Diskuzní fórum železničních modelářů

Mám dotaz,

existuje nějaké doporučení, jaké stoupání lze použít na kolejišti H0? Potřebuji toho na kolejiště dost nacpat a nějak nevím, jestli mi vlaky vyjedou do patra...

Doporučuje se 3 promile což je 3cm na metr

Jen drobnou poznámku k příspěvku Martina.F, je tam asi překlep, 3 cm na metr jsou 3% = 30 promile.

3cm/metr je dle mé zkušenosti maximum, lepší je se vejít do 2,5cm/m. Samozřejmě že je možné přihlédnout k druhu trati a délce (složení) souprav, které na té které části kolejiště budou jezdit.

Něco na téma stoupání také zde:

http://magazin.modely.biz/diskuze/viewt ... 7&start=30

Záleží na adhezní hmotnosti lokomotivy, součiniteli tření kolo/kolejnice, hmotnosti tažené soupravy, poloměru oblouku kolejí i dalších vlivech. Na stoupání 30promile si sergej hravě poradí s deseti čtyřnápravovými vozy, ale malá tendrovka by s takovou zátěží prokluzovala i po rovině. Obecně platné doporučení tedy neexistuje, vždycky je nutné uvažovat o konkrétní lokomotivě a počtu tažených náprav. Z toho se nechá limitní sklon spočítat nebo jednoduše ověřit pokusem.

já jezdím v jednom případě i 3,8%. nemám problém (H0)

Já počítám zhruba na svém kolejišti tak od 1 do 3 cm na metr. Jak psali kluci nahoře záleží jak dlouhé vlaky budeš provozovat a v domacích podmínkách HO počítám tak maximálně s 2metry dlouhou soupravou. Nevím jaké máš prostorové možnosti.

Mám stoupání asi 8cm/m a taky se to dá... Já vím, není to modelové, ale postavte kolejiště na desku 1x1,8m. Lokomotivy to zvládají vcelku snadno. BR 110 s 8-mi nákl. vozy, BR 118 se třemi rychlíkovými vozy Y Schicht také, o sergeji ani nemluvě... Horší je BR 01, BR130 a ES499 PIKO po čase. Ale s čerstvými bandážemi také no problém... Ovšem na starém "plechovém" kolejivu PIKO. Netušíte někdo, jak by se vozidla chovala v takovém stoupání na profilovém kolejivu, které má temeno kolejnice užší?

v takovém extrému 8% těžko říct. To chce vyzkoušet každou jednotlivou loko zvlášť. ...

Platí, že čím užši kola, tím vyšší plošné zatížení. Zajímalo by mne, jestli se to dá aplikovat i naopak; čím užší kolejnice, tím vyšší plošné zatížení? I když u kovových kol asi nelze o plošném zatížení moc mluvit.

Jak to stoupaní zapošít?? "Zkrátka to řežu a řežu a furt je to krátký pane Mistr!!!!"

Zajímá mne jak jít od nuly prostě jak na to, ať dělám co dělám nějak mi nejde ta první část koleje mi vždycky visí ve vzduchu, zkoušel jsem to co vím a už mi došly nápady. Mod dík za inspiraci.
Nemám ani řezačku z drátu ani jiný vychytávky jen hlavu a dutou k mýmu hořkýmu zklamání. Něco je u Houmra, ale tan má řezačku.....

Rozdělej si dřevěný piliny s ředěným Herculesem a tu "díru" tím vyplň. Po vytvrdnutí to přebruš třeba šmirglem dle libosti...

George V. píše:Platí, že čím užši kola, tím vyšší plošné zatížení. Zajímalo by mne, jestli se to dá aplikovat i naopak; čím užší kolejnice, tím vyšší plošné zatížení? I když u kovových kol asi nelze o plošném zatížení moc mluvit.

No jenže tady je to o fyzice - tedy síle a koeficientu smykovém tření a to je na velikosti plochy nezávislé

Dík, ale stejně je to už pasé. Budu stavět nové kolejiště a tam to snad bude se stoupáním lepší. Nehledě na podstatně lepší trakční vlastnosti "nových" lokomotiv...