Koupil jsem model E499.1 od MTB. Nebudu se nyní věnovat vzhledu a povrchové úpravě modelu ( chyby "kastle", jako jsou vysoko položená okna strojovny , nepřesně vůči předloze tvarovaná čelní okna atp.) zůstaly stejné, jako u E469.1, ale změny v tomto směru byly velmi nepravděpodobné.Co mě ale velice zajímalo, byla novinka v podobě pojezdu opatřenému kuličkovými ložisky. Model jsem kvůli povrchovce vybíral z několika kusů, vybraný model jsem pak měl možnost projet na zkušebním oválu.
Při rozjezdech a nájezdu do oblouků se ozývalo jakési lehké "chroupání" jakoby v převodech, ale to mě neodradilo a jinak vcelku hezký model jsem si odnesl domů, kde jsem ho rozebral. Jednak kvůli osazení dekodérem, jednak kvůli zjištění zdroje oněch chroupavých zvuků.
Nápravy jsou (dle očekávání) osazeny plnými koly - kovovými bez loukotí a zřejmě s nízkými okolky RP25. Sundal jsem spodní kryty podvozků a vypadá to takto :
Potěšila mě absence záplavy oleje a promázání kvalitně působící vazelínou i tvarově a povrchově slušně vylisovaná ozubená kola převodů. Pak jsem podrobil zkoumání hřídele náprav s kuličkovými ložisky. Hřídele vypadají přesně opracované, masivní černá ozubená kola působí pevně a kvalitně. Miniaturní ložiska nejsou z boku mezi kolem a ozubeným pastorkem moc dobře vidět,ale zdá se,že jsou opatřena těsnícími kroužky a možná i naplněna nějakým mazivem. Potud vše O.K. Pak ale přišlo dost velké a nemilé překvapení. Ložiska nejsou na hřídeli nalisována, ale volně (a to velmi volně) se po něm posunují. Takže vlastně nevím, jestli se hřídel nápravy otáčí "kluzně" v otvoru ložiska, či jestli se nějak uplatňuje přenos točivého momentu přes kuličky. Možná trochu tak a trochu tak, nicméně z technického hlediska je použití kuličkových ložisek takovýmto způsobem naprosto nesmyslné a zbytečné ! Kuličkové ložisko MUSÍ být pro svou správnou činnost nalisováno na hřídeli a jeho vnější kroužek by měl být pevně uchycen v nějakém pouzdře. Ani toto není splněno, protože plastové prolisy skříně podvozku, ve kterých jsou ložiska uložena, jsou také volné. Ložiska se v těchto uloženích mohou poměrně lehce protáčet. Ale protože tření hladké ocelové hřídele o vnitřní leštěný ocelový kroužek ložiska bude jistě menší, než tření většího vnějšího kroužku ložiska o plastové uložení, asi se protáčet nebudou. Nevím, co si o tom myslet. Kluzná bronzová ložiska se používala např.v závodních autodráhových modelech běžně, jsou používána v ložiscích elektromotorků, objevovala se i miniaturní kuličková ložiska,ale kluzně - valivé ložisko - to je pro mě fakt novinka . Prostě BOMBA !
V podvozcích jsem žádný viditelný zdroj "chroupání" nenašel, tak jsem je zase složil a zakrytoval. Pak jsem odmontoval křivě vyhlížející "shrnovadla, která mírně vystupovala bílou částí ze spodku skříně lokomotivy a jen tak pro pořádek jsem pojezd bez kastle projel. "Chroupání" zmizelo. Zjistil jsem ale, že písečníky masek podvozků se opírají o vnitřní hranu shrnovadla v místech, kde je přišroubováno křížovými šroubky. Podvozky se v podstatě třou těmi písečníky o shrnovadla a vůbec se nemohou naklánět dozadu a dopředu, takže si myslím, že lokomotiva by měla problém přejet nějaké výškové nerovnosti.
Toto tření také způsobuje horší otáčení podvozků do stran a ve spojení s nízkými okolky i větší náchylnost k vykolejení v oblouku.Nevylučuji, že i ty podivné zvuky vycházely odtud. Zbrousil jsem dosedací část shrnovadel, přišrouboval je zpět, pdvozky se teď mohou alespoň mírně naklánět dopředu i dozadu a zatím je při jízdě klid. Jen zatím nevím, jak dosedne kastle na takto výš usazená shrnovadla.
Ale o tom zas někdy příště....
Aleson