Diskuzní fórum železničních modelářů

No jo, podívej se na fotky níže. U Kalugy mám teda plnou boudu balastu, ale i bez toho byla o 8 g těžší než Class 08. To, že "08" zvládne o něco víc, je zásluhou pohonu. Ta Kaluga mě mrzí, ale mít jsem ji musel a sem tam ji projedu. Na tu vlečku to stačí...

Trainmaniak: No ano. Tím je vysvětleno vše. Takže se asi zase bude přitěžovat.

hank píše:... (A vzpoměl jsem si přitom na nešťastnou Kalugu od PIKO... )

Trainmaniak píše:... Ta Kaluga mě mrzí, ale mít jsem ji musel a sem tam ji projedu. Na tu vlečku to stačí...

Kluci, souhlas - jsme zde v TT vlákně, a tato konstatování se týkají jenom TT Kalugy (v této velikosti bohužel s pohonem jen jedné nápravy).

Vy to víte, a já i ostatní víme, že vy to víte
Omlouvám se proto za tuto vsuvku (pro většinu modelářů možná zbytečnou).
Píši ji pro případné zájemce a začátečníky, kteří by zde na to v budoucnu narazili třeba při vyhledávání pojmu Kaluga (+PIKO).

PIKO totiž Kalugu vyrábí ještě i ve velikosti H0, kde jsou jízdní vlastnosti tohoto většího H0 modelu naopak velmi dobré. viewtopic.php?f=43&t=12775&start=135#p303353
A to nejenom kvůli logicky větší hmotnosti (v analogu cca 127 gramů), ale zejména vlivem kvalitního pojezdu s pohonem všech kol.

tzv. Trainmaniakův axiom: O třetinu lehčí mašina s pohonem všech dvojkolí uveze víc, než těžší mašina s pohonem jednoho dvojkolí.

Ja bych rekl, ze je to "pouze" fyzika.
Kaluga ma podle fotky adhezni hmotnost 35,5 gramu a to jeste kdo vi jestli.
Class 08 ma adhezni hmotnost 48 gramu.
V obou pripadech je potreba doplnit olovo.

Na http://www.trainmania.info/class_08.html jsem vyvěsil galerii Class 08 GBRf.

Má zkušenost je taková, že všechny lokomotivy Hornby jsou velmi lehké, jako by angličani na svých kolejištích neměli stoupání nebo jezdili se 3mi vozy, jak to mají v setu. Takže jsem dovážit i Mallard olovem (a prostor na to, aby závaží bylo větší tam rozhodně byl), protože 5 vozů do stoupání 2cm/m v oblouku hrabal a to si myslím, jak na tom jsem profilově super... A vozy jsou lehké a nedřou, takže vahou to také není.

Dodatek k předešlému srovnávání s Kalugou:
Kaluga dovážení nic moc cesta (zavrhl jsem to), jedinná rozumná cesta je předělávka na Kaluga 4x4 (rozebrat to opatrně je asi to zásadní), pak se to chová jak má a ani dalšího olova není třeba- viz:
viewtopic.php?f=1&t=9860&start=390#p297033 (jede tiše, mikrofon to bere citlivě, takže v realu to takto není)
Kaluga s jednou nápravou hnanou je jak model v prehistorické době odlitků, kdy hlavně, že to nějak jelo. Zkazit takto vizuálně krásnou lokomotivu, takovým šlendriánem. Divím se, že to stále i po brutální kritice v Německu neopravili.

Přečetl jsem si tady ve vláknu postřehy a zkušenosti k HORNBY, recenze modelů. Zeptám se na něco jiného, takže můj dotaz - má někdo praktickou zkušenost, vyzkoušel jízdu "běžných" modelů (Tillig, Kuehn, ...) na kolejivu Hornby ? Např. zda běžně projíždí i vyhybky a třeba okolky někde nekodrcají přes pražce a podobně ?! Díky za každý praktický postřeh

Pokud je tím myšleno kolejivo ze startsetu Hornby, tak ten máme a jezdíme na něm (dokonce právě teď s ním jezdí tříletý potomek pod mým dohledem, zatímco já píšu sem).

Ovál z obloukových kolejí a přímých, ruční výhybka, plastový šturc pamatujíci ještě I.epochu, jedna oblouková kolej k vyrovnání poloměru výhybky o jiném poloměru, než zbytek oválu, transformátor, regulátor, kolej s kontakty k regulátoru a nakolejovák, plus samostatně dokoupený síťový adapter z britské sítě na evropskou. Neměl by náhodu výrobek prodávaný v EU být ze zákona kompatibilní s elektroinstalací? Já jen, že bychom asi těžko mohli vyvážet z ČR do Anglie elektrospotřebiče nekompatibilní s jejich sítí.

Výhybka se dá přehazovat ručně a je aretovaná v přehozeném směru. Přehozením výhybky se - podobně jako u výhybek ze startsetů BTTB zároveň elektricky odpojuje jedna nebo druhá kolej od zbytku oválu. Srdcovka je plastová, jazyky vedou produ spolehlivě. I tříletý kluk to krásně chápe a mašinu si odstavuje do šturcu, kde jí přehozením výhybky jí odpojí od oválu, kde si jezdí s jinou mašinkou.

Změna směru se děje tlačítkem, ne kroucením kolečkem jako u Fz1, nejen malému děcku to dělá problémy, takže jsme ho nahradili klasickým Fz1.
Při sebenepatrnějším zkartu (např vykolejení, nebo po nechtěném otočení podvozku osobního vozu o 180 stupňů) dojde k samočinnému odstavení regulátoru na několik minut, takže po vykolejení si dále nemůžete hrát a po X minutách čekání na samočinný reset si prostě najdete jinou činnost (nebo vám jí najde máma/manželka). To byl druhý důvod náhrady za Fz1.

