České městečko

[Myšpulín]

Další který nás chce na.rat! Když jsem četl příspěvek a juknul na obrázek, stále jsem se nemohl dočíst, na co to vlastně koukám, jestli na dílo Haffeneckera nebo K. I. Dientzenhoffera. A ono taliena.

[hank61]

Velká krása

[cipisekmp]

Zdarvim. Pani, to je modelarina. Cipisekmp.

[talien]

Ahoj je to parádní stavba! Nejprve jsem myslel, že fotky jsou podklady pro budoucí stavbu. Jen piš a chlub se, máš čím.

Díky, Michale, zas to tedy zkusím

Další který nás chce na.rat! Když jsem četl příspěvek a juknul na obrázek, stále jsem se nemohl dočíst, na co to vlastně koukám, jestli na dílo Haffeneckera nebo K. I. Dientzenhoffera. A ono taliena.

Tak neměl jsem úplně v úmyslu vás na.rat, ale pokud je to v téhle souvislosti, neříkám, že to nepotěšilo.

Velká krása

Díky!

Zdarvim. Pani, to je modelarina. Cipisekmp.

Také zdravím a díky!

Tak tedy přidám se fotku rozpracovaného modelu, který jsem začal vytvářet už před 4 roky... pak bylo trochu rušněji v jiných oblastech mého života a model zůstal odložený "na lepší časy" a ty paradoxně nastaly teď... takže jsem se pustil do další práce na něm. Víc o postupu práce je na mém blogu, ale sem dám alespoň fotku současného stavu.

[hank]

Teprve teď jsem zjistil, že máš na blogu papírnu. Na zdejším fóru se o papírenských technologiích dost podrobně pojednávalo, viz tady: viewtopic.php?f=11&t=8812&hilit=Prudk%C3%A1
Jestli chceš, můžu to aktualizovat nějakým povídáním o technologiích 30. let. Některé papírny vypadaly úplně stejně ještě i v 80. letech a to už jsem v praxi jako papírenský technolog a vedoucí na základním a středním ranku zažil osobně.

Jenom k tomu obrázku na tvém blogu: V těch dobách se kotouče v papírnách neukládaly na čela, protože ruční manipulace kutálením byla snadná a v dobách, které popisuješ, dnes běžné manipulační prostředky jako vysokozdvižné vozíky s čelistmi ještě neexistovaly. A archovina se neukládala na palety, ty přišly až po válce, ale na vozíky, které měly vzadu dvě kolečka a vpředu dvě nožičky a objímku pro čep oje s dvěma kolečky, která se vsunula pod to, tím se vozík nadzvedl a odvezl se od archové řezačky ke třídicímu stolu. Stejné vozíky se pak používaly pro odvoz vytříděného a spočítaného papíru do balírny, kde se papír balil mezi dvě dřevěné desky stažené plechovou cyklopáskou.

[talien]

Teprve teď jsem zjistil, že máš na blogu papírnu. Na zdejším fóru se o papírenských technologiích dost podrobně pojednávalo, viz tady: viewtopic.php?f=11&t=8812&hilit=Prudk%C3%A1
Jestli chceš, můžu to aktualizovat nějakým povídáním o technologiích 30. let. Některé papírny vypadaly úplně stejně ještě i v 80. letech a to už jsem v praxi jako papírenský technolog a vedoucí na základním a středním ranku zažil osobně.

Za každou radu budu rád... i když samozřejmě musím ten provoz asi zredukovat, aby se mi nějak vešel do vyhrazené plochy... takže třeba i omezený typ výroby nebo tak něco. Bude to asi spíš menší papírna. Případně můžu pěk nějak naznačit pokračování provozu na druhé straně trati a propojit to mostkem, ale to asi spíš jako krajní řešení... maximálně třeba nějaký chemický provoz, jehož výsledek by pak mohl být dopravován potrubím přes trať do hlavní části. To jen tak fantazíruju, zatím...

