Někdy před vypuknutím morové rány jsem na burze od pana Poláka koupil jednu (víc jich zrovna neměl) krabici vysokého obilí. Nějaký čas před tím jsem tramtéž při nákupu klasického nízkého obilí (ideální pro TT) skuhral, že cca do konce šedesátek byla většina obilí po ramena a ne nad kolena či do pasu a že by to pro stavitele starších epoch chtělo zohlednit v nabídce. A nejspíš výsledkem téhle filipiky byla krabice s vysokým obilím, tedy úředně "Obilné pole zralé (velikost H0) s číslem 5895, které jsem konečně použil. Ve standardní Polákově průhledné krabici 25x20x2,5 cm najdeme kus obilného pole o stejné ploše. Barva je skvělá, výška porostu je 1,5 cm. Podklad tvoří blíže nespecifikovaný nepravidelně rýhovaný materiál přibližně světlé skořicové barvy, který by patrně dokázal správně pojmenovat Hank jakožto papírenský odborník. Jde patrně o nějaký druh tenké lepenky, na omak má blízko ke kreslící čtvrtce. Není problém vytvořit potřebné tvary nůžkami, aby k sobě naporcované díly sedly bez viditelných spár, je třeba okraje podkladového materiálu zastřihnout, aby porost lehce přečníval přes podklad. Na terén se obilí lepí klasicky (v mém případě Duvilaxem), po dobu schnutí se samozřejmě musí k podkladu přišpendlit jak po okrajích, tak v ploše (ideálně dlouhými krejčovskými špendlíky s velkou kulatou hlavičkou), aby se foliáž dobře přilepila. Výsledný efekt je o několik tříd lepší, než u nízkého obilí, které mělo podklad z jakési hnědé gumovité hmoty. U něj se díly napojovaly hodně špatně a spoje byly patrné jako vyšlapané cestičky v obilí. Výsledek je efektní a teď už nezbývá, než čekat na strniště s panáky (poslední jsem viděl z vlaku někde mezi Hydčicemi a Žichovicemi krátce po roce 1970).
Fotky:
Štítek výrobce, pohled na zbytek foliáže z vrchu, pohled na podkladový materiál.