DISKUZE - Různé styly staveb

[hank]

Na tt víkend se připravuje dvoumístná remíza od Šikulů?

http://www.modelyasport.cz/m_sikulove_remiza.html

Zdá se, že Šikulové permanentně vytěžují výkresy ing. Londina z Olomouce... Konkrétně ta remíza je z nákladové části bývalého nádraží ÖLEG v Hodolanech, odkud se od r. 1883 až do přestavby olomouckého hl. nádr. v r. 1931 vyjíždělo na "hanácké pacefik" do Čelechovic a Kostelce na Hané. Hezký barák, ale na kolejištích modelujících nějakou obecnější realitu těžko použitelný, protože jedinečný... Kdybych chtěl mít typickou remízu ÖLEG (jako že bych chtěl...), tak by měla jednu kolej a 3 okenní osy, případně patrovou přístavbu s byty. Takových bylo, a některé stojí dodnes nebo zanikly nedávno - Pečky, Třemošnice, Žacléř, Vysoké Veselí, dokonce jen na dvě okna byla kapesní výtopnička zbudovaná pro staré ölegovské dvojspřežky v Čelechovicích na Hané v době, kdy se ještě do Kostelce nejezdilo a hanácký pacifik končil vlečkou do čelechovického cukrovaru.

A když už jsem teda u takové řeči, tak bych si maličko postěžoval. Šikulové - a taky KB-model - sice dělají záslužnou práci vydáváním modelů pozemních staveb podle starorakouských předloh zděděných ČSD, ale trochu mi chybí možnost mít na kolejišti ucelené komplexy budov podle normálií jedné společnosti. Takže je sice hezké, že existuje model vedlejší budovy ke strážnímu domku podle normálie ZvKČ 87/H, ale ten strážní domek (normálie 85/H) zatím nedělá nikdo... Nejčastější objekt záchodů pro cestující podle normálie 19a/H s jedním chlívkem a dřevníkem, který patří k celé řadě staničních budov ZvKČ s jedním bytem, se nevyrábí, zato se vyrábí podobný objekt 19b/H se dvěma dřevníky a chlívky, tj. pro budovy se dvěma byty, takže se sice hodí ke slavné patrové budově 16/H (typ Dačice apod.), ale už ne k přízemním nádražíčkům typu Mladeč (55/H) nebo Liteň (56/H). Záchod s dřevníky typu 549/H patří k úzkorozchodným drahám, ale nikde se o tom nemluví a stavby podle předloh třeba z novobystřické větve JHMD chybí úplně... Strážních domků KFNB se dělá hned několik typů, ale vedlejší budovy k nim nikoli. Kdybych chtěl modelovat stanici ÖNWB nebo BNB, nemám k dispozici vůbec nic, o zmíněném ÖLEGu nebo komerciálkách ani nemluvě... (Kdyby měl někdo z výrobců zájem, mám vlastnoručně zakreslenou a nafocenou kompletní sestavu vedlejších budov typické stanice BNB - skladiště, záchody, dřevník - jako vhodný doplněk k výkresu staniční budovy typu Jedlová nebo Česká Kamenice, který je k mání v knize M. Krejčiříka Česká nádraží. Asi poslední stanice, kde se ta sestava dá ještě vidět úplná, je Loukov mezi Bakovem n. J. a Turnovem.) A tak dále, dalo by se pokračovat. Tak snad se časem dočkáme, kurs, který nastoupili zmínění výrobci, je zřejmě správný, doufejme, že jim vydrží dlouho, aspoň tak dlouho, dokud nezdokumentují většinu typologických skupin pozemních staveb aspoň těch největších společností, které formovaly architektonický styl českých a moravských nádraží.

[j p]

Nejde vsechno udelat hned.
Kdyby se zamerili jen na jednu drahu a udelali uceleny soubor budov, tak potesi ty, kteri tuto drahu modeluji a vsichni ostatni jim budou nadavat, ze pro tu "jejich" drahu nedelaji nic.
Vetsina lidi ma stejne kolejiste bez konkretni predlohy. Uspechem je, kdyz alespon zeleznicni sprava souhlasi.
A tech nekolik malo, kteri delaji konkretni trat a cheji mit architekturu cistou, si bud pocka nebo vyrobi chybejici budovy vlastnimi silami. Jak se delaly domecky pred tim nez se objevily laserem rezane stavebnice...?

