od Dovi » pon 02 kvě, 2022 1:19 pm
Ještě k té hlučnosti motorku a spol. (z minulé a předminulé stránky)..
Abych se ujistil, že si to nenamlouvám (a zdejší kolegy čtenáře třeba nechtěně nemystifikuji), tak když jsem se teď o víkendu dostal ke svému M152.0, posadil jsem ho na kolej a jezdě s ním dopředu i dozadu, pozorně jsem naslouchal (zastavil jsem kvůli tomu i pendlovky na zdi)...
Motor a převody jsou u mého motoráčku opravdu velmi tiché; nejvíc je slyšet odvalování kol po kolejnicích plus cvakání při přejezdu kol na stycích kolejnic. Motorek není skoro slyšitelný, a je patrná stejná intenzita i charakter zvuku při jízdě oběma směry - testováno samozřejmě při vypnutém zvuku u DCC ozvučeného modelu.
(poznámka pro jistotu: nejezdím s "vláčkama" na plný pecky jako děcka s formulí 1, ale klidnou jízdou, jak se na motoráček na lokálce sluší a patří)
Musí to tedy být kus od kusu anebo je to výrobní sérií motorků a spol. - podle toho, jak se k tomu jejich výrobce postavil, jak měl nastavené tolerance (ložiska, hřídele, komutátory), možná i použité materiály, a třeba i jak se zrovna vyspala obsluha linky, co já vím.
Proč? Protože zde na fóru jsou na to občasné stížnosti, a taky jsem viděl na youtube minimálně jedno video (možná i víc) s neozvučenou M152 (bylo to myslím čerstvě po příchodu M152 na trh), kde ten zvuk motoru (a převodů?) mohl skoro "konkurovat" ozvučené verzi. Taky tam v komentářích někdo s černým humorem poznamenal cosi v tom smyslu, že majitel ušetřil, že to má levně ve verzi SOUND.
Jinak na závěr:
Kromě tohoto ČSD M152 (epocha IV v dobovém polomáčeném krémově žlutočerveném nátěru) jsem si chtěl časem udělat radost ještě i krásnou (pro mne krásnou) 810ku v modrobílé ČD verzi (Najbrt).
Jenže pointa těch prokazatelně rozdílných zvukových (rušivých hlukových) projevů pojezdů u různých kusů M152/810 je pro mne taková, že když slyším ty stesky na hlučnost (a v poslední době i na výrobcem použitý motorek), zraje ve mně přesvědčení dát si zajít chuť. Se svým exemplářem M152 jsem hodně spokojený (samozřejmě až na ty jeho menší okolky, ale to je jiná bolest, všeobecná u M152/810) a nechci riskovat, že kápnu na nepodarek. Bral bych ho totiž (v případě ČD 810 v Najbrtovi) bez vyzkoušení na dálku z itvlaky - mají teď na něj lepší cenu (lepší než dosud anebo jinde).
-----
Nedalo mi to, a když už to bylo vytažený a zbyla chvilka času, přinesl jsem si pak ještě pár dalších H0 modelů jiných typů pro srovnání (všechno to je z moderní současné produkce, žádný starý PIKO z roku raz dva apod.), k tomu posuvné měřítko (nemám elektronické, jen klasickou mechanickou šupleru) a jal se měřit výšku těch zpropadených okolků.
Nejpřesnější by to bylo mikrometrickým hloubkoměrem, který doma nemám.
Nebo alespoň tou šuplerou měřit opakovaně průměry kol (d) a průměry okolků (D) a spočítat z toho výšku okolku jakožto (D-d)/2, jenže tomuto brání podvozek, a vyndávat kvůli tomu nápravy se mi nechtělo.
Takže v rámci možností jsem měřil hloubku okolku jen hloubkoměrem na šupleře. Samozřejmě opakovaně a na více nápravách, co nejvíce kolmo, a s vyloučením hodnot lišících se nejvýrazněji od průměrné hodnoty. Kvůli zaoblenému napojení okolku na kolo jsem měřil pokud možno ve stejné vzdálenosti od okolku. Není to sice nic moc absolutní přesnost, ale relativně - pro porovnání s výškou okolků u jiných typů vozidel - je výsledek docela průkazný.
Výška okolku u Roco M152 (810) vycházela zhruba 0,9 mm, a výška okolků u jiných vozidel (Roco, TRIX) cca 1.05 až 1,10 mm.
Těmi absolutními rozměry bych si vzhledem k použitému měřidlu a způsobu měření sice nebyl nějak extra moc jistý (může to být jiným nebo přesnějším měřidlem a na jiném místě kola i trošku jinak), ale důležitý je ten rozdíl získaných hodnot. I z takovéhoto improvizovaného měření vyplynulo, že okolky u kol Roco M152/810 mohou být o cca 0,15 mm (možná až o 0,2 mm ??) nižší než okolky ostatních vozidel.
