Kolejivo PECO TT

[HonzaM]

Jenže ta osová vzdálenost v přímé by měla být vyšší, protože by to vypadalo blbě při přechodu do oblouku. V (nemodelově ostrém) oblouku je to nutnost, jinak by o sebe škrtaly vagony - čím delší a širší, tím průserovější.

Ještě je pořeba počítat (a to nejen u výhybek Peco) s faktory jako je doprava ze země mimo EU a pravidelnost dodávek v době, kdy si jeden nemůže být jistý ani takovými základními komoditami, jako je plyn, uhlí, nafta a elektřina.

Mě se slíbily výhybky se zajímavou geometrií a realisticky kladenými pražci, které dělala nějaká firma z Petrohradu (TT Modell nebo Peresvet). Ale to je v dnešní době úplně passé.

Při používání flexi kolejiva není rozšření osové vzdáenosti v oblouku problém, program XtrackCAD s tím dokonce počítá a u oblouku paralelních kolejí se vedle zadání osové vzdálenosti zadává i poměr rozšíření osové vzdálenosti v oblouku. Kolejivo PECO TT se u tohoto programu ovšem zvolit zatím nedá. Modelové kladení pražců je samozřejmě ideální, ale u modelu musíme připustit kompromisy i v mnoha dalších ohledech. Stejné kladení pražců má PECO u N a nijak mne to netrápí.

[Zlámalík]

Ještě je pořeba počítat (a to nejen u výhybek Peco) s faktory jako je doprava ze země mimo EU a pravidelnost dodávek v době, kdy si jeden nemůže být jistý ani takovými základními komoditami, jako je plyn, uhlí, nafta a elektřina.

Vozíme z Británie pravidelně od několika dodavatelů a pokud je zboží vyrobeno a k dispozici, doprava není problém.

[Čouda]

Kladeni prazcu maji spravne podle skutecne predlohy. Vycitat vyrobci, ze ma model britske vyhybky udelany podle britske predlohy se mi zda ponekud posetile.
Co se tyce delenych jazyku, tak bych si pockal na vyzkouseni vyhybky. V klubu jsme nemeli zadne problemy s vyhybkami Peco s delenymi jazyky ve velikosti N.

Ahoj!
Upresnim:
Samozrejme, ze vyhybka je dle predlohy. V nekterych epochach budou jiste spravne i kloubove jazyky. Nicmene pro me, jako modelare, co modeluje CR, je takova vyhybka kompromisem. Prazce bych i prekousl, to tolik videt nebude, ale delene jazyky vypadaji otresne. Pokud to neni modelarsky zamer, je nesmysl neco takoveho v dnesni dobe vyrabet.

[vojtas]

Pro modeláře co modelují IVa a starší epochy jsou ale dělené jazyky právě ty modelové, i když já to PECO plechové provedení taky nemusím. Zvlášť na lokálkách byly pružné jazyky velmi neobvyklé až do 60. let minulého století.

[Jan+Bjoern]

Na skutecne zeleznici jsem takhle kratke vyhybky zatim videl jen s delenymi jazyky. Az udela Peco "dlouhou" vyhybku, tak bude treba s jazyky nedelenymi. Vzdy se vsak jednalo o ponekud starsi exemplar. Ono to ma svoje vyhody i nevyhody. Aretacni mechanismus by mohl mit problem s nedelenymi jazyky a kdo vi jak vlastne vypada Peco profil pro TT.
(Ty vubec nejstarsi vyhybky v TT mely jazyky nedelene a dodnes funguji spolehlive, ovsem aretacni mechanismus nemaji.)

[Stanin]

V červencovém čísle časopisu Railway Modeller (č. 73) je pár stránek o počinu Peca. Je tam vysvětleno proč se k tomu odhodlali a proč zrovna 1:120 a ne jejich anglické TT. Jsou tam i dva vzorový plánky pro demonstraci měřítka. Jeden na středních a druhý na krátkých výhybkách (o jejich parametrech ani náznak, jen render z CADu). Jsem zvědavý, jak se to v Anglii uchytí. Přeci jen to jejich eNko není o moc menší. Každopádně ve zkratce: je to velikost středu. Člověk si může na daném prostoru dovolit víc, než v 00 a při tom nemusí mít ruce hodináře, jako když dělá N. Nic, co bychom už neslyšeli. A měřítko 1:120 kvůli kompatibilitě se světem. Je tam i foto V200 od Tilligu s komentářem, že může být využita pro přestavbu na jednu z GB lokomotiv.

[Petr Barchánek]

Britské Class 42 a Class 43 byly vlastně V200 zmáčknuté do britského průjezdného profilu a se sací brzdou místo tlakové.

