DISKUZE - Různé styly staveb

[rawen]

Milan Ferdián: Nevím, nevím... Normálie 15/H má služební křídlo na 4 okna, Stražisko jen na dvě... Podle mě to je přístavba "letní" čekárny ke služebnímu křídlu na dvě okna podobně jako mívali před adaptací ve Velkých Losinách - tam měli takhle upravenou právě budovu 15/H.

A nemohla být postupem času zadaptována na tu letní čekárnu?

Díky, ale dosti jste mě zmátli tím počítáním oken na Stražisku
Co se adaptace týká, znamenalo by to co? Že někdy do první poloviny 20. stol. vybourali zeď, strop a udělali novou vazbu?
Nevím, kdy předělali Ptení, starou Konici a Dzbel na břízolit, každopádně by to muselo být dřív...

Radek

[milan ferdián]

Tak pánové s budovou zastávky Strážisko je to kapku zamotanější.Původně byla hlavní budova s pravým křídlem.V roce cca 1908 byla přistavěna krytá otevřená čekárna.Existuje historická foto zastávky,kdy přesně před čekárnou stojí povoz.
Původní budova před přístavbou čekárny.Píše se rok 1901.
Ještě jeden pohled.Zdroj http://www.philashop.cz.
Našel jsem ještě fotku z roku 1974.

[rawen]

Milane, děkuji za informace i fotky. Takhle hledat neumím...

Něco off-topic informací:
To, co je na staré pohlednici, znám z vyprávění - secesní vilky (tehdejší "podnikatelské baroko") patřili starostovi Prostějova panu Vojáčkovi a po smrti je odkázal dětem na léčebnu Červeného kříže (později pionýrský tábor).
Chatu Pampeliška vlastnil herec Ladislav Pešek. A kousek naproti přes trať měl zase vilku Otto Wichterle...
Prostě rekreační obec prostějovské smetánky. Chataři přišli později.

Na Stražisku bylo několik lomů, drtírna kamene a známá výroba mezistěn pro včelaře. Což mě přivádí na myšlenku, zda tam někdy nebylo nakladiště - což by byl pro mne námět na modul.

Díky moc, Radek

[rawen]

Nazdar.
Po pročítání a hledání podkladů jsem dospěl do fáze "jsem ztracen".
A tak mě napadlo, jestli nemáte mapu anebo mapy železniční sítě našich zemí s označením jednotlivých provozovatelů. Je mi jasné, že se to měnilo, ale jak píšu - psané slovo tu je, křížově k dohledání, ale mapa by byla špičková.

Díky, Radek

[jafobe]

Nazdar.
Po pročítání a hledání podkladů jsem dospěl do fáze "jsem ztracen".
A tak mě napadlo, jestli nemáte mapu anebo mapy železniční sítě našich zemí s označením jednotlivých provozovatelů. Je mi jasné, že se to měnilo, ale jak píšu - psané slovo tu je, křížově k dohledání, ale mapa by byla špičková.

Díky, Radek

nějaké mapy by k nahlédnutí byli třeba zde http://www.chocen-litomysl.cz/historie-zeleznicni-mapy-cech-moravy-a-slezka.html

[rawen]

Děkuji. S tím už půjde pracovat

Radek

[_lt_]

Již je to nějaký pátek co jsme tu řešili Hodolanskou remízu, já jsem nakonec neodolal a pro její dokonalou propracovanost jsem jí koupil. Jenže stále mám morální problém jí postavit tam kam jí chci. Protože Oeleg vznikl roku 1880 a 1894 byl zestátněn, tak jí nemůžu jen tak použít. Jak jsem již dříve psal, chci postavit nádraží geograficky v Železném Brodu, uspořádání stanice však bude dle neskutečnosti. Dostal jsem od ženy pěknou knihu http://www.zubacka.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=430:kniha-zelezna-draha-v-udoli-reky-kamenice&catid=1:aktualne&Itemid=50, bohužel jsem v ní nenašel co by se mi hodilo. Tím jsou nějaké podklady k původní budově Železného Brodu před přestavbou a nebo alespoň fotku výtopny v Tanvaldě, kterou jsem chtěl situovat do Železného Brodu, jakože Tanvald mít na odbočce nebudu.

