AC Marklin (Märklin)

[Jindra Charvat]

Dobrý den,
Po dlouhé úvaze jsem se rozhodl přispět do této diskuze. Před rokem jsem se pustil do stavby kolejiště AC a vzhledem k mé negramotnosti v oblasti jazyků to byla práce Sisyfova. Proto píšu tyto řádky a doufám, že budou někomu k užitku. Míním tím začínající mašinkáře. Nejsem odborník, proto fakta mohou být nedokonalá, ale doufám, že pro začátečníky dostatečná. Předpokládám časem doplnění, proto vkládám pod H0 nikoli pod Začátečnické dotazy.

Trocha historie: Evropou (dodatečně opravuji- východním socialistickým blokem) běží dvoukolejný systém (DC). V jedné koleji + a v druhé -. Změnou polarity – přehozením plus za minus se mění směr jízdy. Změnou napětí 0-12V se mění rychlost. Koleje jsou hezké, lokomotivy funkčně jednoduché – prostě stačí jeden kontakt motoru připojit k jedné koleji a druhý kontakt ke druhé a už to frčí. Navíc ve východním bloku jsou mašinky (všeobecně známé jako Piko) dostupné skoro každému…
Do tohoto vstupuje Marklin (správný název s německým ä, někdy také překládaný jako Maerklin, já zůstávám u českého Marklin, vezme Vám to i jakýkoli vyhledavač) se svým AC systémem. Tříkolejnicová verze je ošklivá, systém střídavého napájení složitý (tedy kromě chybějícího usměrňovače v trafu) a sama mašina prostě hrůza. Před motorkem na střídavé napětí s navinutým elektromagnetem je umístěno složité přepínací relé, které reaguje na napětí cca 20V, a tímto pulzem přehazuje směr jízdy mašiny. Sama mašina jezdí na regulované střídavé napájení 0-16V. Regulátor je umístěn na trafu bez usměnovače, takže opravdu napájení střídavým napájením. Regulátor se pohybuje pouze jedním směrem (ne na obě strany jako trafa u DC). Po stáhnutí regulátoru na 0 se pohybem na opačnou stranu spustí již zmíněný 20V impulz, který přepne směr jízdy (a pěkně krátkodobě rozsvítí jinak případně mžourající osvětlení mašiny ).
A ty ošklivé koleje o třech vodičích… Víte, oni fungovaly. Uprostřed mašiny (nebo vagónku) je umístěna sběrná ližina, všeobecně nazývaná bruska (nebojte, koleje Vám neobrousí a sama je téměř nezničitelná). Co ale obrousí je prach a špína. A jsme u toho, proč ten ošklivej, složitej systém AC přežil svůj začátek.

Od Historie k současnosti: Postupné zavádění nových technologií přineslo nemalé změny. Nejdříve se ošklivá třetí (prostřední) kolej rozpadla do „výstupků“ na pražcích, a ty se vývojem „propadli do pražců“ tak, že dnes již nejsou ani moc znatelné (už když to píši, cítím tu radikalizaci DCčkářů ), ale mně připadají neznatelné a koleje srovnatelné (vzhledově) s ostatními výrobci. Výhody ale přetrvaly. Pro chod motorku, světla atd. potřebujeme dva „dráty“. Jeden je v prostřední skryté koleji a prostřednictvím brusky jde do mašiny, druhý „drát“ jde do mašiny skrze kolečka, a to z OBOU kolejí najednou! Z toho vyplývá, že Vám mašina cuká o polovinu méně než v DC (tečka). Další výhodou je, když děláte kolejovou smyčku – nemusíte určovat, která kolej je pravá a levá jako u DC systému. Pro tvorbu trolejového kolejiště snad ani výhody nemusím popisovat. Jen pro úplnost máme M-kolej, starý plechový typ (koleje jsou z ohnutého plechu a podloží (násep) je z lakovaného plechu. Koleje jsou světle šedivé - opravdu světle, nemůžete si je splést. M koleje se již dlouho nevyrábí, ale jsou na bazarech hojně zastoupeny (ebay). Další jsou současné typy K kolej (bez podloží) nemám zkušenost a konečně C kolej (C track), kolej s náspem a podle mého názoru, velmi dobrým spojem. Koleje jsou tmavě šedivé. V případě zájmu se rád podělím o zkušenosti s tímto kolejištěm.

Toliko zatím o kolejích. A co vlaky? Začneme napájením. Střídavé transformátory zmizeli (dnes označované jako analog (AC analog) a nahradili je digitalizované centrály napájené STEJNOSMĚRNÝM napětím! A máme tu Digitál, digitál DELTA, mobilní stanice MS a centrální stanice CS (dnes už CS3). I v této oblasti již něco málo vím a rád se s Vámi v případě zájmu podělím. Rada pro začátek – budete-li kupovat startovací set (a nebude se jednat o „plastový“ set na baterky pro děti) dbejte na to, aby obsahoval MS (mobil station) nikoli zjednodušený tlačítkový i když digitalizovaný ovladač.