[Zlámalík]

Díky za rozšíření obzorů, to mne minulo.
Jen pro ostatní - upozorním, že není Class 43 jako 43

[Petr Barchánek]

Jen pro ostatní - upozorním, že není Class 43 jako 43

Tak se přiznám, že teď asi zase něco minulo mě, protože tu narážku nechápu.

[hank]

Dieselhydraulická lokomotiva Class 43:
https://locomotive.fandom.com/wiki/BR_C ... Warship%22
Skutečně měla motory MAN a převodovky Voith, zatímco vzhledově stejná lok. Class 42 motory Maybach a převodovky Mekydro.

Dieselelektrický hnací vůz Class 43 (HST) jednotky IC 125:
https://locomotive.fandom.com/wiki/Brit ... ss_43_(HST)

V britském označování hnacích vozidel byl a je odjakživa neskutečný hokej...

[Petr Barchánek]

Tak to mi uniklo, já myslel, že je to prostě řada 125.


V britském označování hnacích vozidel byl a je odjakživa neskutečný hokej...

Kdyby jen vozidel:

Nenjižší mince byla Čtvrťák, Dva čtvrťáky Půlpenny Dva půlpeny Penny Tři penny Trojník Dva trojníky Šesták Dva šestáky Šilink (šilas, bob) Dva šilasy Florin Jeden florin a jeden šesták Půlkoruna Čtyři půlkoruny Desetišilasová bankovka Dvě desetišilasové bankovky Jedna libra (též 240 penny) Jedna libra a jeden šilink Guinea

Desetinné mzdové soustavě Britové vzdorovali velmi dlouho, protože ji považovali za příliš složitou, ale nakonec ji tedy, se skřípěním zubů, přijali.

Jsem si s dovolením půjčil od Terryho Pratcheta a Neila Gaimana.

[hank]

Historický vývoj britské měny je stručně a výstižně shrnutý například tady:
https://www.mesec.cz/clanky/historicke- ... tske-meny/

Já jsem se začínal učit anglicky v r. 1965 a k té výuce patřilo i dost podrobné seznamování s britskými reáliemi, takže mi bylo vtloukáno do hlavy, že 1 libra šterlinků = 20 šilinků a 1 šilink = 12 pencí; taky si ještě dost dobře pamatuju, jaký rozruch ve Spojeném království způsobil přechod na decimální libru (1 libra = 100 pencí) v roce 1971. To půlroční přechodné období ale Britové nakonec zvládli, na rozdíl od zavádění metrické soustavy měr a vah, která byla uzákoněna v roce 1965 a přechodné období mělo trvat do r. 1995; přesto se dnes, v roce 2022, imperiální míry a váhy stále ještě leckde používají, a to dokonce i v úředních a technických záležitostech, což už způsobilo nejeden závažný průser například i v tak vošajstlich oborech jako je letectví a kosmonautika. (Dokonce i prohnilé a byrokraticky natvrdlé Rakousko-Uhersko zvládlo přechod na metrickou soustavu v letech 1871 - 76 lépe a rychleji.)

Ostatním se omlouvám za OT.

[Jan+Bjoern]

Zda se mi ponekud zvlastni kritizovat imperialni soustavu v sekci venovane (jedine) modelove velikosti, ktera je zalozena na imperialnich jednotkach. 1' je 1/10" v TT, takze k prevedeni rozmeru originalu do modelu nebyla potreba kalkulacka a dokonce ani kus papiru.

[hank]

Ale no tak... To přece není kritika. To je jenom popis stávajícího stavu.

[Zlámalík]

Zda se mi ponekud zvlastni kritizovat imperialni soustavu v sekci venovane (jedine) modelove velikosti, ktera je zalozena na imperialnich jednotkach. 1' je 1/10" v TT, takze k prevedeni rozmeru originalu do modelu nebyla potreba kalkulacka a dokonce ani kus papiru.

Jedna desetina? Není to v prostředí imperiálních jednotek trochu protimluv? Jednu osminu či 7/64 bych chápal

Tak to mi uniklo, já myslel, že je to prostě řada 125.

"Řada" 125 to nikdy nebyla. Intercity 125 je komerční název, kde 125 byla rychlost v mílích (200 km/h). Ovšem rozšířenější označení je HST a nyní se zkrácené čtyřvozové soupravy (neoficiálně) označují jako Class 255 "Castle" a jsou pojmenovány podle hradů.
Prototyp HST byl dokonce značen Class 41 (také druhé použití řady) a pak někoho napadlo celou jednotku označit řadou 252.
A na to jakože navazují lokomotivy řady 91 s vozy Mk4 pro East Coast (ECML), které měly komerční označení Intercity 225, aby to "generačně" budilo dojem pokroku (sto, dvě sta...) - ovšem tady šlo o rychlost v km/h, která se ale nevyužívá a jezdí se 125 mph/200 km/h (stejně jako jezdí soupravy HST)