[hank]

jp: Kdyby "jen tu jednu dráhu" představovaly lokálkové budovy podle normálií ZvKČ a kkStB, tak by to pokrylo snad 50% délky tratí v Čechách a třetinu na Moravě... Možná trochu přeháním, máš samozřejmě pravdu, že si to kdekdo může udělat sám, ale jak se vlastně u Šikulů rozhoduje o výběru předloh? Aspoň jednu variabilní možnost mohli dát. Kdyby uvedli na trh současně třeba výpravní budovu 56/H, vedlejší budovu 19a/H a skladiště 23 nebo 24/H, byl by takový komplet na světě a nebylo by co řešit. Případně by šlo řešit věci modulárně, s možností poskládat si budovu z polotovarů jako lego. Např. 5 prvků nádražní budovy (podélné křídlo služební na 2 nebo 3 nebo 4 okna, příčné křídlo s bytem, podélné křídlo s bytem) by umožnilo výstavbu nejméně 15 provedení nádražních budov a to nemluvím o možných odlišnostech vnitřní dispozice projevujících se odlišným uspřádáním dveří a oken při stejném počtu os podélného služebního křídla. A kdybych přidal 6. prvek, příruční sklad, mám tu další možnosti. A ještě dodám, že některé lokálkové budovy se objevily i na hlavních tratích (třeba Doudleby n. Orlicí nebo Dalovice) při výstavbě nových odbočných stanic.

[milan ferdián]

Ale tu možnost mají stále.Měli v nabídce samostatnou budovu,s křídlem+veranda/krátký - dlouhý/,opačné obytné křídlo,tvar "U" viz obr.Davle.
Jenže na trhu se objevila staniční budova Adršpach ve spolupráci s fa MARATHON/MODEL/BRNO a bylo vymalováno.

[Lubomír]

No, myslím, že Šikulové nepřemýšlí nad tím, jestli stavby patří k sobě nebo ne. Většinový modelář ale takto také nepřemýšlí a stavby od těchto výrobců jsou spíš zaměřený na většinového modeláře. Sám si všechny modely stavím sám, takže mě to netrápí. Vadí mě ale u Šikulů spíš to, že obšlehnou kde co. A kdyby aspoň si to opravili, nebo tolik to neuspěchali a stavbu dotáhly do konce.

Např. zde: http://kubickaparabola.wz.cz/stavba06/stavba06.htm
V textu uvádím, kde konkrétně jsou chyby a kterých je třeba se vyvarovat. Obšlehly jen výkres a snad ani nečetli text.
Např. zde: http://kubickaparabola.wz.cz/clanek04/Z ... x297mm.jpg
O této pěkné zastávce pojednávám v celém článku. Ve výkrese jsou sice nakresleny okna v zadní stěně, světlejší barvou jsou však zaslepená, takže tam neměly být. Zkrátka byla použita normálie ONWB, která byla v Citonicích trochu upravena, ale kreslilo se do té normálie už předkreslené. Můj sken není tolik kvalitní, aby ty opravy byly na první pohled patrné. Šikulové na svém modelu okna mají, takže se vlastně nejedná o zastávku Citonice. Navíc Citonice mají přístavbu o služební místnost realizovanou velmi krátce po uvedení do provozu. Takže po zaslepení oken by to mohly být Citonice tak do roku 192X. Stačilo by tento model dát na trh jako zastávka ONWB. Obecně mi přijde příprava podkladů dosti odbitá.

Sám jsem znechucen, jak se vše kopíruje bez udání zdroje. Takže nemám chuť na svých stránkách cokoli dál publikovat.

[hank]

Lubomír: Jeden (raději nejmenovaný - třeba se ozve sám...) modelář, který chodí často diskutovat i sem, mi svého času nabízel možnost zprostředkovat mi spolupráci se Šikuly. Pak měl zřejmě sám existenční starosti a já koneckonců taky, takže jsem moc neměl čas ani náladu tlačit na pilu a skončilo to dřív než začalo. Nechci se tvářit jako chytrej a připouštím , že nemohu znát pohnutky výrobců jako jsou (nejen) Šikulové. Jak už jsem napsal jinde, i tak jim patří dík za to, že se aspoň o něco snaží. Nicméně z nějakých důvodů, které mi nejsou úplně jasné, v této branži - na rozdíl třeba od papírových modelářů, kde to funguje mnohem lépe i v té komerční sféře - zřejmě nelze (nebo není zájem?) skloubit na jedné straně marketingové ohledy a/nebo prosté zištné zájmy majitelů (případně to, co si oni občas nesprávně myslí, že jim dlouhodobě vydělá - nebo jim nejde o dlouhodobý výdělek...?) a na druhé straně nadšení poučených amatérů (nebo profíků z jiných branží, třeba archivářů a historiků a muzejníků a publicistů...) a jejich snahu o všeobecnou osvětu. Často se někteří odvolávají na malý tuzemský trh, nízkou kupní sílu v tuzemsku a vysoké fixní náklady především při zavádění nových výrobků. To ovšem nemusí být platné argumenty v případě laserem vypalovaných modelů pozemních staveb.

