NEM 310

[Zdenek Valter]

Zde přesouvám diskusi ohledně vztahu dvojkolí a kolej z Novinek 2024:

Na rozdíl od rozchodu se rozkolí měří snadno

Já přesto raději měřím rozchod. Každý výrobce může mít jinou šířku okolku. Stavěl jsem z letitého kolejiva PILZ, které jsem v mládí nakoupil, a po letech se plastové podloží mírně smrsklo, na rozchod 16,3 - 16,4mm. A stane se, že úplně nové vozidlo, mně vykolejuje, když má dvojkolí širší toleranci. Většinou ale je rozchod dvojkolí, jak jej měřím, 16mm, což mému kolejivu vyhovuje.

nem310_en_2009_20111116.pdf

(98.09 KiB) 44 krát

Co se týče výrobců tak je tu norma NEM 310, kterou by měli dodržovat.
Jak z ní vidno na dvojkolí se rozchod neměří !!!
Pro průjezd výhybkami je právě důležité to rozkolí a ne rozchod. Správně by se měl měřit rozměr K , ale ten se bez přípravku či měrky měřit nedá.

[Zdenek Valter]

Zdenek Valter, Jindřich Bek:
Bohužel, když nemám v normě kolejivo, musím měřit rozchod na dvojkolí, aby se mně mezi koleje vešlo. Znovu jsem přeměřil koleje a jsem v toleranci 16,2-16,7mm. A jak jsem se už dříve dozvěděl, je to problém taky na starších kolejištích. Měnívají koleje, já se k tomu nechystám.
Doporučuju přeměřt i koleje, když má někdo potíže.

Měřit rozchod na dvojkolí je nesmysl!!
1. nezměříš ho tam nikdy přesně - není to ani údaj o který by se opírala norma takže není s čím jej porovnat
2. Dvojkolí vozidel nemá mít z principu vnější hranu okolků ve vzdálenosti rozchodu - nemohl by se uplatnit jejich kuželovitý tvar pojížděné plochy při průjezdu obloukem!!!

[Zdenek Valter]

Měření rozkolí - lehce změřitelný údaj:

[Zdenek Valter]

Na rozdíl od rozchodu se rozkolí měří snadno

Já přesto raději měřím rozchod. Každý výrobce může mít jinou šířku okolku. Stavěl jsem z letitého kolejiva PILZ, které jsem v mládí nakoupil, a po letech se plastové podloží mírně smrsklo, na rozchod 16,3 - 16,4mm. A stane se, že úplně nové vozidlo, mně vykolejuje, když má dvojkolí širší toleranci. Většinou ale je rozchod dvojkolí, jak jej měřím, 16mm, což mému kolejivu vyhovuje.

Příloha Rozchod.jpg je dlouhodobě nedostupná.

Správné rozkolí je důležité pro hladký průjezd vozidla výhybkami. Kolo, které projíždí mezerou mezi opornicí a odvráceným jazykem výhybky se do té mezery musí hladce vejít tak aby se nedotklo odvráceného jazyka a nezpůsobilo zkrat. Protože pokud není el. zapojení výhybky upraveno tak odvrácený jazyk má opačnou polaritu a došlo by ke zkratu, který není, zvláště u digitálu žádoucí. Doufám, že jsem nepsal švédsky. Jinak pokud jde o měrku na rozchod a další míry podle NEM (Normy pro evropskou modelovou železnici) je v nabídce několika výrobců , Tillig , Fohrmann. Lze koupit u prodejců nebo e-shopech výrobců.

Zde odkaz na Fohmanna:https://www.fohrmann.com/de/lehre-fuer-radsatz-und-gleis-spurlehre.html?number=71621

[halik]

Z roku 1976 je norma NEM 310 14,3
a z roku 2009 je v toleranci 14,4-14,6
Pak se orientujte

[Zdenek Valter]

Z roku 1976 je norma NEM 310 14,3
a z roku 2009 je v toleranci 14,4-14,6
Pak se orientujte

No dnes se používají výrazně nižžší a užší okolky proto je to rozkolí větší v novější nomě.
BTW moc díky za české znění původní normy.

[Mcx]

No, s výškou okolku to nijak přímo nesouvisí. Ale to co zde Zdeněk psal je pro dvojkolí podle NEM310, kde ani pro toto dvojkolí to při horní toleranci šířky okolku neplatí
Pro NEM311.1 je to trochu jinak a pro NMRA RP25 Code 110 opět trochu jinak
NEM 311.1 o šířce okolku je skoro zbytečné se bavit, protože bez přípravku je to "neměřitelná" hodnota
rozkolí, číli míra B 14,3 - 14,5 mm (je to dáno mimo jiné jiným tvarem okolku proti NEM310)
míra K 15,0 - 15,2 mm
u NMRA RP25 Code 110 je horní tolerance rozkolí 14,64 mm, ale to je již pro kolejivo dle NEM špatně - dochází k najíždění dvojkolí okolkem na hrot srdcovky, pro kolejivo je u tohoto dvojkolí horní tolerance 14,5 mm !!, spíše 14,45 protože RP25 má okolek síly 0,76 mm proti 0,7 u NEM311.1 (u obou norem bez tolerance )
Ještě poznámka - míra K je v podstatě rovněž bez přípravku neměřitelná, protože se měří 0,25 mm nad počátkem přechodu z jízdní plochy do okolku, u skutečných dvojkolí nad rovinou styčné kružnice. Takže modelářsky je měřitelné jednoduše pouze rozkolí a orientačně šablonou míra K.

[Jindřich Bek]

No, s výškou okolku to nijak přímo nesouvisí. Ale to co zde Zdeněk psal je pro dvojkolí podle NEM310, kde ani pro toto dvojkolí to při horní toleranci šířky okolku neplatí
Pro NEM311.1 je to trochu jinak a pro NMRA RP25 Code 110 opět trochu jinak
NEM 311.1 o šířce okolku je skoro zbytečné se bavit, protože bez přípravku je to "neměřitelná" hodnota
rozkolí, číli míra B 14,3 - 14,5 mm (je to dáno mimo jiné jiným tvarem okolku proti NEM310)
míra K 15,0 - 15,2 mm
u NMRA RP25 Code 110 je horní tolerance rozkolí 14,64 mm, ale to je již pro kolejivo dle NEM špatně - dochází k najíždění dvojkolí okolkem na hrot srdcovky, pro kolejivo je u tohoto dvojkolí horní tolerance 14,5 mm !!, spíše 14,45 protože RP25 má okolek síly 0,76 mm proti 0,7 u NEM311.1 (u obou norem bez tolerance )
Ještě poznámka - míra K je v podstatě rovněž bez přípravku neměřitelná, protože se měří 0,25 mm nad počátkem přechodu z jízdní plochy do okolku, u skutečných dvojkolí nad rovinou styčné kružnice. Takže modelářsky je měřitelné jednoduše pouze rozkolí a orientačně šablonou míra K.

Jako obvykle obsáhlý a odborný elaborát. Základní problém je absence slušného měřidla a jeho použití a vysvětlování k čemu jsou normy NEM u většiny přispěvatelů. Teď je na přetřesu v Novinkách 2024 Hrboun ČSD který má podle výrobce u tendru kola s vyššími okolky podle NEM a na lokomotivě Fine Scale.