od Pavel Čáp » čtv 09 úno, 2012 10:15 am
Příspěvek obdobného vyznění jako následující řádky jsem psal před chvílí, ale jaksi se tu neobjevil, tak nevím, kde udělali soudruzi chybu. Pokud se objeví někde, kam nepatří, tak se omlouvám. Nicméně k motoráčkům M 152.0/810 mohu říci toto. Před pěti lety jsem dostal model z Pragomodelu. Zpracování skříně evidentně pocházející ze stavebnice LPH perfektní, stejně jako povrchová úprava. Pojezd údajně pocházející od výrobce z Liberce vynikající, jen je poněkud hlučnější. Motor je umístěn klasicky podélně v "salónu", tudíž model nemá interiér. Spřáhla uchycena starým zeukeho systémem na drátcích, s přílišnou svislou vůlí, naopak však kladou značný odpor při vychýlení vpravo a dokud jsem přívěsný vůz důkladně nazatížil, na výhybkách jej občas vyhazoval. Po příznivých zkušenostech se šachtou Peho na modelech vlastní stavby se chystám na jejich instalaci i u tohoto modelu, znamená to však zásah do skříně s perfektní povrchovou úpravou. I přes velmi dobré zkušenosti s tímto modelem jsem se rozhodl při opatřování dalších motoráčků jít cestou vlastní stavby, zejména proto, že chci mít modely konkrétních strojů tak, jak si je z provozu pamatuji a jak je mám nafocené. Proto jsem si opatřil stavbnice LPH, lepty od p. Žitného (Detail), obtisky jsem s konkrétními čísly objednal u p. Kwasnici a leptané tabulky u p. Banka a dal se do stavby. Na skříni jsem nedělal žádné nestandartní úpravy, pouze v pluhu bylo třeba udělat výřez pro pohyb spřáhla a naopak zaslepit původní otvor pro umístění spřáhla na drátek a provrtal jsem skříň pod čelním reflektorem. Nástřik mi v perfektní kvalitě provedl kamarád z kroužku, sám na to nemám zatím vybavení. Dlouho jsem řešil otázku pojezdu. Zvažoval jsem tři možnosti. Pojezd stejný jako je v modelu od Pragomodelu, obdobně řešený pojezd PMT a netradičně řešený pojezd PicoLoco. Pro první variantu hovořily příznivé osobní zkušenosti, pro druhý příznivé reference i tradice zavedeného výrobce, pro třetí komplexně vyřešené osvětlení a zachování interiéru. Proti prvním dvěma naopak hovoří tradiční uspořádání s motorem v salónu, tudíž absence interiéru, od třetího mě zase poněkud odrazovalo netradiční neodzkoušené řešení se dvěma motorky nastojato v nástupních prostorech, což však umožňuje zachování interiéru. Hlavně mne však odrazovala absence setrvačníků při tomto řešení pohonu. Nakonec jsem se rozhodl odzkoušet třetí z těchto pojezdů, tedy PicoLoco, který vyrábí p. Erben. Zakoupil jsem tedy zatím jen jeden tento pojezd a první zkoušky s ním předčily očekávání. Pojezd je bohatě balastován, výborně sedí na kolejích, odběr proudu je tudíž také velmi dobrý. Tažná síla je také vynikající, do značných stoupání na domácím kolejišti bez problémů utáhne požadovanou zátěž tří bohatě balastovaných vozů (2x Baafx + M 152.0 bez pohonu). Jezdí tiše, i při nízkých rychlostech plynule, a ač nemá setrvačníky, bez problémů jezdí přes výhybky jak Tilligovy EW1 a EW2, tak i zkusmo přes plechovou BTTB. Minusem je prosvítání světel jak do sebe navzájem, tak do stanoviště strojvedoucího. Skutečně efektní je zachovaný interiér, navíc s osvětlením. Destičku se SMD diodami jsem natřel na černo, abych omezil prosvítání světel, do skříně jsem ještě umístil vložku, která odděluje světla od sebe a utěsňuje je i od okolí. Z pojezdu jsem dále odstranil pružinky pro uchycení spřáhel, naopak na stávající šachty doplnil plastové destičky na které jsem umístil nové šachty Peho. Dnes má za sebou motoráček sedm dní intenzivního provozu na výstavě, kdež obstál na výbornou. Takže moje hodnocení k tomuto tématu? Kompletní motoráček od Pragomodelu mohu vřele doporučit a hodnotím známkou 2, pojezd PicoLoco mohu doporučit rovněž a hodnotím 1-.