Jenom k tomu obrázku na tvém blogu: V těch dobách se kotouče v papírnách neukládaly na čela, protože ruční manipulace kutálením byla snadná a v dobách, které popisuješ, dnes běžné manipulační prostředky jako vysokozdvižné vozíky s čelistmi ještě neexistovaly.

Díky za upozornění - předělám Máš třeba nějaký příklad jak byly ty role naležato skladované? Nějaké zarážky? Možná klíny? Ty by pak v měřítku asi ani nebyly vidět

[hank]

Jo, a ještě: Jestli chceš staré fotky z papíren ve Větřní a Loučovicích, kromě strýčka Googla (Loučovice mají pěkné historické stránky...) ti poradím fotobanku na stránkách českokrumlovského fotoateliéru Seidel:
http://fotobanka.seidel.cz

[hank]

Máš třeba nějaký příklad jak byly ty role naležato skladované? Nějaké zarážky? Možná klíny? Ty by pak v měřítku asi ani nebyly vidět

Ano, klíny, podle váhy a velikosti se mohly kotouče skladovat i ve více vrstvách nad sebou, běžným vybavením takového skladu kotoučů byla jeřábová drážka pod stropem s ručním nebo později elektrickým kladkostrojem.

[talien]

Jo, a ještě: Jestli chceš staré fotky z papíren ve Větřní a Loučovicích, kromě strýčka Googla (Loučovice mají pěkné historické stránky...) ti poradím fotobanku na stránkách českokrumlovského fotoateliéru Seidel:
http://fotobanka.seidel.cz

Každá inspirace dobrá! Mám zatím nějaké fotky z Vraného, Písečné, Žatce a taky něco z Loučovic... A snažil jsem se načíst něco málo z odborné literatury z 50. let, abych nebyl tak daleko od modelovaného období, ale je to dost složité

Ano, klíny, podle váhy a velikosti se mohly kotouče skladovat i ve více vrstvách nad sebou, běžným vybavením takového skladu kotoučů byla jeřábová drážka pod stropem s ručním nebo později elektrickým kladkostrojem.

To zní dobře, díky! Zkusím to nějak přepracovat. Mám zatím připravený model (tak nějak) drtičky na hadry a taky několik "sít" na přebírání hadrů... předpokládám, že dřív tahle práce se sběrným textilem byla dost zásadní součástí výroby papíru.

[talien]

Jo, a ještě: Jestli chceš staré fotky z papíren ve Větřní a Loučovicích, kromě strýčka Googla (Loučovice mají pěkné historické stránky...) ti poradím fotobanku na stránkách českokrumlovského fotoateliéru Seidel:
http://fotobanka.seidel.cz

Mimochodem - absolvoval jsem gympl v Krumlově a z Loučovic a z Větřní jsem měl pár spolužaček... a barva Vltavy se za dob mých studií občas trochu měnila podle toho, jaký papír ve Větřní zrovna dělali

[hank]

Mám zatím připravený model (tak nějak) drtičky na hadry a taky několik "sít" na přebírání hadrů... předpokládám, že dřív tahle práce se sběrným textilem byla dost zásadní součástí výroby papíru.

V Olšanech u Šumperka se hadrovina vyrábí dodnes... Nicméně od začátku používání mechanické dřevoviny a chemické buničiny, tj. cca od poloviny 19. století, se používání hadroviny omezilo jen na speciální druhy papíru, dnes skoro výhradně cigaretový.

Podstatnou částí tvé papírny by měla být příprava papíroviny - neboli štofu, jak krásně česky říkali staří papírníci nejen v Sudetech. I když tam nebudeš mít celulózku (jako že asi nebudeš, protože na ni nebudeš mít místo...), tak budeš stejně potřebovat mlecí linku, tj. baterii holendrů, a na starý papír kolový mlýn. Jak jsi předtím psal, že budeš mít část provozu na druhé straně kolejí a propojíš to potrubním mostem přes trať, no tak takhle můžeš propojit přípravnu látky a mlecí linku na jedné a vlastní papírnu a úpravnu papíru (správně česky papírsál ) na druhé straně. Takhle se dá zakomponovat do areálu papíren i řeka - příklady viz třeba v Jindřichově nebo v České Kamenici.

