DISKUZE - Různé styly staveb

Specializované fórum pouze pro příznivce velikosti TT (1:120).

Moderátoři: Michal Dalecký, Jarda H., radekkrupka

Re: DISKUZE - Různé styly staveb

Příspěvekod hank » čtv 03 pro, 2015 2:36 pm

Střelec píše:Hank: Ta "tvoje" rotunda je dost univerzální. S společně variantou povrchu "cihla" a různým počtem stání by pokryla skoro celou dráhu Františka Josefa. Dosud stojí v Nepomuku, Horažďovicích, Strakonicích a Ražicích (tady už v roli garáže), mám dojem, že jedna byla i v Mariánských Lázních, ale nejsem si jistej, že šlo o tenhle typ.

Tímto ti gratuluji k dokopání výrobce k produkci smysluplné stavby, která aspoň na první pohled odpovídá realitě. Zároveň ti za tento počin děkuji.


Děkuji. :oops: :) O dokopání nemůže být řeč, výrobce je příznivcem Posázavského pacifiku a hledal něco jako Čerčany nebo Benešov. Takže iniciativa byla oboustranná :wink:

Ta normálie 41/H je skutečně dost univerzální, rotundy stavěné podle ní mohly mít až 12 stání a výrobce modelu k ní dodává i rozšiřující moduly... Spolu s přiměřeně dlouhou točnou je použitelná od lokálek až po tratě s provozem nula-trojkových kremáků s 3nápravovými tendry. Takže doufejme, že najde na kolejištích celkem široké uplatnění.
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.
hank
 
Příspěvky: 6106
Registrován: stř 24 čer, 2009 4:43 pm

Re: DISKUZE - Různé styly staveb

Příspěvekod Myšpulín » čtv 03 pro, 2015 5:34 pm

Železný Brod je v třetím díle první části a jsou toho tři stránky:
1857 - Pohled od kolejí a půdorys přízemí
1857 - Situace
1899 - Zvětšení výpravní budovy: pohled z kolejí, boční a ze silnice
Foto 1900
Foto 1914
Foto 1983
Foto 1984
Foto 2006
H0, III až IV, ČSD, nemodelář
Myšpulín
 
Příspěvky: 1506
Registrován: stř 24 led, 2007 7:43 pm
Bydliště: Hostinné

Re: DISKUZE - Různé styly staveb

Příspěvekod _lt_ » pát 04 pro, 2015 7:02 am

Hanku a Myšpulíne děkuji, knížku si tedy koupím ať mám do budoucna podklady pro budovu. Výkres tam tedy není, ale počítám že podle těch fotek to dám dohromady. Navíc jestli tam je půdorys, tak základní rozměry tam budou a zbytek se dopočítá.

Zkusím se ještě zeptat takto, je nějaká podobnost Hodolanské remízy s remízou stavěnou později či dříve někým kdo mi zapadne do plánu? Jaké zásadní odlišnosti tam jsou?
Nad okna půjde jednoduše přilepit kamenou klenbu, ale je rozteč oken něčemu odpovídající? Štít budovy, výška, sklon střechy, to změnit nepůjde, tak to jestli něčemu odpovídá. Vyříznout do štítu okénka? Délka remízy by snad nemusela být jedině problém, ta se mohla postavit v závislosti na ustájených vozidlech.

Točna s remízou se mi na daný prostor zřejmě nevejde. Už nyní jsem řešil, že točna která v Brodě byla mi nikam prostorově nevychází a hájím to tím, že na lokálku se stejně jezdí komínem napřed a uhlím zpátky a nikdy jinak. Na druhém konci točna stejně nebude.
_lt_
 
Příspěvky: 162
Registrován: úte 19 čer, 2012 11:46 am

Re: DISKUZE - Různé styly staveb

Příspěvekod hank » pát 04 pro, 2015 9:52 am

_lt_ píše:...knížku si tedy koupím...

