Diskuzní fórum železničních modelářů

Zdravím,

v hobby som relativne nový a už som dosť googlil .. chcem sa spýtať či tu niekto neexperimentoval s realistickejšími spriahadlami než sú klasické H0 knuckle couplers. Teda či niekto tu také niečo nescratchbuildol a nevyskúšal. Konkrétne mám na mysli to čo sa bežne používa na reálnych slovenských a európskych vlakoch.

Ak nie, je to pravdepodobne niečo čo by som skúsil, ale predpokladám že váha vozňov by na take niečo bola až moc veľká.

Ak to už niekto skúsil alebo sa niekde ponúkajú kity online (ktoré som zatiaľ nenašiel), budem vďačný za rady.

Ako som povedal, v hobby som nový, ak je otázka očividne hlúpa tak sa ospravedlňujem.

Šroubovka je běžně dostupná věc od několika výrobců (Weinert, G. Weinmann, Werps Modellbouw atd.), některé věci byly diskutovány tady: viewtopic.php?f=5&t=12137

Šroubovka se učitě běžně a široce nepoužívá, ale přesto existují skupiny (např. FREMO:87) i jednotlivci (viz třeba R.Woska, kolejiště představené naposledy v EJ Super Anlagen 2015), kteří ji na kolejišti používají. Já koneckonců také, ale výměna běžného spřáhla za šroubovku nestačí.

Omlouvám se za neznalost - dochází u reálné soupravy opatřené šroubovkami a nárazníky někdy ke stavu, kdy je mezi nárazníky mezera a naopak, kdy je šroubovka prohnutá? Posunovač stáhne dva vozy, ale nárazníky mají zdvih 105 - 150 mm. Takže pokud jede souprava se svahu a zabrzdí, měly by se nárazníky stlačit a tím pádem šroubovka prohnout. A naopak, při rozjezdu zejména do svahu by se měly šroubovky trochu protáhnout, protože jsou též uloženy pružně (aspoň jsem tedy četl). Je to tak nebo je to fantasmagorie a nárazníky jsou vždy doražené k sobě?
(narážím na to, jak moc je reálné mít u modelu mezi nárazníky drobnou mezeru)

A ještě dotaz (pokud někdo zkoušel) - pro velké radiusy na kolejišti, typu 4 metry a více (a výhybky typu 7 °) - projeví se nějak negativně z pohledu stability na koleji, pokud šroubovky umístím do rámu vozu, jak odpovídá reálu? A to v postrku do svahu zejména...

co vím, šroubovka se utahuje tak, že jsou nárazníky na sobě plus ještě nějaký přítlak nebo-li mírně stlačeny, je to vidět i na videích-s mašinou přijede, klepne do nárazníků(podle citu jak kdo)a pak zabere aby je trošku slisoval a na to je i příkaz "stlačit". Když se posunuje na ranžíru, tak mašina vozí vagony docela na volno a bez zapojených brzd, docela to mlátí ale je to jen rychlý rozhazování, jinak by to trvalo věčnost to pospojovat jako do vlaku na cestu aby byl nárazník na nárazníku. Když se pouští z pahrbku .....
ostatně tady hezké video podbarvené elektrickou kytarou a nakonec jde o hudebníka předskakujícího s kapelou Párplíky https://www.youtube.com/watch?v=ji9VmWEBmxo

projeví se nějak negativně z pohledu stability na koleji, pokud šroubovky umístím do rámu vozu, jak odpovídá reálu? A to v postrku do svahu zejména...

Modelová šroubovka se dělá proto, aby to vypadalo jako ve skutečnosti, takže ji nelze dát jinam než do čelníku rámu. Viz fotky ve vláknu na které jsem odkazoval výše.

