422.0 ČSD /178 KkStB/ od Brawa

[radeksindy]

178.50 kkStB je už na pultech, tedy alespoň ve Vídni. Mašinka vypadá moc pěkně, doufám, že se mi do vánoc dostane do rukou. Co mě trochu překvapilo je, že madlo kolem horní hrany vany, táhla z budky k regulátoru, madla na budce atd. jsou provedeny ve stříbrné barvě. Je pravda, že tyto části nebyly natírány barvou a zůstávaly v barvě kovu, a na výrobních fotografiích se spolu s obručemi a rozvodem lesknou jako psí kulky. Ale tady jsou kola a rozvody provedeny stejně jako u u ostatních mašin v černé, pouze pístnice vpředu je také stříbrná. Trochu to nesedí, ale člověk si rychle zvykne. Linkování je krásné, červené tabulky z katalogu naštěstí vynechali. Vánoce jsou tady ...

[knoll]

Prosím o informaci od těch, co už model mají, zda je mašinka spíše vitrínovka nebo se s ní dá i dobře jezdit, zda se nezadrhává zvuk na výhybkách, jede hladce i pomalu atp. Nějaké špatné reference ohledně jízdy zde již zazněly. Nejlépe zkušenosti na kolejivu Fleischmann. Mám ji předobjednanou, ale mám teď nedobrou zkušenost s jiným modelem od Brawy - krásný, ale mizerně jezdí, a nerad bych takovou vitrínovku ještě druhou.

[Rudolf]

Prosím o informaci od těch, co už model mají, zda je mašinka spíše vitrínovka nebo se s ní dá i dobře jezdit, zda se nezadrhává zvuk na výhybkách, jede hladce i pomalu atp. Nějaké špatné reference ohledně jízdy zde již zazněly. Nejlépe zkušenosti na kolejivu Fleischmann. Mám ji předobjednanou, ale mám teď nedobrou zkušenost s jiným modelem od Brawy - krásný, ale mizerně jezdí, a nerad bych takovou vitrínovku ještě druhou.

Kterého konkrétního modelu se ten problém s jízdou týká ? Všechny Brawy co mám já, jezdí perfektně ...

[jirkan]

Já mám zvukovou 422 a jezdím na kolejivu Fleischmann. 422 jezdí podle mého názoru spolehlivě i na dost problematických partiích - kombinace několika angličanů a křižovatky (dvojité propojení mezi dvěma dvoukolejkama), což je "místo pravdy" pro krátké lokomotivy. 422 to zvládá i v pomalé jízdě a bez "koktání". Takže za mne spokojenost.

[radeksindy]

Bohužel kolejivo Fleischmann nesplňuje normy NEM a vůči kolům RP25 není příliš přívětivé. Takže možné to je, vřele doporučuju poohlédnout se s kolejivem jinde. Ze stejného soudku jsou bouhužel i kolejiva ROCO a Trix. Ze stejného důvodu se na modulovce používá výhradně Tillig, Peco, Weinert, Weller atd.

[miroslav lengyel]

Bylo by dobré osvětlit,v čem konkrétně kolejivo FLM nesplňuje normy.Co se týče Brawy,dost nářků jsem také zaslechl a to od lidí,kteří vlastní poměrně rozsáhlé sbírky lokomotiv.Teď konkrétně nemluvím o tomto modelu a nepíši jako skalní příznivec FLM

[knoll]

Nechtěl jsem tady hanět nějaký model, ale když už jsem to nakousl, tak ta problematická mašinka je Brawa ET89 (Krakonoš). Je hrozně hlučná (děti ji nazývají sekačka, což je velmi přesné - naštěstí připomíná jen elektrickou, ne benzinovou). Ikdyž chápu, že má kovové převody a dlouhé kardany, není to příjemné, navíc má tuhý chod a pohupuje se do stran. Na druhou stranu opravdu vážné problémy s ní nejsou, projede všude a nikdy nevykolejila. Ostatní mé mašinky jezdí na FL v pohodě a hladce, hlavně od stejné firmy, ty si s těmi kolejemi rozumí. Dnes už vím, že kolejivo Fleischman je problematické hlavně z důvodů ostrých oblouků, ale má výhodu kompaktnosti a praktičnosti v tom, že se dá snadno rozebrat, když předělávám trať. Na druhou stranu některé mašinky, co se mi hrozně líbí, si netroufám koupit (jmenovitě Hrboun a 555 od Roca), protože lidi tvrdí, že to na FL není a nemám možnost to jak prakticky vyzkoušet. U 422 se obávám právě přejezdu výhybek a fleischmanovského angličana, zda při nadskočení se neztratí na milisekundu kontakt a nevypadne zvuk, protože předpokládám, že nápravy jsou udělány vzhledem ke konstrukci dost tvrdě a jsou hned vedle sebe. Nicméně díky Jirkanovi za praktickou zkušenost a pozitivní referenci.

