AC Marklin (Märklin)
Napsal: pát 31 led, 2020 6:09 pm
Dobrý den,
Po dlouhé úvaze jsem se rozhodl přispět do této diskuze. Před rokem jsem se pustil do stavby kolejiště AC a vzhledem k mé negramotnosti v oblasti jazyků to byla práce Sisyfova. Proto píšu tyto řádky a doufám, že budou někomu k užitku. Míním tím začínající mašinkáře. Nejsem odborník, proto fakta mohou být nedokonalá, ale doufám, že pro začátečníky dostatečná. Předpokládám časem doplnění, proto vkládám pod H0 nikoli pod Začátečnické dotazy.
Trocha historie: Evropou (dodatečně opravuji- východním socialistickým blokem) běží dvoukolejný systém (DC). V jedné koleji + a v druhé -. Změnou polarity – přehozením plus za minus se mění směr jízdy. Změnou napětí 0-12V se mění rychlost. Koleje jsou hezké, lokomotivy funkčně jednoduché – prostě stačí jeden kontakt motoru připojit k jedné koleji a druhý kontakt ke druhé a už to frčí. Navíc ve východním bloku jsou mašinky (všeobecně známé jako Piko) dostupné skoro každému…
Do tohoto vstupuje Marklin (správný název s německým ä, někdy také překládaný jako Maerklin, já zůstávám u českého Marklin, vezme Vám to i jakýkoli vyhledavač) se svým AC systémem. Tříkolejnicová verze je ošklivá, systém střídavého napájení složitý (tedy kromě chybějícího usměrňovače v trafu) a sama mašina prostě hrůza. Před motorkem na střídavé napětí s navinutým elektromagnetem je umístěno složité přepínací relé, které reaguje na napětí cca 20V, a tímto pulzem přehazuje směr jízdy mašiny. Sama mašina jezdí na regulované střídavé napájení 0-16V. Regulátor je umístěn na trafu bez usměnovače, takže opravdu napájení střídavým napájením. Regulátor se pohybuje pouze jedním směrem (ne na obě strany jako trafa u DC). Po stáhnutí regulátoru na 0 se pohybem na opačnou stranu spustí již zmíněný 20V impulz, který přepne směr jízdy (a pěkně krátkodobě rozsvítí jinak případně mžourající osvětlení mašiny ).
A ty ošklivé koleje o třech vodičích… Víte, oni fungovaly. Uprostřed mašiny (nebo vagónku) je umístěna sběrná ližina, všeobecně nazývaná bruska (nebojte, koleje Vám neobrousí a sama je téměř nezničitelná). Co ale obrousí je prach a špína. A jsme u toho, proč ten ošklivej, složitej systém AC přežil svůj začátek.
Od Historie k současnosti: Postupné zavádění nových technologií přineslo nemalé změny. Nejdříve se ošklivá třetí (prostřední) kolej rozpadla do „výstupků“ na pražcích, a ty se vývojem „propadli do pražců“ tak, že dnes již nejsou ani moc znatelné (už když to píši, cítím tu radikalizaci DCčkářů ), ale mně připadají neznatelné a koleje srovnatelné (vzhledově) s ostatními výrobci. Výhody ale přetrvaly. Pro chod motorku, světla atd. potřebujeme dva „dráty“. Jeden je v prostřední skryté koleji a prostřednictvím brusky jde do mašiny, druhý „drát“ jde do mašiny skrze kolečka, a to z OBOU kolejí najednou! Z toho vyplývá, že Vám mašina cuká o polovinu méně než v DC (tečka). Další výhodou je, když děláte kolejovou smyčku – nemusíte určovat, která kolej je pravá a levá jako u DC systému. Pro tvorbu trolejového kolejiště snad ani výhody nemusím popisovat. Jen pro úplnost máme M-kolej, starý plechový typ (koleje jsou z ohnutého plechu a podloží (násep) je z lakovaného plechu. Koleje jsou světle šedivé - opravdu světle, nemůžete si je splést. M koleje se již dlouho nevyrábí, ale jsou na bazarech hojně zastoupeny (ebay). Další jsou současné typy K kolej (bez podloží) nemám zkušenost a konečně C kolej (C track), kolej s náspem a podle mého názoru, velmi dobrým spojem. Koleje jsou tmavě šedivé. V případě zájmu se rád podělím o zkušenosti s tímto kolejištěm.
