Re: Všechno možné i nemožné ... (a jiné plky)
Napsal: stř 26 zář, 2018 10:45 am
V zásadě s tebou souhlasím, když si vzpomenu na svoje začátky, kdy jsem v asi 11ti letech postavil svoje první kolejiště, za vydatné pomoci mojí maminky, která byla strojařka (otec učil na UK a rozhodoval o našem vztahu k Pakistánu a Zimbabve a manuální zručnosti mu nebylo dáno), tak taky ke mě chodili spolužáci, taky jsem byl za hvězdu, ale nikdo z nich nic nepostavil a velká část z nich později skončila u TV a piva. Stejné to bylo v 18ti, kdy mě chytla muzika a začal jsem hrát v kapele. Zase většina jen přihlížela a TV a pivo vítězilo. Dneska mě to připadá stejné, akorát TV nahrazuje PC s YT a FB a to pivo zůstává. To, něco vytvořit, asi pořád zůstává výsadou menšiny. Dělá mi radost, když vidím fotky mláďat z modelářských kroužků a děkuju všem, kdo se o ně starají. Není to ztracené .