AC Marklin (Märklin)

[Kulsud]

Možná to potvrdí pan Dalecký, ale mezi vyrobenými kusy Trix X Märklin, co jsem já slyšel, je asi 1:5? Takže jestli to platí, tak bych to úplně nepohřbíval.

[radeksindy]

A že je to "slepá ulička"? To rozhodl kdo?

Zákazníci. Všechny firmy vyrábějící tříkolejnicové systémy už skončily, dnes přežívá jen Märklin. Märklin býval tak velký, že součet obratů všech firem za ním byl pořád menší než on sám. Dneska vám stačí dvě firmy PIKO a skoro máte obrat Märklinu. A to přesto, že v tom máte započítaný i TRIX. Je to i důsledek toho, že vláčky už nejsou hračkou, ale modelem. Vláčky jako nejlepší a technicky nejvyspělejší hračka skončily, dnešní děti mají něco jiného. Začínají převažovat zákazníci, kteří chtějí modely. Vzhledem k tomu, že i já patřím ke generaci, která dostala v 80. letech vláčky jako hračku, je mi jasný, že celý trh s železničními modely projde ještě velkou změnou. Samozřejmě nepůjde jen o AC, ale obecně budou všechny méně rozšířené velikost a systémy mít velké problémy.

[kmet]

Hračky? Stačí se podívat na toto "hračkovité kolejiště" https://www.youtube.com/watch?v=-LNfgHA-L64

[jirkan]

Několik snad upřesnění.
Pokud se začtete do německých diskusí, tak s překvapením zjistíte, že tak, jako se u nás říká, že hlavní výhodou systému Maerklin je spolehlivost sběru proudu, tak naopak řada Maerklinistů to říká přesně naopak. To je navíc podpořeno tím, že u DCC systémů se stále častěji aplikují různé power-packy, které jsou u Maerklina stále jen ojedinělé.
I z toho důvodu je trochu na škodu symbióza MaTrixu, protože u některých lokomotiv je vidět, že se opravdu jedná o konstrukčně Maerklina, který byl někdy i dost násilně a chtělo by se říci až diletantsky dobastlen pro dvojkolejnicový systém. Typickým příkladem je nová reinkarnace řady 92, kde je zřetelně vidět, že jedna strana lokomotivy je konstrukčně (elektricky) zachována, takže zde sbírají všechna kola. Na druhé straně jsou kola odizolovaná a sběr proudu je vyřešen nastrčeným sběračem, který sbírá proud ze dvou kol a je zastrčen přímo do místa, kde u Maerklin lokomotivy je nasazen středový sběrač (lyžina). Jaké jsou vlastnosti, je asi jasné, zejména když slovo kondenzátor je zde cizí.
Dalším problémem je kolejivo. Nejde jen o kolejivo, resp. jeho výšku (již zde bylo naznačeno, ale dnes stále hojně využívaný K - Gleis má výšku 2,7 mm a moderní C - Gleis 2,3 mm - pro zajímavost, se systémem kolejiva o výšce 2,0 mm přišla firma Rowa, tj. předchůdce Roco, již v roce 1974!), ale hlavně o výhybky resp. jejich úhly odbočení. Standardní je něco kolem 24°, což navíc dává nesmyslné rozestupy kolejí. Pod tlakem modelářů později vznikly i štíhlejší varianty, u K 15 a u C dokonce 12°. A zde opět často můžeme číst nářky nad spolehlivostí. V tomto případě jde spíš než o kontakty o zkraty, které způsobují některé typy užívaných středových sběračů. U K angličanů jsou navíc i časté stížnosti na mechanickou spolehlivost, v C sortimentu zatím 12°angličan chybí zcela.
Dalším problémem jsou obloukové výhybky. Ty standardní R1 jsou často nesjízdné pro cizí produkty, a tak si modeláři vymohli v rámci C sortimentu obloukové výhybky R3. Kromě docela humorné situace, že dodávaný digitální dekodér měl příliš krátké připojovací vodiče, byl problém se zkraty tak častý, že výhybky byly načas staženy z prodeje a dovybaveny docela nápadným plastovým vedením, které pomáhá udržet lyžinu ve zvýšené poloze a zamezit tak zkratu.
Možná jako humor již bude znít, že někteří modeláři používají polarizaci středové část štíhlých výhybek!
Takže ani systém se středovým vodičem není samospasitelný, jen problémy jsou tam, kde to nějak v DCC krajích ani nečekáme.
A ještě několik poznámek k rozdělení světa mezi AC a DC. Ono se tak trochu říká, že zóna vlivu bývalé NSR je AC a NDR je DC, Četl jsem nedávno úvahu o AC DC dělení v rámci západní části Německa a domácí to mají rozdělené podle jednotlivých starých spolkových zemí a vychází to tak půl na půl. Jinak zbytek Evropy kromě částí těsně přilehlých k Německu, je DC, stejně jako Anglie, USA a Japonsko.
A jen tak na závěr, on i Maerklin už má něco jako krach za sebou, ale holt to obchodní jméno je tak silné, že to přežilo. A co Tě nezabije, to Tě jak známo posílí....