Toliko zatím o kolejích. A co vlaky? Začneme napájením. Střídavé transformátory zmizeli (dnes označované jako analog (AC analog) a nahradili je digitalizované centrály napájené STEJNOSMĚRNÝM napětím! A máme tu Digitál, digitál DELTA, mobilní stanice MS a centrální stanice CS (dnes už CS3). I v této oblasti již něco málo vím a rád se s Vámi v případě zájmu podělím. Rada pro začátek – budete-li kupovat startovací set (a nebude se jednat o „plastový“ set na baterky pro děti) dbejte na to, aby obsahoval MS (mobil station) nikoli zjednodušený tlačítkový i když digitalizovaný ovladač.
Příště něco o digitalizaci a pojmech u AC jako - DCC, DELTA, FX, MFX, MFX+, Motorola, také o koupi mašin a jejich přestavbách.
Na závěr jedno upřesnění - TRIX není Marklin. Marklin Trix koupil a vlastní, ale je to jako s Wolksvagnem a Škodou. Také si koupíme Škodovku a ne Wolksvagena. Princip je ale stejný. Co vyrobí Marklin v AC verzi to samé se objeví u Trixe v DC verzi. Až na malé odchylky. Velmi, velmi staré mašinky Marklin koupíte i v DC verzi (ale to jsou spíše rarity) – takže jak mluvíme o Marklinu (H0) dnes dostanete vždy verzi AC s bruskou uprostřed a naopak v Trixu se brusky uprostřed (AC verze) nedočkáte. Často se mi v tuzemsku stává, že prodávající píše o mašině Marklin, ale ve skutečnosti se jedná o Trix. Je to malá rarita, protože PIKO, ROCO a další dělají verzi především DC ale i AC (s bruskou uprostřed). Pro některé prodejce je lokomotiva s bruskou vždy Marklin, ačkoli se jedná o jiného výrobce. O těchto AC verzích někdy příště.
Doplňuji odkaz
https://translate.googleusercontent.com ... B5ZNDsmZHA
nebo v originále
https://en.wikipedia.org/wiki/M%C3%A4rklin
Po dlouhé úvaze jsem se rozhodl přispět do této diskuze. Před rokem jsem se pustil do stavby kolejiště AC a vzhledem k mé negramotnosti v oblasti jazyků to byla práce Sisyfova. Proto píšu tyto řádky a doufám, že budou někomu k užitku. Míním tím začínající mašinkáře. Nejsem odborník, proto fakta mohou být nedokonalá, ale doufám, že pro začátečníky dostatečná. Předpokládám časem doplnění, proto vkládám pod H0 nikoli pod Začátečnické dotazy.
Trocha historie: Evropou (dodatečně opravuji- východním socialistickým blokem) běží dvoukolejný systém (DC). V jedné koleji + a v druhé -. Změnou polarity – přehozením plus za minus se mění směr jízdy. Změnou napětí 0-12V se mění rychlost. Koleje jsou hezké, lokomotivy funkčně jednoduché – prostě stačí jeden kontakt motoru připojit k jedné koleji a druhý kontakt ke druhé a už to frčí. Navíc ve východním bloku jsou mašinky (všeobecně známé jako Piko) dostupné skoro každému…
Do tohoto vstupuje Marklin (správný název s německým ä, někdy také překládaný jako Maerklin, já zůstávám u českého Marklin, vezme Vám to i jakýkoli vyhledavač) se svým AC systémem. Tříkolejnicová verze je ošklivá, systém střídavého napájení složitý (tedy kromě chybějícího usměrňovače v trafu) a sama mašina prostě hrůza. Před motorkem na střídavé napětí s navinutým elektromagnetem je umístěno složité přepínací relé, které reaguje na napětí cca 20V, a tímto pulzem přehazuje směr jízdy mašiny. Sama mašina jezdí na regulované střídavé napájení 0-16V. Regulátor je umístěn na trafu bez usměnovače, takže opravdu napájení střídavým napájením. Regulátor se pohybuje pouze jedním směrem (ne na obě strany jako trafa u DC). Po stáhnutí regulátoru na 0 se pohybem na opačnou stranu spustí již zmíněný 20V impulz, který přepne směr jízdy (a pěkně krátkodobě rozsvítí jinak případně mžourající osvětlení mašiny ).
