Ahoj všem, dovolím si předat zkušenost z povozu Trixového brejlovce na N-kovém layoutu na právě skončeném FREMO setkání v německé Riese. Musím rovnou podotknout, že zdaleka nejsou tak negativní, jak uvádí Karel Brejša ve své recenzi na serveru mašinky.cz.
http://www.masinky.cz/clanek/27142-N-kove-lokomotivy-MTB-konecne-na-trhu/index.htmBrejloun byl do provozu nasazen na oběh osobních vlaků všechny tři provozní dny a jezdil bez sebemenších zádrhelů. To pokud jde o mechanickou část mašiny. Sběr proudu nepředstavoval pro ježdění žádný problém, samozřejmě jsme pravidelně čistili koleje na modulišti izopropylem. Jistě, že modulový provoz má svá specifika, přinejmenším v tom, že až na výjimky se zde nejezdí po žádných sklonech a jezdí se po velkých poloměrech. Takže nebylo možné a nebylo ani účelem posuzovat tažnou sílu do stoupání nebo v malých obloucích.
Pokud jde o sběr proudu, jistě by bylo lepší, kdyby mašina neměla bandážovaná kola a sbírala tak na každé straně čtyřmi koly, ale chápu to jako úlitbu vyšší tažné síle právě na zmíněných stoupáních pro ostatní typy kolejišť.
Jinak si dovolím zeragovat na Karlovo odsouzení systému sběru proudu přes vnější uložení náprav. Není pravdou, že se jedná o systém špatný a dávno překonaný. Ne náhodou tento systém používají téměř všechny firmy, vyrábějící trakční vozidla pro americký trh (přinejmenším v N-ku). A fungují léta stejně spolehlivě, jako u mých dvou bardotek postavených na pojezd SW8 od americké firmy LifeLike (za úpravu pojezdů patří dík Jirku Kubíkovi). Takže pokud se u Tixe v tomto směru něco nepovedlo (což jsem nezaznamenal), nebude to určitě systémem samotným...
Samostatnou kapitolou pak je provoz ve zvukovém režimu. Skutečně zvuk není žádná hitparáda, slušná ozvučnice citelně chybí a hlavně zde se opravdu projevují i drobné výpadky v napájení. Takže mašina zahouká při každém drobném přerušení napájení, které patrně díky setrvačníku na jízdě vůbec nezaznamenáte, ale na zvuku ano. Tyto krátké výpadky nám sice nezpůsobovaly nové startování motoru (které někde popisoval Honza Merhaut), zvuk po zahoukání plynule pokračoval. Nové startování motoru bylo pozorováno jen při úplném přerušení dodávky proudu a zastavení mašiny.
Pokud jde o vzhled, je podle mě mašina mnohem lépe povedená, než konkurenční MTB. Povrchová úprava je o třídu lepší, proporce mašiny jsou také věrnější. Osobně bych oželel výkyvné závěsky (asi si je pro modulový provoz přilepím napevno), také schůdky pod kabinou bych očekával jemnější a smysl nedává kabel elektrického topení na čele mašiny (naštěstí je standno odstranitelný).
Takže suma sumárum:
Trix uvedl na trh velice slušný model T478.3. Nákupu nebude třeba litovat, až bude k dispozici čistě analogová verze bez zvuku. Peníze navíc za zvuk v této mašině jsou skutečně poněkd luxusem, ale i tak nákupu nelituji.