Tak jsem si zpracoval tabulku rychlostí svých dvou bardotek, a jako bonus jsem připojil i novinkovou BR118 od Pika. Vím sice, že odemě to nepotřebuješ, protože si sám stěžuju na to, že se MTB plíží, ale i tak to sem dám.
Trať (smyčka, ovál, jak je libo) má na délku 4,3 metrů. Zapisoval jsem si časy prvního a posledního kola, a pěti kol celkově. Potom jsem pro zajímavost zkusil i jak se lokomotivy chovají se zátěží (4 čtyřosé vozy Y, mix Tilligů a Kuehnů). Zajímala mě samozřejmě rychlost v obou směrech při 12V, ale také mě zajímalo kolik jsem musel jednostlivým lokomotivám dorovnávat oproti stavu naprázdno. Jinak po celou dobu jízdy jsem na regulátor nesahal, celou dobu bylo v kolejích 12V (+/- 0,1V v závislosti na aktuálním odběru, zahřátí regulačního prvku a přesnosti voltmetru). Jízdy probíhaly tak, že jsem vzal jeden stroj, projel s ním pět kol v jednom směru, odstavil, vzal druhý, zase pět kol, pak třetí, a až poté jel první stroj svých dalších 5 koleček opačným směrem. A výsledky jsou poměrně zajímavé. Kdo chce, v tabulce si najde co potřebuje:
Osobně ale přidám pár poznatků, T478.1042 jest prvním MTB strojem, co jsem si pořídil. Je to ta s tím původně spáleným (zadřeným?) motůrkem a spečenými plastovými ložisky u šneku. Zajímavé je, že jako jediná měla ze studeného startu takový výkyv rychlosti, i T478.1018 se držela co se jednoho kola týče poměrně stabilně, ale trošku se potřebovala rozjezdit. No nevím, tohle by podle mě neměl "špičkový" model za téměř 3300Kč dělat. Je ale patrné, že stroje MTB se prostě s tím jak se postupně zahřívají, rozjíždí více a více, třeba by ve finále tu vysněnou stovku na 12V daly.
Co se týče modelovosti, na kolejišti (tam kde zkušební souprava projížděla) mám poloměry od asi R290 až zhruba k R600, největší procento viditelných oblouků však tvoří R310 - R350. To jak tady někdo namítal jak blbě musí vlak jedoucí víc jak 10km/h (reálných) na takovém poloměru vypadat musím říct, že i těch průměrně 80km/h je na těhle obloucích zkousnutelných, ono nezáleží ani tak na poloměru jako takovém, ale spíš na tom, jestli je oblouk z rovné vyveden přesně po kružnici daného poloměru, nebo jestli je vyveden plynule po nějaké dejme tomu parabole. Těch 160km/h co tam prolétávala ta BR118 už bylo hodně rychlé, nedalo se na to koukat, to je fakt. Jinak, k té "stošedesátce" BR118 asi tolik, NEM někde výše jmenovaná umožňuje pro TT rychlost modelu při 12V přepočtenou z reálné + maximálně 50% navrch. Z toho vyplývá že pokud reálná BR118 má 120km/h maximálních, pak je její rychlost v modelu navýšena jen o třetinu a tudíž ničemu neodporuje, a je to vpořádku. Nepřijde vám všem zastáncům MTB divné, že MTB je jediná značka která nedosáhne na svojí reálnou rychlost, neplní tím NEM, ale vy to považujete za správné řešení, a všichni ostatní výrobci to prostě tedy dělají špatně? I NEM máme tedy pro srandu? Zamyslete se. Navíc je potřeba uvažovat ještě trochu jinak, reálná lokomotiva má maximální rychlost kterou musí umět jezdit, tu svojí papírovou (tj. u Bardotky 100km/h) * 1,1 (nebo pokud reálná rychlost není nad 100km/h pak se k papírové připočítává 10km/h), a tuto zkutečnost musí prokázat při TBZ, takže tato rychlost by se měla brát jako ta pro model vhodná.
Ale jediné co bych si nikdy nekoupil je MTB a to z několika důvodů: 
Pro někoho to třeba není hodně, ale mě to přijde jako dostatečná úspora...
