akceptovatelné stoupání-skrytá nebo viditelná část

[JaroHo]

Zdravím,
chtěl bych, aby se zde podělili ti zkušenějsí o to, jaké stoupání v oblouku zvládají Vaše soupravy s jakými mašinami, vozy, chci rozjet tady debatu.
Normy mě vcelku nezajímají. Někde ve spleti diskuzí se o tom krátce někdo zmiňoval, že v Malé železnici(kterou spousta z nás nemá)norma na rovině je max 8% což je 8cm na metru? Ale že lepší je 4%....nebo raději 3% čili 3cm na metru v rovině.
Zajímá mě praxe, ta Vaše. V jakém poloměru máte nejprudší stoupání a co tam provozujete.
Já mám postaven zatím rám kolejiště takže ve wintracku ještě mám prostory pro změny....
díky za zkušenosti z praxe předem.

[sidlo]

Já to udělal tak, že jsem vysadil dveře. Dřevěnými kostkami jsem zvadl jednu stranu tak, abych dosáhl požadované stoupání. Na dveře jsem postavil trať z minimálních oblouků. Potom jsem na zkušební trať postavil lokomotivu a přidával vozy. Poměrně rychle zjistíš co si můžeš dovolit.

[JaroHo]

To je taky řešení, a asi ne ojedinělé jak tuším.
Takže asi budu postupovat takto: ze stanice si připravím ze slabé překližky do požadovaného oblouku vyříznutý oblouk víc jak 180° a zkusím podkládat, případně jak se dostanu vysoko v R520 , musí to projet mašina s rychlíkem

[Petr Zatrepalek]

Mám ve spirále stoupání max 3,5 a tragický je MTB M296, co má jen jeden hnaný podvozek a navíc bez bandáží. Utáhne mi jen jeden vagon. Takže mohu provozovat max 2x motorák + 2 vozy. Jiné mašiny jsou v pohodě, souprava 8 nezkrácených rychlíkáčů. V přiložených obrázcích z wintracku11 máš pro info spočítánu spirálu pro r520 a stoupání 3 na kolejivu tillig elite.

[rchlumecky]

Mám ve spirále stoupání max 3,5 a tragický je MTB M296, co má jen jeden hnaný podvozek a navíc bez bandáží. Utáhne mi jen jeden vagon. Takže mohu provozovat max 2x motorák + 2 vozy. Jiné mašiny jsou v pohodě, souprava 8 nezkrácených rychlíkáčů. V přiložených obrázcích z wintracku11 máš pro info spočítánu spirálu pro r520 a stoupání 3 na kolejivu tillig elite.

Hmmm to je nepříjemné ..
A jaký máte poloměr té spirály s 3,5 stoupáním ?
Plánuji spirálu Tillig Elite R484 - 2 smyčky, zdvyh cca 9cm, to se dostanu na podobné stoupání
R.

[Petr Zatrepalek]

R438 a r505... Ten MTB motorák ve stoupání prakticky nic neutáhne. Tohle MTB nedomyslelo. Chce to mít alespon jednu nápravu s bandáží. Čekám na ní už víc než rok...

[jirkan]

Mám stejnou zkušenost, stoupání sice trochu menší, ale dva motoráky uvezou max.3 vlečňáky, takže šestivozová Vindobona ani náhodou.

[look23]

Používáte u vozů sbírání proudu? To ty vozy taky dost brzdí do kopců.

[Petr Zatrepalek]

já zatím nikoliv a to právě z důvodu, že sbírací plíšky sníží tažnou sílu motoráku. Dokud neseženu bandážované nápravy do mtb motoráku, nebudu se ani do osvětlování vozů pouštět...

[Jacek]

Ten MTB motorák ve stoupání prakticky nic neutáhne. Tohle MTB nedomyslelo...