Příště něco o digitalizaci a pojmech u AC jako - DCC, DELTA, FX, MFX, MFX+, Motorola, také o koupi mašin a jejich přestavbách.

Na závěr jedno upřesnění - TRIX není Marklin. Marklin Trix koupil a vlastní, ale je to jako s Wolksvagnem a Škodou. Také si koupíme Škodovku a ne Wolksvagena. Princip je ale stejný. Co vyrobí Marklin v AC verzi to samé se objeví u Trixe v DC verzi. Až na malé odchylky. Velmi, velmi staré mašinky Marklin koupíte i v DC verzi (ale to jsou spíše rarity) – takže jak mluvíme o Marklinu (H0) dnes dostanete vždy verzi AC s bruskou uprostřed a naopak v Trixu se brusky uprostřed (AC verze) nedočkáte. Často se mi v tuzemsku stává, že prodávající píše o mašině Marklin, ale ve skutečnosti se jedná o Trix. Je to malá rarita, protože PIKO, ROCO a další dělají verzi především DC ale i AC (s bruskou uprostřed). Pro některé prodejce je lokomotiva s bruskou vždy Marklin, ačkoli se jedná o jiného výrobce. O těchto AC verzích někdy příště.

Doplňuji odkaz
https://translate.googleusercontent.com ... B5ZNDsmZHA
nebo v originále
https://en.wikipedia.org/wiki/M%C3%A4rklin

[radeksindy]

S kolejnicovými systémy to bylo přesně naopak. Udělat dvojkolejnicový systém nebylo kvůli technologickým možnostem v meziválečné době jednoduché (nebyly plasty). Proto byly rozšířené tříkolejnicové systémy, kde se problémy s izolací daly jednodušeji odstranit. Teprve po válce došlo k většími rozšíření dvojkolejnicových systémů, až Märklin zůstal jediný. Vydrželo mu top až dodnes, protože ještě v devadesátých letech byl prakticky větší než zbytek modelářských firem s vláčky dohromady. Jenomže svět se mění a tříkolejnicový systém je dinosaurus, kterému přes veškerou snahu firmy Märklin trochu dochází dech.

Z toho vyplývá, že Vám mašina cuká o polovinu méně než v DC (tečka).

Reklamní kecy, nic vám v DC necuká.

Trix je dnes stejný jako Märklin. Jenom elektronika a kola jsou jiná. U vozů je to ještě markantnější, stačí si koupit co chcete a prodejce vám kola v ceně vymění.

[jirkan]

A ještě jeden doplněk - stačí se podívat na geometrii kolejiva, která pochází z dob, kdy rychlíkový vůz nebyl dlouhý modelových 30 cm, ale krásných 24.
A pak, ona zvuková kulisa, kterou produkují (nejen) ty lyžiny, taky není nic moc. Nemluvím o přídavném jízdním odporu. A co teprve když jsou osvětlené vozy a každý má svou lyžinu.
A důvod - Maerklin razí teorii zpětné kompatibility, tj že na moderním kolejišti musí vesele jezdit vozy a lokomotivy padesát, šedesát let staré, a naopak moderní lokomotivy musí zvládnout M kolejivo. Krása pro sběratele historiky, ale těžký problém pro ty, co třeba právě začínají.
A představa, že lyžina seškrábe nečistoty z PuKo by asi zkušeného Maerklinistu hodně rozesmála...

[Jindra Charvat]

Moje zkušenosti s vlaky dalších výrobců na kolejivu Marklin C.

Začnu Pikem. Koupíte-li vagonek piko a nevymění Vám kolečka z jakéhokoli důvodu v obchodě nebo koupíte-li starší v podstatě se nic neděje. Vagonky běží bez problémů i s DC kolečky. Pouze u Hobby (někdy i jiné) řady musíte upravit rozteč mezi koly na 13,9-14mm (v originále jsou až 14,3mm) jinak Vám někdy vyběhnou na výhybce (pokus o ohodnocení DC koleček na C koleji ze 90% bez problémů)
Mašiny Piko v AC provedení běží bez problémů. Ty levnější je nutno napakovat pod DCC a novější se zvukem se Vám bez problémů přihlásí pod MFX systém sami. Pouze u některých lokomotiv jsem musel vyměnit brusku za originál. Piko nemá „sražené“ boční náběhové hrany u brusky a někdy dochází k jejich bočnímu zachycení. Parním lokomotivám Pika se radši vyhněte. Zkusil jsem Piko 50407(DR BR 01.5) protože jsem chtěl ušetřit 150EUR a prostě hrůza (z mého technického pohledu na funkčnost), ale o tom až někdy příště.

