Diskuzní fórum železničních modelářů

Trix již zveřejnil dostupnost dalších dvou verzí: modré ČD Cargo a zelenobílé ČD. http://www.trix.de/de/produkte/minitrix/lokomotiven/dieselloks.html?tx_torrpdb_pi1%5Bpage%5D=2&tx_torrpdb_pi1%5Bperpage%5D=10. V Německu je již mají i někteří obchodníci skladem.

Ahoj všem, dovolím si předat zkušenost z povozu Trixového brejlovce na N-kovém layoutu na právě skončeném FREMO setkání v německé Riese. Musím rovnou podotknout, že zdaleka nejsou tak negativní, jak uvádí Karel Brejša ve své recenzi na serveru mašinky.cz.
http://www.masinky.cz/clanek/27142-N-kove-lokomotivy-MTB-konecne-na-trhu/index.htm

Brejloun byl do provozu nasazen na oběh osobních vlaků všechny tři provozní dny a jezdil bez sebemenších zádrhelů. To pokud jde o mechanickou část mašiny. Sběr proudu nepředstavoval pro ježdění žádný problém, samozřejmě jsme pravidelně čistili koleje na modulišti izopropylem. Jistě, že modulový provoz má svá specifika, přinejmenším v tom, že až na výjimky se zde nejezdí po žádných sklonech a jezdí se po velkých poloměrech. Takže nebylo možné a nebylo ani účelem posuzovat tažnou sílu do stoupání nebo v malých obloucích.
Pokud jde o sběr proudu, jistě by bylo lepší, kdyby mašina neměla bandážovaná kola a sbírala tak na každé straně čtyřmi koly, ale chápu to jako úlitbu vyšší tažné síle právě na zmíněných stoupáních pro ostatní typy kolejišť.

Jinak si dovolím zeragovat na Karlovo odsouzení systému sběru proudu přes vnější uložení náprav. Není pravdou, že se jedná o systém špatný a dávno překonaný. Ne náhodou tento systém používají téměř všechny firmy, vyrábějící trakční vozidla pro americký trh (přinejmenším v N-ku). A fungují léta stejně spolehlivě, jako u mých dvou bardotek postavených na pojezd SW8 od americké firmy LifeLike (za úpravu pojezdů patří dík Jirku Kubíkovi). Takže pokud se u Tixe v tomto směru něco nepovedlo (což jsem nezaznamenal), nebude to určitě systémem samotným...

Samostatnou kapitolou pak je provoz ve zvukovém režimu. Skutečně zvuk není žádná hitparáda, slušná ozvučnice citelně chybí a hlavně zde se opravdu projevují i drobné výpadky v napájení. Takže mašina zahouká při každém drobném přerušení napájení, které patrně díky setrvačníku na jízdě vůbec nezaznamenáte, ale na zvuku ano. Tyto krátké výpadky nám sice nezpůsobovaly nové startování motoru (které někde popisoval Honza Merhaut), zvuk po zahoukání plynule pokračoval. Nové startování motoru bylo pozorováno jen při úplném přerušení dodávky proudu a zastavení mašiny.

Pokud jde o vzhled, je podle mě mašina mnohem lépe povedená, než konkurenční MTB. Povrchová úprava je o třídu lepší, proporce mašiny jsou také věrnější. Osobně bych oželel výkyvné závěsky (asi si je pro modulový provoz přilepím napevno), také schůdky pod kabinou bych očekával jemnější a smysl nedává kabel elektrického topení na čele mašiny (naštěstí je standno odstranitelný).

Takže suma sumárum:
Trix uvedl na trh velice slušný model T478.3. Nákupu nebude třeba litovat, až bude k dispozici čistě analogová verze bez zvuku. Peníze navíc za zvuk v této mašině jsou skutečně poněkd luxusem, ale i tak nákupu nelituji.

Chápu to správně, že po rovině a na velkých obloucích o celkem jezdí, ale malé poloměry tomu dělají potíže?

fulda píše:Chápu to správně, že po rovině a na velkých obloucích o celkem jezdí, ale malé poloměry tomu dělají potíže?

Za mne osobně: malé poloměry nemám, proto je nemohu hodnotit. Z mého popisu nemělo vyplynout, že malé poloměry jsou u Trixe na štíru...

fulda píše:Chápu to správně, že po rovině a na velkých obloucích o celkem jezdí, ale malé poloměry tomu dělají potíže?

