Jiri Heracek píše:"Kulsud"
Bylo zvykem, ze koristni nemecke pary prochazely "bohemizaci" ruznych stupnu, coz znamenalo zejmena montaz ruznych typizovanych pristroju a soucastek podle zvyku CSD a demontaz nekterych typickych prvku DR. Tedy se dockaly treba tech vypouklych dveri do dymnice, nebo odstraneni a zaslepeni napajecich pistovych cerpadel a nahradou za u nas standartni Metcalf na vyfukovou paru. Tech uprav bylo samozrejme jeste vice a probihaly postupne, takze masina mela behem casu povicero ruznych podob.
"Má pravdu přecedo"
Jak tady kolega zmiňuje, příběh kořistních lokomotiv byl velmi složitý. Bylo by to tak na dost tlustou knížku.
Některé opuštěné stroje byly i značně násilně poškozeny. Na počátku byly všechny lokomotivy nacházející se na území osvobozeném Rudou armádou majetkem SSSR. Kde nebylo s čím jezdit, tam se nouzově dočasně zprovozňovalo co se dalo. Sověti si následně odváželi hlavně stroje využitelné, opravitelné a udržitelné v jejich podmínkách. Zdejší dílny jim dokonce některé stroje opravovaly. Byly lokomotivní řady, o které nebyl zájem pro složitost, nebo jen malý počet. Příkladem může být Br 50 / 555.1 a další.
Později byly některé lokomotivy poskytnuty ČSD. Mezi nimi to byly řady 64 a 86, z unifikovaných typů DRG.
Postupná bohemizace byla způsobena nedostatkem původních dílů a jinak zařízenou opravárenskou základnou.
Úpravy byly také prováděny postupně i podle celkového stavu každého jednotlivého stroje a uvažované provozní budoucnosti. Právě proto je těžké stanovit vzhled jednotlivých strojů i během jejich provozního nasazení.
Hezké Vánoce, Polabský.