Samozřejmě se mohu mýlit, jsem jen mírně poučený laik. Bohužel, přestože se tento způsob kapitalismu v teorii i propagandě stále tváří jako systém neomezených možností pro ty, kdo mají nápady, ve skutečnosti platí, že šanci uspět na (dnes už jen takzvaném) trhu má buď ten, kdo se správně narodil, nebo ten, kdo má správné známé - tzv. sociální kapitál, chcete-li. A pak je tu ještě další úskalí - své nápady jim úspěšně prodat. Jenže to často znamená prodat jim i svou duši. A to po mně prosím nechtějte.

[Pavel Čáp]

Ještě před pár lety každému českému kolejišti vévodila plastiková výpravní budova Klingenberg - Kolmnitz, či jak se jmenovala a najednou se sype kritika, že nejsou k dispozici všechny varianty budov? Co bylo na trhu před nějakými pěti roky? Úplné a naprosté prd. Výběr u Šikulů je sice opravdu každý pes jiná ves, ale konečně jsou na trhu kompletní stavebnice budov dle domácích předloh. A kdo si chce s modelem více pohrát, má podstatně širší sortiment KB model, kde přeci ucelená řada staveb podle lokálkových normálií KkstB a ZVkč postupně vzniká. Ale nic nejde hned. Stesky, že nejsou ve výrobním programu všechny varianty budov hned a nejlépe už včera jsou poněkud nemístné. Ona se ta budova sama nenafotí, nezměří, podklady samy nepřiběhnou a hlavně se to samo nenakreslí, nevypálí a neodzkouší. Trochu do zázemí přípravy modelů KB model vidím, kolekce budov dle lokálkových normálií KkstB a ZVKč se bude i nadále rozrůstat, ale všechno se to připravuje ve volném čase jednoho tvůrce, který mimo jiné má své zaměstnání (jaký div, že si krom stavby modelů musí také nějak vydělat na živobytí!).

[hank]

Pavel Čáp: Není nutno hned reagovat ve stylu potrefené husy notabene když se moje poznámka týkala hlavního konkurenta KB modelu. Kromě toho mezitím jsme si už dnes s majitelem fy KB model napsali mimo tuto diskusi a myslím, že mě pochopil správně, tj. tak, že když o mé služby nestáli Šikulové, klidně je nabídnu tomu, kdo o ně mít zájem bude, tj. třeba KB modelu. Já jsem naopak pochopil, doufám, že také správně, že jeho záměry jdou přesně ve směru, který jsem naznačil. Samozřejmě vím, že nic nejde naráz, ale přinejmenším mohu nabídnout zkrácení té přípravné fáze, protože podklady ke spoustě staveb mám předžvejkané natolik, že nějaké velké měření v terénu není potřeba.

BTW, na svém zatím posledním kolejišti (zrušeno 2005) jsem neměl žádný Klingenberg-Colmnitz, ale budovu podle normálie 16/H, plastový základ z té slavné jičínské (nebo kolínské? už si to moc nepamatuju...) stavebnice upravený vlastními silami do aspoň trochu koukatelného stavu. Ale raději pracuju s papírem, proto se sháním po laserovánkách.

[Pavel Čáp]

