Diskuzní fórum železničních modelářů

Ve dnech 26.-29.5. 2022 se v německém Hanau konalo pravidelné jarní modulářské setkání měřítka N. Setkání mělo velmi přátelskou atmosféru, nikdo se nerozčiloval když něco na některém modulu nefungovalo dokonale, nebo někdo udělal chybu při obsluze. Ovládání stanic bylo založeno na systému RGZM, to blíž popíšu v samostatném příspěvku. Podstatnou změnou proti dřívějším setkáním bylo ovládání stanic, je znát zavádění elektroniky. Už žádná stanice neměla ovládání na základě centrálně umístěných přepínačů s označením účelu, ovládání bylo buď mechanickým panelem se schematem stanice a tlačítkovým ovládáním volbou cest odkud-kam, nebo obdobným způsobem ovládání prostřednictvím obrazovky počítače.
K vidění byla spousta modulu se zajímavými náměty, vždy v perfektním provedení. Několik dám do samostatného příspěvku. Na části moduliště byla modelována elektrická trakce ve formě stožárů, bez skutečného trakčního drátu (ten není v plánu ani do budoucna, protože by to způsobovalo problémy s čištěním kolejí. To je u měřítka N podstatné, hnací vozidla jsou totiž velmi lehká a již malá znečištění kolejí a koleček způsobují problémy.
Na takto velkém kolejišti si užijí zejména milovníci nákladního provozu s manipulací, nejsou výjimkou vlaky o 20 - 30 vozy s "nákladem" pro několik stanic, v nichž je nutné příslušné vozy odpojit, jiné připojit a s vlakem pokračovat. V tom se projeví výhoda měřítka N, ne že by to u větších měřítek nebylo možné, rozdílné jsou ale prostorové požadavky jak na velikost sálu, tak na mechanické rozměry stanic. Usnadňuje to transport.

Na www.1ku160.cz jr uveřejněna podrobná reportáž. Na rozdíl od Børkopu probíhal provoz stoprocentně podle zásad FREMO, s plnohodnotnou nákladní dopravou, respektováním epochy, provoz podle grafikonu. V ČR se setkání v tomto rozsahu dočkáme zřejmě nejdříve v roce 2024 na mezinárodním setkání FREMO.

Hezká reportáž. Docela mě zaujalo toto křížení:

https://7f7a4b185c.clvaw-cdnwnd.com/0c107dfbcfce7ac322cdb016d3e21e27/200000721-736ba736be/C4D57E1A-E710-42AE-886D-F244EC152C95-edit-20220709205216.jpeg

Trixt píše:Hezká reportáž. Docela mě zaujalo toto křížení:

https://7f7a4b185c.clvaw-cdnwnd.com/0c107dfbcfce7ac322cdb016d3e21e27/200000721-736ba736be/C4D57E1A-E710-42AE-886D-F244EC152C95-edit-20220709205216.jpeg

Bylo několikrát i v Praze. Jedná se o rozsáhlý vlčková areál železáren Haslingen. To nahoře jsou koleje vlečky, které překračují dvoukolejnou trať. železárny se rozhládají po obou stranách trati.

Pěkné!
Holt je vidět, že vám eNkařům se do auta vejdou větší provozní celky, než nám v TT, nebo dokonce H0. Závidím

HonzaM píše:...nebo obdobným způsobem ovládání prostřednictvím obrazovky počítače.

S tím bych byl opatrný: centralizace ovládání do počítače je zcela nevhodná, pokud třeba chceš v části stanice stavět vlakové cesty a v jiné části stanice posunovat.

HonzaM píše:Na části moduliště byla modelována elektrická trakce ve formě stožárů, bez skutečného trakčního drátu

Řešení zn. Ideál.

HonzaM píše:nejsou výjimkou vlaky o 20 - 30 vozy

V TT jsme to dotáhli na normativ délky 80 náprav (tedy 40 dvojosých vozů, délka vlaku až 4 metry), délka stanic na hlavních tratích tomu vesměs vyhovuje - ale pak nás dohnaly kulisy krátkého spřáhla: jsou to mechanismy, určené pro brutální poloměry domácích kolejišť a tam provozované kratičké vlaky. Při zatížení tažnou silou takového čtyřicetivozového vlaku se snaží ty kulisy za každou cenu natáhnout: nakonec nadzvednou vůz a vykolejí ho, aby se mohl natočit a kulisy prodloužit.

HonzaM píše:s "nákladem" pro několik stanic, v nichž je nutné příslušné vozy odpojit, jiné připojit a s vlakem pokračovat. V tom se projeví výhoda měřítka N, ne že by to u větších měřítek nebylo možné

Mn vlak přece vždycky veze vozy pro několik stanic, to snad děláme ve všech měřítcích stejně..? Alespoň se to tak dělalo v modelované epoše v měřítku 1:1

Morris Zapp píše:Mn vlak přece vždycky veze vozy pro několik stanic... Alespoň se to tak dělalo v modelované epoše v měřítku 1:1.