Když pak člověk ještě změří hloubku srdcovek a zjistí hodnotu cca 1,15 až 1,20 mm, je jasné, proč kola ostatních vozidel (s "normálními" okolky), a to např. i podobný Roco dvounápravový německý kolejový autobus, přejedou srdcovku víceméně plynule až zcela plynule.
Stejně tak i Roco M152 po uživatelské výměně originálních kol s nízkými okolky za kola s "normálními" okolky (viz např. to video v odkazu na předchozí stránce).
Modelový okolek vysoký (téměř) jako hloubka srdcovky se totiž i bez propadu kola nutně musí opřít o dno srdcovky - a kolo tak tu "díru" v srdcovce přejede plynule, bez drncání vozu, bez jeho naklánění nebo poskakování, a taky bez rušivého zvuku doprovázejícího to drncnutí (u ozvučené verze je pochopitelně přebito event. aktivovaným zvukem motoráčku).
Cvičně jsem potom ještě pro kontrolu přichytil na dno srdcovky na několikrát přeložený proužek alobalu, takže originální nikterak neupravovaný motoráček Roco M152 si pak jezdil i přes srdcovku výhybky bez nějakého povšimnutelného drncání - skoro jako kdyby jel po rovné plné koleji.
A opačně - ostatní vodidla (s "normálními" okolky) jezdila přes takto provizorně upravenou srdcovku (s dočasně lehce zvýšeným dnem srdcovky) bez nějakého viditelného rušivého efektu. Pokud došlo k nějakému lehkému přizvednutí kola na srdcovce, muselo to být skoro nepatrně. Protější kolo na nápravě (mezi druhou kolejnicí a opornicí) nemá kam uhnout nebo se propadnout, a případné nadzvednutí kola o 5 setin nebo o 1 desetinu milimetru nemá za následek nestabilitu nebo dokonce nějakou tendenci k vykolejení. Tím ale neříkám, že bych chtěl kvůli M152/810 zvyšovat dna srdcovek - šlo mi o praktické ověření příčin toho propadání kol (u Roco M152/810) na srdcovkách výhybek a o možnost případné úpravy vedoucí k eliminaci propadu bez toho, že by u zakoupené M152/810 bylo nutno podstupovat výměny originálních kol z výroby s malými okolky za kola s "normálními" okolky.
Otázkou zůstává, co vlastně mohlo vést výrobce k rozhodnutí osadit toto "naše" dlouho vyhlížené vozidlo (a právě dvounápravové) výjimečně zrovna těmito koly s nižšími okolky.
Byl to nějaký kvalifikovaný (technicky zdůvodněný) záměr nebo "jen" nedopatření či třeba momentální nedostatek potřebných kol?
K uživatelskému prospěchu většiny majitelů M152/810 to určitě nevedlo. Ocení to hlavně (nebo asi jedině) maketáři při jízdě na hodně nízkých kolejnicích (s velmi malým Code), kde by jiné než nízké okolky mohly způsobovat "drncání okolků po pražcích" (nadzvedávání kol na spojích kolejnic s pražci).
P. S.
Preventivně se omlouvám za takto dlouhý popis.
Bývalo by možná stačilo napsat jen výsledek měření, že "okolky u Roco M152.0/810 jsou fakt nižší než okolky mnoha ostatních dnešních modelových vozidel".
Ale sepsal jsem to podrobně, aby zbytečné nevyvstaly pochybnosti o provedeném měření a o jeho metodice ve skromných domácích podmínkách.
Ještě by se možná dal v amatérských podmínkách použít tento postup:
- vyfotit to kolo včetně okolku spolu s přiloženým milimetrovým měřítkem
- to stejné ještě s jiným, "normálním" kolem (u jiného typu vozidla)
- oba snímky velikostně zkalibrovat
(zresamplovat je tak, aby obě vyfocená měřidla byla na snímcích stejně velká, např. 3000 pixelů)
- odměřit v grafickém editoru hloubky okolků, a to počtem pixelů
- zjistit poměr hloubky okolku M152/810 k hloubce "normálního" okolku
(při poměru např. 166 pxl ku 200 pxl by měl okolek M152/810 jen asi 83% "normální" hloubky)
- trojčlenkou zjistit výšku (hloubku) okolku v mm
(z počtu pixelů vyfoceného okolku a z délky a z počtu pixelů vyfoceného měřidla)
Anebo to vyčíst přímo z technických specifikací nebo výrobního výkresu (pokud takový výkres je dostupný i vně Roco)..
- v dětství H0 a následně N
- teď už si jen hraju (nemodelařím) s H0, H0e a H0f, analog+digi