A ty ošklivé koleje o třech vodičích… Víte, oni fungovaly. Uprostřed mašiny (nebo vagónku) je umístěna sběrná ližina, všeobecně nazývaná bruska (nebojte, koleje Vám neobrousí a sama je téměř nezničitelná). Co ale obrousí je prach a špína. A jsme u toho, proč ten ošklivej, složitej systém AC přežil svůj začátek.
Od Historie k současnosti: Postupné zavádění nových technologií přineslo nemalé změny. Nejdříve se ošklivá třetí (prostřední) kolej rozpadla do „výstupků“ na pražcích, a ty se vývojem „propadli do pražců“ tak, že dnes již nejsou ani moc znatelné (už když to píši, cítím tu radikalizaci DCčkářů ), ale mně připadají neznatelné a koleje srovnatelné (vzhledově) s ostatními výrobci. Výhody ale přetrvaly. Pro chod motorku, světla atd. potřebujeme dva „dráty“. Jeden je v prostřední skryté koleji a prostřednictvím brusky jde do mašiny, druhý „drát“ jde do mašiny skrze kolečka, a to z OBOU kolejí najednou! Z toho vyplývá, že Vám mašina cuká o polovinu méně než v DC (tečka). Další výhodou je, když děláte kolejovou smyčku – nemusíte určovat, která kolej je pravá a levá jako u DC systému. Pro tvorbu trolejového kolejiště snad ani výhody nemusím popisovat. Jen pro úplnost máme M-kolej, starý plechový typ (koleje jsou z ohnutého plechu a podloží (násep) je z lakovaného plechu. Koleje jsou světle šedivé - opravdu světle, nemůžete si je splést. M koleje se již dlouho nevyrábí, ale jsou na bazarech hojně zastoupeny (ebay). Další jsou současné typy K kolej (bez podloží) nemám zkušenost a konečně C kolej (C track), kolej s náspem a podle mého názoru, velmi dobrým spojem. Koleje jsou tmavě šedivé. V případě zájmu se rád podělím o zkušenosti s tímto kolejištěm.
Toliko zatím o kolejích. A co vlaky? Začneme napájením. Střídavé transformátory zmizeli (dnes označované jako analog (AC analog) a nahradili je digitalizované centrály napájené STEJNOSMĚRNÝM napětím! A máme tu Digitál, digitál DELTA, mobilní stanice MS a centrální stanice CS (dnes už CS3). I v této oblasti již něco málo vím a rád se s Vámi v případě zájmu podělím. Rada pro začátek – budete-li kupovat startovací set (a nebude se jednat o „plastový“ set na baterky pro děti) dbejte na to, aby obsahoval MS (mobil station) nikoli zjednodušený tlačítkový i když digitalizovaný ovladač.
Příště něco o digitalizaci a pojmech u AC jako - DCC, DELTA, FX, MFX, MFX+, Motorola, také o koupi mašin a jejich přestavbách.
Na závěr jedno upřesnění - TRIX není Marklin. Marklin Trix koupil a vlastní, ale je to jako s Wolksvagnem a Škodou. Také si koupíme Škodovku a ne Wolksvagena. Princip je ale stejný. Co vyrobí Marklin v AC verzi to samé se objeví u Trixe v DC verzi. Až na malé odchylky. Velmi, velmi staré mašinky Marklin koupíte i v DC verzi (ale to jsou spíše rarity) – takže jak mluvíme o Marklinu (H0) dnes dostanete vždy verzi AC s bruskou uprostřed a naopak v Trixu se brusky uprostřed (AC verze) nedočkáte. Často se mi v tuzemsku stává, že prodávající píše o mašině Marklin, ale ve skutečnosti se jedná o Trix. Je to malá rarita, protože PIKO, ROCO a další dělají verzi především DC ale i AC (s bruskou uprostřed). Pro některé prodejce je lokomotiva s bruskou vždy Marklin, ačkoli se jedná o jiného výrobce. O těchto AC verzích někdy příště.
Doplňuji odkaz
https://translate.googleusercontent.com ... B5ZNDsmZHA
nebo v originále
https://en.wikipedia.org/wiki/M%C3%A4rklin