Diskuzní fórum železničních modelářů

První poznatky na dlouho očekávanou novinku od firmy Kuehn - RegioShuttle 1 - ČD řada 840:
- velmi tichý chod
- rozjezd již od 1,5 V , pohon pouze jednoho podvozku , druhý pouze pro sběr proudu
- velmi citlivý na správný průjezdný profil ve spodní části vozidla. Jak je dlouhá tak při menších poloměrech oblouku mi naráží do trsů trávy , kilometrovníků , atd ( bude nutná úprava některých částí trati)
- nevěděl jsem jestli bude mít vůz vnitřní osvětlení. Při první zkušební jízdě jsem myslel, že do prostoru prosvítá dioda od čelního osvětlení , ale on ve skutečnosti vnitřní osvětlení má , ale velmi slabé. Budu se muset podívat na zapojení a něco s tím udělat ( snížit odpory , přidat další LED, ..). Další nápady vítány. Provoz bude v analogu.
- kvalita detailů a povrchové úpravy na vysoké úrovni ( Kuehn standard)

pár postřehů pro zvukové digitalisty:
- model je pro ozvučení připraven, na plošném spoji jsou plošky pro reproduktor
- reproduktor vejde do nástupního oddílu
- vcelku pohodové ozvučení skončilo hodinovým bojem při nasazování kastle. Ve stropě je sice výřez pro dekodér, ale jaksi se nepočítalo s rozměry zvukového. Je nutno frézovat a při tom hlídat jestli je ještě co.

Maximální rychlost modelu bez omezení v CV5 je 186 km/h. Zvukový projekt jsem upravil pro 70 km/h s možností zvýšení na modelovou stovku.

Co se modelu jako takového týče, tak jízdní vlastnosti jsou dobrá zpráva. Akorát jsem docela zvědavý na fotky, pravda, Liberecké kousky neznám, jsem postižen (bohužel, nebo bohudík?) pouze Vysočinskou řadou 841, a oproti modelu bych řekl, že tam je pár rozdílů. Především partie čela a pluhu jsou na Vysočinských 841 určitě jiné, to co je na modelu mi přijde spíš jako německý pluh, a to ještě z verze s automatickým spřahlem. Ale uvidí se až bude víc fotek. Stejně tak jsem celkem zvědavý na interiér.

Jacek: Co je mi známo (a zrovna u Stadlerů toho není málo), tak obě rychlosti jsou nesmysl. Konstrukční rychlost všech Stadlerů je 120km/h, Liberecké jsou sice jinak zpřevodované, ale také mají snad jinou převodovku, a jiný převodový poměr mezi motorem a převodovkou.
Co se Vysočinských 841 týče, tak 120km/h pravda dají s vypětím všech sil, za příznivého větru a na spádu, Iveco při tom točí něco přes 2400 otáček a je to poměrně solidní hukot (aspoň na stanovišti), a rozhodně se to nedá nazvat klidným vozidlem. Nicméně jsou na to stavění. V každém případě ale řazení probíhá následovně, z první (měničové) rychlosti na "dvojku" při nějakých 27 - 35km/h (podle zatížení a požadavku na výkon), další řazení probíhá 42 a 50km/h a poslední od 58 do nějakých skoro 70km/h, opět v závislosti na požadavku na výkon. Odtud (při 60km/h na 4tý stupeň točí Iveco cca 980 otáček) se to vytáhne na "čtyřku" až do 120km/h. Možná by tedy stálo za uvážení, zda aspoň v tomhle směru nepřekopat projekt s těmi rychlostmi, ono projekt nastavený na 70km/h je sice krásný počin (není to pendolíno, nikdo tak rychle nemůže kvůli obloukům a kdejaké jiné argumenty co už ohledně rychlosti, tedy pomalosti jistých hraček zazněly), ale pokud má model absolvovat svižnější rozjedy, tak by reálně sotva zařadil všechny rychlosti, a to už není úplně značka ideál když to tam v projektu bude mít nasázeno, a motor už bude vytočený.

Jestli seženu nějaké detailní fotky skutečného vozu, zkusím napsat recenzi.

