Diskuzní fórum železničních modelářů

Už se to tady mnohokrát v různých souvislostech řešilo - poloměry oblouků. Mám dilema, podle rad z různých vláken jsem se dobral k tomu, že optimální poloměr oblouku hlavní trati v H0 je kolem 1m. Je to doporučení pro modulové kolejiště. Já se s tímto poloměrem doma na svém zamýšleném segmentovém kolejišti do cimry vejdu. Ale s tím, že rozmanitost vedení trati je dost omezená a i jiné okolnosti - velikost kolejiště, délka stanice jsou pak špatně řešitelné. Je to kolejiště na doma, nezamýšlím jiné využití. Protože chci provozovat dlouhé vozy - rychlíkove Y, tak prosím o vaše názory. Jaký je podle vás minimální poloměr, na kterém lze s těmito vozy jezdit, aby to ještě vypadalo dobře?

Osobně jsem pro maximální dodržení přepočítaných hodnot v měřítku dle předlohy. To je můj postoj.
Nicméně, je mi jasné, že v běžných "pokojových" podmínkách je tohle nedosažitelné... tedy pokud chceš stavět kolejiště (jistý funkční celek) a ne funkční diorama. Ve tvém případě bych se odrazl od poloměru výhybek, které chceš ve viditelných částech použít. Poloměr 900mm-1000mm mi pro provoz Y vozů a delších přijde jako krajní. Jaké výhybky použiješ? Máš aktuální verzi plánku ke zveřejnění?

Stejnou situaci řeším také.Zkusmo jsem si naohýbal flexiny do různých poloměru a na ně postavil vlak Ypsilonek.
Jako kompromis jsem zvolil R 850 a i to je na hraně.Na menších R je ten vlak zlámaný,ale záleží co kdo snese.
Jenom ze srandy jsem ohnul R 2000 ,to bylo pane pokoukáníčko,ale bohužel:-)...

ono v podstatě stačí zakomponovat kamkoliv do kolejiště jeden dva pohledově dominantní co možná největší oblouk(y), který bude přitahovat oko ze všech úhlů. Tím dosáhneš požadovaného efektu a všechny ostatní oblouky už můžou být menší, schované do zářezu, do lesa, za horizont, takže nebudou moc rušit.

Dobré riešenie je na viditeľnej trati použiť velke oblúky a rovinky a nasledne v tuneloch a skrytých sľučkách použiť hlavne malé polomery, hned na začiatku tunela nie je dobré dať hneď najmenši polomer (Hrozí tam lámanie súpravy a kolízia s portálom tunela). Osobne sa prikláňam tiež k vytvoreniu sklonených oblúkov, aj pri menšich polomeroch je jazda vozidla efektnejšia. Všetko je to ale otázka kompromisu.

optimální poloměr oblouku hlavní trati v H0 je kolem 1m. Je to doporučení pro modulové kolejiště

Jak kde. Zababov má v H0 1000mm jako technické minimum. Toto omezení se uplatní hlavně ve výhybkách. Doporučená minima jsou 1435mm pro lokálku, 1725mm pro hlavní jednokolejnou trať, pro dvojkolejku přes 2m. Ale staví se obvykle větší, takže lokálka má běžně poloměr těch 1725mm (tj. 150m ve skutečnosti). To kdo modelaří podle finescale norem, tak se řídí prostým přepočtem, například pro FREMO:87 je to pro DRG a DB 190m/87 jako minimum, ale standardně se staví kolem 3,4m, tedy 300m ve skutečnosti (platí pro vedlejší trať). V domácích podmínkách je to nerealizovatelné, pokud nemáte přebytečnou stodolu

Pokud bych stavěl doma, rozhodně bych se snažil přesunout prudší oblouky do neviditelných částí. A záleží jaký motiv se staví, hektora se třemi vozy si na 800mm dokážu představit, ale brejle s osmi ypsilonama nebo sergej a dvacet wapek už ne.

Tak jen tak ze srandy pohled někoho, kdo má kolejiště 2 x 1,6 m

Vozy vzoru Y od Tilliga projedou obloukem R1 (značení PIKO - 360mm), ale už z podnich čouhá vnější kolejnice oblouku, což je naprosto nereálný stav (leč bohužel v mých podmínkách se s tím můžu akorát tak smířit). Minimální oblouk pro to aby to dobře vypadalo bych považoval za takový oblouk, při kterém již kolejnice nevyčuhuje z pod vozu, což nastává tak na oblouku R4 (545mm). V neviditelných místech bych ovšem používal nejméně R2, aby bylo možné provozovat vozidla jako jsou patráky, 555.0 a další zajímavé modely.

Mimochodem na vyhýbkách od tilliga s úhlem odbočení 15° je použit oblouk, který odpovídá R2 (asi 420mm).