Laminátka PIKO vs TechImage, Kterou koupit?

[Jindra Charvat]

Nedalo mi to a připojuji svou poznámku.
Začal jsem v AC a tak mi nezbývá jiná volba než Piko...
A mám vybráno...
Zdraví Jindra

[Aleson]

Za mě velmi pěkné oba modely. U Pika se jeví líp zpracovaná střecha, detaily v podobě protivětrných štítků před bočními okny, "zábradlí" na okraji střechy ... Ale to je zároveň možná i slabší stránkou. Jak je vidět z přiložené fotky, je "zábradlíčko" na modelu příliš silné a totéž platí o dost mohutných stěračích. Vím, že technologicky to asi líp zvládnout nejde, ale nevypadá to úplně dobře.

I když, jak už tady 1000x zaznělo, staré fotky barevně dost lžou, jsem přesvědčený, že barevným provedením "sedí" o dost víc laminátka Techimage. Vybavuju si, že s takto citrónově žlutou -jako má model PIKO- jezdila jedna mašina (možná jich bylo i víc), ale ta měla podstatně tmavší červenou. A myslím, že už to bylo po přeznačení na řadu 240. Fotku možná časem někde najdu.... Techimage má líp zpracované mřížky nad okny zakrývající pohon stěračů a taky podle mě o něco líp vyřešené mřížky houkaček. Přestože jsou řešené natištěním nebo obtiskem, působí plastičtěji a jemněji, než reálně plastické - vylisované - na modelu PIKO. No, výběr bude těžký a každý musí najít svoje argumenty pro a proti.

[julius.chabada]

Čas 4:48 príliš ploché čelo a na okraji zalomené okná.
https://www.youtube.com/watch?v=WuYVxJB9PKU

[Michal Dalecký]

Tady oba modely důkladně vedle sebe. Tmavší žlutá Techimage, světlejší žlutá Piko:

[lesanek]

Ještě tu asi nikdo nezmínil světla, u kterých je na porovnávacích snímcích vidět velký rozdíl - zatímco Piko má sklíčka čirá, Techimage mléčná. Co je "víc správně" pro danou verzi? Na běžně provozních strojích (ale ne v modrém ČD Cargo laku, tam u některých strojů proběhla výměna světel) se vidí hlavně mléčná, ale dají se dohledat i snímky mašin s čirými skly.

[jipol57]

Ty sklíčka byly jako nová, čírá s vroubkováním vevnitř. Ale na slunci to časem degraduje, tak jsou taková mléčná. Podle obrázku mi věrnější připadá TI.

A ještě, když je vidím vedle sebe, tak se mi zdá Piko nějak moc vysoká. Ona je Laminátka celkem malá. Zaujalo mě to taky na jiném obrázku v jiném vlákně, kde je focená společně se sergejem. A připadá mi s ním skoro stejně vysoká. Možná to tam zdůrazňuje úhel pohledu. Ale ve skutečnosti je laminátka proti sergejovi nízká.
Za mně vítězí TI. Už jsem si objednal taky novou 040
Neodsuzuji Piko úplně, ale když se někdo pro jednu rozhodne, tak by se jí měl držet. Piko a TI vedle sebe nevypadají dobře.

Ještě malá výtka oboum. Možná se pletu a už si to nepamatuju, ale anténa TRS se začala používat začátkem 90tých let. Takže v té epoše, kterou znázorňují by ta anténa být neměla.
A ještě k minulé TI, 020 v unifikovaném nátěru, by měla mít už ty stupačky (nebo jak to nazvat), pod světlama. V době unifikovaných nátěrů, už je měly všechny laminátky.

[jirie123]

No, bude to jednou Sofiina volba

[Michal Šuhajda]

Viděl jsem tu dvě fotky se Sergejem. Elvis Jarous má Sergeje o kolej s podložím níž a já mám na fotce laminatku TI ve stoupání. Piko ještě nedorazilo:). To výška měří těžko...

[jipol57]

Viděl jsem tu dvě fotky se Sergejem. Elvis Jarous má Sergeje o kolej s podložit níž a já mám na fotce laminatku TI ve stoupání. Piko ještě nedorazilo:). To výška měří těžko...