Ad Hank. To jsme si neporozuměli, chtěl jsem pouze napsat, že naopak stylová jednotnost je směr, kterým se KB model snaží ubírat. Jenže, na přelomu šedesátých a sedmdesátých let předminulého století (do krachu na vídeňské burse) vzniklo v Předlitavsku mnoho nových společností (jen v Čechách: Česká západní dráha, Dráha císaře Františka Josefa, Rakouská severozápadní, Česká severní, Turnovsko - kralupsko - pražská, Buštěhradská, Pražsko - duchcovská, Duchcovsko -podmokelská, Rakovnicko -protivínská, Plzeňsko - břeženská a nové tratě budovaly v tomto obdopbí i zavedené společnosti SteG a ÚTD. Snad jsem na žádnou nezapoměl. Vezmeme-li jednu, vcelku jedno jakou dráhu, je to ohromné množství budov tu více jinde méně typizovaných. Od výpravních budov (většinou rozdělených podle velikosti do více, většinou čtyř pěti, tříd). Ke každé budově nějaké zázemí pro zaměstnance (kůlny, dřevníky, chlívky), dál hajzlíky (zprvu byly vždy suché, v samostatné boudičce), nějaké to skladiště s rampou (opět se lišící velikostí a rozdělených do tříd), vodárny, obytné budovy ve větších stanicích, strážní domky na zhlavích i na širé trati, budovy zastávek, byť ty jsou povětšinou novějšího data. Remízy pro lokomotivy, původně byly na tratích mnohem častěji, než by se dnes mohlo zdát, často i v malých mezilehlých stanicích, třeba pod kopci pro postrky. Většinou z doby pozdější pak pocházejí více či méně typizovaná stavědla a pak přístavby, dostavby, boudy, budky a boudičky (ve stylu "Když vy přistavíte, my to poženeme o štok"). Kolikrát je původní budova pod nánosem rozšíření a přístaveb sotva znát (ukázková je třeba Chrudim, přibudkizovaná ze všech stran). Navíc některé společnosti své stavby až tak moc netypizovaly, takže se jejich budovy i ve zhruba stejně velkých stanicích lišily. Takže ono sestavit takovou kolekci je ohromná práce. A to nemluvím o získávání podkladů. Dále, všechny budovy se časem měnily, když bude výrobce dělat stavebnice zásadně v původním stavu, se špaletovými ven otevíratelnými okny, mnoha modelářům se nebudou hodit do modernějších epoch. "Zmrší"-li výrobce svůj model socialistickými atributy, velkoplošnými vyklápěcími okny a břizolitem, zase se ozvou námitky, že je taková budova nepoužitelná pro II či III epochu. Není výrobce ten, aby se zavděčil modelářům všem, ale KB modelu se zastat musím, má snahu právě směrem ucelených kolekcí jít. Já osobně se delší dobu zajímám o Rakouskou severozápadní ONWB, která své stavby dost typizovala, což prostě mám rád, a snažím se její stavby mapovat a časem také i navrhovat jako stavebnice. Ale, je to o podkladech, cestování, focení, měření, shánění starých podkladů (existují líbezné fotky za stavby základní sítě). Tyhle věci prostě nikdo nepřinese na zlatém podnose. Ano, souhlasím zcela, že na kolejištích by měly jednotlivé budovy spolu logicky souviset a stavby pocházející z doby vzniku dráhy by v jedné stanici a na jedné trati měly pocházet od téže společnosti. Na druhou stranu, mám zkušenost, že jen málo modelářů to takhle vnímá a vrší na svých kolejištích vedle sebe častokrát i krásné a vlastnoručně vyrobené stavby, které se však nikdy reálně nemohly potkat, což je škoda. Moc rád bych časem dosáhl toho, že naše klubové kolejiště bude věrohodně zobrazovat fiktivní trať v osmdesátých letech minulého století. Trať vybudovanou ONWB, se všemi jejími původními atributy a pochopitelně i se stavbami a dostavbami let pozdějších až po období reálného socialismu.

[KaRei]

Na druhou stranu, mám zkušenost, že jen málo modelářů to takhle vnímá a vrší na svých kolejištích vedle sebe častokrát i krásné a vlastnoručně vyrobené stavby, které se však nikdy reálně nemohly potkat, což je škoda.

Ono je těch reálií na nastudování pro stavbu modelové železnice takové kvantum, že než modelář dospěje do stádia znalosti staveb, tak mezitím stihne postavit kolejišť možná hned několik. Vždyť kolik modelářů má problémy už jen s provozováním alespoň sourodého vozového parku? Stejně tak si můžeme časem stýskat i nad tím, že na jinak historicky věrném kolejišti (co se vozového parku a třeba i těch budov týče) je zasazena žulová skála, která se v oblasti té či oné modelované železnice zkrátka nevyskytovala, nebo že na tom kolejišti je vysazen dubový lesík, přitom je přece jasné, že tam mohly růst nanejvýš buky. A běda jak někdo bude pást na stráni krávy místo koz
Já se žádnému míchání na modelových kolejištích ani nedivím.