V současné době mám smyšlený asi takovýto historický vývoj kolejiště:
1859 otevření Železného Brodu na trati Pardubice - Liberec SNDVB
1865 otevření vápenky a výstavba vlečky
1875 otevření trati do Jesenného (ve skutečnosti do Tanvaldu), rozšíření kolejiště a budovy, stavba topírny pro 2 ks 311.2 (dále uvádím značení ČSD) podle skutečné topírny v Brodě.
1902 otevření trati do Desné (ve skutečnosti do Kořenova, propojení trati směr Jablonec nebude uskutečněn), výstavba dle ZVKČ (budova v Desné podle Polubného), provoz SNDVB. Výstavba topírny v Desné pro 311.2. Do nedávna jsem neměl co z nabídky výrobců koupit. Nyní přemýšlím o výtopně Mikulášovice http://obchod.resinovemodely.cz/Remiza-s-vodarnou-Mikulasovice-d147.htm. Mohla by být společně vystavěna s budovou 16/H ve stanici, když podobná delší je na trati ONWB v Polné?
1909 proběhlo zestátnění tratí = KkStB, na trati zůstali 311.2 a 411.0.
1910 otevření tratí z Desné do Jakuszyc a do Lomnice (dle plánů se měla stavět trať z Brodu do Rovenska, v mém případě uhla do Lomnice a trať Stará Paka - Libuň neexistuje). S tím by souvislelo i přestavění kolejiště výtopny, ale nová hala se ještě nestavěla.
1911 výstavba vlečky do textilky
a nakonec v roce 1934 jsem počítal s výstavbou nové topírny pro parní trakci (chtěl jsem použít tu Hodolanskou remízu) a stará topírna SNDVB by se vyčlenila pro motorové vozy.

Jenže....
Topírna vystavěná touto dobou by určitě neměla podobu rakouských výtopen, jak psal hank a ani nějak upravenou Hodolanskou remízu sem nedostanu.
Pokud bych upravil historii, a topírna se stavěla už při rozšiřování tratí v roce 1902, jakou podobu by měla?
Záměr, že by se výtopna postavila v roce 1910 s tratí do Lomnice (v mém případě to může být jakákoliv společnost, ale ten Oeleg byl zestátněn už 1894 sakra) mě staví zase před otázku, do jaké podoby tu výtopnu KkStB postaví?

Jinak výše uvedená knížka co jsem odkazoval je skvělá, původně mi ale žena sama vybrala tuhle knížku http://www.vydol.cz/publikace/cesnadr3I.html
Jestli jí někdo má, našel bych v ní výkres budovy Železného Brodu?

[radeksindy]

Pokud bych upravil historii, a topírna se stavěla už při rozšiřování tratí v roce 1902, jakou podobu by měla?

ÖLEG sice přestal formálně existovat 1894 a likvidace se táhla do roku 1905. Skutečný konec nastal dříve. Poslední vozidla objednaná podle plánů ÖLEG jsou z roku 1884, poslední budovy jsou z roku 1887, kdy se dokončovaly poslední lokálky v Dolním Rakousku, dále lokálka do Vsetína a lokálka z Hanušovic. Od roku 1887 do 1889 předal nebo prodal ÖLEG všechny lokálky a do roku 1894 fungoval jen účetně.

Použití hodolanské remízy jen v případě, že by vlastní historie trati znamenala výstavbu lokálky před rokem 1887. Později by už byla použita nějaká normálie spojená se státem (kkStB, ZVKČ apod.).

Jinak výše uvedená knížka co jsem odkazoval je skvělá, původně mi ale žena sama vybrala tuhle knížku http://www.vydol.cz/publikace/cesnadr3I.html Jestli jí někdo má, našel bych v ní výkres budovy Železného Brodu?

Určitě tam něco bude, otázka je v jaké podobě a nakolik to bude použitelné pro kompletní stavbu stanice.

[hank]

[i...poslední budovy jsou z roku 1887, kdy se dokončovaly poslední lokálky v Dolním Rakousku, dále lokálka do Vsetína a lokálka z Hanušovic. Od roku 1887 do 1889 předal nebo prodal ÖLEG všechny lokálky a do roku 1894 fungoval jen účetně.

Poslední novostavby podle normálií ÖLEG jsou z roku 1892 - trať Č. Budějovice - Kájov - Želnava. Společnost na stavbu dokonce ještě dostala i státní půjčku a zemské záruky.

[hank]

Mohla by být společně vystavěna s budovou 16/H ve stanici, když podobná delší je na trati ONWB v Polné?

