Diskuze k vláknu "Novinky TT 2020" (a nějaká ta omáčka navíc)

[RSC]

Jen řeknu, že budou... Když Bůh dá.
Čáru neřeším.

[Jeff Hopper]

Tak jsem koukal na ten leták - a ta 852 je i na druhé stránce v Nku. Takhle to vypadá, že to bude v TT, ale až v roce 2020. Co jsem koukal, tak fotky jsou vycucnutý z katalogu HO. Jinak MTB mělo v Lipsku ten motor v TT PKP, takže to vypadá na ten ČSD a MAV v TT a teda tu 852.

[hank]

Tak, a je tu další neřešitelné dilema: Když už jsem se rozhodl, že si počkám na Kalugu v československých barvách, Arnold ohlásil na letošní rok Köf II.

V tomto provedení v černé barvě
http://www.mbs-sebnitz.de/catalog/produ ... gory/1791/
se po roce 1945 vyskytovaly na československých vlečkách civilních i armádních.

[Ivan]

Rekovozy - kdyby radši udělali něco jiného, takhle to už dělají 3...v Německu ale asi mají velkou popularitu.

Kof II, napadlo mne, zda by se nedalo použít jako základ pojezdu pro prasátko, nepomeroval to už někdo?

[TTmili]

Ty Rekowageny byly tak dlouho opomíjené, až se pro ně s velkým humbukem chtělo pustit Roco, no a Kueh a Arnold je zároveň měli asi rozpracované potichoučku. Byť jsou to i pro mě zajímavé modely, nevím nevím zda po Kuehnovi budu pořizovat další set.
Ty malé Köf jsou ale zajímavé, a koukám že nejsem jediný kdo řeší dilema co za posunku .

[hank]

Oni u Arnoldů ty Köf II dělali už před nějakou dobou, měl jsem jednu bazarovou v novějším provedení, které se v Německu v reálu vyrábělo i po válce až do poloviny 50. let, ale byla v zelené barvě Deutsche Post, tak šla z domu. Jezdila i tahala velice dobře, byla zpřevodovaná jak se na posunku sluší a patří pěkně do pomala a jestli bude téže konstrukce využito i pro aktuální verzi, asi to bude z trakčního hlediska pro malé vlečky nebo na všelijaká posunovací minikolejiště aka šoupaliště vhodnější řešení než Kaluga.

Osudům zhruba třicítky kořistních lokomotiv Köf II v Československu (nejen u ČSD, ale i na vlečkách a okrajově také v armádě) po r. 1945 je věnována značná část II. dílu Atlasu motorových lokomotiv od Jardy Wagnera, doporučuji k přečtení.

Málo se ví, že DR tyto lokomotivy nasazovaly na staniční posun v přechodových stanicích s ČSD už od r. 1934, např. v Podmoklech, Bohumíně, Chebu, Aši, Železné Rudě nebo Františkových Lázních. Po odstoupení pohraničí v r .1938 se dostaly i jinam, např. do Litoměřic, Trutnova, Liberce nebo Břeclavi. Němci je zařadili i do služby na bývalých vlečkách čs. ministerstva národní obrany nebo ve vojenských skladech munice a PHM (např. Šumperk, Halenkov) - tyto stroje pak většinou zůstaly v ČSLA. Po r. 1945 většina strojů, které se aspoň na chvíli mihly u ČSD, dostala řadu T 200.2. Byly sice zahrnuty do sovětské kořisti, ale protože je kvůli vnějšímu rámu nebylo možno přerozchodovat, Sověti o ně brzy ztratili zájem.

U ČSD lokomotivy prošly výtopnami a dílnami, některé se pak dostaly ke traťovce do stavebních vlaků, asi nejslavnější z nich T 200.204 zůstala až do 80. let v DPOV Šumperk.

