Diskuzní fórum železničních modelářů

Zippich píše:Záleží na charakteru trati, neboť stoupání je v modelu plně srovnatelné se skutečnou předlohou.
Máme doma 30 promile, neboli 3cm/1m. Jen to podle skutečné předlohy na naší lokálce (poloměr samozřejmě ne). A provoz je možný skutečně jen jako na lokálce, tj. motorovými vozy, krátkými osobáky a lehkými nákladními vlaky s dvouosými vozy.
Na trati vyšší třídy takové stoupání dělá problémy. No, jako ve skutečnosti...

Ano s tímto naprosto souhlasím, do mojí koncové staničky to bude taky 3cm na metr. Na hlavní trati to bude cca 1,5-2cm na metr. Provoz je pak nutné tomuto přizpůsobit jak již bylo napsáno.

Jarda H. píše:Jak na to přišel nevím, možná z vlastní praxe ?! Záleží jak dlouhé soupravy provozuje, zda jde o rovný úsek nebo oblouk, ... je to řada faktorů !
Např. ale starší literatura /Malá železnice/ uvádí tyhle (dle mého extrémy ) u stoupání pro rovnou kolej :
H0 - 8 cm
TT - 6 cm
N - 4 cm

Obecně bych řekl - čím menší stoupání, tím lepší !

Nejde o to vystoupat do této výšky pro možné nadjetí jiné trati?

Ano, já si myslím, že tyto rozměry jsou pro skrytá nádraží a ne pro stoupání. Pro nadjetí trati slouží průjezdný profil dle NEM.

Houmr píše:Ano, já si myslím, že tyto rozměry jsou pro skrytá nádraží a ne pro stoupání. Pro nadjetí trati slouží průjezdný profil dle NEM.

No, bohužel tyhle míry uvádím příručka A-1, strana 7, kapit. 8 - Stoupání a klesání trati (je tam řečeno, že jde o stoupání pro rovnou kolej, o SN tam není řeči ! Navíc myslím v době vzniku této publikace bylo SN pro Malou železnici ve hnězdách ?!)

Když právě pročítám vaše rady tak si myslím že se to nemá přehanět s tím stoupáním ani klesáním.Ale ještě jsem dobře nepochopil s tím nadjezdem,takže se to počítá podle nějakého vzorce nebo to udělám podle sebe.

Pre libora Robí sa to na základe normy svetlosti prejazdného profilu.NEM 102 rovná trať,103 v oblúku, 105 tunel. Samozrejme pripočítať ešte výšku mostu, podložia a nejaký mm k dobru.
Jarda tých 8 cm H0 platí pre 135 cm
6 cm TT pre 100 cm platí aj pre šrubovku

Jarda H. píše:Např. ale starší literatura /Malá železnice/ uvádí tyhle (dle mého extrémy ) u stoupání pro rovnou kolej :
H0 - 8 cm
TT - 6 cm
N - 4 cm

Tohle je notně divné. To má být stoupání na jeden metr nebo na co? Z principu by neměl být ve stoupání mezi jednotlivými měřítky rozdíl. Pokud je to míněno jako stoupání na stejně dlouhém úseku, např na metru, tak by 0 musela stoupat už 16 cm a nějaká zahradní železnice v měřítku 1:10 už by pomalu lezla po stromech ;o) Samozřejmě by se dalo argumentovat třeba tím, že čím menší rozměr tím slabší motor, ale to je přece závislé na spoustě dalších věcí. To nelze tvrdit paušálně. Proč by N mělo zvládat jen 4% stoupání a H0 už 8%?

Sandik Písal som, že 8cm je na dĺžku 135cm. Jarda nenapísal dĺžky. Pozri môj 1 príspevok.

sandik píše:

Jarda H. píše:Např. ale starší literatura /Malá železnice/ uvádí tyhle (dle mého extrémy ) u stoupání pro rovnou kolej :
H0 - 8 cm
TT - 6 cm
N - 4 cm

Tohle je notně divné. To má být stoupání na jeden metr nebo na co? Z principu by neměl být ve stoupání mezi jednotlivými měřítky rozdíl. ....

Já samozřejmě na té příručce nelpím , jen jsem vložil ten údaj, co uvádí, narazil jsem na to náhodou při prohlížení ! Např. pro TT bych nikdy nešel víc než 3 cm / m a to je už pořádný stoupání ! Konkrétně v příručce se doslova píše :
Doporučené (maximální) stoupání tratě na 1 m délky ( ) pro rovnou kolej by mělo být :
H0 - 8 cm
TT - 6 cm
N - 4 cm

Mně tyhle údaje nejdou pod fousy

Pokud si dobře pamatuji, tak normy MEM stoupání nikde neřeší.