Nakolejovač je z křehkého tvrdého plastu a nic moc nevydržel, zobáček mu poměrně brzo uletěl, ale na udržení mězi kolejnicovými pásy to nemá vliv. Nicméně plechový nakolejovač Zeuke z roku 1965 funguje v tříletých rukách líp, především jenom proto, že mašina dodávaná k tomuto startsetu je delší, než nakolejovač.

Kolejivo Hornby je bez problému kompatibiliní s kolejivem Kuehn a Tillig a to všetně spojek, nepatrný výškový rozdíl temen kolejnic v řádech desetiny milimetru je zanedbatelný. S kolejivem PECO se bez specielních samodomo spojek nedá spojit. Trošku zarážející je fakt, že podobný výškový rozdíl jako mezi kolejivem Kuehn a Hornby je i mezi jednotlivými díly oválu Hornby, konkrétně mezi výhybkou a obloukovými kolejemi.

Výhybku bez problémů projiždíme se současnými i historickými modely. Nepatrné poskakování jsem zaregistroval u vozidel s původnimi dvojkolími BTTB a Zeuke (ale né u všech, třeba teď zrovna prohání původní, skoro 40 let starou BTTB BR 56 a ta mu jezdí klidně, stejně jako Bobina Gützold a motoráček LVT “Ferkeltaxe” předtím). Hodně špatné jsou pak průjezdy Šinkansenu Zeuke se stejným pojezdem jako Ferkeltaxe.

Velký dík, Petře !!! Velice výstižný a podrobný popis zkušeností, moc děkuju .... Z tvých poznámek jsem si všimnul mj. několika zajímavých postřehů, např.

Petr Barchánek píše: ..... Výhybka se dá přehazovat ručně a je aretovaná v přehozeném směru. Přehozením výhybky se - podobně jako u výhybek ze startsetů BTTB zároveň elektricky odpojuje jedna nebo druhá kolej od zbytku oválu. Srdcovka je plastová, jazyky vedou produ spolehlivě. .....

Kolejivo Hornby je bez problému kompatibiliní s kolejivem Kuehn a Tillig a to všetně spojek, nepatrný výškový rozdíl temen kolejnic v řádech desetiny milimetru je zanedbatelný. S kolejivem PECO se bez specielních samodomo spojek nedá spojit. ......

Výhybku bez problémů projiždíme se současnými i historickými modely. Nepatrné poskakování jsem zaregistroval u vozidel s původnimi dvojkolími BTTB a Zeuke (ale né u všech, ..... ) .....

Najdou se i drobné nedostatky, ale zkrátka díky za recenzi a zkušenosti !!

Petr Barchánek píše: plus samostatně dokoupený síťový adapter z britské sítě na evropskou. Neměl by náhodu výrobek prodávaný v EU být ze zákona kompatibilní s elektroinstalací? Já jen, že bychom asi těžko mohli vyvážet z ČR do Anglie elektrospotřebiče nekompatibilní s jejich sítí.

Velka Britanie ma stejne jako CR napeti v zasuvkach 230V od roku 2003. Drive meli v UK 240V a v Evrope bylo 220V. Zadny sitovy adapter nepotrebujete. Pokud vam nekdo prodal adapter z britskcyh 230V na ceskych 230V, tak vas jen napalil.
Nebo mozna jen pisete o necem jinem, tedy o tvaru zasuvky? K tomu ale staci redukce, na to zadny sitovy adapter nepotrebujete. V EU nejsou jednotne zasuvky ani nahodou, takze vami zminovany zakon nelze ani navrhnout. To by se nejdriv musely zeme EU dohodnout na spolecnych normach co se tyce zasuvek a investovat miliardy eur do vymeny zasuvek. Kdyz si ja koupim spotrebic v kterekoliv jine zemi EU, tak na 100% nebude mit zastrcku podle danske normy. Navic i kdyz si ten spotrebic koupim v obchode za rohem, tak na 90% nebude mit zastrcku podle danske normy. Takze pokud chci ochranu zemenim napriklad u pracky, tak musim bud dokoupit redukci nebo vymenit kabel. Rozcilujete se uplne zbytecne.
Jestli vyvazite do UK elektrospotrebice nekompatibilni s jejich siti, to nemohu posoudit, ale jsem si jist, ze z CR do Danska vyvazite elektrospotrebice, ktere nejsou kompatiblini s danskou siti. Ktery vyrobce by se obtezoval davat spravny kablik? Vyjimkou snad je nekolik vyrobcu pocitacu, ale ani zdaleka ne vsichni.

Podle https://www.power-plugs-sockets.com/denmark/ se u vas pouzivaji ceska(francouzska) zasuvka a smajlik. Takze alespon cast kabelu bude ta spravna.

Jan+Bjoern píše:...ktere nejsou kompatiblini s danskou siti. Ktery vyrobce by se obtezoval davat spravny kablik?

To jako fakt? Že koupíte spotřebič s německou zástrčkou a uživateli, poraď si? To u nás tuším nelze.

Jo, to je fakt. Ono to vetsinou funguje i s tou nemeckou nebo ceskou zastrckou, ale treti vodic v takovem pripade nema kontakt - coz treba u pracky povazuji za dost podstatny nedostatek.

Jan+Bjoern píše:...treti vodic v takovem pripade nema kontakt...

Záleží na druhu spotřebiče. Rozhoduje požadovaná třída izolace a příkon spotřebiče. Takže třeba větší motory, pračky apod. to potřebují. Ale víc ať k tomu řeknou elektrikáři.

Ostrovní zásuvky a zástrčky jsou kapitola sama pro sebe. Například pojistky v zástrčkách mě dodnes fascinují.