Nechci tě odrazovat, fakt chceš vynaložit 625 Kč kvůli pěti obrázkům? To ti je snad radši naskenuju... 8)
_lt_ píše:... Navíc jestli tam je půdorys, tak základní rozměry tam budou...

Ano, ale jen půdorys původní budovy z roku 1857, takže kótovaný ve vídeňské míře... :o Ale jo, asi by to šlo dopočítat, nicméně zřejmě se neobejdeš bez nějakého "místního šetření" a běhání kolem budovy s metrem nebo laserem... :wink: Navíc tady před časem dával kolega jafobe (který je btw taky odněkud od vás, možná by ti mohl poradit...) postup, jak lze využít satelitních snímků na internetových mapách a internetového katastru k dost přesnému změření půdorysů existujících budov. Akorát že tom teď nemůžu rychle najít.
_lt_ píše:...je nějaká podobnost Hodolanské remízy s remízou stavěnou později či dříve...?

Já se na to přes víkend podívám.
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.
hank
 
Příspěvky: 6106
Registrován: stř 24 čer, 2009 4:43 pm

Re: DISKUZE - Různé styly staveb

Příspěvekod milan ferdián » pát 04 pro, 2015 11:15 am

Mám rád každou stavbu,která se dostane prostřednictvím výrobce do prodeje mezi modeláře.Zde bylo ale střeleno kapku,dle mne jaksi dost vedle.Tato lokomotivní výtopna byla součástí nákladního nádraží místní dráhy Olomouc - Čelechovice,společnosti OELEG.Její osobní větev byla situována samostatně nalevo k hlavní budově nádraží Olomouc hl.n.Lokomotivní výtopna měla 7 stání s dílnou a vodárnou.Lokomotivy si představte z tehdejší doby,jednalo se o malé tendrovky.Je třeba doplnit,že k lokomotivní výtopně existují výkresy jak samotné budovy,tak provozní kůlny na uhlí,hrázděné skladiště s kolejovou váhou a záchodem.
Vše najdete pod názvem "Stoletá jubilantka",autor Ing.Vladimít Londin,železničář začíná čísle 23/83.

Použití jako lokomotivní výtopnu v jiné stanici,si mohu představit,ale dávejte si pozor s kterými drážními budovami bude stát společně,ikdyž dle praxe co znám,tak tento prohřešek nikomu vadit nebude :wink: .
milan ferdián
 
Příspěvky: 11826
Registrován: ned 30 pro, 2007 5:48 pm

Re: DISKUZE - Různé styly staveb

Příspěvekod hank » sob 05 pro, 2015 9:37 pm

_lt_: Díval jsem se na ty remízy.

Předesílám, že z důvodů, které jsem tady x-krát publikoval, s takovým postupem vnitřně nesouhlasím, ale když už sis tu ÖLEGovskou remízu neuváženě koupil, je mi tě líto a proto tě morálně podpořím... :mrgreen:

Takže: Ano, rozměry olomoucké remízy ÖLEG (délka 41.5 m) jsou přibližně stejné jako rozměry dlouhé remízy výtopny ÖNWB v Kyšperku po přístavbě (40 m). Obě mají 8 okenních os. Remíza v Kyšperku je průjezdná. V šířce oken je rozdíl, ÖLEG má 1.5 m, ÖNWB 2 m. Obě mají zaklenuté okenní otvory. Typickým prvkem architektury ÖNWB/SNDVB byly prvky fasády, konkrétně nároží, lizény a segmentové zaklenutí oken z neomítnutých cihel, kamene nebo jen naznačené omítkou. V tomto konkrétním případě šlo o cihelné prvky. Ty remíza ÖLEG nemá, ale snadno si je uděláš sám. Jinak byla remíza ÖNWB omítnutá a ve štítu nad vraty bylo bednění v celé šířce obojích vrat.

Závěr: S přivřením obou očí a po naznačených úpravách by se tvoje remíza asi dala pro uvažovaný námět kolejiště použít.