Podle mého soudu vznikaly ty historické příručky Malé železnice na základě zkušeností prvních generací železničních modelářů. Doporučení ohledně stoupání spíše vznikalo na základě kolejových plánů z tehdejší NDR a šlo v podstatě o to, aby se dalo dostat tratí nad sebe samu na co nejkratším úseku. Proto jsou tam ty údaje pro různé velikosti různé.

Bral bych to opravdu jako maximum, jinak vždy je asi důležité v konkrétních podmínkách použitelnost sklonu ověřit.

Zippich píše:

Jarda H. píše:

libor69 píše:Když flexi kolej dám do poloměru 500mm jáké stoupání můžu udělat na tomto poloměru, když chci jet do kopečku.

K problematice stoupání ti doporučuji pročíst si jednu strany příspěvků tady ve fóru
http://diskuze.modely.biz/viewtopic.php ... trati#9422

především příspěvek Sandyho cca v polovině strany Pak bys měl mít v této otázce už jasno

50 promile, jak uvádí Sandy, je strašně moc! Zajímalo by mě, jak na to přišel...

Těch 5% (50 promile) jsem někde vyčetl ( ani nevím kde). A je to samozřejmě maximum, nikoliv normativ.
Takže , čím méně, tím lépe. Ale jak uvádím v uvedeném příspěvku, někdy to prostě vzhledem k matematickým závislostem jinak nejde.
8 cm na 1 metr je podle mne šílenství.

Nemyslel autor v príručke model ozubnice ? Inak V. Zuska v knihe Modely železnice v terénu na str. 26 udáva 50 mm na meter ako maximum, príručka Mala železnica z 90 rokov udáva 8 cm na 1,35 m. Osobná skúsenosť ,mňa so stúpaním je taká, že nad 3cm/1m je nutná skúška, či lokomotíva, ktorú chceme nasadiť, vôbec utiahne predpokladanú záťaž. Hlavne sa jedná o malé pary.

sandik píše:

Jarda H. píše:Např. ale starší literatura /Malá železnice/ uvádí tyhle (dle mého extrémy ) u stoupání pro rovnou kolej :
H0 - 8 cm
TT - 6 cm
N - 4 cm

Tohle je notně divné. To má být stoupání na jeden metr nebo na co? Z principu by neměl být ve stoupání mezi jednotlivými měřítky rozdíl. Pokud je to míněno jako stoupání na stejně dlouhém úseku, např na metru, tak by 0 musela stoupat už 16 cm a nějaká zahradní železnice v měřítku 1:10 už by pomalu lezla po stromech ;o) Samozřejmě by se dalo argumentovat třeba tím, že čím menší rozměr tím slabší motor, ale to je přece závislé na spoustě dalších věcí. To nelze tvrdit paušálně. Proč by N mělo zvládat jen 4% stoupání a H0 už 8%?

Vlastně je to tak, kolega co má eNko tak jeho mašinka má problém se stejným stoupáním jako moje v HO nemá, je to prakticky taky proto, že nemá dostatečnou hmotnost, síla motorku na to zas takový vliv nemá. Ale jak už psali kolegové čím menší stoupání se nám podaří udělat tím lépe a vždy je asi dobré si to pokusně ověřit. Jinak pro HO jsem udělal takovou pomůcku, ale je to pouze můj pohled na věc, takže mne za to nekamenujte, popřípadě si tabulku upravte podle sebe. http://houmrovyvlaky.bluehost.cz/Galeri ... g00055.htm

Je možné aby byly mostní konstrukce v malém spádu nebo můsí být v rovině

Drze se domnivam ze mosty vedouci z (do) kopce existuji, minimalne ty silnicni urcite, jakkoli je "vodorovna" varianta urcite ta castejsi.

Namatkou me napada most pres Vltavu v Davli, nebo "most" spojujici v Praze Strahovsky tunel a Mrazovku...

Proste mista, kde teren nedovolil dovest komunikaci na obou brezich vody (svazich udoli apod.) na stejnou vysku...

U vlaku to podle me existuje taky, jen treba ty sklony nebudou tak do oci bijici a proto si toho clovek nema sanci vsimnout, kdyz sklon je stejne jako u bezne trati par promile... ale na to expert nejsem, ruku do ohne bych za to nedal.