Po svých nedávných neblahých zkušenostech s motorem v jedné nové lokomotivě jsem se před časem rozhodl učinit pokus o průřez vývoje malých stejnosměrných elektromotorků používaných v hračkách a hlavně v železničních modelech (zejména H0) v období od 70.let do současnosti a o jejich určité srovnání a popis. Teď jsem se k tomu konečně dostal. Výčet rozhodně není kompletní, vychází z mých vlastních zkušeností a poznatků a jeho rozsah je dán také dostupností motorů, které jsem pro zdokumentování našel a mohl rozebrat a nafotit. Jistě bych se dostal i k řadě dalších motorů v současných modelech, ale TT už nedělám a rozebírat do šroubku modely nových lokomotiv H0 nechci. Vše je časově velmi náročné a zbytečná rozborka /sborka modelům (a motorům obzvlášť) nesvědčí....
Všechny dál uvedené motory v zásadě splňují svou základní funkci - tedy že se točí. Jak dobře či špatně se jednotlivé typy této práce zhostily , to se pokusím popsat dále a dospět k nějakému závěru, jestli se tedy několik desetiletí nějak podepsalo na kvalitě a provedení tohoto typu motorků.
Nejprve se vrátím do minulosti (trochu z nostalgie a trochu pro přiblížení tehdejších technologií právě v oblasti "hračkových" motorů). Do 70.let minulého století, do doby "rozvinutého socialismu" , kdy se začaly vedle hraček na klíček a na setrvačník hojně objevovat autíčka, tanky, vláčky, dětské vrtačky a stroje postavené ze stavebnice Merkur "na baterky" poháněné elektromotorky různých konstrukcí a typů (vyráběnými převážně v zemích RVHP).
Na tomto prvním obrázku jsou k vidění motory československé výroby ITES, vinuté pro různá napětí (2,5V, 4,5V, 12V ...) a používané právě v různých hračkách a třeba ve stavebnici Merkur. Motory se vyráběly i v různých variantách (viz foto), ale jejich vlastnosti byly podobné.A rovnou řeknu, že špatné.Lepená čela, která šla ale naštěstí v případě potřeby"vyloupnout"
a pak zalepit zpět. Plastová ložiska podléhající rychlému opotřebení, slabý kruhový magnet statoru, komutátor (samozřejmě 3pólový) z poměrně nekvalitního materiálu, který se brzy vydřel a vyjiskřil. Mezery mezi plíšky komutátoru veliké, což bylo příčinou právě velkého jiskření a špatných rozběhů při nevhodném postavení rotoru a při malém napětí. Velká mezera mezi rotorem a statorem, což ještě zhoršovalo už tak špatné vlastnosti použitého magnetu. Přes všechny svoje chyby byl motor robustní, vydržel i špatné zacházení a co je dost důležité - měl snadno vyjímatelné sběrací plíšky se zesílenou dosedací ploškou na komutátor.Takže se daly vyčistit, zabrousit, napružit a motor se s vyjmutými kartáči také daleko lépe a bezpečněji rozdělával. Motor byl hlučný, hřídel měl v ložiscích velkou vůli, při pomalých otáčkách se zastavoval a rozhodně neměl plynulý rozběh. Jeho cena byla (jak je vidět ze zvětšeného štítku)15 Kčs. Průměrná mzda v r.1970 byla ca 2000,-Kč. Pro jednoduchost budu používat přepočet 1:10.Současná cena by byla tedy ca 150,- Kč, což by bylo za takovýto motor poměrně dost, jak uvidíte v dalším pokračování.
Tento motor má pro použití v železničním modelářství nevhodné vlastnosti (zbytečně vysoké otáčky a velké proudy), ale uvádím ho zde hlavně proto, že už v době před ca 50ti lety se vyráběly kvalitní a podotýkám že
).. Motor jsem lehce promazal a stále se točí klidně, ložiska nemají vůli a rozbíhá se spolehlivě od napětí 1V. Jedná se o jeden z nejlepších motorů, které jsem měl kdy v ruce a je z toho jasně patrné, že kvalitní motor šel vyrobit i s použitím tehdejších materiálů a technologií.
Motor se často špatně rozbíhal a jeho výkon byl malý.
) "vykuchaný" ze staré parní lokomotivy PIKO BR55 (ev. 427.0). Motor má také velmi krátký a malý rotor, 2 velmi slabé magnety zalité v plastu a kovová dost nepřesná ložiska. Mezi nepočetné "výhody", které považuji spíš za standard, patří výměnné uhlíky v celkem dobrém kovovém vedení. Komutátor je uspokojivý z dobrého materiálu, ALE! Na fotce je patrné, že komutátor nemá zvýšené čelo, které by zabraňovalo vzlínání oleje z přilehlého ložiska. A dále, okraj komutátoru je tvořen jakoby obloučky (jednotlivé plíšky nejsou na okraji rovné) a uhlíky dosedající na komutátor se částečně pohybovaly až na tomto okraji, takže jejich kontakt byl špatný. Velký ozubený pastorek na rotoru spolu s nedostatečným výkonem motorku a složitým a těžkým zpřevodováním parní lokomotivy způsoboval častou neochotu vůbec se roztočit . Ještě bych dodal, že jsem se pokusil lokomotivu s tímto motorem digitalizovat, přebrousil jsem komutátor, různě vymezoval polohu rotoru podložkami, nastavoval parametry dekodéru tak i onak, výsledek byl stále špatný. Občas to docela fungovalo, ale v určité poloze rotoru (komutátoru), se motor prostě nerozběhl. Na jednu stranu model jezdil docela dobře, na druhou podstatně hůř .... Kombinace takového typu motoru s uspořádáním převodů v lokomotivě BR55 se podle mě (a asi i podle jiných) prostě pro digitalizaci nehodí. Nahradil jsem nakonec tento motor malým 5ti-pólovým motorem Mashima, který jsem ještě jedním vloženým ozubeným kolem zpřevodoval do pomala - a funguje to výtečně. 
, rotor je krátký, 2 samostatné magnety jsou celkem silné.Vedení uhlíků v plastovém čele je dlouhé a celkem uspokojivé.Za povšimnutí stojí velký talířový komutátor, který jsem zmínil už v předchozím příspěvku u univerzálního motoru PIKO.Na snímku jsou myslím dobře patrné křivé a široké mezery mezi komutátorovými plechy a značné plošné nerovnosti na jejich okrajích.Tato konstrukce komutátoru je zřejmě hlavní příčinou jeho neklidného chodu, špatných rozběhů, jiskření a tím velkého opotřebení. Motor je dost nevhodný pro pokusy o digitalizaci a jak jsem uvedl na začátku popisu, jeho konstrukce je sice zajímavá (zvláště možnost rozebrat snadno tento motor bez ohýbání nějakých plíšků, které vede k jejich ulomení), ale podařená tedy rozhodně není.
Jaká by asi byla cena pro 1000ks 
Provozujete nějaké komerční kolejiště nebo jezdíte v nějakém klubu ?