Diskuzní fórum železničních modelářů

Vážení. Dočetl jsem se zde, že je za určitých podmínek možné v jednosměrné vratné smyčce nastavit vjezdovou (a tím i výjezdovou) výhybku do vjezdového směru s tím, že při výjezdu ji souprava tzv. řízne. Tak, že nepotřebuje být ovládána přestavníkem. Je toto možné u EW1, příp. EW2 od Tilligu? A jestli ano, tak je lepší výjezd (říznutí) z odbočky, nebo z rovného směru? Děkuji za info. H

Zdravím
Používam u EW1 i obloukových, které mají dělené jazyky, samozřejmě při jízdě po hrotu a tzv. řezání výměny. U EW2 nebo 3 jsem ani nezkoušel, protože si myslím, že to asi nepůjde. Síla na přestavení je třeba větší a možná u EW3 by to mašina zvládla protlačit, ale po jejím přejetí se to vrátí zpět a lehčí vagon to vyhodí.! Ale můžeš zkusit.
Používá se i ve skutečnosti u samovratných výhybek.

Díky za info. Jen asi dobře nerozumím jestli výjezd (říznutí) z odbočky, nebo z rovného směru. H

hank61 píše:Díky za info. Jen asi dobře nerozumím jestli výjezd (říznutí) z odbočky, nebo z rovného směru. H

Říznutí jest přirozeně lepší z rovného, ale obávám se, že to nepůjde vůbec. Ono by jsi totiž dostal do zkratu, takže je potřeba nejen přestavit, ale hlavně přepólovat jazyky, u EW 2-3 i srdcovku. Takže přestavníku se asi nevyhneš. Jinak smyčka jde projíždět s něčím i bez zastavení, v digi určitě, v libovolném směru. Tillig na to nabízí "bazmek" od Lenze.

Takže bys musel použít EW1 a zkusit to tak, aby přítlak jazyka k opornici byl jen minimální, tedy aby to drželo a vagóny či mašiny při vjezdu neměly tendenci to vlastní silou odchlípnout a tedy aby nedošlo k vidlicové jízdě s vykolejením. A právě tak musí být jazyk přitlačován jen tak pružně, aby to při výjezdu šlo říznout bez vykolejení lehčích vozů. Zkusil bych tenkou strunu jako táhlo od přestavníku a bude třeba, aby byla delší, aby to dobře pružilo. Ale spíš si myslím, že by výjezd měl být odbočkou, protože při malém přítlaku jazyka by byla větší pravděpodobnost, že se od opornice za jízdy nevzdálí. A nebo to nechat bez přestavníku a strunu seřídit tak, aby to přiléhalo a zafixovat ji právě v té optimální poloze. Předem bych ji lehce prohnul, aby se to vždy vyboulilo stejně. Zkusil bych si to nejdřív na kusu desky nanečisto, jak se to bude chovat a pak teprve zabudoval do kolejiště, pokud to bude fungovat.

Děkuji za info. Technické řešení mám v hlavě. Vyzkouším a dám vědět H

jako pruzinku pouzivam platek do lupenkove pilky, presneji platek na zelezo.
Pomoci tavneho lepidla, vytvoris kopecek, zatlacis platek a predpruzis tak, aby to dolehalo k jedne kolejnici.
Idealni delka platku je asi 12cm. Platek je tak tenky, ze neni videt v naflokovane trave. Jen si musis dat pozor, abys ho nezalepil.
---
Jinak idealni je pouzit Piko vyhybky, ktere maji pruzinku a loko je bezpecne prestavi. Problem je, ze prujezd smyckou je na stridacku, ale nekomu to nemusi vadit. Nutnost je pouzit prefazovaci modul napajeni.

No v tomhle případě (TT) vyhýbky Piko nemáme, ale jejich obdobou je Kuehn. Tam je také pružinka nahrazující mechanický přestavník, a pokud se nezapojí napájení srdcovky, pak není problém ani v elektroinstalaci. Ve směru proti hrotu k vidlicové jízdě určitě nedojde, a po hrotu zase nedojde k vykolejení, díky tomu že lokomotiva projíždějící jako první vyhýbku řízne, a pružinka mezi jazyky už zařídí přilehnutí jazyků k opornici v potřebném směru. Ale jak už psal Zdeno, nevýhodou tohohle řešení je, že je smyčka pokaždé pojížděna jiným směrem, což v určitých situacích může být nežádoucí. Výhodou však je téměř 100% funkčnost, a to prakticky bez práce.

Jinak pokud by ses rozhodl pro využití EW1 (nedělené jazyky nepřipadají díky svojí vlastní pružnosti v úvahu) tak elektricky v tom nic nebrání, srdcovka napájená není (zatím, Tillig pravděpodobně chystá překopání EW1 a IBW po vzoru trojcestné vyhýbky) a každý z jazyků je trvale napájen propojkami z příslušné opornice. Tady je ale potřeba už investovat trochu času a energie do řešení mechanické části. Jedno možností je použití přestavníku Roco pro výhybky H0e/N, oproti Tilligovu přestavníku je mnohem spolehlivější (ale stejně bys jej asi neměl elektricky zapojený, takže je to fuk), ale hlavně jeho přestavovací mechanismus je řešený pružným plíškem. Mám vyzkoušeno (na angličanovi), že to bez problémů řízne cokoliv.
Druhou možností (a levnější) je využít strunu, která je například v LPH stavebnicích pro uchycení spřahla. Je dostatečně pružná, a zároveň při správné délce by mohla mít ten správný přítlak, aby při říznutí vyhýbky nedošlo k vykolejení.

No a k otázce z kterého směru najíždět. Při jízdě po hrotu (pro říznutí) je to skoro jedno, možná je vhodnější řešení s jízdou z odbočky, kdy na jednotlivá vozidla nepůsobí jen tažná síla, ale i nějaká ta odstředivá, která pomůže při překonání odporu pružného elementu. Stejně tak pak při jízdě proti hrotu je vhodnější jet přímou, protože nehrozí vidlicová jízda (respektive při jízdě přímou je to riziko mnohem nižší).

Možno pomôže tento odkaz :
http://tt-kolejiste.unas.cz/mschema.html