Vagonky ROCO jsou OK, žádné úpravy prostě posadíte a jedou (98%).
Mašiny ROCO. Brusky jsou super, většinu mašin (pořád mluvíme o AC mašinách), ale musíte ručně dostat pod DCC (a to je někdy fakt fuška). Párovkám se opět raději vyhněte. Zkusil jsem ROCO 78165 (S160 U.S.A.) - ještě, že jsem ji koupil ve slevě, ale o tom zase až někdy příště.

Staré vagonky SCHICHT, Prefo, Piko a Fleischmann jsou zcela bez problémů. Pouze v některých případech je nutná úprava rozteče mezi koly na max. 13,9-14mm.

Vagonky TRIX – zde si neodpustím poznámku, že obchod je svinstvo , musíte vyměnit kolečka za AC verzi! Takže pokud Vám to dobrý obchodník (na kterého se nevztahuje poznámka ve větě první) nevymění zdarma, počítejte s dalšími náklady, než si zajezdíte jinde než na kolejišti bez výhybek. Prostě kovářovic kobyla chodí bosa!

Pro vagonky Tillig platí to samé co pro Piko.
Testnul jsem také motoráček Tillig 79001 DRG. Souhrnem jezdí pod DCC, Doporučuji očková spřáhla nahradit pevným spřáhlem, jinak nezacouváte a „doladit měkkou brusku z výroby. Ale jinak - jak se říká „dása pražákom“

Lokomotiva Jägerndorfer 29002 (CD 1216.25AC). Moje přezdívka – drahý AC šmejd. Začnu pozitivy. Perfektní přihlášení pod MFX. Výborné zvuky. Pěkně vyrobené díly. Asi pod DC systémem dobrá mašina, ale AC verze je zbastlená. Aby výrobce dostal brusku mezi nápravy, vybrakoval část ozubených koleček (méně poháněných náprav) a brusku udělal ze slabého plíšku. Nefungovalo to. Navíc mašina musí jezdit z výroby „pozadu“, aby byla barevně sladěná s vagonky. Bruska samotná je navíc umístěna na špatné straně mašiny. Výsledkem je malá tažná síla i v mírném stoupání. Samotná montáž ve výrobě odpovídala made in china (přiskřípnuté drátky apod.).

A pak jsou tu ještě dvě parádičky od Viessmanna - Tamping machine Plasser & Theurer 09-3X a Betonmischer GleisBau. Fungují dobře, když se Vám je podaří „nacpat“ do systému. Jejich dekodéry jsou tvrdohlavé a podrobný manuál skoro k ničemu (ale možná je to i uživatelem ).

Pokud použijete AC kolečka z Aliexpresu, musíte upravit jejich rozteč na max. 13,9-14mm. Kolečka jsou profilem z DC verze a jejich funkčnosti dávám 95%. Mají bohužel jen jednu celkovou délku 24,4mm, takže například o Roca schází 0,3mm a to už je znát.

NEZAPOMEŇTE: pokud nahradíte DC kolečka AC verzí, nesmíte je dát na DC kolej - dojde ke zkratu. Z výše uvedeného vyplývá, že - technicky - na AC koleji mohou jezdit libovolná kolečka.

Závěrem poznámka: Marklin má trochu výše nárazníky než Piko a Roco. Výsledkem je, že když chcete použít (v MEM šachtě) lepší spřáhla než stará očková, doporučuji použít „Roco šípy“ nebo z mého pohledu i hezké a fungující Fleischmanny, a to i na straně vozu Marklin. V opačném případě, že jste, jako já bláhový ze začátku chtěli používat krátká „moderní“ spřáhla Marklin, tak musíte sundat z Roca nebo Pika nárazníky, a to nic moc.


Děkuji za předchozí komentáře a polemiku k mému prvnímu neodbornému článečku. Ze začátku se budu snažit sdělit mé prvotní těžce nabyté zkušenosti s AC systémem dalším začínajícím mašinkářům, protože mně samotnému jakékoli údaje v češtině o AC systému chyběly. Těším se na další diskuzi, protože například na rozdíl od kolegy se domnívám, že lokomotiva Trix má dokonce shodnou i elektroniku. Ale o tom někdy příště…

[radeksindy]

Marklin má trochu výše nárazníky než Piko a Roco.

Ano, kvůli neschopnposti dodržovat vlastní normy, je Märklin často k smíchu celé modelářské komunitě. U poslední verze 44 přes 1 mm výše, nad takovou hloupostí i zarytí märklinisti kroutili hlavou. Hlavně když starý model Märklin byl celkem OK.

že lokomotiva Trix má dokonce shodnou i elektroniku.