Ne, obloukem to není, na veletrhu Model Hobby v Lipsku měl Trix na svém stánku kolejišťátko a tam se jim Brejlovec zastavoval i na rovném úseku. A není ani jak se domnívá Dan Buchtela tím že jsou na každé straně po jedné bandáži a sbírají jen tři kola, Karel Brejša má na svém Brejlovci od MTB bandáže a přesto se sbíráním problémy nemá. Sbírání obdobné jako má Minitrix u Brejlovce má také Kato (třeba u švýcarského modelu RE4/4 který mám a ten problémy nemá), jenže ty sběrací plechy nejsou řešeny stejně jako to má Minitrix. U Minitrixu jsou totiž poměrně volně navlečené na osičkách a jsou připojeny kablíky, tyhle plechy ale nejsou zároveň ložisky a tak se zřejmě stává že ne vždy se ten volně se pohybující plech dostatečně spolehlivě dotýká osy. A pak stačí malá nečistota na kolejích nebo kolečkách bez bandáží a už nemají napájení ani všechna tři kola na jedné straně.
Pokud se na setkání v Riese čistily pravidelně koleje a jezdilo se normální rychlostí, lokomotiva se s kratičkými výpadky vyrovná a ani výpadek zvuku nemusí být tak dlouhý aby došlo ke slyšitelnému přerušení a novému náběhu, ale stačí třeba k takovému krátkému houknutí jak uvádí Dan. Stačí ale nechat lokomotivu jet maličkou rychlosti a zastaví se.

Dan Buchtela píše: Nákupu nebude třeba litovat, až bude k dispozici čistě analogová verze bez zvuku. Peníze navíc za zvuk v této mašině jsou skutečně poněkd luxusem, ale i tak nákupu nelituji.

Obávám se, že se výrobce na analogovou versi nechystá, není totiž použito obvyklé řešení s dekodérem v patici, kde se místo dekodéru může nasadit propojovací destička, část elektroniky která je obvykle součástí dekodéru je zřejmě (pokud mohu soudit pohledem) na základní desce plošného spoje a pro čistě analogovou versi by museli udělat jinou desku plošného spoje. To samozřejmě není nepřekonatelný problém, ovšem když vezmeme v úvahu kolikrát byla odložena výroba tohoto modelu...
Verze bez zvuku (ale digitalizovaná) se vyrábí, v současné době je ale nabízena jen ve verzi Brejlovec 750 ZSSK, katalogové číslo TRIX 16736 (viz třeba nabídka u IT vlaky).

Vzhledem k cene soucastek je uvedeni analogove verze primarne marketingovym rozhodnutim, stejne jako u nezvukove verze.
Je uplne jedno jestli to bude prava analogova verze nebo verze s "vypnutym" dekoderem, to druhe muze pri malych objemech vyjit i levneji. Rozdil na cenu soucastek ve vyrobe je $1, mozna $2.

Asi podpora diverzity trhu. Čeká se na malovýrobce, který udělá příplatkový kit pro analogizaci lokomotivy a k němu nástavbu pro externí zvukový dekodér.

Nicmene dat za masinu ~240 Eur a pak muset laborovat s pojezdem, s ozvucenim apod., to povazuju za slusny fail. Kdyby stala srovnatelne (ciste analogova verze), jako masina od MTB, tak to asi nikdo resit nebude, protoze az na nektere vylozene pitomosti (milimetr silna desticka na bocich misto potisku, vybocene schudky) je model od Trixu na pohled na vyssi urovni. JP

Fulda: no jasne, anebo si koupis oba (Trix a MTB) a ze dvou slozis jeden pouzitelny...

fulda píše:Asi podpora diverzity trhu. Čeká se na malovýrobce, který udělá příplatkový kit pro analogizaci lokomotivy a k němu nástavbu pro externí zvukový dekodér.

A také kit pro instalaci funkčního odběru proudu a náhradu nevhodného reproduktoru (problém nekvalitniho zvuku není primárně problém dekodéru, vyzkoušel jsem k mašině připojit jiné reproduktory a zvuk byl podstatně kvalitnější, jenže tyhle reproduktory se bohužel do místa v lokomotivě které k tomu výrobce zvolil nevejdou. A bohužel ani jinam. Aby nedošlo k nedorozumění, zkoušel jsem reproduktory které se do jiných modelů velikosti N vejdou, konkrétně například reproduktor který používá Fleischmann ve zvukové versi Desira nebo v Taurusu RailJet ÖBB (pozor, ve versi RailJet ČD už tento reproduktor není, tam je horší - stačí si vedle sebe tyto Taurusy postavit a zvuk zkusit, rozdíl je markantní).