[Jindra Charvat]

A že je to "slepá ulička"? To rozhodl kdo?

Zákazníci. Všechny firmy vyrábějící tříkolejnicové systémy už skončily, dnes přežívá jen Märklin. Märklin býval tak velký, že součet obratů všech firem za ním byl pořád menší než on sám. Dneska vám stačí dvě firmy PIKO a skoro máte obrat Märklinu. A to přesto, že v tom máte započítaný i TRIX.

Nejdříve trochu analogie - auto škoda mívala více jak 80% našeho trhu a dnes "jen přežívá"...
Jen tím naznačuji, že statistika se dá vykládat dle "potřeb". A obraty marklina z mého pohledu nejsou až tak relevantní, to by jsme museli posuzovat jen kolejivo. V oblasti mašinek a vagónků, kdo určí kolik jezdí po kterých kolejích. Mám AC systém, ale vozový park mám více jak 50% mimo značku marklin (cena, typ atd.). Logické tedy je, že obratově marklinu připadne jen 50%.
Dnes většina výrobců (mimo regionálních) nabízí analogově i AC mašiny, a když ne, tak například u Pika je bez problémů přestavíte. Některé firmy (například Roco) se této snadné přestavbě snaží "překážet", ale i tak koncepčně směřují k univerzálnosti, která se očividně například Piku velmi vyplácí. Tím neříkám, že si každý nehlídá svůj píseček.
A ať již v minulosti Marklin udělal v oblasti ovladačů -jak zde poznamenal jeden kolega- guláš, tak z mého pohledu v dnešní době je systém mfx velmi - velmi luxusní záležitostí a pro používání "ostatních" mašin umožňuje plný standart DCC. Jsem za to osobně rád, protože bych byl nerad závislý jen na jednom výrobci lokomotiv a vagónů...

[jirkan]

On je tu ještě jeden faktor, který drží Maerklin nad vodou. A to je fakt, že dnes je většina zákazníků z řad těch poněkud plnoletějších, kteří začínali (mnohdy pod vlivem rodičů) v dobách největší slávy značky, kdy těch alternativ moc nebylo. No a tihle zákazníci mají doma mnohdy sbírky čítající stovky lokomotiv a odpovídající množství vozů, k nimž mají mnohdy velmi nostalgický vztah (podívejte se, kolik se dnes staví těch Nostalgieanlagem na bázi M kolejiva a prastarých doplňků). Pro ty by přechod na jiný systém byl samozřejmě tak radikální řez, že se k němu už asi neodhodlají. No a dorostu jasně ubývá nejen v našich končinách....
Otázka je, co bude za pár let.
Jinak ten fakt, že se na ACC jezdí s cizími výrobky, je dána i sortimentem nabízeným Maerklinem a částečně i kvalitou.
Zajímavé je např., že řada modelářů kupuje modely v ne digi verzi od TRXe a přestavuje si je sama.