Přestože firma zavedla jednotný mfx systém (po té co 20 let vytáčela zákazníky neustálým zavádění vzájemně nekompatibilních systémů Motorola, Delta atd.), tak dekodéry nejsou zcela shodné. Můžete se přesvědčit třeba v seznamech náhradních dílů jednotlivých modelů Třeba poslední S 3/6, která od Trixe přišla po vánocích, má v seznamu dílů u všech položek stejná čísla, pouze u několika málo se liší - dekodér a kola. Hlavně na to přijdete v okamžiku, když si omylem objednáte dekodér do lokomotivy Trix z listu Märklin a pak se divíte, že to nefunguje zcela přesně podle očekávání. Zkušenost k nezaplacení.

[Ronoath]

Jindra Charvat: Je to zajímavé téma. Dostal jsem dvě lokomotivy Marklin, úplně nové, jen ležely nějaký čas v kanceláři v průhledné plastové vitrínce, a pořád uvažuji, co s nimi. Zaujala mě konstrukční odlišnost o mě známých modelů MTB/Piko/Roco, a tak jsem zvědavý, jak budeš pokračovat.

[Jindra Charvat]

Märklin Mobile Station 60657

3) Ovladače Marklin:
Dnes zkusím něco o ovládání mašin a kolejiště v AC systému. Jako laik jsem narazil na spousta pojmů (z niž mi většina nic neříkala ). V první kapitole jsem se snažil popsat střídavé trafo s otočným reostatem (poměrně velké, světle modré) - prostě analog AC.

V počáteční fázi digitalizace Marklin přichází se změtí zařízení a názvů. Märklin AC, Märklin Delta, Märklin Digital, DCC eller Märklin Systems. Dodnes jsem z toho trochu jako je ta hláška z filmu „za prvé nevím co to je a za druhé, mě to uráží“ .
Přes software produkovaných těmito zařízeními označovaných jako „mm“, „motorola“ „FX“ a bůh ví, jak ještě se dostáváme k dnešnímu, z mého pohledu luxusnímu „mfx“.

Takže, prostě tyto názvy ignorujeme a skočíme do současnosti k zařízení Märklin Mobile Station (60657)/zkráceně MS(viz foto) a Central Station 3 plus (60216)/zkráceně CS. Kromě toho, můžete v různých startovacích setech narazit ještě na jejich zjednodušené tlačítkové ekvivalenty. Tuto možnost volte pouze v případě, jestli opravdu, ale opravdu nikdy za žádnou cenu nebudete rozšiřovat své kolejiště a sadu mašinek.
A stejně radši dejte přednost startovací sadě obsahující MS „Märklin Mobile Station (60657)“ nebo velmi drahý CS „Central Station“.

Doporučuji laikům vyhnout se jakýmkoli lákavým levným nabídkám například DELTA ovladače apod. Ovladače jsou většinou zpětně kompatibilní, to však v žádném případě neznamená, že jsou kompatibilní s těmi, co přišli po nich. Troufám si tipnout, že v dnešní době je volně zaměnitelný pouze CS2 a CS3 a to ještě nevím na jak dlouho.

Nejdříve se pozastavíme u Mobile Station/zkráceně MS. Existují dvě verze. Světlá, ta starší, dostanete ji pouze ve výprodeji nebo v bazaru a z dnešního pohledu je to zbytečná investice. Doporučuji tu novější černou verzi (60657). K tomuto ovládacímu panelu potřebujete černou kostku „Gleisanschlussbox“ a trafo. Kupuje se to v sadě, ale pozor lze zakoupit i jednotlivě! Tak se nespalte…
Doporučuji zakoupit v setu, je tam vždy celý komplet a čím větší tím levnější, tak se to vyplatí i s nějakým kolejivem či dokonce vláčkem. Počítejte však se skutečností, že vlak, respektive lokomotiva bude nějakým způsobem oškubána oproti samostatně zakoupené mašině. Kolejivo je vždy stejné (kromě toho umělého s mašinkou na baterky ) tam ale není trafo.

Připojuji popis MS volně převzatý ze stránek Marklin:
Digitální ruční řídicí jednotka, definovaná také jako MS2. Přímo lze ovládat 40 lokomotiv. Výběr lokomotivy z integrované databáze lokomotiv Märklin nebo prostřednictvím vložení digitálních adres (pro AC lokomotivy jiných výrobců). Lze přepínat až 32 lokomotivních funkcí a 320 solenoidových položek (výhybky). Automatické zobrazení funkčních stavů v integrovaném podsvíceném černobílém grafickém zobrazení pomocí samovysvětlujících piktogramů pro mfx lokomotivy, nebo při výběru lokomotiv z integrované digitální lokomotivní databáze. Integrovaná čtečka lokomotivních karet. Červené osvětlené tlačítko zastavení. Nakonec to nejlepší - umí to česky.