Stručný přehled nasazení po odchodu od ČSD - čísla neuvádím, některá nejsou jistá, archivní materiály jsou kusé a jsou v nich duplicity i triplicity označení:
- TOS Čelákovice
- ČKD Blansko
- lihovar Kojetín
- drůbežárna Velké Pavlovice
- papírna Hostinné
- cukrovar Ovčáry
- cukrovar Dymokury
- cementárna Králův Dvůr
- Kovohutě Holoubkov
- ZKG Brno Slatina
- TOS Lipník nad Bečvou
- cukrovar Žilina

Některé armádní stroje ještě stačily odejít do civilu a něco tam odjezdit:
- LIAZ Vlkava
- chemička Velvěty

Většina lokomotiv odešla od ČSD v 50. letech, rušení u většiny z nich není známo, asi nejdéle vydržela zmíněná T 200.204 a pak ještě T 200.203 v DPOV Kolín.

[hank]

Kof II, napadlo mne, zda by se nedalo použít jako základ pojezdu pro prasátko, nepomeroval to už
někdo?

Těžko říct, rozvor Köf II je 2,5 m, délka rámu 5 - 5,5 m (nejsou úplně jednotné), T 211.0 mají rozvor 2,8 m a rám dlouhý 6 m.

[Radek Strnad]

Já bych vzal v úvahu i skutečnost, že Kaluga má hnanou pouze jednu nápravu, zatímco Köf má hnané obě. Zkušenosti mám pouze s Köf-kou, kterou jsem kdysi digitalizoval, osvětloval a dovybavoval kondenzátory. Na to, jaký je to drobek tahá dobře. Podle mého konstrukci modelu Kalugy Piko nezvládlo a podle ohlasů od nás i z Německa si vysloužilo docela ostrou kritiku. Samozřejmě záleží jakou zátěž budeš na vlečku tahat a jestli máš kovové srdcovky. Designově se mi tedy zase víc líbí Kaluga. Takže bych si pořídil asi obě a pak by se vidělo. Zase tak drahé modely to na dnešní poměry nejsou.

[hank]

V jiném vlákně padl dotaz, k čemu se taková "köfka" hodí. Přenáším to sem, ať je to pohromadě.

Lokomotivy měly v rámci německé normalizace řadu druhů motorů od nejméně 10 výrobců o výkonu 50 - 105 k, čtyřtaktů i dvoutaktů na různá paliva (diesel, benzín, zkapalněný generátorový plyn, později i dřevoplyn, případně různé směsi; některé motory umožňovaly i kombinovaný provoz na více druhů). Ze začátku měly 4stupňové mechanické převodovky, později se montovaly i hydrodynamické převodovky a zkoušel se také hydrostatický a dokonce i elektrický přenos výkonu.

Nevýhodou v našich podmínkách jistě byla absence tlakové brzdy. Lokomotiva se brzdila jen ruční "přehazovací" brzdou, což při posunu zřejmě stačilo. Avšak nejméně dvě vlečkové lokomotivy (drůbežárna Velké Pavlovice, papírna Hostinné) byly prokazatelně vystrojeny i brzdou tlakovou.

Mám tady zátěžovou tabulku pro lokomotivy T 200.2 s mechanickou převodovkou. Rychlostní stupně 1, 2, 3 a 4 odpovídají zhruba po řadě rychlostem 5, 10, 15 a 30 km/h.

koefII.jpg

(Pramen - Jaroslav Wagner: Encyklopedie železnice - Motorové lokomotivy 2.)

Z toho snad vyplyne, a) na co se taková lokomotiva může na kolejišti hodit, b) zda bude model svými vlastnostmi odpovídat předloze. Na otázku b) si troufnu odpovědět, že pokud fa Arnold ponechá stejnou konstrukci pohonu jako u svých předchozích modelů, měl by být model (na rozdíl od modelu Kalugy od PIKO) trakčně OK.