Jestli máš zájem, mám sice ne moc kvalitní, ale přece jen snad použitelný rozměrový náčrtek remízy v Kyšperku.
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.
hank
 
Příspěvky: 6106
Registrován: stř 24 čer, 2009 4:43 pm

Re: DISKUZE - Různé styly staveb

Příspěvekod _lt_ » pon 07 pro, 2015 10:23 am

Hanku moc děkuju, to jsou ty výkresy Letohradu v tomto tématu na třetí stránce? Když budou v čitelnější podobě, budu rád. Je to ale případ, kterému jsem se chtěl vyhnout. Podobná, né-li stejná je výtopna ve Staré Pace, i když tam je myslím těch oken 10.
http://www.ld-trutnov.cz/wp-content/gal ... 8-1989.jpg
Nerad zavírám oči, jinak bych tu ani neotravoval. Kromě tebou zmiňovaných úprav, by bylo třeba snížit střechu (zmenšit její sklon) a to je nejviditelnější rozdíl oproti topírně SNDVB. To by se doufám mělo podařit zkrácením a znovuslepením dílků podpírajících střechu. Nebude pak sedět sklon na komínu, ale to taky nebude problém předělat. Na ty zvětšená okna se nejblíže dá použít Okno průmyslové 2, nic lepšího jsem nenašel.
http://www.modelova-zeleznice.cz/okna_v ... yslove.php
Nejvíc mě ale trápí šíře výtopny SNDVB, ta je o poznání širší, možná z těch výkresů budu chytřejší, ale nyní mi to připadá, že je na každém boku o několik decimetrů rozšířena.
Vůbec ale nejhorší je představa, jak to mohlo tedy být. V roce 1865 otevřeli trať do Tanvaldu (v mém případě do Desné) a postavili malou výtopnu. Kdy ale postavit tuhle velkou topírnu? Mělo by to být asi dříve jak v roce 1890? Tak třeba v roce 1880, za účelem navýšení provozu a turnusování strojů i pro hlavní trať...
Spíš jsem tajně doufal v podobnost především v těch proporcích střechy s čímkoliv stavěným později. Pak by se upravovali jen ty okna, fasáda, drobnosti...
Teď mi ale tak dochází, že vlastně všechny větší topírenské haly jsou postaveny velkými společnostmi pro účely hlavních tratí a později budované mají pramálo společného s jakoukoliv normálií. ZčVK tedy asi žádnou normálii na větší dvoukolejnou remízu ani nemělo? Podle čeho se stavěla taková výtopna v Jilemnici?

Nakonec otázka, dají se někde sehnat ty odvětrávání budov jako jsou na střeše výtopny u výše odkazované fotky 753.230?
_lt_
 
Příspěvky: 162
Registrován: úte 19 čer, 2012 11:46 am

Re: DISKUZE - Různé styly staveb

Příspěvekod hank » pon 07 pro, 2015 11:19 am

_lt_ píše:Podobná, né-li stejná je výtopna ve Staré Pace, i když tam je myslím těch oken 10.

Ano.
_lt_ píše:V roce 1865 otevřeli trať do Tanvaldu (v mém případě do Desné) a postavili malou výtopnu.

Ne, bylo to v roce 1875 a rovnou se stavbou odbočky do Tanvaldu postavili i dvoukolejnou remízu. (Já jsem myslel, že tu novou knížku máš... Viz Petr Möller - Petr Šturm: Železná dráha v údolí řeky Kamenice, vydala Železniční společnost Tanvald 2015, str. 52.)
_lt_ píše:...všechny větší topírenské haly jsou postaveny velkými společnostmi pro účely hlavních tratí a později budované mají pramálo společného s jakoukoliv normálií. ZčVK tedy asi žádnou normálii na větší dvoukolejnou remízu ani nemělo?

