JÍZDNÍ VLASTNOSTI MTB

[Tomáš]

Tuto diskuzi zakládám proto, že zde přibývají debaty, jak špatně lokomotivy MTB jezdí. Protože vlastním 7 lokomotiv této firmy zahájím toto téma.
Prosím, aby všichni kteří budou tuto debatu plnit, hodnotili objektivně
Nechci dělat odborné testy, jako Lokopin, spíš jen, aby se dalo objektivně říct jsou špatné dobré
K prvnímu testu mě trochu nakopl článek na Trainmanii ..měření rychlosti modelů
http://www.trainmania.info/clanky/rychlost_modelu.pdf

Druhým kritériem bylo porovnání hluku = jen MTB
Třetím kritériem tažná síla.

1.Test =Sestavil jsem okruh 2 944 mm. Při 12V na FZ1 jsem měřil 5 průjezdů výsledek pak zprůměroval a přepočetl dle Michalovi tabulky. Pro oba směry.

Dvouoký MTB3022 směr 1. = 13,57s (93,72km/h)
směr 2. = 12,85s (98,97km/h)

čtyřoký MTB3143 směr 1. = 13,61s (93,45km/h)
směr 2. = 13,51s (94,14km/h)

čtyřoký MTB3276 směr 1. = 13,24s (96,06km/h)
směr 2. = 13,62s (93,38km/h)

čtyřoký MTB3223 směr 1. = 13,63s (93,31km/h)
směr 2. = 13,82s (92,03km/h)

čtyřoký MTB4023 směr 1. = 13,25s (95,99km/h)
směr 2. = 13,21s (96,28km/h)

Test 2 = na FZ1 jsem nastavil 5V, 9V, 12V, a 14V a nahrával zvuky průjezdů 5 kol při jednotlivém napětí. Pro oba směry všech pět lokomotiv. Tento test asi bez zvukových nahrávek nebude jak porovnat s ostatními, takže přidávám pouze závěr:
Je zajímavé, že každý pojezd vydává jiné zvuky při 5V a 9V. Při 12V a výš jsou zvuky už velmi podobné. Ale liší se ve směrech jízdy, což je velmi zajímavé. Celkově je ale hluk ve všech režimech jízdy přijatelný. Daleko horší kravál vydávají kolečka přejíždějící spojky kolejí.

3.Test = ten ještě musím zpracovat, ale hodnotil jsem tyto části.
a) plynulost jízdy od 0V do 5V (kdy se pojezd začne plynule šinout)
b) tah při minimálním napětí (10 dvounápravových vozů, kovová kola, 15g)
c) tah do 30 promile při 5V (počet dvounápravových vozů, kovová kola, 15g)

[Tomáš]

Takže doplňující měření opět proběhlo za pomocí běžného FZ v domácích podmínkách.
Délka přímé koleje 830mm
1. Plynulost jízdy. Kolej v rovině.:
Pohyb lokomotivy jsem zaznamenal okem při asi 1.8V.Při 2,0-2,5V se dá už říct, že pojezd jede. U všech 5ti kusů to bylo velmi podobné na obě strany +- 0,5V

2.Plynulost jízdy ve stoupání: Rozjezd z výšky 0 do výšky 20mm na délce 830mm přímá kolej. Nájezdová délka obou konců v rovině 166mm:
Lokomotiva začala znatelný pohyb při 2,5V a při 3,0V jela už velmi plynule. Nájezd z roviny. Při zastavení ve stoupání a následném rozjezdu se napětí zvedlo na 4V. Stejné hodnoty jsem naměřil i při zvětšeném stoupání na 30mm. Všechny lokomotivy stejné. Pouze u jedné byl rozdíl v jízdě vpřed a vzad. (směr 1 4V a směr 2 až 5,5V)