Budiž ještě dodáno, že začátkem ledna roku 1946 ŘSD Hradec Králové nařídilo vyzkoušet lokomotivu T 200.201 ze stavu výtopny Trutnov v traťové službě na lokálce Opočno - Dobruška s maximálním stoupáním 15‰. Při jízdě se dvěma přívěsnými vozy o celkové hmotnosti 18 t stroj přesně dodržoval jízdní dobu 20 minut platnou pro parní trakci (tehdy ještě byla jízdní doba zřejmě stanovena s ohledem na možnosti parního vozu M 124.0), při jízdě se třemi nákladními vozy o hmotnosti 48 t byla jízdní doba překročena o 10 minut. Ministerstvo dopravy tedy na žádost hradeckého ŘSD "na přechodnou dobu, než se zlepší celková uhelná situace" tento způsob provozu povolilo a stroj přidělilo do Dobrušky. Nicméně už v březnu roku 1946 si cestující veřejnost prostřednictvím MNV Dobruška (pro nepamětníky: MNV = místní národní výbor, do r. 1990 správní orgán odpovídající dnešnímu městskému nebo obecnímu úřadu) stěžovala na nízkou rychlost vlaků, takže už koncem března 1946 je lok. T 200.201 evidována na posunu v žst Hostinné.

(Admine, jestli dojdeš k závěru, že by to mělo být v samostatném vlákně podobně jako plky na téma Kaluga, klidně to přesuň.)

[Pavel 152]

Tady je naposledy vyráběné provedení, kdyby o ni měl vážný zájem.
Pavel

[hank]

Pavel 152: Tady je vidět i rozdíly oproti tomu chystanému provedení. Uzavřená budka a výstroj tlakové brzdy. Budky se v provozu víceméně provizorně upravovaly i u těch našich, ale ne u všech. Stroje vyráběné v Německu po válce je měly už z výroby. Zdá se, že několik těch nejnovějších (asi 5 ks) se do ČSR dostalo ještě v 50. letech v rámci poválečných výměn železničního materiálu se západním Německem (schválně nepíšu reparací, protože ty vztahy byly složitější), ale není úplně jasné, kde nakonec jezdily - ČSD to nebyly. A ještě jednu věc - Jan Rosenauer občas nabízí obtisky na lokomotivy T 200.2 v provedení ČSD epochy IIIa, tedy z doby, která odpovídá chystanému provedení.

Mám tady dvě fotky lokomotivy T 200.9 zachycené na vlečce ve Velvětech v 60. letech. T 200.9 je označení podle armádních zvyklostí. Ve Velvětech bývaly tyto lokomotivy dvě, na mých fotkách jsou možná obě; nebo jestli je to ta stejná, tak v různých obdobích. Zhruba do r. 1968 byla v chemičce ve Velvětech armádní výroba (letecká a dělostřelecká munice), fotky byla pořízeny asi až po předání lokomotiv (a celé fabriky) do civilu. O lokomotivách Köf II v provozu ČSLA se z pochopitelných důvodů dodnes skoro nic neví.

(Zdroj: Encyklopedie lokomotiv - Motorové lokomotivy 2.)

[Scoot]

Ach jo
Ahoj všem.
Kamarád se dnes vrátil z jednoho nejmenovaného německého obchodu... je to tam jak ve vykradeném krámu.
Prázdné poličky, prázdné vitríny pro modely... prostě NIC. A to byl nějaký Superobchod.
Ekonomice se daří... lidé mají peníze, ale prakticky si nemají v TT /ČSD - ČD co koupit/.
Myslím si, že problém je spíš na straně výrobců, kteří nejsou schopni modely dodávat včas a už vůbec ne i v objednaném množství ani obchodníkům.
A tak vzniká černá díra .-)
Kdo má rozum a ekonomické myšlení tak toho na "českém" trhu využije.
Tillig - je Specialista TT.. i na tuto problematiku nedodávání modelů viz. malá parní lokomotiva BR.89, ale i další modely.
Obchodní oddělení v Sebnitz, už ani obchodníkům neodpovídá na dotaz kdy a co bude?
Slovo "termín" je pro ně sprosté slovo...podívejte se na jeho wwstránkách, co je vlastně dostupné a co svítí zeleně... skoro nic... téměř všechny modely ČSD+ČD jsou AUSVERKAUFT
Těšíte se na novinky 2020. Myslím, že budeme zklamáni .-(

Kuhen - náhodný výrobce... poslední model páry se v obchodech ani neohřál, Barči nejsou. ale budou termíny.. pak nové termíny... a pak super další a nové termíny?

