Ani vozy pro služební potřeby dráhy nebo organizací provádějících pro dráhu především stavební a montážní práce nejsou taková cochcárna, jak by se mohlo zdát na první pohled.
Především jde o to ujasnit si účel. Bez záruky úplnosti:
- materiálové vozy - a ty bych zase rozdělil na vozy pro zásobování výkonných jednotek (ve III. a IV. epoše většinou vozy Hospodářské ústředny železnic) a dále vozy traťových distancí, mostních obvodů, sdělovacích a zebezpečovacích distancí, elektroúseků, TSS, Elektrizace železnic, železničního vojska a podobných organizací; z hlediska naloženého nákladu vozy na trakční i vytápěcí uhlí a naftu, štěrk, pražce, kolejnice, drobné kolejivo a další svrškový materiál, hutní materiál, kryté vozy pro zásobování jednotlivých stanic a dalších výkonných jednotek režijním materiálem (v hantýrce HÚŽ se tomu říkalo traťové vozy, protože se do nich často sdružovaly zásilky pro několik stanic na téže trati, a vlastnímu procesu zásobování stanic touto všehochutí se říkalo dotace) apod.
- obytné vozy - především ke stavebním a montážním vlakům organizací vyjmenovaných výše; u stavebních vlaků šlo o vozy obytné, kuchyňské, koupelnové, kancelářské apod.
- dílenské vozy - dtto jako výše
- staniční vozy na odpad
- popelové vozy výtopen/lokomotivních dep
- vozy pro personální účely suplující chybějící šatny, jídelny, denní místnosti, školicí prostory apod. v uzlových stanicích a velkých výtopnách/lokomotivních depech
- vozy pro rozvážení vody do drážních vodáren nebo do strážních domků, služebních stanovišť a na jiné ztracené varty na tratích, kde chyběly nebo byly nedostatečné vlastní vodní zdroje
Za velmi atraktivní a přitom snadno modelově zpracovatelné bych považoval například nehodové vlaky výtopen/lokomotivních dep. Takový vlak měl v epochách III a IV po desítky let stejné složení: Obytný vůz, nářaďový vůz, materiálový vůz. Šlo o vozy vyřazené z oběhu, nicméně schopné provozu, často sníženou rychlostí do 50 km/h. Obytný vůz byl osobní nebo rychlíkový vůz rozdělený na dvě části - "denní" a spací. Sloužil k pobytu personálu za jízdy nebo mimo dobu vlastní práce. Nářaďový vůz, většinou vyřazený služební nebo poštovní vůz, měl strojní a nářaďové vybavení nutné pro vyprošťování a nakolejování nebo odklízení zničených vozidel a jejich zbytků z kolejí při likvidaci havárií: Elektroagregáty, švajcaparáty, hevery ruční i hydraulické, kompresory, hupcuky, řetězy, ruční nářadí apod. No a materiálový vůz, navenek obyčejná zetka, vozil různé kusy dřeva a železa nutné k podkládání, podpírání, klínování apod. Často se v těchto rolích vyskytovaly kořistní vozy a/nebo vozy, které už jinde u ČSD nebylo možno potkat. Problémem při výrobě modelů by asi bylo správné označení vozů. Ve statistikách a archivních materiálech z této oblasti drážního života odjakživa byl a je nemóresní bordel (mj. se projevující nejednotnými pravidly pro označování takových vozů, absencí spolehlivých statistik přečíslování a častými duplicitami označení) a zoufale chybí i dobové fotky.
Podobný účel mají pomocné jeřábové vlaky. Dnes se většinou skládají z upravených vozů Y - stačí dva, obytný a kombinovaný nářaďový/materiálový - a navíc mají vložený plošinový vůz, na němž za jízdy spočívá rameno jeřábu. To už je ale žhavá současnost a fotky se dají dohledat, nemluvě o tom, že ve velkých depech jsou k vidění in natura. Viz třeba tady:
https://www.vagonweb.cz/fotogalerie/CZ/CD_DKV.php#117. Bohužel mi po x-té reorganizaci odvětví lokomotivního hospodářství není známo, pod které výkonné jednotky dnes spadají.
Na obrázku je nehodový vlak depa Rakovník ze III. epochy.
(Fotka není moje a bohužel už jsem zapomněl, kde a komu jsem ji ukradl...
)
Složení novějších nehodových/jeřábových souprav (epocha IV-V) mám na obrázcích z nějakého starého ABC:
- NPV.jpg (13.11 KiB) Zobrazeno 2120 krát
- NJJ.jpg (13.05 KiB) Zobrazeno 2120 krát
Materiálový vůz je označený jako pomocný.
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.
Verzí fůra, jeden mustr (na bočnice dva).