TTmili:
tuto reakci jsem čekal , ale je třeba pochopit souvislosti.
- skutečná maximální rychlost je u rychlejších vozidel v modelu nepoužitelná. Jeden uživatel např. trval na přesně 160 km/h u ES499.0 a už druhý den volal, že se s tím nedá jezdit. Jsou samozřejmě "vláčkaři", kteří si libují v rychlostech splašené myši. Možná jsou zvyklí na BTTB nebo s tím závodí jako s autodráhou.
- dle některých popisů měla mít 840 maximálku 100 km/h a 841 120 km/h, jinde se píše, že obojí má 120 km/h
- projekt je rozsahem řazení dělaný na tu stovku, tzn. zhruba tak jak píšeš, s tím, že čtvrtý stupeň zařadí později než v 70 km/h. Zvýšení uživatelem je možné, snížení už ne. U 840 se pouze uvolní nebo ořeže rozsah, takže buď zařadí na vyšší stupeň nebo ne. Co si tam kdo nastaví, to už neovlivním, ale je třeba vytvořit rezervu pro správnou funkci zvuků.
- ve všech projektech se řídím "normou Jacek", vše s maximálkou kolem stovky na 70 km/h. Jednoduše proto, že takto jezdím na kolejišti a zvuky tvořím pro sebe Nikoliv tedy normou NEM, která doporučuje u modelů max +10%. Už si někdy viděl jet bertu 110 km/h nebo toho štádlera 132 km/h? To je kravina.

Zkrátka rychlost je nastavená na cca 70 km/h, každý model stejně jede trochu jinak. V tomto rozsahu to zařadí na třetí stupeň. Při zvýšení rychlosti se zařadí i čtyřka. Od stovky nahoru už se zvuky nemění ani kdyby to jelo těch 180 km/h.
Jinak přesné rychlosti řazení se nastavit nedají, to je dáno rychlostí rozjezdu a délkou samotných zvuků. To by se model musel rozjíždět na plnou rychlost na přepočtenou stejnou délku jako v reálu, což by bylo několik metrů...

TTmili píše: Především partie čela a pluhu jsou na Vysočinských 841 určitě jiné, to co je na modelu mi přijde spíš jako německý pluh, a to ještě z verze s automatickým spřahlem.

Domnívám se že pluhy se blíží tvarem těm na skutečných vozech. Verze s otvorem pro spřáhlo má i žlutou spodní hranu. Myslím , že by stačilo dobarvit. Finální posouzení nechám na odborníky.
Zde jsou fotografie 841, 840 , Kuehn plný pluh , Kuehn částečný pluh.

Jacek píše:pár postřehů pro zvukové digitalisty:
- model je pro ozvučení připraven, na plošném spoji jsou plošky pro reproduktor
- reproduktor vejde do nástupního oddílu
- vcelku pohodové ozvučení skončilo hodinovým bojem při nasazování kastle. Ve stropě je sice výřez pro dekodér, ale jaksi se nepočítalo s rozměry zvukového. Je nutno frézovat a při tom hlídat jestli je ještě co.

Maximální rychlost modelu bez omezení v CV5 je 186 km/h. Zvukový projekt jsem upravil pro 70 km/h s možností zvýšení na modelovou stovku.

Jacku, mam otazky:
Na ozvucenie si pouzil Zimo MX658N18?
Frezoval si do kastle, do strechy?

Vdaka

Peter

článek je na stránkách, odkaz v podpisu nějak nefunguje, tak http://jacek-modely.cz

Kolegové, má někdo z vás problémy s jízdou obloukem? Mám doma zapůjčen jeden exemplář a při průjezdu obloukem R 365 Kuehn hnaným podvozkem napřed se z vozu ozývá dost hlasité drnčení, jako by o něco drhnul kardan, nebo se něco šprajcovalo v převodovce. Zatím jsem nerozebíral, ptám se, jestli to už někdo taky řešil. Už fakt, že rozjezd je až kolem 4 V, naznačuje, že asi něco není v pořádku. Při jízdě nehnaným podvozkem napřed je to téměř bez problému, i když jakýsi pazvuk se v porovnání s jízdou po přímém úseku také ozývá.