KAŽDÁ drážní pozemní stavba z dob monarchie byla postavena na základě nějaké normálie, protože okamžikem schválení orgánem státní správy/technického dozoru na železnici se její projekt stal závaznou normálií použitelnou kdekoli jinde "u dráhy"... 8)
Co si představuješ pod pojmem "větší dvoukolejná remíza"? Zkus to prosím definovat počtem a velikostí "ustájených" lokomotiv. Lokálky garantované ZvKČ používaly i normálií původně schválených pro jiné dráhy.
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.
hank
 
Příspěvky: 6106
Registrován: stř 24 čer, 2009 4:43 pm

Re: DISKUZE - Různé styly staveb

Příspěvekod _lt_ » úte 08 pro, 2015 7:06 am

Pardon, přehlédl jsem se o řádek. 1865 začala fungovat vápenka.

Ustájení by mohlo být následující, počty odpovídají skutečnému stavu, nikoliv však turnusové potřebě:
1875 2ks 311.2
1902 2ks 311.2, 2ks 411.0, 1ks 313.4
1910 2ks 311.2, 3ks 411.0, 3ks 313.4
1918 5ks 411.0, 3ks 313.4
1925 2ks 423.0, 3ks 411.0, 3ks 313.4
1932 4ks 423.0, 3ks 411.0, 3ks 313.4
1934 6ks 423.0, 3ks 411.0, 3ks 313.4, 1ks M220.1
1938 6ks 423.0, 4ks 434.2, 1ks 313.4, 1ks 354.0, 1ks M220.1, 1ks M120.4

Takhle by koncem třicátých let, díky zvýšeným výkonům a přerozdělením vozby vybudovali novou remízu, nové skládky uhlí, nové zauhlování atd. Stará malá výtopna SNDVB by sloužila pro budoucí rozšiřující se motorový provoz. V pozdějších letech začne větší hala sloužit motorovým lokomotivám a malá bude sloužit jako dílny s jeřábem a zvedákama. Doma k tomu mám i obrázky, protože bojuju i s logikou výstavby jednotlivých kolejí v depu a zařízení u nich.

Ta výtopna Oeleg má krásně zpracovanou konstrukci střechy (proto mě zlákala) a tu bych nerad měnil. Proto hledám něco co odpovídá sklonem střechy a šířkou budovy, boky, okna, štít apod. půjdou upravit jednodušeji. Ta délka dle mého nemusí být rozhodující, může to být prodlouženo třeba v pozdějších letech. Když se bude stavět dříve, tak nasimuluji silnější provoz již dříve. Nebo to můžu vzít třeba i z opačného konce, kdy ta větší bude vystavěna SNDVB a malá topírna později s výstavbou lokálek v roce 1910.
_lt_
 
Příspěvky: 162
Registrován: úte 19 čer, 2012 11:46 am

Re: DISKUZE - Různé styly staveb

Příspěvekod Dokusan » úte 08 pro, 2015 7:17 am

Nevíte někdo o jakou normálii se jedná?

Dzbel. Moravská západní dráha. Trať Prostějov-Chornice.

Předem děkuji za radu
Přílohy
DSCN7085.JPG
DSCN7085.JPG (5.36 KiB) Zobrazeno 5280 krát
3d2ed86d91_94921314_o2.jpg
DSCN7080.JPG
Dokusan
 
