Diskuzní fórum železničních modelářů

marian_r píše:Litomyský? Toto?

Ano. Výhodou bylo jejich celkově subtilnější provedení, použil jsem je na "kopřivovou" kolej a vlečky. Dnes bych to řešil extra pruty o nižším profilu.

No dobre, kúpil som dve EW2 od Tilliga a nejaké flexky... Premeral, nakreslil výkres podľa NEM 122.



Podložie ("korok") vychádza pre uvedené flexky 3.9 mm. Pritom 4.0 sa predáva bežne pre H0, je v tom veľký hokej...
Čo používate? 4 mm je v pohode?

OOT: A pre Z to vychádza 1.4 mm.

Podle toho, co modeluješ. Pro tratě na našem území bych vycházel ze zvyklostí zde platných, viz https://www.parostroj.net/modely/svrsek ... k_plan.htm
(na Parostroj bohužel nejde korektně odkazovat, takže pro hlavní stránku a menu jdi na parostroj.net a toto například najdeš v rubrice Modely.

Takže výška štěrkového lože po horní stranu pražců je 50 cm = 4 mm v TT. Pražce mají sílu 2 mm, použiješ tedy korek 2 mm a je to přesně.
V Německu mají třeba jiné zvyklosti, taky je tam jiný úklon svahu, se dívám.

Ďakujem, neočakával som také rozdiely. Takže na NEM122 DE sa môžem onô?

Zdá se. Jsou tu i povolanější, ale všichni v TT dáváme pod koleje něco kolem 2 mm, ať už korek, gumu, SDK akustickou pásku...

marian_r píše:Ďakujem, neočakával som také rozdiely. Takže na NEM122 DE sa môžem onô?

Taky bys mohl použít výkresy skutečného železničního svršku a spodku. Pak zjistíš, že rozdíly jsou podle období vzniku výkresu resp. doby stavby nebo poslední velké opravy té které trati takové, že na domácím kolejišti si s normou NEM nemusíš dělat moc velké starosti.

Zlámalík píše:...taky je tam jiný úklon svahu, se dívám.

Úklon svahu v reálu závisí na materiálu náspu/zářezu a na jeho výšce/hloubce a ve skutečnosti jsou jeho tolerance dosti značné. Na internetu se dají dohledat učebnice, VŠ skripta a přednášky o dopravních stavbách z technických VŠ (ČVUT, Pardubice, Brno, Ostrava...), kde bývají uvedeny hodnoty pro soudržné/nesoudržné zeminy a horniny včetně podmínek, za kterých je nutno zřizovat opěrné zdi nebo jiné způsoby zajištění svahů.

Hank: s tím svahem pravda, zjednodušil jsem to. Nedodržení sypného úhlu a nerespektování vlastností zeminy vede k tomu, co známe z rakouské dálnice A5, kde to Alpina v rámci šetření na PPP projektu udělala co nejstrmější a - na mnoha místech jim to ujíždí A při dostavbě obchvatu Drasenhofenu se nepoučili a ujelo jim to zas

Já vycházel také z nějakého staršího výkresu a v TT mi to vyšlo 3 mm.
Ono se však někdy v modelech některé rozměry zvětšují, aby to působilo výrazněji.

Stavěl jsem drážku v TTf a podloží udělal jen z kartonu 1mm. Není to moc vidět s ohledem na okolí, dnes bych volil více.
Můžeš vyzkoušet a udělat, co se ti líbí více.

Podle platného předpisu S3 Správy železnic:

Nejmenší tloušťka kolejového lože od ložné plochy pražce po pláň tělesa železničního spodku (měřeno v místě pod kolejnicovým pásem, jehož svislá vzdálenost od pláně tělesa železničního spodku je menší*) se zřizuje:
a) u celostátní dráhy a regionálních drah v traťových a staničních hlavních a předjízdných kolejích
- s betonovými pražci 350 mm,
- s dřevěnými pražci 300 mm,
b) u celostátní dráhy a regionálních drah v ostatních staničních kolejích
- s betonovými pražci 300 mm,
- s dřevěnými pražci 250 mm,
c) na vlečkách
- s betonovými pražci 250 mm,
- s dřevěnými pražci 200 mm,
d) na celostátní dráze, regionálních drahách a vlečkách v koleji
- s ocelovými pražci 350 mm od úložné plochy pražce,
- s ocelovými pražci Y 300 mm od ložné plochy pražce

* Tohle "měřeno v místě pod kolejnicovým pásem, jehož svislá vzdálenost od pláně tělesa železničního spodku je menší" platí v klopeném oblouku, tj. pro vnitřní kolejnici oblouku.

Takže v TT bude ve většině případů pro normální rozchod vyhovovat tloušťka materiálu 2 - 3 mm.

No, ale hrúbka pražcov je mierne nemodelová, 2 mm. A myslím že by sa mala v zaštrkovaní stratiť.

SDK pásky som našiel len 3 mm.

(Robím len dosku na testovanie súprav, lenže kamarát by sa hneval ak by som len nalepil koľajnice na dosku. Krajina MUSÍ BYŤ.)

marian_r píše:No, ale hrúbka pražcov je mierne nemodelová, 2 mm. A myslím že by sa mala v zaštrkovaní stratiť.

Sorry, ale potřebujete teď všichni na každou věc obrázkovej návod? Hank ti tady napsal, kolik (nejméně) se dává pod pražce štěrku, k tomu si připočti výšku reálného pražce (150 mm) a máš celkovou výšku po vrch pražců. Tu podělíš 120, odečteš 2 mm modelových pražců a víš, jaký nalepit podklad. Je jedno, jestli je něco, co bude utopené, modelové, nebo ne, zajímá tě výsledek, ložná plocha pražců bude málokde vidět. Stejně se krajina ještě zatravní atd. a výšku lože nemáš šanci nikde reálně poznat, jestli někde letí milimetr...
Můžeš se podívat, jak jsem stanici dělal já, třeba Tě to inspiruje.

Edit: jestli to takhle ženete do krajnosti i na testovacím panelu, nezapomeňte na odvodnění a příkopy okolo trati. O to musí být koleje výš.