[Pavel Čáp]

Ad KaRei: U mě je to spíše naopak. Než všechno nastuduju, nepostavím nic. Přesně jak s tou skálou, když jsem začal studovat tvary korun a větvoví jednotlivých stromů, řekl jsem si dost, prostě listnáč/jehličnan. Nicméně když model železnice, měly by ty železniční reálie sedět, postavit vedle sebe výpravní budovu jedné společnosti, skladiště druhé a vodárnu třetí jen proto, že se ty stavby modeláři líbí je hloupost. Mně se také líbí parní mašinka řady 310.0 i moderní vozy Ampz a Bmz, přesto bych s takovou soupravou na kolejišti nejezdil. Řešením však jsou stavby podle normálií KkstB, po zestátnění dříve soukromých železnic se pak při rozšiřování stávajících stanic objevovaly leckde, bez ohledu na normálie původních společností (typickým příkladem jsou výpravní budovy na zdvoukolejněném úseku Praha - Benešov). Jejich použitím, stejně jako staveb prvorepublikových či socialistických poválečných se vcelku nic nezkazí. Jde jen o to, co je hezčí, ale tady záleží na vkusu každého soudruha.

[milan ferdián]

.....

Já jsem naopak velmi rád,že jsme se dostali v modelech drážních budov až tak daleko.Nejen "IGRA" a "KB-Model" si zaslouží velkou pochvalu od nás a poděkování,ale jsou i ostatní firmičky,které též nabízejí ryze české stavby.Samozřejmě by bylo lépe,kdyby se zachovala jednotnost architektůry dle železničních společností.Možná někdy v budoucnosti,ale větší šanci mají stavby z lokálek nebo maximálně z vedlejších tratí.

Napadlo mě a co mají říkat kolegové ze Slovenska?Co ti vlastně mají k dispozici?

[KaRei]

Ad KaRei: U mě je to spíše naopak. Než všechno nastuduju, nepostavím nic. Přesně jak s tou skálou, když jsem začal studovat tvary korun a větvoví jednotlivých stromů, řekl jsem si dost, prostě listnáč/jehličnan. Nicméně když model železnice, měly by ty železniční reálie sedět, postavit vedle sebe výpravní budovu jedné společnosti, skladiště druhé a vodárnu třetí jen proto, že se ty stavby modeláři líbí je hloupost.

S tím samozřejmě souhlasím. Jen jsem chtěl říci, že ti modeláři, co ty stavby na kolejišti míchají, tak činí jen z důvodu aktuální neznalosti (že se ve svém modelářském studiu tak daleko zatím nedostali). Pochybuju, že modelář, který už ví, která budova patřila které dráze, bude stavby míchat na kolejišti jen proto, že se mu líbí toto nádraží a tamta výtopna. Když už to zná, tak se bude držet jedné společnosti a stavět podle ní, aby mu to sedělo. Přesně jako tebou zmíněná 310.0 s Ampz a Bmz - když už víš, že spolu nejezdily, tak s nimi pohromadě jezdit nebudeš, protože je to blbost. Nastudovat před stavbou všechno potřebné a pak až začít stavět je ideální stav. Jenže "mladší" modeláři (zkušenostma, ne věkem, i když s tím věkem to bude taky souviset), třeba často ani neví, co všechno by ještě měli nastudovat. Mě třeba donedávna ani nenapadlo, že různé společnosti měly různé architektonické styly budov, a byl bych schopný prásknout na kolejiště stavby libovolných železničních společností, pokud by vzhledově odpovídaly mé epoše a jako laikovi k sobě esteticky nějak ladily

[Tkadlec Jaroslav]

a to já si myslím ,že je hodně lidí snad i z tohoto forá si přijde pro rady jak na plánek kolejiště a potom co si už postaví na kolejiště je jeho věc ,protože se podívejte kolik lidí a témat na zhotovení kolejišť je a fotky stavby atd už nikde nevidíte a neuvidíte důvody jsou všem jasné ...peníze,čas,přítelkyně,milenky,práce,lenost a taky je dost lidí co to moc neřeší a nepublikují..

[hank]

Zdravím všechny z pracovní cesty do Jordánksa a Libanonu. Je tu sice chcípácké spojení s internetem, ale nedalo mi to, aych se nepřidal. Nadhodili jste tu dobré téma - v jakých modelových situacích se mohou vyskytovat vedle sebe stavby různých železničních společností. Až se vrátím, zkusím k tomu napsat víc.