Zdravim, muj motorak jezdi asi takto- 2v zacina blikat
2,5V cukavy pohyb vpred
3V jizda temer plynula
4V rychlost 35 km/h
5V rychlost 56 km/h
12V .............265 slovy dvestesedesatpet kilometru v hodine po prepocteni
Na kolejisti vypada velice pekne. Samozrejme vhodne kolejiste a krajina by to zvyraznilily. EW 1 mu moc neslusi stejne jako anglicani. Na EW 3 je to uz jine kafe , tyto se vsak u me nachazi jen ve skrytaku, nastesti zatim zcela odkrytem
V oblouku nepozorovany zadne alotrie.

To to mně se rozjede cca u 4 V, a to hned, naráz, bez plynulejšího rozjezdu. Při 12 V jede 235,5 km/h. Měřeno v tom lepším směru, v němž nedělá v obloucích (pravých i levých) kravál. Hnaný podvozek je téměř bez boční výkyvné vůle, což je asi příčinou nedostatečného přiléhání kol ke kolejnicím a poblikáváním světel spolu s cukáním. Na rovině pohoda.

Čítam, že sa zase podaril jeden zaujímavý model:)

Zdravím,
podobně se mi choval letos novinkový model stroje 754 015 od fy. Roco. Po několika hodinách bádání jsem v zoufalství "posadil" stroj na modul (mašina tak byla 1 metr nad zemí) a protože díky tomu bylo perfektně vidět na dvojkolí, všiml jsem si, že se vždy první dvojkolí ve směru jízdy při rozjezdu mírně nadzvedne nad hlavu kolejnice (odhadem řádově desetiny milimetru). No a protože nebyl dobrý kontakt kolo-kolejnice, stroj pak za jízdy vydával všemožné pazvuky s tím, že v obloucích to bylo horší. Vše ustalo vždy poté, co jsem mašinu za jízdy mírně přitlačil. Kola oněch prvních náprav ve směru jízdy pak měla lepší kontakt s kolejnicí a ... .
Tolik má zjištění. Řešení problému pak spočívalo v tom, že jsem pod zobáčky přídržek podvozků na rám modelu přilepil destičky o tloušťce 1 mm. Podvozky pak měly menší vůli v houpavém pohybu vpřed-vzad a první nápravy tak byly více "tlačeny" ke kolejnici. Ale ještě předtím se o cca. jeden a půl milimetru zbrousily "královské čepy" na rámu. Rám modelu byl tak vůči podvozkům níže a změnila se i poloha kardanů vůči podvozkům. Za povšimnutí stojí, že se počínaje modelem 754 049 Brejlovci od Roca příliš "houpou" do bočních stran. Po úpravě délky oněch čepů houpaní přestalo a spolu s dodáním té destičky přestala i hlučná jízda.
Ale zase šlo o řešení člověka, který u "továrně" vyráběného kousku čekal poněkud jiné kafe.

David

Můj jede velmi tiše, asi tak rychle jak popisujete, ale v oblouku zpomaluje, podvozky se vytáčí volně. Bude třeba namazat kulové čepy- kardany. U některýc firem se mažou, i u Tilliga na vorkshopu. Ještě nevím jak se do něj leze.
Co s tím Tvým, zkontrolovat axiální vůlí kardanů, zda je v tahu i v tlaku(dopředu,dozadu. Pak hnací podvozek, možná rozebrat. U brejlovce byly stěrače lepeny vteř. lepidlem přez dělící spáru(vyrobeno nerozebiratelně)
Ať se povede.
Pavel

Ten můj je jen zapůjčen a půjde na reklamaci, takže do toho nepolezu. Jen mě zajímalo, jestli je to ojedinělý případ, což vypadá, že ano, nebo jestli je to nešvar širšího rázu. Díky všem za reakce.

Zdravím panove,teď tu lita okolo mne a na obě strany jezdí úplně stejně. Rozjezd 2,2V a oblouk poloměr 310. Takže to vypadá,ze je vše v poradku