Síťová část ve volitelně dostupné skříňce (60114 nebo 60112/60116 nebo 60113), to je ta černá skříňka, do které připojíte stanici MS, trafo a napájení kolejí. K této kostce je možné přímé připojení až 2ks mobilních stanic (60657), které pak společně fungují v režimu master-slave, první je master (může programovat mašiny) a druhá slave, jen rozšiřuje možný počet ovládaných mašin (dekodérů). Pozor v okamžiku programování v DCC pomocí MS se Vám přepíší všechny lokomotivy obsluhované DCC dekodéry, které jsou na napájené koleji. Takže nechat na napájené koleji (kolejišti) jen tu programovanou mašinu – naprogramovat (zapsat) – a poté „vrátit“ ostatní. Mašin s mfx se to netýká, ty mohou být na kolejišti (ale nemusí ). Naprogramovanou mašinu lze zapsat na pomocnou lokomotivní kartu. Je to karta podobná obyčejné platební kartě s čipem. Můžete si jich koupit 5ks s hezkým potiskem u Marklina za 20EUR nebo bílé, podstatně levnější na Aliexpresu (v případě zájmu dodám přesné specifika karty). Kdykoli, v případě například náhodného vymazání mašiny z paměti MS budete v budoucnosti chtít danou lokomotivu aktivovat, stačí zastrčit kartu s nahranými daty a loko je zpět ve hře.
Použitím rozbočovačů MS II (60122) lze počet používaných MS zvýšit až na 10kusů v zapojení slave. Dále pak, pokud v budoucnosti pořídíte CS, tak tyto MS můžete použít ještě k jejich rozšíření najednou ovládaných mašin (dekodérů), ale to je pro jedince tak trochu sci-fi. Rozměry MS 160 x 100 x 39 mm.

Jen pro úplnost a zajímavost udávám některé údaje o Central Station 3 plus (60216)/zkráceně CS
Verze CS1 – světle šedivá, starý typ – nebrat
Verze CS2 – černé provedení do roku 2019 TOP
Verze CS3 – novinka roku 2020
Dodatek plus znamená, že můžete zapojit k sobě CS3plus a CS3. A opět pro jedince sci-fi.
CS lze mimo jiné připojit k internetu a PC, má samostatnou programovací kolej a další a další výhody a pozitiva včetně toho, že běží na Linuxu a proto funguje.
A nevýhody CS – veškeré příslušenství včetně speciálního 3A nebo 5A trafa, nebo bezdrátového ovladače RC3 Funkempfänger (55057) +RC3 Funkhandregler (55017), Boosteru sloužícího pro připojení druhého trafa do soustavy a dalšího příslušenství si musíte draho přikoupit.
CS - NEUMÍ česky, takže podrobná aktivní nápověda je Vám k ničemu a CS je šíleně předražená!

Od hardwaru se vrátíme k softwaru. Výše zmíněné zařízení jsou zpětně kompatibilní. To jest, že krom analogové mašiny na nich s přehledem spustíte v podstatě cokoli. Starší a cizí lokomotivy musíte zadat ručně, když jsem to dal já, dáte to jistě také a nové s mfx, tak ty se obslouží sami a vy jen jezdíte a houkáte a kouříte a podobné vychytávky. Pokud máte mašinu s mfx+, tak to + využijete jenom s CS (mfx samozdřejmě funguje standartně), kde Vám bude umožněn aktivní pohled do kabiny strojvůdce s ovládáním jednotlivých prvků dle dané mašiny.

doplňuji odkaz
https://translate.googleusercontent.com ... vadNwF6Zeg
nebo v originále
https://en.wikipedia.org/wiki/M%C3%A4rklin_Digital

[Jindra Charvat]

4) Lokomotivy
Kde začít? Tak u těch nových. Zakladní dva typy:
1) Märklin Start up
2) Ty ostatní
Start up jsou ty levné, očesané většinou bez zvuku, ale se systémem mfx. Ono s mašinou bez mfx, jen s fx se dnes setkáte jen výjimečně ve startovacích sadách. Jakmile je v sadě mfx, výrobce to jasně (a rád ) uvede i na obalu, pokud logo mfx na obalu nenajdete, buďte opatrní. Ono jak už zde zaznělo, Marklin nedodržuje ani svá pravidla. Takže v setu s jednorázovým tlačítkovým ovladačem klidně i koupíte mfx lokotraktor se zvukem, ale většinou je v setu s tlačítkovým ovladačem fx mašina. Pokud je v setu MS nebo dokonce CS, je tam vždy mašina mfx. Mluvíme samozřejmě o nových výrobcích. Například zmíněný lokotraktor se zvukem má hnanou jen jednu nápravu a nemá kondíky. Tak jest, a to znamená, že při každém „cuknutí“ tedy přerušení dodávky proudu, sice jede dále, ale znovu zvukově startuje. Nebo Vám při malé rychosti zůstane viset na výhybce a jediná hnaná náprava se protáčí jak divá… U standartních mašin 2+2 nápravy je hnané jen zadní dvojče nad kterým je motor a vpředu máte mezi volně se protáčenými nápravami brusku. Musím ale konstatovat, že jsem u těchto mašin nezaznamenal pokles hnací síly nebo prokluz, a to i do strmějších stoupání. Mašiny jsou ekvivalentně dostatečně „těžké“. Ale jinak prostě Start up.