No, zda stažené šroubovky či nikoliv je trochu složitější.
Pokud převažovaly na nákladních vozech průběžná táhlová ústrojí nebylo možné svěšovat vozy tak, že se stáhla šroubovka, až nárazníky sousedních vozů dosedly na sebe + pár otoček na předpětí. To by se vlak choval jak tuhá soustava - pohla by se lokomotiva - pohnul se i poslední vagon, to při kluzných ložiscích a jejich počátečním vyšším odporu proti otáčení by nebylo to pravé ořechové. Tak že někdy do 70. let (nevím to přesně, třeba někdo doplní) se svěšovalo volně - tedy s mezerou mezi nárazníky - to umožňovalo stlačit soupravu a "rozjíždět" vozy ve vlaku postupně jak se natahovaly šroubovky, protože vypružené nebylo spojení mezi vozy.
Dnes při neprůběžných spřáhlech je celá soustava vozů - vlak - pružná, protože se tažná síla nepřenáší přes tyče průběžného spřáhla, ale přes pružně uloženou šroubovka v táhlovém ústrojí a vagon, nejsou zde počáteční odpory valivých ložisek, jezdí se vyšší rychlosti a tak jsou podélné rázy při volném svěšení nepřijatelné - vyvolávají takové síly vedoucí až k roztržení vlaku - šroubovky s hákem. Proto dnes tuhé svěšení + namazané desky nárazníků ! .... aby nedošlo to co se stalo před "deseti" lety s prázdnými lehkými autovozy u Prosenic.
Jedny z posledních vozů s průběžným táhlem v provozu u nás byly soupravy vozů PKP s rudou do Ostravy tzv. Medyky.
I u neprůběžného spřáhla při zastavování ložené soupravy mohou zadní vozy najet na čelo vlaku tak, že nárazníky stlačí na doraz a pak šroubovka vypadá jak kdysi u volného svěšení. Zde rakouské Fals ložené z Polska po razantním zastavení.

to jsou věci které obyčejný člověk neví, já nedělám na dráze ale prostě jsem si to myslel a viděl ale detaily jsem neznal. Každopádně díky za vysvětlení, tak fotka je hodně dobrá

elvis.jarous píše:to jsou věci které obyčejný člověk neví

jsem na tom obdobně, proto jsem se ptal...

Každopádně, pánové, díky moc za vysvětlení. Pro mne z toho plyne resumé, že pokud chci realistický vlak se šroubovkami, potom pro modelářskou 6. ep alias současnost nárazníky musejí být striktně doražené k sobě, což znamená duté a odpružené. V reálném provozu skutečné železnice mezi nárazníky mezera nemá šanci vzniknout, protože ty jsou dotlačovány k sobě vlastním vypružením v daném rozpětí zdvihu a tah se děje přes odpružené háky = šroubovky se mohou prohnout při důrazném stlačení nárazníků, ale nikdy ne natáhnout tak, aby vznikla mezera mezi nárazníky.

xmatejx píše:potom pro modelářskou 6. ep alias současnost nárazníky musejí být striktně doražené k sobě, což znamená duté a odpružené.

a lze jen trochu závidět modelářům z USA nebo Ruska, tam si koupí Kadee nebo na Aliexpressu čínský plagiát a mají vyřešen problém a působí to i realisticky. Musím říci, že to nejodpudivější na současné modelové železnici je právě systém spřahování. To je fakt jak za krále klacka (kvůli kompatibilitě a historickým normám). Vypadá to bídně a funkčnost také žádná sláva.

xmatejx píše:V reálném provozu skutečné železnice mezi nárazníky mezera nemá šanci vzniknout … ale nikdy ne natáhnout tak, aby vznikla mezera mezi nárazníky.

V reálném provozu skutečné železnice mezi nárazníky mezera samozřejmě vzniká.

J.Š. píše:V reálném provozu skutečné železnice mezi nárazníky mezera samozřejmě vzniká.