3. Plynulost jízdy ve stoupání se zátěží: Rozjezd z výšky 0 do výšky 20mm na délce 830mm přímá kolej. Nájezdová délka obou konců v rovině délka dle připojených vagónů.
Tady jsem experimentoval nejvíc. Váha jednoho vozu je 20g později 40g kvůli délce.
5vozů 20g rozjezd z roviny 5V v kopci přidáno na 8 až 9V. Bez prokluzu, plynulá jízda.
6vozů 20g rozjezd z roviny 5V v kopci přidáno na 8 až 9V. Bez prokluzu, těsně před vrcholkem prokluz. Nový rozjezd při 8V v kopci posíleno na 10V. Průjezd bez problémů.
8vozů 20g. Rozjezd z roviny na 8V v kopci posíleno na 10V, opět nahoře prokluz.
10vozů 20g Rozjezd z roviny na 10V v kopci posíleno na 12V prokluz.
10vozů 20g nájezdová délka 1500mm rovina stoupání do 20mm na délce 830mm: Rozjezd 10V do kopce jsem dal na 14V. Výjezd bez problémů.

další měření musím zase zpracovat

[Tomáš]

http://tauvec.rajce.idnes.cz/MTB#MTB.jpg

[Tomáš]

Tak čekám, že se přidají i další s testy ať kladnými tak negativními.

[pepiknemecek]

Tak tedy také přidám pár písmenek.
Vlastním celkem 8 modelů MTB v TT. Od "prvních" verzí Brejlovců ( polomáčený ČSD ) až po současné modely ( např.AWT ) Jezdím pouze v DCC se zvukovými dekodéry ESU V4 ( vestavěný repro a Plux12 je pro mne velký přínos ). Za celou dobu provozu jsem nezaznamenal jediný závažný problém s jízdními vlastnostmi ( jen "úprava" propojovacího vodiče mezi podvozkem a hlavní DPS odehnudím od kardanu u jednoho modelu ). Všechny modely jezdí plynule a bez jakékoliv údržby ( bez dodatečného mazání, čištění atd.) Tažná síla je více než dostačující i bez bandáží ( 45 vozů WAP na modulovém kolejišti jako nic )

[TTmili]

Tak já přidám také svoje poznatky z dnešního měření, konečně jsem na to sezbíral čas a pustil se do toho. Měřil jsem pouze odstrojený motůrek jako takový, čili bez zátěže, naprázdno. Výsledek je takový že jsem zjistil že vlastně všechny problémy mi pravděpodobně od začátku dělal motůrek (spolu s těsnými ložisky šneka). Měření prokázalo:

- stabilní, téměř nekolísavý chod motorku první dvě minuty v obou směrech (v jednom směru podle zvuku s vyššími otáčkami, nevím jakto, napětí i proudy byly stejné), odběr motorku byl kolem 115mA na obě strany

- po dvou minutách, když došlo k zahřátí motorku, začaly prvně kolísat otáčky, ale zatím bez odezvy proudu (nebo to multimetr nestihl zaznamenat), bylo docela slyšitelné že se motorek občas přibrzdí, ale asi nic hrozného

- pravá sranda nastala tak minutu po prvním kolísání, motorek se totiž totálně zbláznil, začal vydávat podivný řinčivo/ječivý zvuky, mohutně vybrovat, střídavě zpomalovat, zrychlovat, ale už na delší dobu, a o dost, a odběr motorku začal kolísat mezi nějakými 120mA až skoro po 250mA (skokově nejvyšší hodnota mnou naměřená byla dokonce asi 270mA) přičemž pro oba směry se choval naprosto odlišně s odlišnými proudovými i otáčkovými výkyvy

[George V.]

Rozdílné otáčky v jednom a druhém směru může způsobovat také pootočený komutátor. Ty ječivé zvuky má na svědomí velká vůle osičky v "ložiscích" (vymletá ložiska) a její rezonance způsobená její vybrací způsobenou nevyvážeností rotoru (rotor každého elektromotoru je z principu nevyvážený, je jen otázka jak moc ). U nového modelu je to jednoznačně na reklamaci, u jetého by to mohlo na chvíli zachránit promazání ložisek nějakým hustějším (ideálně silikonovým) olejem, nebo vazelínou. Ale opatrně na staně komutátoru.