dvou řad malých plechových holendrů - jestli si dobře pamatuju, bylo jich na každé straně 12, každou větev poháněla jedna transmise a obě transmise současně poháněl velký elektromotor o příkonu asi 2 MW. Nad tím motorem byla očouzená klenba a ještě tehdy žili pamětníci, kteří tam pamatovali parní stroj... A ty úplně první strojní papírny používaly pro pohon tramsmisí vodních kol.
talien píše: Plechové holendry - nevím, jak moc těžké tyhle stroje byly, ale předpokládám, že byly asi spíš někde v přízemí... stejně jako papírenský stroj bych očekával někde níž než v patře - nebo bylo něco z toho v patře?
talien píše: A co se toho pohonu týká - mám slepenou i klasickou tovární kotelnu, tak jsem tak nějak předpokládal, že bych jako pohon, tedy parní, použil ji...
talien píše: ... a ty převody by šli z ní...
hank píše:Jak kdy, jak kde. Podle plochy k dispozici. I když byla papírmašina v přízemí, stejně pod ní byl sklep a v něm např. vývěvy, části vodních okruhů a další příslušenství. A mlecí linky bývaly v patře, aby papírovina tekla do směšovacích nádrží a/nebo strojních kádí samospádem.
hank píše:Ne. Z kotelny udělej rozvody páry - nejlépe po potrubních mostech nebo v kanálech - na místa spotřeby.
hank píše:Už dávno za císařpána bývali papírníci progresivními podnikateli a zaváděli elektřinu ku prospěchu svému i přilehlých obcí - i v Loučovicích i ve Větřní. Vodní elektrárna pro papírnu Větřní bývala na Vltavě kupodivu taky v Loučovicích (dodnes jsou tam po ní po proudu pod bývalým Vltavským mlýnem ruiny jezu) a svého času to byla nejvýkonnější vodní elektrárna v celé monarchii.
hank píše:Loučovická vodní elektrárna bývala asi kilometr pod dnešní lipenskou hrází a její objekt taky dodnes stojí. Loučovický papírník Porák spoluvlastnil (spolu s opatem vyšebrodského kláštera) i vodní elektrárnu v Horním mlýně nad Vyšším Brodem, která poháněla vyšebrodskou lokálku. A papírenský stroj č. 3 v Loučovicích dostal v r. 1936 tehdy moderní elektrický pohon regulovaný Ward-Leonardovým soustrojím fy Siemens, které se udrželo až do samého konce papírny ve Vltavském mlýně jako provozuschopné.
Zpět na Mám rozestavěno (máme rozestavěno)
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 14 návštevníků