No, z výše uvedeného vysvětlení jsem pochopil, že u dnešních souprav ne. Negativně by to ovlivňovalo podélnou dynamiku soupravy. Ta dilatace vzniká jen do úrovně max. zdvihu odpružení šroubovek a dedukoval jsem, že nárazníky jsou v soupravě v defaultu vždy mírně stlačené, takže jejich pružiny tu dilataci kompenzují. Mýlím se?

xmatejx píše:

xmatejx píše:potom pro modelářskou 6. ep alias současnost nárazníky musejí být striktně doražené k sobě, což znamená duté a odpružené.

a lze jen trochu závidět modelářům z USA nebo Ruska, tam si koupí Kadee nebo na Aliexpressu čínský plagiát a mají vyřešen problém a působí to i realisticky. Musím říci, že to nejodpudivější na současné modelové železnici je právě systém spřahování. To je fakt jak za krále klacka (kvůli kompatibilitě a historickým normám). Vypadá to bídně a funkčnost také žádná sláva.

Toto som chcel vzpomenut, mam napozerané videá o vlakovom modelárstve v USA a ako tam vlaky vyzeraju, veľká výhoda pre modelárov. Ale zas neviem si predstaviť naše vlaky bez nárazníkov (ktoré pokiaľ viem Americké vlaky nemajú, aspoň som ich nevidel doteraz na nich), okrem funkčnosti dodávajú vagónom a lokomotivám taký pekný vizuálny šmrnc, aspoň podľa mňa.

Změna spřáhel se plánovala, ale nikdy k ní nedošlo. Měly se odstanit šroubovky a nárazníky. Proto třeba brejlovci T478.3 od 1. série měly šachty na spřáhlo z výroby. Nechybělo moc a nebylo by co řešit.

Na začátek uvádím, že povinné zavedení šroubovek na všechny vozy začalo plait spolu s první Technickou jednotností v roce 1886. Do té doby existovaly v Evropě ještě háky s tyčovými spojkami, případně řetězy. Třeba vozy pro Poviselskou dráhu od Ringhoffera mají na fotkách z roku 1876 jen řetězy.

V dobách, kdy se používaly pro spojování řetězy, tak vznikala mezi nárazníky mezera (jinak to nejde spřáhnout). Soupravy spojované řetězy se trhaly i při neopatrném rozjezdu nebo brždění, byl to skutečně velký problém. Šroubovka se zavedla proto, že umožňovala stáhnout vozy k sobě tak, aby se v klidovém stavu o sebe nárazníky opíraly. Nesměla být mezi nimi mezera a ani neměly být předepnuté, tzn. že by vozy na sebe někdo natlačil a spojil. V klidovém stavu by mezi nárazníky vozů neměla být téměř žádná mezera, stejně tak v ustáleném stavu při jízdě. Jen spojením s nárazníky u sebe vznikla dostatečně tuhá soustava, která se chovala rozumně a netrhala se. Později jak rostla síla na háku lokomotiv, tak se celá soustava vyztužovala a zesilovala. Velkou akcí, kterou lze dohledat a do detailu sledovat, je vyztužování tažného a narážecícho zařízení v souvislosti se zaváděním tlakové brzdy. Od roku 1913 byly prováděny u kkStB i v rámci VDEV experimenty s novými pružinami pro nárazníky i tažné zařízení tak, aby při tlakovém brzdění nedocházelo k trhání souprav. Na to třeba dojel Božič při prvních mezinárodních testech v roce 1923 při testech kolem Sušaku.

Pokud chce někdo na modelu šroubovku, tak musí mít odpružený nárazník.

, že nárazníky jsou v soupravě v defaultu vždy mírně stlačené, takže jejich pružiny tu dilataci kompenzují. Mýlím se?

Ano, to je mýlka. To spojení je tuhé (v klidovém stavu bez mezery), ale ne předepnuté. To jsou z toho také problémy, viz Milanem zmíněné nehody.

Ještě budu otravovat: a když stroj najede na soupravu a provede stlačení nárazníků, to pak posunovač nebo samotný fíra doladí spoj i třeba povolením na závitu?nebo toto se sl
Děje jen u mašiny a vozy mezi sebou jsou jen na dotek?