Příspěvky: 172
Registrován: úte 15 led, 2013 8:48 am

Re: DISKUZE - Různé styly staveb

Příspěvekod hank » úte 08 pro, 2015 7:42 am

_lt_: Už jsem tady kdysi kdesi psal, že když ve Skalici nad Svitavou v srpnu 1957 vyhořela dřevěná remíza, strojová stanice s výhradně parním provozem dalších 21 let fungovala pod širým nebem... Celou tu dobu tam měli v průměru 6 - 7 strojů 433.0 ve smíšeném (doprava Os a Mn vlaků) turnuse, 1 v záloze a 1 v opravě v domovském depu v Brně na dolním nebo v dílnách. V průměru jednou za 10 dní jel každý skaličák vymývat do Brna. (Dokonce byl extra kvůli tomu zavedený pravidelný osobní vlak, aby stroj nejel do Brna po prázdnu.) Jinak veškeré zbrojení a běžná údržba se odehrávaly venku na dvou kusých kolejích. Ve strojovce měli nízkou zděnou budovu pro vedení, sociálky, dílnu a režijní sklad, takové věci jako maziva byly uloženy ve skříni vyřazené zetky (později na to taky postavili zděný sklad). Zauhlovalo se vozíkovým výtahem Vosáhlo, později kolejovým jeřábem Kirow. Vodárna byla ve stanici. A jezdilo se... 8)

Chci tím jen naznačit, že ten "domeček pro mašinky" není pro fungování výtopny úplně nejdůležitější. Ale když už ho musíš mít :mrgreen: , tak pro tvoje obsazení výtopny stačí pro lokomotivy 2, po roce 1925 3 stání + 1 stání pro motory, z požárních důvodů nejlépe stavebně oddělené. Z análů ZvKČ by na tohle stačila např. remíza Česká Lípa střelnice, její plánek jsem tu už taky kdysi publikoval. Ta 40metrová remíza ÖNWB by to zřejmě zvládla taky.
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.
hank
 
Příspěvky: 6106
Registrován: stř 24 čer, 2009 4:43 pm

Re: DISKUZE - Různé styly staveb

Příspěvekod _lt_ » úte 08 pro, 2015 10:54 am

hank píše: Už jsem tady kdysi kdesi psal, že když ve Skalici nad Svitavou

Jo to psal, a proto jsem na to pamatoval při svém návrhu, kdy do roku 1910 zůstává depo nezměněno. Od tohoto roku je kolejiště depa rozšířeno (příspěvek výše píšu že se stavělo nové zauhlování atd až s novou remízou) a postavilo se nové zauhlování atd... Pak ta boudička pro lokomotivy s kanálem. Mohlo by to bejt odůvodněno tím, že z té druhé remízy se staly už ty dílny, né tedy motorový provoz.
_lt_
 
Příspěvky: 162
Registrován: úte 19 čer, 2012 11:46 am

Re: DISKUZE - Různé styly staveb

Příspěvekod Dokusan » úte 08 pro, 2015 2:15 pm

Dokusan píše:Nevíte někdo o jakou normálii se jedná?

Dzbel. Moravská západní dráha. Trať Prostějov-Chornice.

Předem děkuji za radu


Tak asi použiji "TT - VÝPRAVNÍ BUDOVA LVIII/H MECLOV"
I když to bude chtít úpravy
Dokusan
 
Příspěvky: 172
Registrován: úte 15 led, 2013 8:48 am

Re: DISKUZE - Různé styly staveb

Příspěvekod rawen » úte 08 pro, 2015 2:42 pm

Zkonzultuj přímo s panem Bartákem. Já jsem z Trnávky taky (vědomě) uhnul...
Naše stavby se mírně liší v proporcích. Nejmarkantnějším rozdílem je dělená střecha nástupiště.

Radek

P.S.: Pokud bys opravdu stavěl Meclov, je to Skalsko (Trnávka) zkrácená o jednu okenní osu a jsi definitivně v klubu. :lol: 8)
Na Rajčeti mám návod "krok za krokem" ze stavby prototypu.
rawen
 
Příspěvky: 1698
Registrován: stř 08 dub, 2009 10:42 am
Bydliště: Prostějov

Re: DISKUZE - Různé styly staveb

Příspěvekod hank » úte 08 pro, 2015 2:54 pm

K tomu Dzbelu později něco napíšu, teď mám jinou práci.
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.
hank
 
Příspěvky: 6106
Registrován: stř 24 čer, 2009 4:43 pm

PředchozíDalší

Zpět na Velikost TT (komunita TT)

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 18 návštevníků