A ještě k pohledu do haly kterékoli papírny: Na pohled výraznou částí každého provozu, ať už vlastního papírenského stroje nebo mlecích linek, bývaly transmise s řemenicemi. Přežily i věk páry, takže např. v těch Olšanech byla ještě na přelomu 70. a 80. let mlecí linka sestávajíci ze dvou řad malých plechových holendrů - jestli si dobře pamatuju, bylo jich na každé straně 12, každou větev poháněla jedna transmise a obě transmise současně poháněl velký elektromotor o příkonu asi 2 MW. Nad tím motorem byla očouzená klenba a ještě tehdy žili pamětníci, kteří tam pamatovali parní stroj... A ty úplně první strojní papírny používaly pro pohon tramsmisí vodních kol.

[talien]

[A ještě k pohledu do haly kterékoli papírny: Na pohled výraznou částí každého provozu, ať už vlastního papírenského stroje nebo mlecích linek, bývaly transmise s řemenicemi. Přežily i věk páry, takže např. v těch Olšanech byla ještě na přelomu 70. a 80. let mlecí linka sestávajíci ze dvou řad malých plechových holendrů - jestli si dobře pamatuju, bylo jich na každé straně 12, každou větev poháněla jedna transmise a obě transmise současně poháněl velký elektromotor o příkonu asi 2 MW. Nad tím motorem byla očouzená klenba a ještě tehdy žili pamětníci, kteří tam pamatovali parní stroj... A ty úplně první strojní papírny používaly pro pohon tramsmisí vodních kol.

Plechové holendry - nevím, jak moc těžké tyhle stroje byly, ale předpokládám, že byly asi spíš někde v přízemí... stejně jako papírenský stroj bych očekával někde níž než v patře - nebo bylo něco z toho v patře?
A co se toho pohonu týká - mám slepenou i klasickou tovární kotelnu, tak jsem tak nějak předpokládal, že bych jako pohon, tedy parní, použil ji... a ty převody by šli z ní... a nevím, jestli to mohlo být vedeno pod zemí, nějakým kanálem, nebo jestli to muselo být ve výšce. Ale předpokládal bych to první.
Možná píšu úplné stupidity, ale já se v technických věcech nikdy zas tak moc nepohyboval...

[hank]

Plechové holendry - nevím, jak moc těžké tyhle stroje byly, ale předpokládám, že byly asi spíš někde v přízemí... stejně jako papírenský stroj bych očekával někde níž než v patře - nebo bylo něco z toho v patře?

Jak kdy, jak kde. Podle plochy k dispozici. I když byla papírmašina v přízemí, stejně pod ní byl sklep a v něm např. vývěvy, části vodních okruhů a další příslušenství. A mlecí linky bývaly v patře, aby papírovina tekla do směšovacích nádrží a/nebo strojních kádí samospádem.

A co se toho pohonu týká - mám slepenou i klasickou tovární kotelnu, tak jsem tak nějak předpokládal, že bych jako pohon, tedy parní, použil ji...

Ano.

... a ty převody by šli z ní...

