DISKUZE - Různé styly staveb

[hank]

Tak něco málo k těm lokálkovým normáliím. Sám jsem v tom dlouho neměl jasno vůbec a i teď jen částečně.

Na lokálkách se stavělo podle dvou řad normálií, "rakouských" označených arabskými čísly (např. 14a/H, 15/H), ty jsou starší, a "českých", tj. v gesci ZvKČ, ty se začaly používat až po platnosti zákona z roku 1893 a jsou označeny římskými čísly, např. LVI/H. I zdánlivě stejné stavby jsou odlišné, "rakouské" normálie mají užší to podélné "služební" křídlo s čekárnou a ve štítové zdi má to křídlo okno. Navíc u tohoto typu budov byly záchody u obytných křídel v představcích. "České" budovy to okno ve štítu nemají a záchod je uvnitř půdorysu obytného křídla. Zastřešení nástupiště "rakouské" budovy bylo buď na prodloužených střešních krokvích nebo na sloupcích, u "české" budovy jen na sloupcích.

MZD byla postavena v roce 1889, takže ještě před vznikem "české" řady normálií. A aby v tom byl ještě větší binec, tak v Čechách se vyskytovaly "rakouské" normálie dvou typových řad, které byly - aspoň pokud je mi známo - poprvé použity na dolnokraňských lokálkách v dnešním Slovinsku a na šumavských lokálkách.

Dolnokraňské lokálky:
13 - obytné křídlo 6.6x9 m, dlouhé křídlo na 3 okna, ale kratší než u šumavského provedení (8.2 m)
14 - dlouhé křídlo na dvě okna dlouhé 7.5 m
15 - obytné křídlo 7x10.5 m, dlouhé křídlo 10.6 m na 3 okna

Šumavské lokálky.
14 - dlouhé křídlo na tři okna 10.6 m, obytné křídlo 7x10.5 m
15 - obytné křídlo 7x10.5 m, dlouhé křídlo 13.7 m na 4 okna

A když měla budova dva byty = diskutovaný případ, tak se k jejímu označení přidalo "a".

Jenže to vše se odehrávalo až po roce 1892, zatímco MZD byla zbudována v roce 1889... Takže asi nezbude, než abyste ten Dzbel někdo obešli s metrem.

[Dokusan]

Děkuji za vyčerpávající informace. Pokusím se ty podklady někde sehnat, naše firma realizuje opravné práce na takovýchto lokálních tratích, tak třeba najdu někde nějaký výkres.
Jelikož jsem začátečník, zkusím si cvičně postavit Melcov, jakmile bude stavebnice k dispozici

[Pavel Čáp]

bývalá stanice Hudčice

ad hank I některé budovy dle výkresů Zvkč měly střechu verandy nesenou prodlouženými krokvicemi. jsou např. na blatenských lokálkách a na tratích Tršnice - Luby a Pńovany - Bezdružice. Jsou to ty budovy které mají zúžené podélné služební křídlo.

[hank]

ad hank I některé budovy dle výkresů Zvkč měly střechu verandy nesenou prodlouženými krokvicemi. jsou např. na blatenských lokálkách a na tratích Tršnice - Luby a Pńovany - Bezdružice. Jsou to ty budovy které mají zúžené podélné služební křídlo.

Lokálky garantované ZvKČ nepoužívaly výhradně normálie ZvKČ. Zrovna ty, které uvádíš, jsou příkladem. Ty Hudčice budou asi 15/H, to není normálie ZvKČ. Opravdu se spolehni na to, že rozlišovací znaky normálií "rakouských" a "českých" jsou - kromě odlišného značení arabskými resp. římskými čísly - ty, které jsem uváděl: "Rakouské" výkresy mají užší služební křídlo, okno ve štítě, záchod v přístavku. Jak už jsem psal dříve, jakmile byla jednou normálie schválena ve Vídni, mohla být použita kdekoli v Předlitavsku. Koneckonců ZvKČ např. pro vedlejší budovy (záchod+dřevník+chlívek) používal "rakouskou" normálii 19/H i tam, kde byla "česká" budova (např. LVI/H). A slavná normálie 16/H (Kácov, Dobruška, Slavonice, Nová Bystřice...) je taky "rakouská", poprvé byla použita na dolnokraňských lokálkách a přitom je na tratích ZvKČ typická.

Ale přivedls mě na myšlenku, že bych se měl podívat, jestli používání obou druhů výkresů nějak nesouvisí s poměrem resp. kombinacemi garancí. Některé lokálky využily obou druhů garancí/půjček, tj. státní (schvalovala Vídeň) i zemské (schvalovala Praha), v různém poměru. (BTW, zajímavé je že Morava využívala zemských garancí mnohem méně než Čechy a Rakouské Slezsko vůbec. Na Moravě se taky při žádostech o dotace méně "upravovaly" výpočty budoucích výnosností lokálek a zřejmě i proto je na Moravě garantovaných lokálek méně, zato více těch stavěných velkými soukromými společnostmi jako StEG nebo KFNB.) Ale to už spekuluju. Každopádně platí, že z pohledu státní správy a technického dozoru to bylo jedno: Jakmile jednou něco schválila Vídeň, mohl to použít kdokoli kdekoli. (Dodávám znovu, že v Předlitavsku. V uherské části monarchie si v branži "železnictví" - Eisenbahnwesen - jeli na svém písečku už od r. 1891.)