[radeksindy]

On je tu ještě jeden faktor, který drží Maerklin nad vodou.

Ten samý fakt ho zase pod vodu tlačí. Kvůli postarším pánům z rosáhlými sbírkami, které už věk dostihl, je přebytek zánovních modelů na trhu. Zatímco DC modely některých lokomotiv od ROCO nebo Trix stojí až neuvěřitelné peníze a prakticky je nelze sehnat, tak v AC verzi jsou téměř neustále k dostání a za velmi rozumné peníze. Kvůli tomu mám Märklin velice rád Würteberský Kittel od Trixe nebyl k sehnání a dát za něj nehorázné peníze jsem nechtěl. Märklin vyšel na třetinu a předělat ho na DCC s koly RP25 trvalo chvíli. Stejně tak Kaiserzug, vozy TRIX stojí přes 80 Eur za vůz a nejsou k sehnání, Märklin je za půlku a po pár týdnech čekání ho dáte na ebay komplet za pár týdnů a předělání dvojkolí je práce na večer. Samozřejmě to vytváří tlak na Märklin, protože zájemci nemusí nutně kupovat jejich nové modely. Já se chystám na předělávku S3/6 ROCO, aktuálně je jedna ROCO DCC se zvukem za cca 440 Eur, ale v AC verzi je jich několik okamžitě za půlku. Vydražit však půjde pod 200 Eur, před dvěma měsící šla jedna i za 150 Eur.

[Petr S.]

Tos to teda nemusel takhle vyslepičit cenové relace AC modelů . Jen doufám , že bude ještě chvíli trvat , než na to přijde víc lidí . A pak sbohem levné loko!

[fousek]

On Trix zákazníkům provádí jednu zlomyslnost. A to že analogové provedení nabízí pouze při uvedení na trh. Pokud model opět vyrobí, tak už pouze ve verzi se zvukem. Viz naše 380 ČD. ( první a jediná v analogu byla 380.006. Čísla 001 a 004 už jen se zvukem).
A Maerklín to dotáhnul ještě dál a zlomyslností provádí ještě víc.
1) Lokomotivy výhradně se zvukem. Tím poněkud irituje fandovské jádro "plnoletějších" modelářů, z nichž mnoho stále jezdí analogově. Ale za nechtěný zvuk si musí připlatit.
2) Různé sety a přívažkem. Málokdy nabízí samostatný osobní vagón, vše je v setech. Žádaný typ lokomotivy vyrobí v setu dvou kusů stejného typu, ale každá je z jiné epochy. Kdo má kolejiště, tak obvykle sbírá modely určité epochy a lokomotiva jiné epochy je mu k ničemu. A opět se připlácí za něco, co nebylo chtěno.

[xmatejx]

Na německé ebay nakupuji V./VI. s železnou pravidelností a moje zkušenosti jsou přesně opačné. Jak se jedná o model lok uvedený na trh v poslední dekádě a existuje v provedení 2L/3L, 3L AC verze končí dramaticky výše a je vidět i podstatný rozdíl mezi počty přihazujících. Což mi vyhovuje, 3L verze koupím jen, když adekvátní 2L analog neexistuje a to jen na předělávku na 2L DC. Kupoval jsem takto spoustu Gravit od Brawa, které již v DC verzi nebyly k mání, množství různých Vossloh lokomotiv, atd. atd. Je to vidět dobře i na strategii PIKO, která AC verze uvádí s kontrolérem bez zvuku pravidelně, zatímco DC verze jsou s pouze s přípravou. A AC PIKO verze jsou vždy dražší. U vagonů cenový rozdíl nepozoruji, ale Märklin jdou daleko rychleji pryč, někdy okamžitě po zveřejnění. Stačí se podívat kolik kesselwagen z 5. nebo 6. ep je v setech aktuálně dostupných a kolik ve 3. nebo 4. Ten nepoměr je naprosto drtivý - kdo dělá 4. epochu si může skutečně něco koupit, v 6. epoše v podstatě nic. Pořád se bavíme o modelech uvedených za poslední dekádu max. dvě na trh, žádné totální relikvie, ty opravdu neznám, tam to může být, jak píšete. Chtěl jsem si koupit na 2L předělávku diesel Northrail MaK 1002, který uvedl Märklin, ale Trix ne. Na ebay byl několikrát, nikdy neskončil ani jetý pod 200 EUR, zatímco Trixácký ozvučený digitál v jiném barevném provedení končívá mezi 90 - 120 EUR podle stavu a atraktivnosti nátěru, nové v aukci kolem 150 EUR. Totéž se týká G2000, které kromě MäTrixu dělá v H0 zejména Mehano a B-Models. Märklin ozvučené verze v aukci končí podstatně výše, než přímá 2L DC ozvučená analoga Trix. Kupuji je pravidelně, sleduji každodenně.

