V jiném vlákně padl dotaz, k čemu se taková "köfka" hodí. Přenáším to sem, ať je to pohromadě.
Lokomotivy měly v rámci německé normalizace řadu druhů motorů od nejméně 10 výrobců o výkonu 50 - 105 k, čtyřtaktů i dvoutaktů na různá paliva (diesel, benzín, zkapalněný generátorový plyn, později i dřevoplyn, případně různé směsi; některé motory umožňovaly i kombinovaný provoz na více druhů). Ze začátku měly 4stupňové mechanické převodovky, později se montovaly i hydrodynamické převodovky a zkoušel se také hydrostatický a dokonce i elektrický přenos výkonu.
Nevýhodou v našich podmínkách jistě byla absence tlakové brzdy. Lokomotiva se brzdila jen ruční "přehazovací" brzdou, což při posunu zřejmě stačilo. Avšak nejméně dvě vlečkové lokomotivy (drůbežárna Velké Pavlovice, papírna Hostinné) byly prokazatelně vystrojeny i brzdou tlakovou.
Mám tady zátěžovou tabulku pro lokomotivy T 200.2 s mechanickou převodovkou. Rychlostní stupně 1, 2, 3 a 4 odpovídají zhruba po řadě rychlostem 5, 10, 15 a 30 km/h.
koefII.jpg
(Pramen - Jaroslav Wagner: Encyklopedie železnice - Motorové lokomotivy 2.)
Z toho snad vyplyne, a) na co se taková lokomotiva může na kolejišti hodit, b) zda bude model svými vlastnostmi odpovídat předloze. Na otázku b) si troufnu odpovědět, že pokud fa Arnold ponechá stejnou konstrukci pohonu jako u svých předchozích modelů, měl by být model (na rozdíl od modelu Kalugy od PIKO) trakčně OK.
Budiž ještě dodáno, že začátkem ledna roku 1946 ŘSD Hradec Králové nařídilo vyzkoušet lokomotivu T 200.201 ze stavu výtopny Trutnov v traťové službě na lokálce Opočno - Dobruška s maximálním stoupáním 15‰. Při jízdě se dvěma přívěsnými vozy o celkové hmotnosti 18 t stroj přesně dodržoval jízdní dobu 20 minut platnou pro parní trakci (tehdy ještě byla jízdní doba zřejmě stanovena s ohledem na možnosti parního vozu M 124.0), při jízdě se třemi nákladními vozy o hmotnosti 48 t byla jízdní doba překročena o 10 minut. Ministerstvo dopravy tedy na žádost hradeckého ŘSD "na přechodnou dobu, než se zlepší celková uhelná situace" tento způsob provozu povolilo a stroj přidělilo do Dobrušky. Nicméně už v březnu roku 1946 si cestující veřejnost prostřednictvím MNV Dobruška (pro nepamětníky: MNV = místní národní výbor, do r. 1990 správní orgán odpovídající dnešnímu městskému nebo obecnímu úřadu) stěžovala na nízkou rychlost vlaků, takže už koncem března 1946 je lok. T 200.201 evidována na posunu v žst Hostinné.
(Admine, jestli dojdeš k závěru, že by to mělo být v samostatném vlákně podobně jako plky na téma Kaluga, klidně to přesuň.)
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.