Teď ty ostatní. Jsou drahé a dobré. Sice je například Roco a Piko pomalu v ceně dohání, ale mají co dělat. Pro modelářskou komunitu upozorňuji, že uvádím dobré ne výborné . Super jsou párovky, znovu uvádím, že se vyjadřuji k technické stránce a ke kvalitě výrobku, nikoli k historické hodnověrnosti atd. Dnes po mých malých zkušenostech jinou párovku s tendrem než marklina nechci. Pozor ale, ve většinové nabídce jsou namíchány i mašiny bez zvuku nebo kouře. Jinak je zvuk a kouř základním standardem u párovek a zvuk u těch ostatních. No, ale zase koukají jak vydělat, tak si často do drahé párovky musíte kouřovou vložku dokoupit a domontovat. V 70% ji prostě zastrčíte do komína, zbytek dle návodu, až po demontáži „kastle“. Jediná výhoda těch párovek bez namontované kouřové vložky je, že když mašinu chcete uchovat ve vitrínovém stavu, tak Vás to neponouká kouř testnout a čistou mašinu si poprskat kouřovým olejem .

Tak a teď do těch starších:
AC Analog – většinou na 99% jsou označené čtyřmístným (4444) kódem výrobce, jsou v té staré, světle modré kombinované bílou, krabičce (obalu - OVP). Jak jsem v první kapitole popisoval složité vnitřní uspořádání analogové střídavé mašiny, motor + přepínací relé pro změnu směru, které proti DC mašinám bylo složité a náročné na prostor, tak to se ukázalo jako dobrá (určitě neplánovaná ) investice do budoucnosti. Předělat starou analogovou AC mašinu na digitál je prostě lahoda pohoda a pro mne super zábava. To co je u DC analogových mašin často skoro nemožné i pro specialistu, zvládá u AC mašin i skoro laik. No tak jednoduché to zas není, ale blíží se to tomu. Za prvé vyhodíte přepínací relé a máte v mašině spousta místa pro dekodér a kondíky, ty jsou velmi dobré pro udržení mašiny v chodu při krátkodobém přejetí nečistoty (cuknutí, výpadku proudu). Za druhé, doplníte dekodér, případně vyměníte starý třípólový motor za pětipólový a už frčíte. V případě zájmu rád doplním samostatnou kapitolu o přestavbách AC analogových mašin, pokud to bude někoho zajímat.
Digital a Delta digital – již v typicky marklinovském šedivém obalu, pětimístný (55555) kód výrobce. Digital má na obalu nápis „Digital“ a delta má na obalu znak Delty písmena (takové to trojité U v jednom ). U těch nemusíte dělat nic, jen je musíte přihlásit do ovladače a jedete. Tyhle systémy se někdy motají s DCC, tak doporučuji hodnotu pro CV 1 hodit na jinou hodnotu, než mají Vaše ostatní mašiny, respektive jejich dekodéry. Ne na trojku, to je takový univerzal pro pomalu každý dekodér. Co jsou, a co znamenají hodnoty CV, prosím vyhledejte na jiných tématech, nejsem v tomto směru moc znalý a nerad bych Vás zmýlil. Některé (CV1) z těchto mašin, ale nelze změnit „digitálně na dálku“. Musíte proto fyzicky do mašiny, najít mechanický kanálový přepínač a nastavit (napřepínat) dle manuálu svůj potřebný kanál pro hodnotu CV1. Pokud nemáte manuál k dispozici, pokuste se ho najít na netu, nebo podobný. Alespoň tady marklin moc nezmatkoval a kódy přepínačů jsou jednotné. Tyto mašiny mají většinou starý třípolový motor, takže jejich rozjezdy a pomalý chod jsou často děsivé . Motor lze většinou nahradit pětipólovým motorem, který dozajista zlepší jízdní komfort, ale výsledek je stejný – jede.
fx mašiny. Z mého laického pohledu je to přechod od ničeho k něčemu. Většinou nejsou problémy, někdy mají i mechanický kanálový volič CV1, někdy se Vám i samy přihlásí. Některé mašiny mají i základní (krátké a málo) zvuky a dokonce i kouř.