Sice nevím o tom, že by taková kombinace někde byla skutečně postavena, ale nic tomu reálně nebránilo, takže proč ne? Oba druhy budov se vyskytovaly na lokálkách garantovaných státem i českou zemí.

[hank]

a nakonec v roce 1934 jsem počítal s výstavbou nové topírny pro parní trakci (chtěl jsem použít tu Hodolanskou remízu) a stará topírna SNDVB by se vyčlenila pro motorové vozy.

V realitě by to asi spíš bylo naopak - postavila by se nová motorová remíza. Ale byly v té době novostavby i pro parní trakci.Podklady pro různé remízy a jejich přístavby z dob ČSD 1918 - 1938 mám, tak kdybys potřeboval, napiš...

[hank]

1902 ... Výstavba topírny v Desné pro 311.2.
Pokud bych upravil historii, a topírna se stavěla už při rozšiřování tratí v roce 1902, jakou podobu by měla?
Záměr, že by se výtopna postavila v roce 1910 s tratí do Lomnice (v mém případě to může být jakákoliv společnost, ale ten Oeleg byl zestátněn už 1894 sakra) mě staví zase před otázku, do jaké podoby tu výtopnu KkStB postaví?

Mám použitelnou kopii plánů průjezdné obdélníkové remízy pro 4 stroje z Letohradu, ta by se hodila. SNDVB a ÖNWB používaly společné normálie. Kdyby to stavěla kkStB, spíš by asi použila rotundu pro 2 - 4 stání, něco jako Benešov nebo Čerčany. Podle mého podkladu k normálii 41/H začaly Resinové modely dělat model rotundy pro 3 stání podle výkresů kkStB z Dolní Lipové před rozšířením. Viz tady: http://obchod.resinovemodely.cz/Zelezni ... H-d109.htm

Podklady k nádražním budovám obou společností SNDVB i ÖNWB už jsou pohromadě, minulý měsíc konečně vyšel další díl publikace Mojmíra Krejčiříka Česká nádarží a zřejmě by se dal s trochou námahy zkompletovat i ten Železný Brod.

[Střelec]

Hank: Ta "tvoje" rotunda je dost univerzální. S společně variantou povrchu "cihla" a různým počtem stání by pokryla skoro celou dráhu Františka Josefa. Dosud stojí v Nepomuku, Horažďovicích, Strakonicích a Ražicích (tady už v roli garáže), mám dojem, že jedna byla i v Mariánských Lázních, ale nejsem si jistej, že šlo o tenhle typ.

Tímto ti gratuluji k dokopání výrobce k produkci smysluplné stavby, která aspoň na první pohled odpovídá realitě. Zároveň ti za tento počin děkuji.

[radeksindy]

hank:
Společnost na stavbu dokonce ještě dostala i státní půjčku a zemské záruky.

Ano, hlavní je k tomu dodat, že držela v ruce koncesi, takže i stát musel hlídat její naplňování. Ale ...

Poslední novostavby podle normálií ÖLEG jsou z roku 1892 - trať Č. Budějovice - Kájov - Želnava.

... fakticky už od roku 1889 vše běželo směrem k postátnění a o všem rozhodoval stát. Pro tuto trať vytvořeny nové sady výkresů. Třeba Holubov:

[hank]

hank:
Společnost na stavbu dokonce ještě dostala i státní půjčku a zemské záruky.

Ano, hlavní je k tomu dodat, že držela v ruce koncesi, takže i stát musel hlídat její naplňování. Ale ...

Poslední novostavby podle normálií ÖLEG jsou z roku 1892 - trať Č. Budějovice - Kájov - Želnava.

... fakticky už od roku 1889 vše běželo směrem k postátnění a o všem rozhodoval stát. Pro tuto trať vytvořeny nové sady výkresů. Třeba Holubov:

_00203458a.jpg

Kdybychom měli být úplně korektní, tak pravděpodobně úplně poslední originální sada výkresů pozemních staveb ÖLEG, z nichž se už nic nerealizovalo, se dochovala v archívu ŘSD Olomouc pro uvažovanou trať do Bernartic/Heinersdorfu a Javorníka. (Ta byla nakonec dokončena až v r. 1896 podle "lokálkového" zákona a většina staničních budov je podle normálie 253/H kkStB, ale stavba začala už v prosinci 1894.)