Myslel jsem tuhle fotku: viewtopic.php?f=15&t=12658&p=280399#p280287
Ale to mně jen tak blesklo do očí. On ten sergej je asi níž. Ale když to porovnám s tím brejlovcem vzadu, tak mě taky připadá ta laminátka nějaká velká. S Brejlovcem by měli být asi stejní. Ten je taky docela nízký oproti sergejovi. Zkusím jestli najdu někde popsané rozměry obou lok.
Ale co je skutečnost je tady: viewtopic.php?f=15&t=12941&p=280408#p280378
První a druhá fotka. Jsou vidět rozdíly. A víc věřím té menší.
Už hodně dávno, když jsem se díval ze sergeje, nebo ze čmeláka na laminátku, tak jsem se na ni díval jakoby zvrchu, a vždycky mě připadala maličká.


Edit: Trochu jsem hledal a rozměr laminátky jsem našel jen se sběračem. Výšku samotné skříně jsem nenašel.

[Pawlik]

Dostal jsem se k výšce skříně (výška, která je základnou pro izolátory sběračů) poměrně krkolomnou úvahou.
Výška laminátky a plecháče se staženými sběrači je shodně 4650 mm, sběrače by mohly být shodné.
Pak mám výkres střechy plecháče (ovšem bulharského), kde je výška střechy 4000 mm, atlas lokomotiv tvrdí, že výška ř. 242 je také 4000 mm. Stejná výška je na mnoha dalších lokomotivách ŠKODA pro ČSD.
Takže dávám k úvaze 4000 mm nad TK.

[jipol57]

Nenašel jsem výšku stanoviště brejlovce. Všude je jen celková výška ale i s tím hrbem, co je nad motorem. Ale bude to stejné jak barča, 4100. Takže na reflektorech by měl být brejkovec o 10cm vyšší.
Ale na té fotce download/file.php?id=37016&mode=view mě připadá, že je vyšší laminátka.
Určitě ji Pikáci udělali vyšší.
Teď už ne, ale zítra porovnám svoji TI s brejlovcem. Jak na tom budou výškově s reflektorama. Brejlovec by měl být o trošku vyšší, nebo aspoň stejný. A nebo lépe s barčou. Tam ta výška střechy stanoviště je známá přesně. 4103mm.

[hummus]

Odměřeno z typového výkresu (takže je potřeba to brát s rezervou) je výška reflektoru 3900mm nad TK. V H0 by to pak vycházelo na 44.8mm (pro 4000mm pak 46mm).
Teď už jen stačí aby to někdo změřil na modelu.

[jipol57]

Zítra to změřím na TI. Tím "výška reflektoru", myslíš vršek, nebo střed?

[Svratka]

jipol57:
Co se týká stupaček pod pozičními světly, je záhadou, kdy přesně a kde byly na jednotlivé stroje namontovány. Pochopitelně, že nejspíš při opravách v ŽOS Vrútky, ale je pravděpodobné, že se montovaly i v depech.
Ovšem, jejich provedení je poměrně různorodé, i když některé typy, jakoby se vyskytovaly častěji a opakovaně. Jejich provedení se liší naprosto vším. Mají jednak různě vysoké sloupky s různou roztečí, celkově i různou velikost, hmotu. Vlastní obrys stupačky při pohledu shora je různých tvarů, čili se jedná o čtyřúhelník s různými délkami stran a tím pádem i různými úhly zkosení. Podle toho, ve kterém místě na rámu je stupačka umístěna, má tvar odlišný, aby přesně kopírovala oblinu čela. Rošty stupaček bývají různé hustoty roštu i provedení. Umístění stupaček na rámu je též individuální, některé stroje je mají dokonce mírně do stran, jiné přímo pod světly. Výjimkou nebylo ani to, že na jednom čele byla každá stupačka třeba jinak vysoká apod.
Není však pravdou, že stupačky byly na všechny stroje dosazeny už kdysi v 70.letech. Jejich instalace spadá převážně do období (+-) 1980 - 1984. Ovšem např. ještě nedávno jezdily dvě poslední bez stupaček, obě z DKV ČB. Stroj 240.065 je obdržel až někdy po roce 2000 a 240.063 byla bez stupaček jako jediná ještě v počátcích ČDCarga..., obdržela je až někdy po roce 2010.

[hummus]

Zítra to změřím na TI. Tím "výška reflektoru", myslíš vršek, nebo střed?

Vršek. Ale jak píšu, je to odměřeno, takže to bude nepřesné.

A podle informací zde z fóra mělo Piko k dispozici přímo výrobní výkresy od Škodovky, takže si myslím, že rozměry modleu budou správné.