Staré analogové AC mašiny marklin na oficiálních stránkách výrobce již nenajdete. Ty nové, s pětimístným kódem většinou ano. Pokud se Vám to podaří, uvidíte, v kterém roce se lokomotiva začala prodávat, jaký má systém (fx, mfx) a co umí. Troufám si tvrdit, že s Googlem to vyluštíte bez problémů . Jen pro velmi, velmi hrubou cenovou orientaci uvádím ceny v EUR. AC analog 20-150, Digital a Delta digital 100-200, fx 150-250 a mfx 150-350. U párovek připočtěte 40-60%.
Krom toho jsou mašiny ze serie Marklin Primex. U těchto mašin se domnívám, že se jedná o starší verzi současného Start up. Působí na mne tak nějak "lacině"
Předem děkuji za případné doplnění a uvítám event. upřesnění

[jrtrain]

Ještě jedno malé upřesnění k historii.
Jako první byly dvojkolejné systémy, ale tehdy mašinky jezdily na klíček, či jiný mechanický pohon, nebo i na skutečnou páru. Vozidla, jak lokomotivy, tak i vagony neměly izolovaná dvojkolí a tak s příchodem elektriky se to muselo vyřešit jinak a to 3. kolejnicí. V počátcích také neexistovaly usměrňovače, proto se začal používat střídavý systém a dokonce vláčky byly napájené z dnešního pohledu nebezpečným napětím např 110 V a proud a napětí na motor v loko byl omezen pouze reostaty a žárovkami, nicméně "nebezpečná fáze" tam byla pořád a tak to občas pěkně koplo... Postupem času se přidaly trafa atd.
V dobách před válkami a též v době meziválečné existovali vláčky pouze ve větších velikostech, jako je "0", "1", "2". Velikosti H0 a menší se rozšířili až s vývojem plastů po 2.sv.válce.
Rozhodně je nesmysl, že dvojkolejný systém je doménou socialistického bloku a 3-k systém západního, západ po válce též hojně vyráběl již 2-k systémy s DC napájením, pouze díky rozšířenému 3-k systému a jak tady bylo zmíněno, držení se toho, aby nová loko byla schopna jet na starých kolejích a stará loko na nových, se tento systém udržel až do dnbešních dní. Východní blok nám pouze tu výrobu tak říkajíc usměrnil, přeorganizoval, kdy konkrétně u nás se přestaly vyrábět vláčky "0" (Merkur, Tioka, Ikaria, Chemoplast, ...) a výroba vláčků byla soustředěna v bývalém NDR, kde vyráběly firmy Piko a Gutzold H0, popř. N, pro změnu firma Zeuke (později BTTB) vyráběla TT. Naopak právě o TT se dá říci, že bylo socialistickou doménou, nebot je rozšířené právě v zemích bývalého socialistckého bloku, ve světě moc rozšířené není.
V každém případě díky za zdejší informace, o historii něco vím, ale tyto modely nemám a ani nepreferuju a jako elektrikář jsem toho o detailech AC systému moc nevěděl, tedy z pohledu přesného zapojení, jak přesně funguje ovládání, regulace, přepínání směru jízdy atd., kdy mimochodem např. Merkur u své 3-k používal a používá pro změnu DC (stejnosměrný) systém.
Nyní již nějaký obrázek mám.

[A2C]

...Doporučuji laikům vyhnout se jakýmkoli lákavým levným nabídkám například DELTA ovladače apod. ...

Ja doporučujem všetkým sa vyhnúť tejto slepej vetve, je to blbosť vôbec sa s tým zapodievať a Märklin raz na to doskáče.
3 koľajnicový systém je kravina, Märklin je história a prežitok. Kto sa chce seriózne venovať vláčikom alebo ho zaujala ponuka Märklinu, investujte do Trixu a klasického 2 koľajného systému.

Avšak veľmi pekne ďakujem za zhrnutie poznatkov o tomto guláši čo si Märklin vymyslel.

[Vik]

Nevím, proč volíte tak tvrdou rétoriku. To, že u nás je Märklin opravdu exotika asi není potřeba polemizovat. Přesto na západ od našich hranic je relativně rozšířený. I mnoho velkých kolejišť jede na Märklinu
Napadá mne například Miniatur Wunderland (starší části) a nebo Hans-Peter Porsche TraumWerk.
Märklin má určitě horší pozici obstát v konkurenci vzhledem k těmto omezením, ale pokud si někdo řekne, že pro něj nejsou tak významná a nebo bude dělat například Německé či Švýcarské železnice tak i nabídka je poměrně velká.
Naopak děkuji kolegovi za vhled do tohoto systému a ač jej určitě nebudu nikdy provozovat tak je to zajímavé srovnání.

