Jak správně spočítat délku kolejí

[Houmr]

Většinou na profilu vůbec nezáleží, hlavně na pražcích, nebo na podloží, po kolika pražcích je dělené, Peco třeba po třech, Tillig po jednotlivých, čímž je ohnutí snažší. Já potřebu kolejiva nikdy nepočítal, prostě co je potřeba tak koupím, jinak flefi používám komplet na všechny úseky trati bez problémů.

[Myšpulín]

Přesně jsem to nepoměřoval, ale myslím, že profily nejsou stejné. Roco je tuším o něco širší (soudě podle spojek). Větší problém zřejmě byl s tím, že se mi nechtěl profil po podloží posouvat. Pokud celou kolej ohnete do jednoho směru, je jasné, že vnitřní prut bude delší a je tudíž potřeba jej po celé délce lehce posouvat, což tady zrovna moc nešlo, čímž se celá kolej různě kroutila (podle toho, jak jsem zabral a kam to až poskočilo). A je i pravda, že měla snahu se neustále narovnávat. Do protilehlé smyčky jsem dával Tilliga (na stejném poloměru), ten jsem předem lehce předohnul podle oka v ruce (na dvě nebo tři natočení, v kterých držel) a již jsem ho rovnal k šabloně a lepil.

Ale jak jsem psal minule, důvody mohly být různé, třeba i mé ruce.

[Mart]

Tak jsem napíšu také své zkušenosti, které mám s fexi kolejema.
Zakoupil jsem flexi od tří různých výrobců a to : Tillig, Piko a Peco.
Musím potvrdit , že kolej Tillig je tužší než kolej od Pika, ale to není nic proti tomu jek je tuhá kolej od Peco. Je to dáno tloušťkou kolejového prutu, kde Peco je nejtlusčí a tudíž logicky nejméně ohebná. Zas na druhou stranu se s ní budou lépe dělat rovné úseky, což může být u Pika určitý problém bez použití pomocné šablony (pravítka).

Já se rozhodl nakonec pro Peco, i když hlavně kůli vyhýbkám.
Mé poznatky jsou vztahovány na velikost H0, ale dá se pžedpokládat, že o ostatních velikostí to bude podobné.

[libor69]

Podle vašich názorů na flexi koleje si myslím že každý výrobce má něco dobrého i špatného, takže by bylo nejlepší odzkoušet všechny výrobce ale myslím že je to hloupost.Ale teď si právě nejsu jistej jaké flexi koleje napasovat na Roca co mám už usazené,mám 2,5mm vysoký profil.

[Myšpulín]

2,5 mm je právě to Code 100. Existují i spojky na jiná Code (83 je 2,1 mm) a nevím, jestli opticky při pohledu zvrchu poznáš, že tam chybí ty 0,4 mm. Co bude spíš vidět, je šířka hlavy kolejnice, tady bych vzal šupleru a trošku to poměřil a porovnal vedle sebe pohledem.

[Houmr]

A taky záleží na patě kolejnice, třeba Peco Code 100 ji mám mnohem širší, než Tillig Code 100. Pak je ve spojce volná a musí se zapájet, ale temeno je stejně široké.

[Zippich]

Podle vašich názorů na flexi koleje si myslím že každý výrobce má něco dobrého i špatného, takže by bylo nejlepší odzkoušet všechny výrobce ale myslím že je to hloupost.Ale teď si právě nejsu jistej jaké flexi koleje napasovat na Roca co mám už usazené,mám 2,5mm vysoký profil.

Piko A-Gleis

[Zdenek Valter]

Podle vašich názorů na flexi koleje si myslím že každý výrobce má něco dobrého i špatného, takže by bylo nejlepší odzkoušet všechny výrobce ale myslím že je to hloupost.Ale teď si právě nejsu jistej jaké flexi koleje napasovat na Roca co mám už usazené,mám 2,5mm vysoký profil.

No já používám Tillig Elite. K němu poznámku - jeho FLEXI je jen cca 840 mm dlouhá. Ovšem Tillig prodává i smamostatné kolejové pruty délky 1m a pražcová podloží (rovná i oblouková). Stavím jen z rovných podloží, vzhledem k požívaným obloukům. Myslím si že je to nej používat co nejdelší úseky kolejí. Ubývá tím spojů.

[libor69]

Když flexi kolej dám do poloměru 500mm jáké stoupání můžu udělat na tomto poloměru, když chci jet do kopečku.

[JanoH0e]

V oblúku čo najmenšie. Neviem, presne akú máš predstavu, ale počítaj max. 15 promile a menej. Čím menšie, tým lepšie.

[Zippich]

Když flexi kolej dám do poloměru 500mm jáké stoupání můžu udělat na tomto poloměru, když chci jet do kopečku.

Záleží na charakteru trati, neboť stoupání je v modelu plně srovnatelné se skutečnou předlohou.
Máme doma 30 promile, neboli 3cm/1m. Jen to podle skutečné předlohy na naší lokálce (poloměr samozřejmě ne). A provoz je možný skutečně jen jako na lokálce, tj. motorovými vozy, krátkými osobáky a lehkými nákladními vlaky s dvouosými vozy.
Na trati vyšší třídy takové stoupání dělá problémy. No, jako ve skutečnosti...

[Jarda H.]

Když flexi kolej dám do poloměru 500mm jáké stoupání můžu udělat na tomto poloměru, když chci jet do kopečku.

K problematice stoupání ti doporučuji pročíst si jednu strany příspěvků tady ve fóru
http://diskuze.modely.biz/viewtopic.php ... trati#9422

především příspěvek Sandyho cca v polovině strany Pak bys měl mít v této otázce už jasno

[Zippich]

Když flexi kolej dám do poloměru 500mm jáké stoupání můžu udělat na tomto poloměru, když chci jet do kopečku.

K problematice stoupání ti doporučuji pročíst si jednu strany příspěvků tady ve fóru
http://diskuze.modely.biz/viewtopic.php ... trati#9422

především příspěvek Sandyho cca v polovině strany Pak bys měl mít v této otázce už jasno

50 promile, jak uvádí Sandy, je strašně moc! Zajímalo by mě, jak na to přišel...

[libor69]

Když jsem psal o tom stoupání jestli to můžu udělat i při klesání dolů.A jestli můžu klesat i více dolů.

[Jarda H.]

..... 50 promile, jak uvádí Sandy, je strašně moc! Zajímalo by mě, jak na to přišel...

Jak na to přišel nevím, možná z vlastní praxe ?! Záleží jak dlouhé soupravy provozuje, zda jde o rovný úsek nebo oblouk, ... je to řada faktorů !
Např. ale starší literatura /Malá železnice/ uvádí tyhle (dle mého extrémy ) u stoupání pro rovnou kolej :
H0 - 8 cm
TT - 6 cm
N - 4 cm

Obecně bych řekl - čím menší stoupání, tím lepší !