[vorisekml]

Add Brawa 422.0: Přivezl jsem si ji z Kladna před 14dny a průser. Mašina škubala při jízdě vpřed a jakoby pajdala na předek. To jsem si ji sám vyzkoušel a vzal až třetí kus.
Po rozebrání jsem měl pocit že na první nápravě je pootočen disk a nesedí poloha čepu vůči ostatnín osám. To se nepotvrdilo. Ovšem při rozborce jsem měl shozen rozvod a model jel naprosto bezvadně. Takže potíž v rozvodu. To se povrdilo. Na levé straně byl špatně nasazen křižák a celé se to sekalo. Nasadit to byl docela problém ale šlo to. Stejně se dík tvarové paměti plastu se levý rozvod chová špatně a nepomáhá ani zalití olejem. Ještě to zkusím vazelínkou. Jinak Brawa je sázka do loterie. Krakonoš žádný zázrak, BR 112 DR je OK, uhlák Konigsberg je vyloženě kazový, zetka Dreden je OK, polský hecht a prušácký železňák je pocintaný lepidlem.

[jirkan]

Znova opakuji, že moje 422 na angličanech Fleischmann potíže nemá. Ten problém s průjezdy výhybek se týká některých dlouhých lokomotiv, kde výrobce nerespektuje existenci malých poloměrů kolejiva. Slušnější výrobci alespoň napíšou, že je min. radius např. 415 mm, to se ale Brawy netýká, tam projíždí R1 i O6, což je s podvozkem 2 D 2 a pětinápravovýn tendrem jedna z nejkomplikovanějších lokomotiv.
Osobně jsem na FL. kolejivu na výhybkách neměl problémy ani s hrbounem, komplikace jsou v podstatě u některých lokomotiv od Gutzolda a nového Liliputa.
Jinak pokud je problém s průjezdem angličana, doporučuji překontrolovat rozchod běhounů - na mých lokomotivách pečlivé nastavení obvykle pomohlo. Takže bych skoro řekl - proč hned střílet na pianistu atd....

[Jozo_cz]

U 422 se obávám právě přejezdu výhybek a fleischmanovského angličana, zda při nadskočení se neztratí na milisekundu kontakt a nevypadne zvuk, protože předpokládám, že nápravy jsou udělány vzhledem ke konstrukci dost tvrdě a jsou hned vedle sebe.

Že jsem tak smělý; jakou rychlostí hodláte s tímto modelem po kolejišti létat? Pojezd, ač se to nezdá, je tvořen dvěmi dvojicemi provahadlovaných náprav. Zadní dvojice náprav je uložena v převodovce, která je pak vůči rámu výkyvná. Přední 2 nápravy mají v rámu větší vůli ve svislém směru a provahadlování zajišťuje mosazný plíšek tvaru H. Nápravy tak velmi dobře kopírují všechny nerovnosti kolejiva.
Mírným prohnutím tohoto plíšku se pak dá korigovat výška předních nárazníků. U modelu je totiž předek lehce utopen.

[radeksindy]

V tuhosti pojezdu u 422.0 problém nebude, ten je opravdu tvořen svisle i příčně pohyblivými předními nápravami, zadní dvojice je kyvná. Bohužel u BRAWY se poslední dobou vyskytuje poměrně dost problémů s montáží modelů. U mě se vyskytl naštestí jen jediný problém se špatně sestaveným bavorským vozem na mléko.

Fleischmann, stejně jako ROCO, nedodržuje poměry v srdcovce. Takže obvykle naměříte širší žlábky a není tak dodržena míra C. Pokud chcete někdo souhrnné povídání o kolejových systémech H0, máte ho tady:

http://www.der-moba.de/index.php/Gleissysteme_H0

Důležitý je sloupec, kde je uveden průjezd RP25/Code110, příp. Code88. Bohužel ROCO, FLM, ale i další obvykle méně modelové typy kolejiva mají uvedeno "mit Einknicken", tedy s propadem. Srdcovka je totiž malinko širší a pokud poměry při průjezdu dovolí dvojkolí na srdcovce pohyb, tak se malinko propadne. U některých typů uložení to pak vede k nadzvednutí kola na druhé straně. Co ale vydrží NEM okolek, může u RP25 vést ke zvednutí nad temeno kolejnice a tím přestává být kolo správně vedeno. Obvykle je u těchto systémů průjezd tenčího Code88 úplně nemožný, zatímco u ostatních to ještě lze.

Další problém, který ovlivňuje průjezdnost dvojkolí výhybkou, je jeho rozkolí. A to je ještě tuplovaný problém, protože výrobci na to dost kašlou a pro spolehlivost je to kritická míra. Naprostý expert na toto byl Klein Modellbahn, který měl v normě obvykle tak jedno ze čtyř dvojkolí. Dalším specialistou je zde opět Fleischmann. Například jinak krásný vůz na víno, který jsem si přinesl před dvěma týdny, má na dvojkolích rozkolí 14,15mm a 14,25mm. A to současná norma připouští minimum 14,4mm.