Piko - nejsolidnější výrobce z hlediska termínů, je škoda, že velikost TT stojí na pokraji jeho zájmů.. Je vidět jak velikost G v nabídce přeskočila TT.
Ale parní lokomotiva ČSD 413 s černým pojezdem byla úspěch, do cca. 1 měsíce byla vyprodaná a mohu jen hádat počty třeba 500Ks
/hmm. parní lokomotiva 21. století/

ROCO - velikost TT opustilo, asi z ekonomických zájmů... čísla, koláče a grafy... nějakého manažera to donutilo udělat rozhodnutí opustit velikost TT...
(No ono to uskladnění forem pro velikost TT taky něco stojí).
Na poslední nevyrobený model Sergeje ČSD bylo 500ks objednávek (německou verzi vyrobili a českou NE)

MTB - dle slov několika prodejců.. "pokud by nebyl nemám co prodávat".. a ono se to i přes drobné i větší nedostatky stále prodává a prodává a prodává.
A ta poslední Bobina je fakt Super... no a jen tak mimochodem, zase nikde není.. ale budou.


Ps:
Aukro - když vidím některé ceny, tak je velikost TT je fakt nějaká prokletá.
Podívejte se na staré časopisy ABC 80tky - inzerce, je tam hromada inzerátů koupím TT.
Začínám mít dojem, že opět žiju v 80 létech... nebylo TTčko, nebyl toaletní papír (ten naštěstí je)... a pořád se něco shánělo.. tak jako dnes

Chcete ušetřit? změňte V E L I K O S T ! ! !
N - výhodou je, že zde je ještě menší nabídka modelů než v TT (ČSD+ČD)
Jiné železniční správy z druhé ruky za babku (na přeznačení ČSD+ČD)
HO - nemusíte mít brýle a Hánulkáři se mají na co těšit

[PetrTT]

Kolegové,mám na vás dotaz jak hodně jsou modelové a jaké je celkové provedení lokomotivy z tohoto setu

https://www.itvlaky.cz/tt-analogove-startsety/01442/

mám možnost tuto lokomotivu zakoupit úplně novou z druhé ruky,ale přiznám se,že jsem nikdy ještě neměl v ruce model ze start setu,kromě modelů z mého mládí ,ještě BTTB.Jaké je v těchto modelech provedení převodů,motorů atd.Je to shodné s modelovou produkcí TILLIG. Je to standardní kvalita nebo je to nějak ošizené.Hovořím o provedení analog.Děkuji za rady a vysvětlení.

[Mirek Moc]

Kolegové,mám na vás dotaz jak hodně jsou modelové a jaké je celkové provedení lokomotivy z tohoto setu?
Jaké je v těchto modelech provedení převodů,motorů atd.Je to shodné s modelovou produkcí TILLIG. Je to standardní kvalita nebo je to nějak ošizené.Hovořím o provedení analog.Děkuji za rady a vysvětlení.

Tyto modely ze START setu jsou co se týká pojezdu, motoru totožné se seriovými lokomotivami Tillig např https://www.itvlaky.cz/tt-dieselove-lokomotivy/tillig-04942/. Je pouze v maximální míře zjednodušen nástřk a popisy, dobarvení detailů atd. Dále toto barevné provedení neodpovídá žádné skutečné lokomotivě v provozu ČD.

[PetrTT]

Dík za vysvětlení,ono vlastně nejde ani tak o modelovost a skutečnou předlohu ,potřebuji nějaké "levnější modely" na takové to víkendové ježdění s malým vnoučkem,protože pro něho je důležité že to jezdí dlouho,tahá vagonky a svítí.Takže se mě nechce na tento provoz "honit" brejlovce atp.Prostě dědeček se musí zařídit aby byl vnouček spokojený.......