[Jindra Charvat]

Před cca 50lety jsem jako kluk začínal na Piku. Systém snad nikomu vysvětlovat nemusím
Pak dlouho nic. Před pár lety jsem si udělal konečně čas a zakoupil jakusi sadu mašinek v Lidlu za dva táci a tak to znova začalo...
Najednou jsem zjistil, že je všechno trochu jináč, než bylo za "totality".
Mně osobně tak zvaný AC systém nadchnul, ale orientace v něm byla velmi , velmi obtížná. Proto jsem se snažil napsat tyto řádky, aby další začátečník měl alespoň obecné informace, třeba i proto, aby se AC systému vyhnul tím, že pochopí o co gou..
Velmi děkuji všem za přínosné informace a i za osobní názory.
Tím jak se o dané téma zajímám jsem zjistil, že jsem se svými rádoby znalostmi byl z nadšení trochu jinde a děkuji všem za upřenění a i opravení sdílených poznatků.
V současné "západní" evropě, Německo, Francie, Itálie a přidružené (geograficky) země jedou z 1/3 na AC systému. Pominu li Anglii (o té toho moc nevím) tak vzhledem k tomu, že koleje dělá pouze jedna firma, tak je to celkem z mého pohledu úspěch, ale i určité omezení.
Nejsem jasnovidec a nevím zda-li a jestli Marklin zkrachuje. Vím jen, že jestli klekne Piko, Roko, Tillig a další výrobci DC kolejiva, tak si toho nikdo ani nevšimne, ale u Marklina tomu tak nebude.
Ano, souhlasím 2/3 lokomotiv se dělají v DC systému, respektivě na DC koleje, protože jak jsem se snažil naznačit výše, dnešní AC system je více stejnosměrný, něž klasické DC kolejivo (ve středové koleji + a na venkovních - pól). Elektrikář by nám asi určitě vysvětlil, že on ten stejnosměrný proud už není tak stejnosměrný, ale jsou v něm ty střídavé složky, které nám ty mašiny ovládají.
Jen nesouhlasím s tím absolutoriem, že AC systém jako takový je historie, repektivě pravěk. Z mého pohledu má mnoho výhod například lepší sběr proudu, žádné problémy se smyčkami v podstatě lepší podobnost se skutečnou železnicí (trolej) a v neposlední řadě jednoho výrobce. Tak jako na všem je to dobré i špatné. Dobrá je například univerzálnost kolejiva (jeden výrobce), špatný je monopol na kolejivo (jeden výrobce )
Úvodem tohoto příspěvku jsem naznačil, že jsem byl "pikař" až do morku kostí. Pak dlouho nic a teď nový začátek. Mám z toho pocit jistého nadhledu a upřímně jsem rád, že jedu v AC. Trochu si rýpnu, stavět dnes ČSD (ČD) v DC je jen otázka kolik toho kde koupit- ale zkuste si to v AC - no alespoň mám co dělat . Jinak upřímně jak mi sdělil jeden mašinkář, dělat ČSD v AC je pěkná blbost a já s tím naprosto souhlasím, přes to již mám cca 20 vlaků (těch co jezdí dnes s těmi pár vagonky).
A jeden nepatrný poznatek na závěr. Tříkolejný systém používali i DCčkáři, když v analogu chtěli na jedné koleji jezdit dvěmi mašinami najednou se samostatným ovládáním. Ale to už je opravdu jen historie...

[Petr S.]

Praktický problém tříkolejnicového systému je nesmírně složitá práce , když si tvůrce kolejiště vzpomene chtít relativně modelové kolejivo , třeba code 80 .
Proto bych Märklin zasunul do rubriky pro jezdiče s továrními modely na továrním kolejivu a modelářům bych doporučil stejnosměrný dvoukolejnicový system .
Ano , existují kolejiště se střídavým systemem Märklin ,s kolejivem code pod 100 , s kontakty z uštípaných hřebíčků , probitých měděným páskem , který zajišťuje vodivý kontakt . Je to šílenost . Nedovedu si představit , že bych něco takového dělal z lásky k Märklinu .
Petr

[Jindra Charvat]

Ano, souhlasím - modelovat tříkolejné kolejivo je utopie.
Co se však přiblížit realitě modelařiny a dát tam trolej, jako ve skutečnosti . (vím nepojede motorák ani pára )
A jsme zase u toho - co je dobré a co špatné a kdo to určí? Proto ještě jednou děkuji za poučné názory, ale ne za neopodstatněná dogmata nebo předsudky. Netvrdím, že AC systém je výborný - určitě není, ale jako vše má svoje výhody a nevýhody a je na každém, aby se řídil svým rozumem a opodstatněnými zkušenostmi druhých.

[Sandy]

Fascinují mě jedinci, kteří nekompromisně odsoudí a dehonestují vše, co není jejich "kávička".
Existuje AC systém? Jo, existuje.
Prodává se? Asi jo, když se stále vyrábí.
A že je to "slepá ulička"? To rozhodl kdo?
Nebo by snad "střídavkáři" k nám, "opravdickým" modelářům, vůbec neměli vstupovat. A na veřejnosti by se měli objevovat až po západu slunce?