Jak kde. V Německu se už od 30. let odstavovala zátěž vozových zásilek z Mn vlaků označených jako Nahgüterzug pro několik stanic v jedné určené stanici a odtamtud to rozvážely do jednotlivých stanic Kleinlokomotiven formou vlaků zvaných Übergabezug - v našich poměrech to nemá obdobu, ale nejlépe to snad odpovídá pojmu přestavovací vlak.

DR měly - na rozdíl od ČSD - několik desítek kategorií vlaků zvaných souhrnně Zuggattungen. Jejich seznam a zkratky používané ve služebním styku při označování vlaků jsou tady: http://www.muehlenroda.de/dr/dr-zuggattungen.htm.

Morris Zapp píše:

HonzaM píše:...nebo obdobným způsobem ovládání prostřednictvím obrazovky počítače.

S tím bych byl opatrný: centralizace ovládání do počítače je zcela nevhodná, pokud třeba chceš v části stanice stavět vlakové cesty a v jiné části stanice posunovat.

Hodně zkreslená představa o řízení kolejiště počítačem. Současné stavění více vlakových/posunových cest v jedné stanici je úplně běžné. Počítač ohlídá nepostavení vzájemně vyloučených cest. Navíc je možné stanici libovolně rozdělit na více panelů (stavědel, obvodů) a nechat sloužit více výpravčích.
Na druhou stranu je také možné, že v případě nedostatku výpravčích, jeden výpravčí obslouží více stanic. Tato varianta je v případě lokálních přepínačů u modulů nerealizovatelná.
Já vidím při použití dobrého programu pouze samá pozitiva a sociální jistoty.

Morris Zapp píše:

HonzaM píše:...nebo obdobným způsobem ovládání prostřednictvím obrazovky počítače.

S tím bych byl opatrný: centralizace ovládání do počítače je zcela nevhodná, pokud třeba chceš v části stanice stavět vlakové cesty a v jiné části stanice posunovat.

Máš pravdu, to je důvod, proč Anders Boström vyvinul systém MGP, který slučuje výhody “počítačového” ovládání (snadné a přehledné stavění cest, zajištění proti problematickým stavům, ovládání návěstní soustavy), aniž by bylo nutné vozit počítač. Prakticky jsme si to potvrdili na stanici Sklené nad Oslavou, původně ovládanou TrainControllerem, ta byla kompletně přestavěná na MGP.
Dokud byla stanice ovládána počítačem, prakticky se v ní neposunovalo, “strojvedoucí” odmítali ovládání jak myší, tak dotykovou obrazovkou.

sidlo píše:Hodně zkreslená představa o řízení kolejiště počítačem. Současné stavění více vlakových/posunových cest v jedné stanici je úplně běžné. Počítač ohlídá nepostavení vzájemně vyloučených cest. Navíc je možné stanici libovolně rozdělit na více panelů (stavědel, obvodů) a nechat sloužit více výpravčích.
Na druhou stranu je také možné, že v případě nedostatku výpravčích, jeden výpravčí obslouží více stanic. Tato varianta je v případě lokálních přepínačů u modulů nerealizovatelná.

To nelze tvrdit obecně, viz naše modulová stanice Čachnov (v této diskuzi představená). Stanici může kompletně ovládat výpravčí na místě, lze ji ale ovládat hlavním panelem (připojeným Loconet kablíkem) i ze sousední stanice, přitom u vlastního modulu stanice lze použít lokální panel, umožňující manipulaci strojvedoucími. Na hlavním panelu v sousední stanici výpravčí vidí, k jaké manipulaci dochází. Samozřejmě je vyloučeno postavení vzájemně kolizních cest.

sidlo píše:Hodně zkreslená představa o řízení kolejiště počítačem. Současné stavění více vlakových/posunových cest v jedné stanici je úplně běžné. Počítač ohlídá nepostavení vzájemně vyloučených cest.

Nerozumíme si - možnost současného postavení všech vzájemně nekolizních cest považuji za naprostou samozřejmost. Šlo mi spíš o to, že výpravčí má jen jeden mozek a v něm nemá posun, protože ten se odehrává v mozku vedoucího posunu - ale oba najednou do toho počítače šmatlat nemůžou.
Ano, ty dále píšeš:

sidlo píše:Navíc je možné stanici libovolně rozdělit na více panelů (stavědel, obvodů) a nechat sloužit více výpravčích.

Naprostý souhlas - ale takové řešení je bohužel spíš výjimkou. Setkávám se běžně s centralizací celé stanice do jediného ovládacího rozhraní - a to je ve stanicích, kde posun řídí jiná osoba, než vlakovou dopravu, úplně špatně...