Ne. Z kotelny udělej rozvody páry - nejlépe po potrubních mostech nebo v kanálech - na místa spotřeby, tj. může to být i k parním strojům, které budou pohánět jednotlivé transmise. Ale páru budeš potřebovat tak jako tak, největší spotřebič páry v papírně je sušicí část papírenského stroje. A než bude použita tímto způsobem, dá se pára využít v protitlakové turbíně pro výrobu elektřiny. Čím víc bere papírmašina páry, tím má turbína větší elektrický výkon. Už dávno za císařpána bývali papírníci progresivními podnikateli a zaváděli elektřinu ku prospěchu svému i přilehlých obcí - i v Loučovicích i ve Větřní. Vodní elektrárna pro papírnu Větřní bývala na Vltavě kupodivu taky v Loučovicích (dodnes jsou tam po ní po proudu pod bývalým Vltavským mlýnem ruiny jezu) a svého času to byla nejvýkonnější vodní elektrárna v celé monarchii. Loučovická vodní elektrárna bývala asi kilometr pod dnešní lipenskou hrází a její objekt taky dodnes stojí. Loučovický papírník Porák spoluvlastnil (spolu s opatem vyšebrodského kláštera) i vodní elektrárnu v Horním mlýně nad Vyšším Brodem, která poháněla vyšebrodskou lokálku. Ale to vás určitě na gymplu v Krumlově učili... A papírenský stroj č. 3 v Loučovicích dostal v r. 1936 tehdy moderní elektrický pohon regulovaný Ward-Leonardovým soustrojím fy Siemens, které se udrželo až do samého konce papírny ve Vltavském mlýně jako provozuschopné.

[talien]

Jak kdy, jak kde. Podle plochy k dispozici. I když byla papírmašina v přízemí, stejně pod ní byl sklep a v něm např. vývěvy, části vodních okruhů a další příslušenství. A mlecí linky bývaly v patře, aby papírovina tekla do směšovacích nádrží a/nebo strojních kádí samospádem.

Prima, mlecí stroj dám do patra. Sklepy ano, ale ty mívaly obvykle stropy klenuté a silné a ty unesou opravdu hodně... Jedině že bych v přízemí udělal také betonový strop třeba s hřibovými hlavicemi - ten už v té době taky byl občas používaný... třeba v jednom z přístavních skladišť v Holešovickém přístavu nebo betonový průvlakový strop jako v patrových garážích také v Pražských Holešovicích https://www.casopisstavebnictvi.cz/vznik-velkokapacitnich-garazi-v-obdobi-prvni-republiky-a-jejich-architektura_N337.

Ne. Z kotelny udělej rozvody páry - nejlépe po potrubních mostech nebo v kanálech - na místa spotřeby.

To se mi líbí. Takže tohle měnit nemusím

Už dávno za císařpána bývali papírníci progresivními podnikateli a zaváděli elektřinu ku prospěchu svému i přilehlých obcí - i v Loučovicích i ve Větřní. Vodní elektrárna pro papírnu Větřní bývala na Vltavě kupodivu taky v Loučovicích (dodnes jsou tam po ní po proudu pod bývalým Vltavským mlýnem ruiny jezu) a svého času to byla nejvýkonnější vodní elektrárna v celé monarchii.

Tohle jsem nevěděl a je to moc zajímavé... a samozřejmě tohle nás na škole neučili. Tehdy se tohle ještě "nehodilo".

Loučovická vodní elektrárna bývala asi kilometr pod dnešní lipenskou hrází a její objekt taky dodnes stojí. Loučovický papírník Porák spoluvlastnil (spolu s opatem vyšebrodského kláštera) i vodní elektrárnu v Horním mlýně nad Vyšším Brodem, která poháněla vyšebrodskou lokálku. A papírenský stroj č. 3 v Loučovicích dostal v r. 1936 tehdy moderní elektrický pohon regulovaný Ward-Leonardovým soustrojím fy Siemens, které se udrželo až do samého konce papírny ve Vltavském mlýně jako provozuschopné.

Tuhle elektrárnu jsem myslím zaznamenal, když jsme jezdívali na Lipno ke kamarádovi na chalupu slavit Silvestry... a to s motorem mě potěšilo - rok 1936 neru jako takový výchozí časový údaj... k němu všechno tak nějak ladím...

[Myšpulín]

Tady máš pár snímků, ale třeba to už znáš:
https://theses.cz/id/ipst13/bakalarska-prace-ondrej-pokorny.pdf
http://www.krpa-paper.cz/files/paper1/490836018766877260/krpa_kniha_180.pdf
https://dspace5.zcu.cz/bitstream/11025/9615/1/Plzenska%20papirna%20rodiny%20Piette%20-%20Katerina%20Sykorova.pdf