[Miloš Pavlát]

Mohu si dovolit malou poznámku na okraj tématu?
MTH ve velikosti 0 problém jestli 2 nebo 3 koleje vyřešil u vybraných modelů již v roce 2004 systémem Proto-Scale 32 kdy stačí jeden malý přepínač a namontovat/odmontovat středový sběrač. Lokomotivu pak můžeš provozovat na DC, AC, DCC nebo DCS.

[radeksindy]

Elektrická kompatibilita dnes není žádný problém. V H0 jsou oba systémy mechanicky nekompatibilní. Maximální rozkolí pro Märklin je 14,0 mm, pro ostatní systémy je minimální 14,4 mm. ESU sice vyrábí vozidla pro oba systémy, ale to spíš znamená, že ani na jednom nejezdí pořádně. Pro kolegu jsem už upravoval V200 a DB 151, protože s rozkolím 14,1-14,2 to dělalo problémy.

[xmatejx]

Elektrická kompatibilita dnes není žádný problém. V H0 jsou oba systémy mechanicky nekompatibilní. Maximální rozkolí pro Märklin je 14,0 mm, pro ostatní systémy je minimální 14,4 mm. ESU sice vyrábí vozidla pro oba systémy, ale to spíš znamená, že ani na jednom nejezdí pořádně. Pro kolegu jsem už upravoval V200 a DB 151, protože s rozkolím 14,1-14,2 to dělalo problémy.

Můžu se zeptat na čem a jak se to konkrétně u ESU lokomotiv na 2L H0 kolejišti projevuje? To není ironie, opravdu mě to zajímá. Mám jich tu dvacetdva, Gravity 261 a 265 a řadu 185 MRCE (tj. vše bo-bo) a zatím jsem žádný problém nepozoroval. Ve všech případech se jedná o univerzály, ESU ještě tu a tam uvede cenově přístupnější DC edice.

[A2C]

...pro ostatní systémy je minimální 14,4 mm...

Len chcem poopraviť že podľa normy to je minimum 14,3mm
Ale najlepšie mi to jazdí na 14,5mm

[radeksindy]

A2C: Podle aktuální normy platí už více než 10 let minimum 14,4 mm, viz:

https://www.morop.org/downloads/nem/de/nem310_d.pdf

xmatejx: S malým rozkolím pod normu neprojede lokomotiva výhybku. Dvojkolí bude v oblasti srdcovky a přídržnice vytlačeno nahoru a může vykolejit. Takže bude záležet jak moc výhybky dodržují nebo nedoržují NEM normy. Čím lepší a přesnější výhybka, tím horší to bude. Výrobci spoléhají na to, že prakticky všechno běžné kolejivo a jejich výhybky nějakým způsobem nedoržuje normy NEM (např. TRIX, dnes už prakticky zrušený Fleischmann profi, i Tillig má přídržnice dál než má mít, zřejmě i jiné). Je to takové kolečko. Někteří majitelé lokomotiv třeba odmítají nízké okolky, protože jim lokomotivy více vykolejují, ale neuvědomují si, že problém není lokomotiva, ale jejich výhybka.