[Pavel Čáp]

Hádat se nechci, nevycházím z archivních podkladů a nejsem v oboru profík, stavař ani architekt, jen poučený amatér, který drážní stavby fotí, staví v modelu, má je rád a má je "nakoukané". Rozlišovací znaky o kterých píšete jsou pravdivé a souhlasím s tím, jak jste je popsal, leč neplatí to stoprocentně. V případě výše jmenovaných staveb si ale stojím za svým. Normálie KkstB krom užšího (7 m) obytného křídla (štítem ke kolejím) jsou celkově nižší, mají menší sklon střech a v krovu pozednice a trám ve hřebeni. Budovy Zvkč mají oproti KkstB obytné křídlo o metr širší (8 m) a k tomu větší sklon střech, čímž celově působí mohutnějším dojmem a v krovu mají navíc ještě dva trámy zhruba v polovině výšky střechy (omlouvám se za neodbornou terminologiii, asi to ve stavebnictví bude mít nějaké odborné názvy). Z toho také vyplývá, že hřeben obytného křídla je výše než u služebního, zatímco u budov KkstB je hřeben obou částí ve stejné výšce. Jsem tedy přesvědčen, že budovy, které jsem vyjmenoval, jsou opravdu postaveny podle nějaké normálie Zvkč, možná upravené podle potřeb konkrétní dráhy, ale nejsou to budovy dle normálií KkstB. Jinak nerozporuji, že na straších lokálkách garantovaných Zvkč se stavělo dle normálií KkstB. A třeba v případě lokálky Modřany - Čerčany - Dobříš jsou skutečně použity normálie obou řad, rakouských i českých. Ve většině stanic jsou budovy dle normálií rakouských, ale v Davli, která leží na posledním dostavěném úseku, je budova, která nese znaky normálie Zvkč. Taktéž pravidlo záchodu v přístavku v zadním čele obytného křídla u normálií KkstB má také své výjimky, konkrétně na lokálce Benešov - Vlašim (Domašín, Postupice) a ve stanici Zbraslav jsou záchody přistavěny z boku obytné části.

[hank]

Taktéž pravidlo záchodu v přístavku v zadním čele obytného křídla u normálií KkstB má také své výjimky, konkrétně na lokálce Benešov - Vlašim (Domašín, Postupice) a ve stanici Zbraslav jsou záchody přistavěny z boku obytné části.

Ano, Vlašimka i Zbraslav do této kategorie patří, plánky jsem měl v ruce, když jsem to psal minule, ale nechtělo se mi to tady tapetovat.

Jinak se na budovách mohlo změnit leccos, i výška stropů, i rozvržení krovů, i počet pater, i sklon střechy, i počet okenních os, ale původní půdorys - i když došlo k přístavbám - lze na budově vystopovat vždycky.

[Pavel Čáp]

Nový Kostel - lokálka Tršnice - Luby. Střecha verandy je nesena prodlouženými krokvicemi.

[_lt_]

Hanku, tak jsem pátral a vůbec ničeho jsem se v okolí nedopátral. Všechny větší remízy Č.Lípa, Jilemnice, Stará Paka, Chlumec, Ml.Boleslav, Rumburk, Náchod, Letohrad, Olomouc, Ž.Brod, Horka u St.P., Chrudim, Trutnov... Všechno to jsou remízy od 20ti po 70 metrů dlouhé s dvěma či třema kolejema v hale, vesměs jsou ale všechno remízy majitelů větších drah. Vyloženě lokálkové jsou snad jen ta Č.Lípa a Jilemnice či Chrudim. Ač nerad, tak na to prdím a Hodolanskou remízu rozřežu na remízu SNDVB dle uvedeného Letohradu, Staré Paky a Železného Brodu. Scénář si podle toho upravím, na potřebu ustájit víc lokomotiv nejen na lokálku, ale i pro hlavní trať už v roce 1875. Lokálka směr Koberovy a Lomnice se vystaví už v roce 1906 a výtopnou na druhé straně zhlaví jím bude Ledečko po vzoru Staré Paky, v mé době využívané už jen pro drezíny na koleji (8). Po vjezdu do depa na kolej (10) se stroje vydají do místa (3), kde bude popelová jáma, vodní jeřáb a za ní (P) písek, v blízkosti je sušárna písku a olejna. Na koleji (5) se provádí zauhlování, kolej (4) je zásobovací či opačně... V místě (6) je odkalovací jáma a vodní jeřáb. Koleje označené jako (7),(1) a (2) v době výstavby depa nebyli. Zbudují se později, kdy (7) sloužila pro odstavování osobních vozů a (1) s (2) se zřídili později za účelem provádění oprav vozů, případně lokomotiv. Nebude zde topírna (9), ale jen nějaký plechový přístřešek, případně nic. Nad kolejemi bude jeřáb a u jedné z nich zvedáky. Budova (A) bude nějaká administrativní budova kvádrovitého tvaru. Původně jsem zamýšlel mít výtopnu SNDVB jako (9) s vodárnou (A). Zbrojení naftou bylo vybudováno později v místě bývalého zauhlování u kolejí (4) a (5). Cisterna s palivem pro motorové vozy ve třicátých letech mohla stávat na místě (7).