Bohužel výše uvedené způsobuje, že přechod na RP25 jako standard v Evropě je jenom utopií. A je to dáno jenom neschopností výrobců dodržovat normy. Paradoxní na tom je to, že NEM normy s nízkým okolkem už dvacet let počítají a zavádějího. Souhlasím s tím, že nejvíce problémům předejte kontrolou rozkolí na vozidlech.

[miroslav lengyel]

Tak to jsem z toho jelen jezdím na FLM pře čtyři roky a žádný zásadní problém jsem nezaznamenal.A to se bez mučení přiznám,že jsem se s pokládkou kolejiva nijak zvlášť nemazal. Pokud někde vznikl problém,tak u jiných strojů než FLM,ale jinak běžně jezdím i s takovými stroji jako jsou BR 50 nebo BR 77(95).Pochopitelně je nedrásám na poloměru 360 mm,které pojíždí rovněž bez problémů,ale prostě na tom blbě vypadají.Krátká mašina BR 91,která má běhoun i hnací kola v podstatě napevno,projíždí přes výhybky i angličana naprosto bez problémů.Pokud byl někdy problém,tak víceméně s hnacími vozidly jiných značek a to samé platí i pro vagóny.Dost jsem se zapotil,než jsem např.uvedl do provozuschopného stavu čtyřosé osobní vozy od Roca a to byly vozy za cca 2000,-Kč za kus.Nejvíc mi dal zabrat vagón od Pika,který jsem také nakonec zprovoznil,nicméně pro sichr dělá pouze ozdobu u nákladiště. Z vagóny FLM můžu jezdit jak chci,dopředu nebo dozadu a ještě se mi nestalo,že bych jezdil po pražcích a to jsou vozy spřaženy nárazník na nárazník.Jinak pochopiteně nikdo není nucen jezdit na malých rádiusech,lze koupit flexi koleje a udělat si oblouk,jaký je mu libo viz.Shimiho kolejiště.
Velmi děkuji kolegovi jirkan za pro mě důležité info o Liliputovi,měl jsem tendence okusit něco od této značky neb se dají koupit některé stroje za sonderpreis,ale radši z toho vycouvám.

[radeksindy]

Tak to jsem z toho jelen jezdím na FLM pře čtyři roky a žádný zásadní problém jsem nezaznamenal.

To je v pořádku. Pokud si to pořádně přečteš, tak u FLM nedodržování norem je pochopitelně posunuto stejným směrem (užší rozkolí bude lípe vedeno v širších žlábcích). A pokud provozuješ jen NEM kola (a ty o jiných modelech ani nemluvíš), tak se to tam udrží, protože správně sestavené kolo na takové výhybce projede. Horší to bývá opačně, neseřízené FLM kola na výhybkách Tillig jsou vytlačována nahoru a pak nastává loterie. Může spadnout zpátky a nebo také ne. A pokud je výhybka podle zcela nových verzí norem (příp. NMRA), tak tam s menším rozkolím nelze projet. Například pro lokomotivy KMB vyndané z krabičky jsou některé výhybky nesjízdné.

Ale problém nastane pokud se pokoušíš provozovat RP25. Neznamená to, že to nejde, ale spolehlivost takových modelů může být nižší, záleží na poloměrech soupravách a tak dále. RP25 na běžných vozech ani lokomotivách nejsou. Systematicky se začaly objevovat až na modelech BRAWA, předtím to byla 310 ROCO a kombinovaně pak na některých dalších modelech. Třeba ROCO 01 a 03 snad byly v některých sériích vybaveny RP25 na spřažených kolech a NEM na běhounech. Ty jsou kritické, mají nejvíc pohybu a nejčastěji vykolejují. I FLM to udělal asi na dvou modelech také. Hrboun ROCO byl ve své době pro mnohé zklamáním protože rozhodně neměl spolehlivost ostatních lokomotiv. ROCO to řešilo nabízením vložky do jeho výhybek, která měla zabránit propadávání kol.

[Max]

... ROCO to řešilo nabízením vložky do jeho výhybek, která měla zabránit propadávání kol.

Já narazil na opačný problém . ROCO oblouková výh má v oblasti srdcovky rozchod 16,2 -16,3.
A to má být v oblouku rozšíření 16,5+0,3.
Jak potom pára pětikolák má takovou výhybkou ve zdraví projet ?

[jirkan]

Abychom se ale vrátili k tématu, tj. 422, tak tady bych se vzhledem k malému rozvoru neobával chování na kolejivu typu Fleischmann a podobných, ani průjezdu malými poloměry nebo výhybkami s velkým úhlem odbočení. Naopak si myslím, že by problém mohl nastat u velmi štíhlých výhybek s nepolarizovanou srdcovkou (i když asi většinou se právě tyto výhybky polarizují), kde by mohl být problémem dlouhý úsek bez napájení.