Dva poznatky:
a) Dvojkolí vozu vypadají, jako kdyby je nabrali přímo z bedny ve šroubárně. Mastná, od jemných pilin či čeho, s nalepenými vláky nebo čím. Na fotce níže je (uchošťourem) jednou otřený okraj kola - a rozdíl je ihned viditelný...
b) Ćíňan asi neměl správné pružinky do kinematik, tak dal delší. Namísto, aby pružinka kinematiku vracela, ji mírně vytlačuje ven. A logicky, pak musí být pružinka chycená vteřiňákem...

První věc se opraví snadno omytím, druhá je horší, ale dá se. Já to řešil opatrným vyjmutím, rozštípnutím pružinky vejpůl a ohnutím posledního závitu o 90°. Síla je pak vyhovující, on je to dost měkký drát, chodí to hezky. Navíc tímto zdvojovacím postupem získáte pár pružinek do zásoby, protože při manipulaci nutně nějakou ztratíte.
Po opravě vozy jezdí krásně a až se jim dostane patiny, budou dělat parádu. No ale proč to musí být takhle?