Dovolím si na to reagovat.
A kolik by měl ten motorák do stoupání utáhnout? Viděli jste někdo v reálu jet tu šestivozovou Vindobonu do 35 promile?
Na naší trati jsou sklony 15 - 20 promile, neuvidíte tu např. 810 se dvěma 010, vždy jen s jedním. Ona sice vytáhne i dva, ale snad jen na první stupeň. O letech provozu 851 s Balmy by se daly psát romány, nejvyšší rychlost při maximálním výkonu kolem 60 km/h a na podzim při padajícím listí věčně uváznuté vlaky. Pak byly sestavy 851+050+050+742.
Na kolejišti je třeba při stavbě počítat s tím, že ta fyzika se obejít nedá. 40 promile je Malá Morávka, přes 50 už zubačka. Ve spirále jsem se taky nevyhnul 30 - 35 promile, ale pak už člověk s těmi reálnými problémy počítat musí.

ad bandáže. Kdysi jsem chtěl u jednoho obchodníka objednat pro brejlovce dvojkolí bez bandáže. (lepší sběr a čisté koleje). Jeho odpověd "a je ti jasné, že to pak nic netáhne?" A moje "a je ti jasné, že v reálu se používají postrky?"

To jen k tomu nedomyšlení MTB, stačilo by tedy přidávat dvojkolí s bandáží a nebylo by co řešit. Ale těžko myslet, že s tím někdo bude chtít tahat wapky

[JaroHo]

děkuji za dizkuzi
Osobně si myslím, že jde o vcelku prudké kopce ale plánované jen ve skryté části, a bez nich se prostě asi neobejdeme. A ty postrky, to je věc!
i když stoupák z Mladé Boleslavi na Katusice je pěkný krpál Kolik asi má?

[look23]

Jacek:
Běžně o sobotách a nedělích jezdil rychlík R940 a R948 Praha - Tanvald v sestavě 854 + 5 Btn + 854 v GVD 2004/5. odkaz
R940 - ŽelPage
R948 - ŽelPage
Po příjezdu do Turnova se rychlík z Prahy rozdělil na část do Tanvaldu a do Liberce.
Běžně této trati jezdily 854 s jedním až třemi vleky. To byly motoráky mladší než jsou teď.

[Jacek]

a je tam těch zde zmiňovaných 35 promile?

[jirkan]

Ono se to s tou modelovostí nesmí přehánět. Protože pak bychom se mohli dohadovat o tom, jak je to s jízdním odporem v oblouku. Při poloměrech, o kterých se zde bavíme, je jeho velikost srovnatelná s stoupáním kolem tří procent, takže bychom mohli dospět k závěru, že vlastně ani nesmíme jezdit v obloucích. A pak, na skutečných lokomotivách se sice nepoužívají gumové bandáže, ale jiné úpravy, které zvyšují adhezi (nechtějte vědět jaké, nejsem technolog).
Jinak, já se taky snažím vyhnout bandážím, pokud to jde, ale prostě někdy to opravdu nejde. A bandážované dvojkolí od MTB k motoráku bych taky přivítal, i když u jiných lokomotiv tohoto výrobce vidím jako přednost, že nejsou třeba.

A ještě ke stoupání. Já právě z důvodů kombinace zvýšeného odporu v oblouku a ve stoupání raději spirály nepoužívám, ale dělám stoupání ve tvaru "osmičky" přes celou délku panelu, takže mi vychází vždy zhruba 3 m rovina a pak oblouk cca 210°. V rovince může být stoupání podstatně větší, já mám lehce přes 30 promile, v oblouku je pak do 10.

Jinak mám vyzkoušeno, že v rovině páry staré PIKO (01, 03, 41) do stoupání 70 promile utáhly pětivozový rychlík. A to byly lokomotivy, o kterých se píše, že nic neutáhly díky špatné konstrukci hnacího tendru. Ovšem v oblouku to samozřejmě bylo něco úplně jiného.

[xmatejx]

"a je ti jasné, že v reálu se používají postrky?"

tak tak... komu to pořád není jasné, zkuste si s kárkou, kočárkem nebo vozejkem zhruba jen třetiny vaší hmotnosti stoupnout na úpatí asfaltovaného svahu a vyzkoušejte si, jaký je rozdíl kárku za sebou do svahu táhnout a kárku před sebou do svahu tlačit. Říká se tomu trojúhelník silový a je to jeden z důvodů, proč mají nákladní vozidla hnanou vždy zadní nápravu zatěžovanou nákladem. U takto nastaveného stoupání do malého rádiusu souprava potřebuje postrk.