Námět na minikolejiště s vratnou soupravou - DB epocha III
Napsal: stř 31 kvě, 2023 2:28 pm
Jak už jsem se zmínil jinde, německé pohoří Westerwald bylo až do r. 1945 protkáno několika traťovými úseky, jejichž stavba si vyžádala použití vražedných sklonů > 40‰ a vybudování několika úvraťových stanic. Ustupující wehrmacht v březnu roku 1945 řadu kritických míst - hlavně mostů a tunelů - poničil tak důkladně, že nová železniční správa DB rozhodla neobnovovat je. Tím nově vzniklo několik provozně zajímavých úseků vyžadujících provoz sunutých vlaků. Z trati Linz (Rhein) - Flammersfeld, tzv. Wiedtalbahn, zůstal v provozu úsek Linz - Neustadt (Wied), který byl po r. 1960 (nákladní doprava po r. 1966) zkrácen na dnešní zbytkový 9 km dlouhý úsek do Kalenbornu zvaný podle potoka, který trať sleduje, Kasbachtalbahn.
Do r. 1960 bylo možno na trati vidět mj. i krátké vratné soupravy osobních vlaků v parní trakci ve složení BR 94.5-17, 1x podvozkový vůz B4üwe-23 aka Hecht, 1x krátký služební vůz pro nákladní vlaky Pwg 14. Protože podle předpisů DB pro Steilstrecken musí být parní lokomotiva vždy na spodním konci vlaku a protože ve vrcholové úvraťové stanici St. Katharinen nebylo možno objíždět, byl pruský hytlák pro tento způsob provozu upraven instalací dodatečného okna v čelní stěně na straně nástřešku a dosazením trojice návěstních světel umožňujících předpisově osvětlit začátek vlaku.
Téma bylo zpracováno už před více než 30 lety v článku Udo Kandlera ve zvláštním vydání Eisenbahn Journalu Sonderausgabe I/92: Eisenbahnen im Westerwald, str. 48. Aktuálně se ho chopil německý modelář Gerhard Peter a výsledek své práce zveřejnil v posledních dvou číslech časopisu MIBA: 5/2023 na str. 56 v článku Mit dem Pwg 14 pr voraus a v aktuálním čísle 6/2023 na str. 58 pod titulkem Der Hecht im Wendezug. První část článku popisuje úpravu hytláku, druhá instalaci jeho vnějšího osvětlení a vnitřního osvětlení obou vozů. Výsledek jeho práce můžete posoudit ze snímků uveřejněných v časopise:
Ještě k tomu dodám, že nákladní doprava na zdejších tratích sloužila především odvozu ucelených vlaků s čedičovým štěrkem z četných kamenolomů (především pro použití do železničního svršku, značná část kolejí v síti DB dodnes leží na westerwaldském čediči); pro tento účel byly do zdejšího depa Bw Altenkirchen a jeho podřízených služeben po r. 1955 dislokovány moderní pětispřežní tendrovky poválečné řady 82. Oběma řadám, tj. 94.5-17 a 82, dělaly zálohu čtyřspřežní tendrovky řady 93.5-12. Všechny tři uvedené řady zasahovaly i do osobní dopravy, která však postupem času přecházela do náplně práce motorových vozů VT 98. A neměli bychom zapomenout ani na první úspěšnou poválečnou konstrukci traťových dieselhydraulických lokomotiv DB řady V 80, které na jediné dodnes v celé délce dochované westerwaldské trati Au (Sieg) - Limburg vozívaly vratné soupravy spěšného vlaku zvaného Heckeneilzug, sestávající ze dvou přívěsných podvozkových vozů k motorové trakci řady VB 145 a jednoho řídícího vozu VS 145.
Modely všech uvedených vozidel ve velikosti N bývají čas od času k mání z nové výroby u solidních německých (občas i českých) prodejců a skoro pořád jako použité i nové na německém eBay. Zpracování námětu na minikolejiště - krátké vratné soupravy a "očesané" úvraťové stanice bez možnosti objíždění - se nabízí samo.
Zbývá snad jen doplnit, že obě poslední čísla časopisu MIBA jsou legálně ke stažení ve formátu pdf na německé verzi stránek downmagaz.net.
Do r. 1960 bylo možno na trati vidět mj. i krátké vratné soupravy osobních vlaků v parní trakci ve složení BR 94.5-17, 1x podvozkový vůz B4üwe-23 aka Hecht, 1x krátký služební vůz pro nákladní vlaky Pwg 14. Protože podle předpisů DB pro Steilstrecken musí být parní lokomotiva vždy na spodním konci vlaku a protože ve vrcholové úvraťové stanici St. Katharinen nebylo možno objíždět, byl pruský hytlák pro tento způsob provozu upraven instalací dodatečného okna v čelní stěně na straně nástřešku a dosazením trojice návěstních světel umožňujících předpisově osvětlit začátek vlaku.
Téma bylo zpracováno už před více než 30 lety v článku Udo Kandlera ve zvláštním vydání Eisenbahn Journalu Sonderausgabe I/92: Eisenbahnen im Westerwald, str. 48. Aktuálně se ho chopil německý modelář Gerhard Peter a výsledek své práce zveřejnil v posledních dvou číslech časopisu MIBA: 5/2023 na str. 56 v článku Mit dem Pwg 14 pr voraus a v aktuálním čísle 6/2023 na str. 58 pod titulkem Der Hecht im Wendezug. První část článku popisuje úpravu hytláku, druhá instalaci jeho vnějšího osvětlení a vnitřního osvětlení obou vozů. Výsledek jeho práce můžete posoudit ze snímků uveřejněných v časopise:
Ještě k tomu dodám, že nákladní doprava na zdejších tratích sloužila především odvozu ucelených vlaků s čedičovým štěrkem z četných kamenolomů (především pro použití do železničního svršku, značná část kolejí v síti DB dodnes leží na westerwaldském čediči); pro tento účel byly do zdejšího depa Bw Altenkirchen a jeho podřízených služeben po r. 1955 dislokovány moderní pětispřežní tendrovky poválečné řady 82. Oběma řadám, tj. 94.5-17 a 82, dělaly zálohu čtyřspřežní tendrovky řady 93.5-12. Všechny tři uvedené řady zasahovaly i do osobní dopravy, která však postupem času přecházela do náplně práce motorových vozů VT 98. A neměli bychom zapomenout ani na první úspěšnou poválečnou konstrukci traťových dieselhydraulických lokomotiv DB řady V 80, které na jediné dodnes v celé délce dochované westerwaldské trati Au (Sieg) - Limburg vozívaly vratné soupravy spěšného vlaku zvaného Heckeneilzug, sestávající ze dvou přívěsných podvozkových vozů k motorové trakci řady VB 145 a jednoho řídícího vozu VS 145.
Modely všech uvedených vozidel ve velikosti N bývají čas od času k mání z nové výroby u solidních německých (občas i českých) prodejců a skoro pořád jako použité i nové na německém eBay. Zpracování námětu na minikolejiště - krátké vratné soupravy a "očesané" úvraťové stanice bez možnosti objíždění - se nabízí samo.
Zbývá snad jen doplnit, že obě poslední čísla časopisu MIBA jsou legálně ke stažení ve formátu pdf na německé verzi stránek downmagaz.net.