Dan Buchtela píše:Jinak si dovolím zeragovat na Karlovo odsouzení systému sběru proudu přes vnější uložení náprav. Není pravdou, že se jedná o systém špatný a dávno překonaný. Ne náhodou tento systém používají téměř všechny firmy, vyrábějící trakční vozidla pro americký trh (přinejmenším v N-ku). A fungují léta stejně spolehlivě, jako u mých dvou bardotek postavených na pojezd SW8 od americké firmy LifeLike (za úpravu pojezdů patří dík Jirku Kubíkovi). Takže pokud se u Trixe v tomto směru něco nepovedlo (což jsem nezaznamenal), nebude to určitě systémem samotným....

Firma Trix se odvolává na to, že jde o systém používaný firmou KATO. Lokomotivu KATO mám a tak jsem si systém sběru proudu podrobně prohlédl. Na první pohled se může zdát, že je u Trixe použit systém stejný. Jenže při podrobnějším pohledu má odlišnosti, které jsou podstatné a na kvalitu odběru mají vliv. U KATO jsou osy náprav zakončeny hroty a ve snímacích plíšcích jsou prohlubně. A vodivé spojení těchto plíšků s rámem mašiny zajišťují pružné planžety, jichž se dotýkají nástavce snímacích plíšků. Tím je zajištěno že se sběrací plíšky stále dotýkají osiček. U Trixu jsou ale osy zakončeny válcově a ve sběracích plíšcích jsou kruhové otvory. A spojení sběracích plíšků s elektrickým vybavení mašiny obstarávají tenké kablíky. Ty ovšem umožňují pliškům volný pohyb v rámci rozdílu mezi průměrem osičky a velikostí otvoru ve sběracích plíšcích, sběrací plíšky k osičkým nepřitlačují, což pravděpodobně stačí k tomu, aby drobné nečistoty způsobovaly nespolehlivé vodivé spojení mezi plíšky a osičkami. Mašiny KATO (a asi i americké které zmiňuje Dan B.) proto jezdí spolehlivě, Brejlovci od Trixu bohužel ne. Snad výrobce přijde s řešením tohoto nepřijemného problému.

http://www.honzikovyvlacky.cz/2016/09/22/brejlovec-v-n-ku-od-mtb-a-trix-radost-a-zklamani/ - viz druhá část článku, stejné problémy s napájením, jako zde popisuje HonzaM.

Dan Buchtela píše:Ahoj všem, dovolím si předat zkušenost z povozu Trixového brejlovce ./.

Takže suma sumárum:
Trix uvedl na trh velice slušný model T478.3. Nákupu nebude třeba litovat ./.

Ani by som od predajcu tohto nepríliš vydareného modelu iné hodnotenie neočakával ...

JanoW píše:Ani by som od predajcu tohto nepríliš vydareného modelu iné hodnotenie neočakával ...

To je logické, zejména od prodejců, kteří očekávají, že všechny reklamace budou odmítat jako poškození zákazníkem.

Protože normální prodejce si už vyzkoušel lokomotivu dát na testy a zjistil, že po prvním dni (8 hodin) ježdění začne koktat zvuk a po druhém dni začne model zastavovat úplně.
Takže se dá očekávat, že polovina lidí si začne model ladit a připraví se o záruku, druhá polovina lidí půjde model vrátit jako reklamaci. A ten proces vracení se pochopitelně nějakou dobu potáhne, takže na konci bude trvat déle než půl roku a to už se prodejci nepodaří přenést záruku na výrobce a tím pádem mu zůstane doma spoustu nefunkčních modelů.

Takže na konci dne máme dva druhy zákazníků - jedni jsou nasraní na svého prodejce, druzí na výrobce. V obou případech to povede k tomu, že už si žádný prodejce nevezme od trixu nic na sklad.

JanoW píše:

Dan Buchtela píše:Ahoj všem, dovolím si předat zkušenost z povozu Trixového brejlovce ./.

Takže suma sumárum:
Trix uvedl na trh velice slušný model T478.3. Nákupu nebude třeba litovat ./.

Ani by som od predajcu tohto nepríliš vydareného modelu iné hodnotenie neočakával ...

Můžete prosím upřesnit, o kterém prodejci Trixe mluvíte? Protože to hodnocení pochází ode mne, nikoliv od žádného prodejce...